|
|
Media Law and Media Capture in Slovakia and the Czech Republic after the year 2000
Hanák, Peter ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Kroupa, Jiří (oponent) ; Višnovský, Ján (oponent)
Táto práca spája teórie o médiách a demokracii, o zajatí médií (media capture), oligarchizácii médií a mediálnych systémoch s ekonomickou teóriou súťažného práva. Je vykonaná komparatívna analýza českého a slovenského mediálneho práva, pričom v centre výskumu je pluralizmus ako hlavná hodnota spájajúca spomenuté teórie. Dejiny médií po roku 1989 v skúmaných krajinách dostávajú novú periodizáciu, ktorá je opísaná ako pokračujúca transformácia troch rôznych typov. Herfindahl-Hirschmanov Index je použitý ako dôkaz, že najmä v poslednej skúmanej dekáde sa české a slovenské mediálne trhy posunuli ku koncentrovanej až oligopolistickej štruktúre. Vyvinuli sme nový nástroj - indikátor POMO (Power of Media Owners), ktorým sa dá vypočítať sila jednotlivých mediálnych oligarchov naprieč platformami, teda na celom mediálnom trhu. Táto analýza ukazuje nedostatočnosť a neúčinnosť regulácie vlastníctva médií v ČR a SR. Opísaný je tiež štvrtý typ mediálneho systému - nepluralitný, autoritársky, tzv. Východný oligarchický model zajatých médií; situácia na Slovensku a v Česku je porovnaná oproti tomuto modelu. Výsledkom je konštatovanie, že situácia v skúmaných krajinách je bližšie k už zavedenému modelu polarizovaného pluralizmu, avšak tento model je vnímaný ako polcesta k autoritárskemu modelu. Záver opisuje,...
|
|
|
Novináři na Twitteru: převažují tradiční mormy nebo nové standardy?
Němcová, Kateřina ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Cílem práce bylo zkoumat způsob chování vybraných českých novinářů na sociální síti Twitter. Konkrétně se tato práce zaměřila na rozdíl mezi tradičními normami, kterými se novináři při práci řídí, a rolemi, které při své práci zastávají a tím, jak se chovají na Twitteru. Příspěvky daných novinářů tato práce nejprve rozdělila do kategorií podle toho, o jaký druh příspěvku se jednalo. V kvalitativní části pak zkoumala jeden po druhém a zaměřila se na jejich obsah co se týče použití jazyka a dalších doplňujících prvků jako jsou fotky, videa, emotikony a další. Výzkum ukázal, že se novináři chovají odlišně od profesních norem a také se mění role, které zastávají. Z gatekeeperů se stávají gatewatcheři a novináři inklinují ke komentátorským pozicím. Také se stávají promotéry své práce.
|
|
|
Vnitřní a vnější motivace pro členství v novinářských organizacích v Dánsku
Hodina, Stanislav ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se pomocích hloubkových rozhovorů a následné analýzy snaží nalézt odpověď na to jaké jsou vnitřní a vnější motivace pro členství v novinářských organizacích v Dánsku. V teoretických kapitolách práce je nejprve stručně představena historie dánské žurnalistiky. Následuje podkapitola porovnávající západního a dánského novináře. Poslední podkapitola se věnuje novinářským svazům, především tomu dánskému. Třetí kapitola popisuje metodologii hloubkových rozhovorů - od přípravy po analýzu. Praktická část bakalářské práce je složena ze samotné analýzy. Hloubkové rozhovory byly provedeny na vybraném vzorku novinářů v Dánsku.
|
|
|
Činnost vybraných médií veřejné služby v oblasti zvyšování digitální gramotnosti ve společnosti
Hána, Tomáš ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Bakalářská práce se zabývá konceptem digitální gramotnosti ve vztahu k médiím veřejné služby. Teoretická část nejprve ujasňuje pojmosloví digitální gramotností, následně analyzuje vývoj tohoto termínu od prvních výskytů až po jeho současné chápání. Dále se zabývá relevancí digitální gramotnosti v evropské legislativní rovině, hlavně v kontextu dlouhodobých strategií, analyzuje současnou situaci s digitálními dovednostmi v Evropě a popisuje edukační rolí médií veřejné služby. V metodologické částí definuje výzkumné metody, teoretická východiska i vysvětlení jejich aplikace v návazné výzkumné části, operacionalizuje pojem digitální gramotnosti a vymezuje zkoumaný vzorek. Ve výzkumné části je komparativně zkoumána činnost veřejnoprávních médií BBC a České televize, nejdříve v programové nabídce, následně ve webových vzdělávacích portálech. Výzkumnou část uzavírá analýza obsahu na webových vzdělávacích portálech zaměřeného na rozvoj digitálních kompetencí, při které je aplikován rámec DigComp.
|
|
|
Vliv médií na sekundární viktimizaci a victim blaming obětí sexuálního násilí a obtěžování
Folprechtová, Josefína ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zpravodajskými médii a jejich referováním o obětech sexuálního násilí a sexuálního obtěžování. Cílem výzkumu je zaměřit se na to, jak vybraná česká média svým pokrýváním těchto činů přispívají k sekundární viktimizaci obětí, tedy k druhotné újmě, a k obviňování obětí z toho, že si za spáchaný čin mohou samy (takzvanému victim blamingu). V teoretické části práce je vysvětlený kontext a pojmy spjaté s oběťmi trestných činů, jako je sexuální násilí, viktimizace a její druhy, a s tím spojené jevy obviňování oběti (victim blaming) a kultura znásilnění (rape culture), jejichž existenci zpravodajská média mnohdy podporují. Práce se také věnuje mediálnímu rámování a referování o trestných činech a jejich obětech z pohledu novinářské etiky. V praktické části práce pomocí kvalitativní obsahové analýzy zkoumá články z vybraných českých seriózních i bulvárních online médií, vydané v prvních třech měsících roku 2022, v nichž tato média referují o obětech sexuálního násilí a obtěžování. Sleduje, jak média o obětech informovala, a jak mohla užíváním určitých kontroverzních slov a frází přispět k sekundární viktimizaci a...
|
|
|
Repolonizace a dekoncentrace: význam omezení zahraničního kapitálu pro mediální trh v Polsku
Blažková, Karolína ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Klimeš, David (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl zmapovat diskusi o repolonizaci či dekoncentraci médií v Polsku po volbách v roce 2015, kdy zvítězila strana Právo a spravedlnost. V prvé řadě přináší práce základní přehled o polském mediálním trhu a jeho vývoji po roce 1989, který je klíčový pro vstup zahraničních investorů. Dále shrnuje dění kolem snahy vládní strany prosadit dva zákony, jež by mohly proměnit vlastnickou strukturu médií, a to zákona o zavedení nové daně z reklamy a novelizace zákona o radiofonii a televizi. Právě tyto dva návrhy zákonů měly podle odborné veřejnosti naplňovat vizi vládní strany Právo a spravedlnost o repolonizaci či dekoncentraci médií. Novelizaci zákona o radiofonii a televizi, jež měla přímo omezovat zahraniční vlastníky audiovizuálních médií v Polsku, pak práce srovnává s existující legislativou dalších evropských zemí, jako je Francie a Maďarsko. Jedna z kapitol je věnována analýze zahraničního kapitálu na polském mediálním trhu. Práce neopomíná ani klíčovou událost, jež bývá označována jako "repolonizace v praxi", a tedy nákup sítě regionálních medií Polska Press přes státní petrochemickou společnost PKN Orlen. K shrnutí diskuse byli přizváni polští politici, novináři i mediální odborníci, kteří se daným tématem dlouhodobě zabývají.
|
|
|
Dezinformace na českých dezinformačních webech během pandemie onemocnění covid-19
Schneiderová, Soňa ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Bakalářská práce "Dezinformace na českých dezinformačních webech během pandemie onemocnění covid-19" se v kontextu fenoménu lživých zpráv zabývá obsahy publikovanými na dezinformačních médiích Ac24.cz, Sputnik, Aeronet a Parlamentní listy během pandemie covidu-19. Cílem práce je zanalyzovat články na zmíněných webech, zjištění, kterých témat se týkaly a jak se měnily v čase. Zároveň s tím bude zkoumána i jejich podoba, zda články měly clickbaitové titulky a zda jejich autoři byli anonymní nebo veřejní. V teoretické části je nejprve ukotven pojem falešné zprávy, jeho rozdělení na misinformace, malinformace a dezinformace. V dalších podkapitolách jsou pak řešeny hlavně dezinformace, jejich rizika, autoři a dezinformační média. Dále se práce věnuje legislativě, regulacím dezinformací a dezinformačních médií. V druhé části jsou představena výzkumná východiska. Výzkum je založen na kvantitativní obsahové analýze, která je doplněna o kvalitativní obsahovou analýzu. Výzkumný vzorek se skládá z náhodného výběru deseti článků publikovaných na výše zmíněných webech z období prvního týdne měsíce, a to od října 2020 do dubna 2021. Výsledky analýzy jsou prezentovány v závěru práce.
|
|
|
Covidové zpravodajství vybraných on-line médií o první vlně epidemie v České republice
Zajíc, František ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Cílem práce bylo zkoumání způsobu informování vybraných online médií o takzvané první vlně nákazy koronavirem SARS-CoV-2 v Česku. Konkrétně se tato práce zaměřuje na znaky mediální paniky ve zpravodajských obsazích vybraných médií, na jejich četnost, míru a způsob využití. Zpravodajství daných médií bylo podrobeno kvantitativní obsahové analýze a část z těchto příspěvků byla ještě rozebrána v kvalitativní diskurzivní analýze. Výzkum ukázal, že zpravodajství o šíření koronaviru dominantně zaplnilo mediální prostor. Všechna vybraná média využívala v části zpráv prvky mediální paniky, které mohly mít vliv na společnost. Výzkum dále ukázal, že ve využívání zmíněných prvků se stíraly rozdíly mezi bulvárními médii a médii, která sama sebe označují za seriózní.
|
|
|
Motivace členů platformy participativní žurnalistiky iReportér ve zpravodajství ČT24
Šedivá, Tereza ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na téma participativní žurnalistiky, která se po nástupu webu 2.0 stala zajímavou součástí světa médií. Koncept, kdy se "lidé z ulice" zapojují do vysílání profesionálních médií, využívají v posledních letech rádia, televize i online média po celém světě. Výjimkou není ani tuzemská televize veřejné služby a její zpravodajský program ČT24. V roce 2015 spustila Česká televize projekt s názvem iReportér. Prostřednictvím aplikace mohou zájemci posílat fotografie nebo videa aktuálního dění, které se po zkontrolování editory mohou objevit ve vysílání, na webu nebo na sociálních sítích ČT. Diplomová práce v teoretické části vysvětlí procesy a jevy nezbytné k pochopení trendu participativní žurnalistiky. Jde mj. o proces konvergence, roli produživatele, charakteristiku webu. 1.0, webu 2.0 a 3.0. Rozebere, co je to participativní žurnalistika, jaké jsou její výhody a jak se liší od občanské žurnalistiky. Pozastaví se nad etickými otázkami, uvede příklady platforem participativní žurnalistiky ve světě a v České republice. Ve výzkumné části představí použité výzkumné metody. Dále zhodnotí data získaná z dotazníkového šetření a z hloubkových rozhovorů týkajících se motivace lidí zapojených do projektu iReportér. Na závěr shrne zjištěné poznatky.
|
|
| |
host ::
RSS.