Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 21 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Subunit c of mammalian F1Fo ATP synthase - from molecular mechanisms of assembly to potential therapies
Marković, Aleksandra ; Mráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Trnka, Jan (oponent) ; Rohlena, Jakub (oponent)
Savčí ATP syntáza F1Fo hraje klíčovou roli v produkci ATP prostřednictvím procesu oxidativní fosforylace. Sestavení tohoto složitého proteinového komplexu vyžaduje specifické asemblační faktory. Je pozoruhodné, že navzdory desetiletím výzkumu zůstává import podjednotky c, její začlenění do vnitřní mitochondriální membrány a sestavení monomerů do oktamerického c- kruhu záhadou. Abychom na tento proces lépe prozkoumali, provedli jsme nejprve screening interakčních partnerů podjednotky c pomocí přístupu založeném na hmotnostní spektrometrii. Náš screening identifikoval tři proteiny jako nejvýznamnější interaktory podjednotky c - TMEM70, TMEM242 a C15orf61, které jsme následně charakterizovali. Pro počáteční charakterizaci funkce TMEM242 jsme vytvořili knockdow i knockout modely HEK293 buněk. Deplece TMEM242 vedla k poruše biogeneze a snížení množství sestavené ATP syntázy bez ovlivnění obsahu ostatních OXPHOS komplexů. Naopak úplné vyřazení TMEM242 vedlo ke snížení množství komplexů I a IV, což naznačuje, že primárním cílem TMEM242 je ATP syntáza. Zatímco jiné studie naznačovaly, že TMEM242 i TMEM70 interagují s meziproduktem komplexu I v mitochondriích (MCIA), naše komplexomická analýza odhalila migrační posun TMEM70 směrem k MCIA pouze při poruše biogeneze OXPHOS. U TMEM70 jsme identifikovali jeho...
Studium mitochondriální morfologie v pankreatických β-buňkách v závislosti na přítomnosti různých druhů sekretagogů
Lorenc, David ; Dlasková, Andrea (vedoucí práce) ; Mráček, Tomáš (oponent)
Glukozová homeostáza organismu je klíčová pro jeho správné fungování. Na jejím udržovaní se zásadním způsobem podílejí pankreatické β-buňky, které slouží jako senzor změny koncentrace glukózy v krvi a zodpovídají za adekvátní výlev hormonu insulinu. Zvýšená koncentrace glukózy aktivuje oxidativní fosforylaci a následně dochází k navýšení koncentrace buněčného ATP, které poté nepřímo stimuluje sekreci insulinu. Proces oxidativní fosforylace je lokalizován ve vnitřní mitochondriální membráně, kde probíhá finální fáze zpracování energie substrátu na ATP. Aby byl proces oxidativní fosforylace co nejefektivnější, mitochondriální síť prochází řadou morfologických změn. V této práci jsme se zaměřili na objasnění vlivu změn koncentrace nutrientů na mitochondriální morfologii na modelu pankreatických β-buněk, tkáňové linii INS1E. Jako experimentální podmínky jsme použili: 1) vysokou koncentraci glukózy, při které dochází k maximální sekreci insulinu, 2) nízkou koncentraci glukózy, při které sekrece insulinu neprobíhá, a 3) přídavek α-ketoisokaproátu, metabolitu leucinu, který amplifikuje sekreci insulinu. První jsme charakterizovali bioenergetické parametry, které ovlivňují mitochondriální morfologii. Snížením koncentrace glukózy došlo ke snížení buněčné respirace, zároveň byl pozorován nárůst...
Physiological interactions and stabilities of inner mitochondrial membrane complexes.
Kafková, Anežka ; Trnka, Jan (vedoucí práce) ; Mráček, Tomáš (oponent) ; Vaňhara, Petr (oponent)
Souhrn Vnitřní membrána mitochondrií je zcela zásadní z hlediska funkčnosti mitochondrie. Typicky je složena z fosfolipidové dvojvrstvy a obrovského množství proteinových komplexů. Tyto komplexy mají řadu různých funkcí nezbytných pro správnou fyziologii nejen mitochondrie samotné, ale i organismu jako celku. Aby byly membránové proteiny schopny správně tyto funkce zajistit, a navíc zvládly včasně reagovat na případné stimuly vnějšího prostředí, musí mezi sebou vzájemně interagovat. Avšak molekulární podstata a přesný funkční význam mnohých těchto interakcí, stejně tak jako jejich možná farmakologická regulace stále nejsou s přesností objasněny. Jednou z těchto doposud neobjasněných interakcí je interakce mezi komplexem dýchacího řetězce cytochrom c-oxidázou (komplex IV, COX) a vápníkovým kanálem vnitřní membrány mitochondrie (MCUC), jehož klíčovou funkcí je regulace vstupu vápníku do mitochondriální matrix. Na možnou interakci těchto dvou komplexů poukázaly překvapivé výsledky ze dvou na sobě nezávisle provedených experimentů, konkrétně BioID analýzy podjednotek MCUC a proteomické metody SILAC dělané pro COX deficientní buňky. Na základě těchto výsledků se naše práce zaměřovala na detailní strukturální identifikaci a funkční charakterizaci této interakce, přičemž jako hlavní nástroj byla využita technika...
Biogenesis, structure and physiological functions of mitochondrial ATP synthase
Eliáš, Jan ; Mráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Doležal, Pavel (oponent)
Savčí mitochondriální ATP syntáza je enzym skládající se z 18 proteinových podjednotek, jenž se nachází ve vnitřní membráně mitochondrie. Její hlavní funkcí je využívat protonový gradient, který je utvářen komplexy respiračního řetězce (RCC), za účelem tvorby ATP. Vedle tvorby ATP je známo, že se dimery ATP syntázy podílejí na správné mitochondriální morfologii skrze tvorbu apexů krist. Dále bylo navrženo, že je rovněž zapojena ve fenoménu mitochondriální přechodné propustnosti, který má důležitou funkci v regulaci programované buněčné smrti. V posledních letech bylo na poli studia biogeneze savčí ATP syntázy dosaženo řady úspěchů. Proces jejího sestavování je nyní objasněn, nicméně poznatky o asemblačních faktorech periferního stonku a podjednotky c jsou stále neúplné. Právě za účelem zodpovězení těchto otázek na polích biogeneze a sekundarních rolí savčí ATP syntázy jsme vytvořili KO model katalytické β podjednotky F1 části savčí ATP syntázy (βKO). Tento model byl připraven na pozadí buněčné linie HEK293. Jeho následná charakterizace ukázala, že narušení F1 struktury enzymu vyústilo v nemožnost složení funkčního monomeru a došlo k rozpadu jednotlivých podjednotek. Jediným stabilním asemblačním intermediátem, jenž byl odhalen, byl oktamer podjednotky c, který oproti kontrole vykazoval zvýšenou stabilitu. V...
Mitochondriální produkce kyslíkových radikálů a její úloha ve fyziologických regulacích
Holzerová, Eliška ; Mráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent)
Produkce kyslíkových radikálů v mitochondriích a z ní plynoucí oxidativní stres je významným fenoménem dlouhodobého výzkumu a též předmětem diskusí. Poznání, jak přesně jsou kyslíkové radikály produkovány a jaký mechanismus k této tvorbě vede, by mohlo napomoci přímému ovlivnění jejich produkce s potenciálem pro využití v terapii. U některých enzymů je již molekulární podstata produkce kyslíkových radikálů dobře popsána, u jiných však přetrvávají kontroverze a současné teorie jsou zřejmě daleko od pravdy. Mnohem zajímavější se pak jeví otázka fyziologické důležitosti této produkce. Dlouhou dobu byly totiž kyslíkové radikály považovány za jednoznačně škodlivé faktory narušující celistvost organismu. Novější výzkumy ale naopak naznačují, že jejich existence může být též přínosná a účelná. Prokazatelně totiž mohou sloužit jako signalizační molekuly v některých metabolických a regulačních drahách probíhajících v organismu. Tato bakalářská práce nabízí nahlédnutí do současného stavu znalostí. Zaměřuje se na co nejpodrobnější popis produkce reaktivních forem kyslíku enzymy mitochondriálního dýchacího řetězce. Dále pak se zabývá některými signálními kaskádami, u kterých byl prokázán podíl mitochondriální tvorby kyslíkových radikálů. Klíčová slova: mitochondrie, enzymy dýchacího řetězce, reaktivní formy...
Molekulární mechanismus produkce reaktivních forem kyslíku u flavinových dehydrogenáz mitochondriálního respiračního řetězce.
Holzerová, Eliška ; Mráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent)
Cílem této práce je odhalit molekulární mechanismus produkce reaktivních forem kyslíku flavinovými dehydrogenázami mitochondriální glycerol-3-fosfát dehydrogenázou (mGPDH) a sukcinát dehydrogenázou (SDH). Obě tyto dehydrogenázy představují důležité zdroje reaktivních forem kyslíku v savčích mitochondriích, ale mechanismus úniku elektronů není zatím dostatečně popsán. Jelikož mechanismy produkce reaktivních forem kyslíku ostatními komplexy dýchacího řetězce jsou charakterizovány lépe, mohou posloužit jako případové studie pro lepší pochopení produkce reaktivních forem kyslíku flavinovými dehydrogenázami, a proto jsou důležité poznatky shrnuty v první části této práce. Ke studiu produkce reaktivních forem kyslíku izolovanými flavinovými dehydrogenázami jsme jako model používali digitoninem solubilizované mitochondrie z hnědé tukové tkáně potkana. Měření enzymových aktivit, produkce peroxidu vodíku pomocí fluorescence Amplex UltraRed a luminiscence luminolu odhalila flavin, jakožto nejpravděpodobnější místo úniku elektronů u SDH za in vivo podmínek, zatímco místo vázající koenzym Q navrhujeme jako místo produkce reaktivních forem kyslíku v případě mGPDH. Odlišný mechanismus této produkce oběma dehydrogenázami je patrný také z indukce reaktivních forem kyslíku vyvolané ferrikyanidem, která je...
Sites and Consequences of Mitochondreal ROS Production
Mráček, Tomáš ; Houštěk, Josef (vedoucí práce) ; Pelouch, Václav (oponent) ; Kolarov, Jordan (oponent)
The thesis consists of 8 articles (6 published and 2 submitted), which may be divided into two major lines. The first (articles 1-4) deals with mitochondrial glycerophosphate dehydrogenase. We have shown that this enzyme is capable of massive ROS production and in the presented works we studied in more detail this ROS production as well as some aspects of enzyme biogenesis, so as to better understand its physiological significance. The second line (articles 5-8) represents our studies on the potential involvement of ROS in pathogenesis of mitochondrial diseases. 1. Glycerophosphate-dependent hydrogen peroxide production by brown adipose tissue mitochondria and its activation by ferricyanide; Drahota Z., Chowdhury SKR., Floryk D., Mráček T., Wilhelm J., Rauchová H., Lenaz G., Houštěk J.; J Bioenerg Biomembr. 2002; 34(2):105-13. Indeed, this was first article to demonstrate ROS production by mammalian mGPDH. We studied oxidation of glycerophosphate by brown adipose tissue mitochondria, which are known to contain high amounts of mGPDH. We found significant GP-dependent AA- stimulated production of H2O2. To further verify our findings, we used three independent methods for H2O2 measurement - fluorescence detection with p-hydroxyphenylacetic acid, antimycine A - insensitive oxygen consumption, and luminometric...
Biogeneze krist vnitřní mitochondriální membrány
Efimova, Iuliia ; Mráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Petrů, Markéta (oponent)
Invaginace vnitřní mitochondriální membrány utvářejí kristy - důležitý strukturní a bioenergetický kompartment mitochondrií. Dlouhodobá pozorování ultrastruktury mitochondrií prokázala dynamiku krist, ale nevyjasnila mechanizmy jejich formování a stability. Tato práce shrnuje nové poznatky o molekulárních mechanizmech biogeneze mitochondriálních krist. Ty jsou konzervovány od hub až po savce, včetně člověka. Důraz je kladen na hlavní remodelační faktory: dimery F1Fo-ATP syntázy, MICOS komplex, OPA1 protein a kardiolipin. Jejich defekty vedou k významným změnám nejen na úrovni krist, ale také na úrovni mitochondrií, buněk a celého organizmu. S tím souvisejí různé patofyziologické stavy a lidská mitochondriální onemocnění. Detailnější výzkum biogeneze krist je proto velmi významný, nové poznatky by mohly napomoci v rozvoji léčby mitochondriálních poruch.
Mitochondria and their role in carcinogenesis
Bajzíková, Martina ; Neužil, Jiří (vedoucí práce) ; Masařík, Michal (oponent) ; Mráček, Tomáš (oponent)
(CZ) Mitochondrie jsou hlavním místem výroby buněčné energie; nejsou to však jen buněčné elektrárny, ale podílejí se na řadě dalších funkcí uvnitř buňky, včetně buněčného metabolismu, proliferace, smrti a imunitních reakcí. Ztráta mitochondriálních funkcí má za následek oxidační stres, který je jedním z hlavních faktorů pro řadu onemocnění a mimo jiné i rakoviny. Rakovinné buňky produkují energii převážně glykolýzou a to i za přítomnosti kyslíku. Tento alternativní metabolický jev je znám také jako "Warburgův efekt". V souvislosti s tím mohou mitochondrie rakovinných buněk přepínat mezi glykolýzou a oxidativní fosforylací (OXPHOS), pokud jde o jejich energetické požadavky a přežití. Funkce elektronového transportního řetězce je klíčová pro buněčné dýchání, které je také nutné pro aktivitu dihydroorotát dehydrogenázy (DHODH), nezbytnou pro de novo syntézu pyrimidinu. V našem výzkumu jsme použili rakovinné buňky s poruchou dýchání, abychom vyvrátili dogma, že mitochondrie a jejich genom jsou omezeny uvnitř buněk v těle. Naše výsledky prokázaly, že mitochondrie jsou schopny pohybu v nádorovém stromatu a to z normálních buněk do nádorových buněk bez mitochondriální DNA (mtDNA), což má za následek dlouhotrvající obnovu dýchání a následně účinnou tvorbu nádoru. Důkaz našeho převratného objevu spočíval v...
Molecular mechanisms of tamoxifen resistance in breast cancer
Tomková, Veronika ; Truksa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent) ; Mráček, Tomáš (oponent)
Rezistence k tamoxifenu, léčivu používaném v adjuvantní terapii při hormonální léčbě rakoviny prsu, představuje závažný klinický problém. Přestože byly popsány a intenzivně studovány různé mechanismy vedoucí k rezistenci k tamoxifenu, u značného počtu pacientů se objeví rezistence na terapii a následná recidiva. Ukázalo se, že léčba tamoxifenem obohacuje nádory o nádorové buňky podobné kmenovým bunkám, které jsou přirozeně rezistentní a mají schopnost sebeobnovy a potenciál vytvářet sekundární nádory. Metabolická plasticita, změněný metabolismus železa a zvýšená exprese ABC transportérů jsou další factory důležité při udržování fenotypu rakovinných kmenových buněk. Z tohoto důvodu jsme zkoumali výše uvedené mechanismy v dvou in vitro modelech tamoxifen rezistentních buněčných linii (Tam5R), které jsme zavedli. Ukazujeme, že Tam5R buňky mají dramaticky rozložené a méně aktivní mitochondriální superkomplexy a vyšší hladinu mitochondriálního superoxidu spolu s fragmentovanou mitochondriální sítí. Taková dysfunkce mitochondrií vede k aktivaci AMPK signální dráhy a metabolickému posunu směrem ke glykolýze. Navíc buňky bez funkčních mitochondrií (ρ0 buňky) jsou signifikantně více rezistentní k tamoxifenu, což podporuje úlohu mitochondrií v rezistenci k tamoxifenu. Naše analýza odhalila signifikantní...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 21 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.