|
|
Zákaz diskriminace osob se zdravotním postižením v pracovněprávních vztazích
Kreiža, Vladimír ; Morávek, Jakub (oponent)
Zákaz diskriminace osob se zdravotním postižením v pracovněprávních vztazích Abstrakt Cílem této diplomové práce je zhodnotit, jak dobře v ČR funguje ochrana osob se zdravotním postižením před diskriminací v pracovněprávních vztazích, identifikovat příčiny tohoto stavu a zejména poskytnout návrhy de lege ferenda na zlepšení této ochrany. Použité výzkumné metody jsou zejména metoda analytická a empirická. Práce postupuje od pramenů práva upravujících zákaz diskriminace lidí se zdravotním postižením v oblasti pracovněprávních vztahů od úrovně mezinárodního práva, kde je klíčová Úmluva, směrem k právu EU a vnitrostátnímu právu. České vnitrostátní antidiskriminační právo, zachycené zejm. v AntiDZ a upravující zákaz diskriminace osob se zdravotním postižením, vychází z Rámcové směrnice. Významná část této diplomové práce je proto věnována právě Rámcové směrnici a rozsudkům, v rámci nichž Soudní dvůr EU Rámcovou směrnici interpretoval a zodpověděl významné otázky jako je definice zdravotního postižení, vztah zdravotního postižení a nemoci apod. Dále se práce věnuje relevantním českým zákonům, které poskytují lidem se zdravotním postižením nástroje ochrany před diskriminací v oblasti pracovněprávních vztahů. Tyto zákony dělí diplomová práce na veřejnoprávní složku (upravená v ZZ, ZIP a v Zákoně o VOP) a soudní,...
|
|
|
Zaměstnávání OZP
Havlenová, Lenka ; Morávek, Jakub (oponent)
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Abstrakt Tato práce se zabývá právní úpravou zaměstnávání osob se zdravotním postižením v České republice. Téma je pojednáno primárně z pohledu zaměstnavatele. Jedním z cílů této práce je ukázat (potenciálním) zaměstnavatelům výhody zaměstnávání osob se zdravotním postižením a podat jim přehled nástrojů, které český právní řád zaměstnavatelům nabízí za účelem dorovnání možných zvýšených nákladů na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a za účelem motivace zaměstnavatelů k zaměstnávání těchto osob v pracovním poměru. Práce se v úvodu věnuje definici pojmu osoba se zdravotním postižením, včetně obsahu tohoto pojmu ve významných mezinárodních dokumentech a ve strategických dokumentech Evropské unie a některých jejích orgánů. Ukazuje, že koncept pojmu zdravotní postižení se vyvíjí a na evropské judikatuře dokládá směřování obsahu pojmu od lékařského pojetí k pojetí společenskému. Práce podává přehled opatření a nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti sloužících k zvyšování šancí osob se zdravotním postižením na uplatnění na trhu práce. Práce pojednává o právech a povinnostech zaměstnavatelů, jejich spolupráci s Úřadem práce, sankcích za porušování povinností a zmiňuje tzv. sociální podnikání. Závěr práce obsahuje úvahy de lege ferenda ohledně stávající právní...
|
|
|
Digitální platformy a jejich dopad na pracovní právo
Konečný, Adam ; Morávek, Jakub (oponent)
Cílem této práce je analýza dopadu digitálních platforem na pracovní právo a na podobu práce obecně. Těžištěm práce je zvolen popis způsobovaných problémů a jejich možná řešení, přičemž hlavní pozornost je věnována problematickému postavení pracovníka v ekonomice platforem a jeho možnými úpravami. V úvodu se tato práce nejprve zabývá obecnou charakteristikou digitálních platforem a jejich tříděním do tří pomyslných kategorií (crowdsourcing, on demand work a přepravní platformy). Pro lepší porozumění pracovních podmínek následně přibližuje jednotlivé fáze práce, ke kterým skrze zprostředkování platforem dochází. Po těchto uvádějících kapitolách začíná práce již věnovat pozornost potenciálním problémům. Možné problémy jsou nejprve popsány obecně a následně dochází k analýze praktických problémů, jimiž se již zabývala judikatura. Analýza judikatury je rozsáhlejší, neboť tři vybraná rozhodnutí se povšechně zabývají digitálními platformami a mimo možná řešení problémů nabízejí také pohled na konkrétní obchodní modely jednotlivých platforem. Po rozboru judikatury, která v této otázce předběhla legislativu, dochází i k její analýze. Nejprve je tedy rozebírán právní rámec Evropské Unie a některých členských států, kde je podrobněji rozebrán institut příležitostné práce, jenž vykazuje některé shodné znaky s...
|
|
|
Zdánlivé a neplatné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance
Halalová, Veronika ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Zdánlivé a neplatné rozvázání pracovního poměru zaměstnancem Abstrakt Cílem této diplomové práce bylo poskytnout čtenáři ucelený výklad o problematice zdánlivého a neplatného rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance a nabídnout vhodný postup řešení takové situace, který by zaměstnavatel mohl v těchto případech využít. Práce byla za tímto účelem rozčleněna do čtyř hlavních kapitol. První z nich je věnována stručnému vymezení vztahu zákoníku práce a občanského zákoníku, jeho vývoji v posledních letech a dále definici pojmů pracovní poměr, jeho skončení a rozvázání. Prostřednictvím tohoto úvodu do problematiky je vymezen přesný rozsah této diplomové práce, tedy zdánlivost a neplatnost právních jednání, jimiž zaměstnanec jednostranně rozvazuje pracovní poměr, a to výpovědi, okamžitého zrušení a zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Druhá kapitola se již věnuje právním jednáním a jejich vadám. Nejprve jsou důkladně zanalyzovány jednotlivé pojmové znaky a následně také náležitosti právního jednání, tak, aby bylo možné se následně podrobně věnovat jednotlivým případům zdánlivosti a neplatnosti rozvázání pracovního poměru, a poté vysvětleny pojmy zdánlivost a neplatnost právního jednání. Ve své stěžejní části se tato práce věnuje jednotlivým případům zdánlivosti a neplatnosti právního jednání. Jedná...
|
|
|
Pracovnělékařské služby
Kramoliš, Vojtěch ; Tomšej, Jakub (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Pracovnělékařské služby Abstrakt Diplomová práce se zaměřuje na oblast pracovnělékařských služeb a její právní regulaci. Cílem práce je popsat a analyzovat dílčí povinnosti zaměstnavatele, zaměstnance a poskytovatele pracovnělékařských služeb, tedy subjektů, kterých se problematika pracovnělékařských služeb bezprostředně dotýká. Práce je dělena na pět kapitol. První kapitola práce je věnována právním předpisům, coby hlavním pramenům práva v České republice a dále právní úpravě evropské a mezinárodní. Kapitola rovněž obsahuje základní vymezení pojmu pracovnělékařských služeb pro účely práce a vymezení vůči pracovnímu lékařství. Druhá kapitola obsahuje výčet subjektů, jejichž povinnostem se práce věnuje, tedy poskytovatele pracovnělékařských služeb, zaměstnavatele a zaměstnance včetně jejich zasazení do kontextu pracovního práva. V kapitole jsou rovněž zohledněny výjimky spojené s agenturním zaměstnáváním, poskytováním pracovnělékařských služeb registrujícím poskytovatelem nebo vlastními zaměstnanci. Třetí kapitola zachycuje rozbor jednotlivých povinností poskytovatele pracovnělékařských služeb, zejména těch stanovených zákonem o specifických zdravotních službách. Mimo samotných povinností poskytovatele je část kapitoly věnována bližšímu pohledu na pracovnělékařské prohlídky a lékařské posudky, jakožto...
|
|
|
Ochrana osobních údajů před vznikem a při vzniku pracovního poměru
Adámek, Jan ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Tomšej, Jakub (oponent)
Ochrana osobních údajů před vznikem a při vzniku pracovního poměru Diplomová práce se věnuje ochraně osobních údajů před vznikem a při vzniku pracovního poměru. Cílem práce je přiblížit ochranu osobních údajů v souvislosti se vznikem pracovního poměru, především podat ucelený přehled o její právní úpravě, popsat základní pojmy a zásady vztahující se k této problematice a pojednat o nejdůležitějších právech a povinnostech osob v obou fázích vzniku pracovního poměru. Východiskem práce je zejména právní úprava obsažená v Obecném nařízení a zákoně o zpracování osobních údajů. Diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole jsou popsány historicky významné události mající výrazný vliv na vývoj ochrany osobních údajů. Vedle toho je vysvětlen i pojem práva na soukromí, ze kterého se postupem času vydělilo právo na ochranu osobních údajů. Druhá kapitola se zabývá právní úpravou ochrany osobních údajů, a to jak na mezinárodní úrovni, na unijní úrovni, tak i na úrovni vnitrostátní. Ve třetí kapitole jsou vymezeny vybrané základní pojmy ochrany osobních údajů, konkrétně pojmy osobní údaj, zvláštní kategorie osobních údajů, subjekt údajů, zpracování osobních údajů, správce a zpracovatel. Kapitola čtvrtá je nejprve věnována obecným otázkám týkajícím se pracovněprávních vztahů, dále zásadám...
|
|
|
Whistleblowing jako prostředek ochrany zaměstnavatele
Zajíček, Jan ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Tomšej, Jakub (oponent)
Whistleblowing jako prostředek ochrany zaměstnavatele Abstrakt Tato rigorózní práce se věnuje pojmu whistleblowing, tedy problematice ochrany oznamovatele škodlivého jednání. Autor si téma vybral především z důvodu vysoké aktuálnosti tématu. Začátek práce je věnován obecným tématům, vysvětlení pojmů a historii whistleblowingu. V této práci jsou dále rozebrány prameny mezinárodního práva, týkající se tohoto fenoménu, které mají vztah k České republice a českému právnímu řádu. Dále je v této práci věnován prostor legislativě Evropské unie, dotýkající se whistleblowingu a především pak Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, kterou lze v současné době považovat za nejdůležitější pramen práva stran whistleblowingu a současně za vzor pro vznikající českou národní legislativu. Obsah této směrnice je v této práci analyzován a okomentován. Ačkoli je pojem whistleblowing stále z hlediska českého práva nový, jeho aspekty lze najít v různých právních odvětvích. Proto je v této práci věnován prostor jeho pramenům, a to nejen z hlediska ústavního, pracovního, trestního nebo správního práva, ale i dalších právních odvětví. V minulosti se již objevila řada návrhů zákonů, které měly whistleblowing upravovat, avšak žádný z nich úspěšně...
|
|
|
Ochrana zaměstnance při převodu zaměstnavatele
Koubková, Barbora ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Ochrana zaměstnance při převodu zaměstnavatele Práce se zabývá tématem přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů a souvisejícími instituty ochrany přechodem dotčených zaměstnanců. Problematika je na unijní úrovni upravena směrnicí Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů, která byla do vnitrostátního právního řádu transponována v podobě Hlavy XV části třinácté zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. V práci jsou představeny obě úrovně právní úpravy, uvedena relevantní judikatura Soudního dvora Evropské unie i Nejvyššího soudu České republiky a zhodnocena implementace směrnice 2001/23/ES do vnitrostátního systému. První část práce je částí výkladovou, když vysvětluje význam základních pracovněprávních pojmů a souvislostí pro účely dalšího textu. Část druhá popisuje převod podniku, závodu či jejich části podle směrnice 2001/23/ES a dotváření pravidel Soudním dvorem Evropské unie, zejména pak vývoj pojmu hospodářské jednotky, která si zachovala svou identitu. Část třetí se zabývá českou právní úpravou přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů v zákoníku práce, samozřejmě též judikaturou Nejvyššího soudu České republiky a jejich...
|
|
|
Pracovněprávní problematika v oblasti profesionálního sportu
Dušek, Šimon ; Tomšej, Jakub (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Název práce: Pracovněprávní problematika v oblasti profesionálního sportu Abstrakt Tato práce se dotýká vztahu mezi pracovním právem a konkrétními specifiky sportu a sportovní činnosti, jakožto masovým celospolečenským fenoménem se značným přesahem do práva. Právní úprava sportovní činnosti v České republice nadále nerespektuje světový trend, který se v oblasti statusové postavení profesionálních sportovců vydává cestou explicitního přiznání statusu zaměstnance s ohledem na možnost garantovat sportovcům co nejširší katalog práv jakožto slabším stranám vůči sportovním klubům. Naopak pozice českých sportovců v rámci právního řádu je stále nejasná a kýžené rozuzlení nepřináší ani poměrně obsáhlá judikatura Nejvyššího správního soudu. Tuzemští sportovci tak v drtivé většině případů požívají statusu OSVČ. Celkově bude tato práce zaměřena na profesionální kolektivní sporty, zejména pak na fotbalové prostředí, jehož právní rámec poskytuje nejvhodnější vzorek pro demonstraci teoretických závěrů. Pro účely srovnání bude využita praxe Velké Británie a tuzemská právní úprava bude podrobena srovnání s její právní konstrukcí sportovního prostředí. První část této práce se bude věnovat obecně sportu a jeho specifikům, především pak jeho rozdělení na sport profesionální, výkonností a amatérský. Část druhá se pak bude...
|
|
|
Problematika využití biometrických údajů v pracovněprávních vztazích
Dobiášová, Lucie ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
Problematika využití biometrických údajů v pracovněprávních vztazích Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje aktuálnímu tématu problematiky právního rámce ochrany biometrických údajů v kontextu pracovněprávních vztahů. S vývojem informačních technologií roste zájem o využívání biometrických údajů. Je stále běžnější, že jsou na pracovišti používány mimo jiné k evidenci docházky, ke vstupu na samotné pracoviště či pro přístup k jednotlivým pracovním prostředkům. Jejich použití je jednoduché a pohodlné, jelikož zaměstnanci mohou k ověření použít své otisky prstů, scan duhovky atp. Biometrické údaje jsou ale ze své podstaty neměnné, což je výhodou, ale současně i Achillovou patou jejich zpracování. Vzhledem ke své povaze proto spadají do kategorie citlivých osobních údajů a jako takové požívají zvýšené ochrany. Rozvoj v oblasti informačních technologií napovídá, že biometrické údaje se velmi pravděpodobně stanou součástí každodenního života. Je proto více než vhodné, aby tento vývoj byl reflektován právními předpisy. Cílem této diplomové práce je poskytnutí obecného vhledu do problematiky biometrických údajů na úrovni pracovněprávních vztahů, kde lze očekávat zvláště vysoký nárůst jejich využívání. První část této práce čtenáře seznamuje s pojmem biometrického údaje v právním smyslu, a to včetně vývoje pojetí...
|
host ::
RSS.