Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 31 záznamů.  začátekpředchozí13 - 22další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Recentní vývoj údolního ledovce Ferdinandbreen v zálivu Petunia (Špicberky)
Tomíček, Jiří ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Nývlt, Daniel (oponent)
Souostroví Svalbard leží v atlantském sektoru arktidy, přibližně v polovině vzdálenosti mezi severním pobřežím Norska a severním pólem. Kolem 60 % rozlohy Svalbardu recentně pokrývají ledovce mnoha typů od malých karových po rozsáhlé ledovcové čapky. Od malé doby ledové na konci 19. století je na Svalbardu pozorován ústup většiny ledovců. Deglaciace krajiny Svalbardu je spojená s významnými změnami přírodního prostředí, jakými jsou například změny erozních a akumulačních procesů, změny klimatu či začátek sukcese vegetace. Cílem této práce bylo na základě analýzy dat dálkového průzkumu, terénního mapování a georadarového průzkumu určit základní glaciologické charakteristiky údolního ledovce Ferdinandbreen v centrální části ostrova Západní Špicberk a vyhodnotit jeho vývoj v období 1960 - 2014. Délka a rozloha ledovce byla stanovena pomocí leteckých snímků z let 1960, 1990, 2009 a GPS měřením v roce 2014. Mocnost a objem ledovce byl vypočten na základě měření georadarovou metodou. Délka ledovce v roce 2014 činila 1,401 km, rozloha 0,560 km2 a objem 6 561 684 m3 . Maximální měřená mocnost ledovce v roce 2014 byla 42,5 m. Během období 1960 - 2014 se délka ledovce zmenšila o 45 % a rozloha o 69 %, mocnost ledovce se v období 1990 - 2014 zmenšila v průměru o 23,5 m. Průměrné roční změny délky, rozlohy a...
Holocenní vývoj arktických jezer
Roman, Matěj ; Nývlt, Daniel (vedoucí práce) ; Kavan, Jan (oponent)
Holocenní vývoj arktických jezer Abstrakt Paleolimnologie v Arktidě zaznamenala v posledních desetiletích značný rozvoj. Oblast Arktidy se od posledního glaciálu výrazně proměnila a ústupy ledovců daly vzniknout velkému počtu a mnoha typům jezer. Nejčastěji se zde vyskytují jezera ledovcového původu, termokrasová, fluviální či jezera na vyzdvižených mořských terasách. K výzkumu vývoje těchto jezer se využívá paleolimnologických metod aplikovaných na prostředí vysokých zeměpisných šířek. Metody korelace sedimentárních jader a základní interpretace proxy záznamů jako jsou magnetická susceptibilita, biostratigrafie rozsivek či obsahy uhlíku a síry byly použity na sedimenty jezera Garmaksla ze souostroví Svalbard. V hodnotách proxy byly zaznamenány klimatické a ekologické změny včetně ukončení malé doby ledové a současného oteplování. Klíčová slova: jezera, paleolimnologie, paleoklimatologie, environmentální změny, holocén, Arktida
Paleoklimatologická proxy data pro období svrchního Holocénu ve střední Evropě
Heglasová, Veronika ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Nývlt, Daniel (oponent)
Tato práce přináší přehled o klimatických rekonstrukcích pokrývajících svrchní holocén ve střední Evropě. Pro kvantitativní určení teploty či srážek se používají nepřímé zdroje informací o dané klimatické proměnné, tzv. proxy data, která lze členit na několik typů: nízko i vysokofrekvenční variabilitu klimatu s ročním rozlišením zachycují letokruhy stromů; biologická proxy data, včetně palynologických, vypovídají spíše o dlouhodobějších změnách podnebí na základě změn složení taxonů a jejich ekologických preferencí; chemismus sedimentů, včetně stabilních izotopů 18 O a 13 C, může prostřednictvím frakcionace a dalších procesů podávat informaci o podmínkách v době vzniku či depozice materiálu. Přírodní archivy doplňují dokumentární data, zachycující klimatické extrémy a podnebí až s měsíčním rozlišením. Střední Evropa je pokryta 44 kvantitativními paleoklimatickými rekonstrukcemi využívajícími zmíněné typy proxy dat, ovšem většina studií se zabývá pouze posledním přibližně 1 000 let. Výzkumy na českém území rekonstruují teploty i srážky, ale pokrývají jen nejmladších ~600 let. Zatímco variabilita úhrnů srážek na úrovni desetiletí nevykazuje dlouhodobé trendy a studie si mezi sebou poměrně odpovídají, rekonstrukce teplot se neshodují na načasování a intenzitě chladných výkyvů v rámci Malé doby ledové,...
Doklady kontinentálního zalednění v reliéfu Moravské brány
Pavurová, Zuzana ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Nývlt, Daniel (oponent)
Doklady kontinentálního zalednění v reliéfu Moravské brány Abstrakt Ve své diplomové práci se zaměřuji na území v Moravské bráně, které bylo během kvartéru zasaženo kontinentálním zaledněním. Zabývám se reliéfem na území Moravské brány a zda tu lze najít doklady kontinentálního zalednění. Dále jestli jsem schopna potvrdit nebo vyvrátit prostorové vymezení oscilační zóny kontinentálního pleistocénního ledovce. Hlavní části diplomové práce představují: vývoj poznatků a názorů na zalednění ve zkoumaném území, tvary reliéfu, které vznikají u okrajů ledovců, metody a výsledky výzkumu a diskuze. Diplomovou práci jsem obohatila o mapy, grafy a obrázky. Vzhledem k tomu, že je reliéf již značně pozměněn, tvary, které po sobě ledovec zanechal, jsou zde velmi obtížně viditelné. Dospěla jsem k tomu, že prostorové vymezení oscilační zóny kontinentálního pleistocénního ledovce mohu potvrdit jen v určitých částech.
Kontinentální zalednění severovýchodní části Frýdlantského výběžku
Lehejček, Jiří ; Nývlt, Daniel (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Severovýchodní část Frýdlantského výběžku v podhůří Jizerských hor představuje prostor, který byl během středního pleistocénu nejméně dvakrát zasažen severoevropským ledovcovým štítem. Zároveň se jedná o oblast, jež dosahuje nadmořských výšek okolo předpokládané výšky ledovcového zásahu. Z těchto důvodů se jedná o příhodnou oblast ke studiu výšky ledovcové trimline. Přístup využívající vlastností tvrdoměrného kladiva (Schmidt hammer) zkoumající míru zvětrání povrchu a dávající jí do souvislosti s nadmořskou výškou představoval základní metodu zjišťování ledovcové trimline. Ve spolupráci s ostatními přístupy (GIS analýzy, mapování výchozů, balvanových polí a eratik) byla nadmořská výška ledovcové trimline pro severovýchodní část Frýdlatského výběžku stanovena na přibližně 500 m n. m. ± 20 m.
Odezva vybraných řek Českého masivu na litologické a tektonické podmínky
Flašar, Jan ; Nývlt, Daniel (vedoucí práce) ; Kalvoda, Jan (oponent)
V Českém masivu byly vybrány 3 skupiny toků okolo hlavních řek - Berounky, Vltavy a Labe. Byl zkoumán vliv litologie a tektoniky na různé parametry těchto toků. Mezi měřené parametry patří: spád, orientace toku, sinuosita. Data byla získávána z digitálních modelů terénu, leteckých snímků, topografických map a geologických map. Byly vytvořeny podélné profily v kombinaci s geologickými řezy, SL indexy toků, grafy závislosti sinuosity na gradientu aj., aby mohl být vliv litologie a tektoniky lépe pochopen a interpretován. Na základě zjištěných výsledků byl také porovnáván vývoj tří vybraných povodí a toků v nich. Na většině toků byl zjištěn silný vliv litologické stavby na spádovou křivku. Tektonická stavba naopak silně ovlivňuje orientaci toků, zejména v odolných horninách. Byly vymezeny oblasti, kde je vyšší pravděpodobnost vertikálních tektonických pohybů v kvartéru, které ovlivňovaly vodní toky (Novohradské hory, Šumavské podhůří). Zatímco vliv litologie a tektoniky na spád a orientaci vodních toků byly prokázány, vztah mezi geologickou stavbou a sinuositou není jednoznačný. Vertikální tektonické pohyby jsou použitými metodami jen naznačeny, nikoli dokázány. Je třeba použít další metody (mj. datovací) aby byly tektonické pohyby, ale i celkový vývoj toků lépe pochopeny.
Doklady kontinentálního zalednění v reliéfu Moravské brány
Pavurová, Zuzana ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Nývlt, Daniel (oponent)
Doklady kontinentálního zaledn ění v reliéfu Moravské brány Abstrakt Ve své diplomové práci se zam ěřuji na území v Moravské brán ě, které bylo b ěhem kvartéru zasaženo kontinentálním zaledn ěním. Cílem mé diplomové práce je porovnání názoru Tyrá čka (2006) na maximální rozší ření kontinentálního ledovce v daném území se získanými poznatky. Hlavní části diplomové práce p ředstavují: vývoj poznatk ů a názor ů na zaledn ění ve zkoumaném území, tvary reliéfu, které vznikají u okraj ů ledovc ů, metody a výsledky výzkumu a diskuze. Diplomovou práci jsem obohatila o mapy, grafy a obrázky. Pro zpracování dat jsem použila program MapInfo Professional 7.0 SCP, ArcGIS 9 a Microsoft Office Excel 2003.
Paleogeografická rekonstrukce kontinentálního zalednění Šluknovské pahorkatiny
Nývlt, Daniel ; Kalvoda, Jan (vedoucí práce) ; Šibrava, Vladimír (oponent) ; Czudek, Tadeas (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Katedra fyzické geografie a geoekologie Paleogeografická rekonstrukce kontinentálního zalednění Šluknovské pahorkatiny (souhrn) Palaeogeographic reconstruction of the continental glaciation in the Šluknov hilly land (summary) DANIEL NÝVLT Praha, 2008 Předložená doktorská disertační práce vznikla během autorova studia na Katedře fyzické ge- ografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a při práci v České geolo- gické službě (do roku 2002 Českém geologickém ústavu) na projektu základního geologického mapování Šluknovského výběžku a na projektu Paleogeografická, paleoklimatologická a geo- chronologická rekonstrukce kontinentálního zalednění Česka. Autor práce: Mgr. Daniel Nývlt Česká geologická služba, pobočka Brno Leitnerova 22 658 69 Brno daniel.nyvlt@geology.cz Školitel: Prof. RNDr. Jan Kalvoda, DrSc. Konzultant: Doc. RNDr. Jiří Kovanda, CSc. Úvod a vymezení práce Během posledního půlstoletí byl nashromážděno velké množství nových dat, která přinesla základní údaje o zásahu kontinentálního ledovce do okrajových částí našeho území a následně upřesňovala znalosti o sedimentologických, geomorfologických, stratigrafických a paleogeografických aspektech zalednění těchto území (mj. Macoun et al. 1965, Šibrava 1967, Králík 1989, Macoun a Králík...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 31 záznamů.   začátekpředchozí13 - 22další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Nývlt, David
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.