|
|
No Way, You Will Not Make Australia Home! Comparative analysis of immigration policies: case of Australia and New Zealand
Mocková, Eliška ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Tato práce si klade za cíl zjistit příčinu rozdílného přístupu Austrálie a Nového Zélandu k imigraci. Sledovány jsou roky 2001 až 2015 s občasnými přesahy k nejnovějším událostem i do doby předchozí. Byla zde aplikována teorie scapegoatingu, jehož spouštěčem měly být změny v ekonomické situaci. Tato teorie vychází z předpokladu, že se společnost v těžších obdobích (např. v důsledku ekonomické krize) uchyluje k vyhledávání tzv. obětních beránků. Těmi jsou zpravidla skupiny, jež nejsou schopny se většinové společnosti bránit. Na ně je pak společností přesouvána vina za tyto i jiné, často domnělé problémy. Účelem je, aby se daná společnost zbavila vzniklé frustrace/agrese a zároveň si zachovala zdání morální čistoty. Dalším motivem scapegoatingu je také touha většinové společnosti zvýšit svou moc na úkor těchto skupin. Imigranti jsou ze své podstaty ideální skupinou pro scapegoating, zejména kvůli své zranitelnosti a odlišnosti. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že tento mechanismus se v Austrálii často spouští a ovlivňuje imigrační politiku země. Toto převážně neplatí pro Nový Zéland, jehož imigrační politika je racionální, motivována zisky a náklady. Nicméně, ekonomická situace se jako spouštěč scapegoatingu v Austrálii nepotvrdila, proto je třeba nadále zkoumat příčiny tohoto chování, které mohou...
|
|
|
Silent Leges Inter Arma? A quantitative study examining compliance with international humanitarian law
Mocková, Eliška ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Práce zkoumá používání zakázaných zbraní v nedávných ozbrojených konfliktech (od roku 2014 do začátku roku 2020). Tyto zbraně jsou zakázány souborem mezinárodních pravidel (smluvních a obyčejových) mezinárodního humanitárního práva (MHP). Výzkum se zaměřuje na všechny konflikty, které jsou dodnes aktivní (začátek roku 2020). Tyto konflikty jsou jak mezinárodní, tak mnohem častěji "ne mezinárodní povahy" (konvenčně označované jako vnitrostátní). Diplomová práce mapuje dodržování mezinárodního práva. Ve svém výzkumném záměru jde ale mnohem dále, protože se pokouší identifikovat relevantní faktory, které ovlivňují strany ozbrojeného konfliktu, pokud jde o volbu užít zakázané zbraně, a tedy porušit mezinárodní právo, či nikoliv. Ambiciózním cílem bylo identifikovat nejspolehlivější "substituty" národních donucovacích orgánů v anarchickém světě mezinárodního práva. Práce se tak zaměřila na možné faktory ovlivňující dodržování mezinárodního práva, jako je identita stran konfliktu nebo obavy o pověst. Byl vytvořen vlastní dataset a pro testování hypotéz byl použit model vícenásobné logistické regrese. Mezi hlavní zjištění patří skutečnost, že žádný z faktorů identifikovaných literaturou nebyl schopen spolehlivě předpovědět použití zakázaných zbraní. Navíc ani kombinace všech těchto faktorů nebyla schopna...
|
|
|
Victims of the gravest crimes: The role of victims in legal proceedings before the International Criminal Court
Mocková, Eliška ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Oběti nejtěžších zločinů: Role obětí před Mezinárodním trestním soudem Abstrakt Tato práce analyzuje roli obětí v soudním řízení před Mezinárodním trestním soudem (MTS) neboli tzv. obětní mandát MTS. Účelem práce je komplexně popsat jejich práva, ale i to, jak jsou tato práva jim přisouzená skutečně aplikována. Z tohoto důvodu má výzkumná otázka dvě části. První část se táže po současné podobě práv obětí před MTS a druhá zase po tom, jaké byly dosavadní přínosy této úpravy pro tyto oběti nejzávažnějších zločinů známých lidstvu. Odpovědi nabídnuté autorkou se vyskytují ve druhé a třetí kapitole této práce. První kapitola slouží k tomu uvést čtenáře do tématu a zároveň vyzdvihnout historicky bezprecedentní povahu a význam této úpravy role obětí před Mezinárodním trestním soudem. Co se týče metody, tato práce zkoumá roli obětí před MTS jak z teoretického, tak i empirického hlediska. Účelem je prakticky a souhrnně popsat úpravu práv obětí před MTS, ale jít i za "literu zákona" a zhodnotit tuto úpravu v jejím materiálním kontextu, tedy identifikovat její přínosy i selhání pro nositele těchto práv. Hlavním předpokladem tohoto přístupu je, že právo není uzavřený a samoúčelný režim. Obzvlášť mezinárodní právo trestní, které je z mnoha důvodů velmi kontroverzní, nemůže ignorovat dopady svého působení, aby zůstalo...
|
|
|
No Way, You Will Not Make Australia Home! Comparative analysis of immigration policies: case of Australia and New Zealand
Mocková, Eliška ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Tato práce si klade za cíl zjistit příčinu rozdílného přístupu Austrálie a Nového Zélandu k imigraci. Sledovány jsou roky 2001 až 2015 s občasnými přesahy k nejnovějším událostem i do doby předchozí. Byla zde aplikována teorie scapegoatingu, jehož spouštěčem měly být změny v ekonomické situaci. Tato teorie vychází z předpokladu, že se společnost v těžších obdobích (např. v důsledku ekonomické krize) uchyluje k vyhledávání tzv. obětních beránků. Těmi jsou zpravidla skupiny, jež nejsou schopny se většinové společnosti bránit. Na ně je pak společností přesouvána vina za tyto i jiné, často domnělé problémy. Účelem je, aby se daná společnost zbavila vzniklé frustrace/agrese a zároveň si zachovala zdání morální čistoty. Dalším motivem scapegoatingu je také touha většinové společnosti zvýšit svou moc na úkor těchto skupin. Imigranti jsou ze své podstaty ideální skupinou pro scapegoating, zejména kvůli své zranitelnosti a odlišnosti. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že tento mechanismus se v Austrálii často spouští a ovlivňuje imigrační politiku země. Toto převážně neplatí pro Nový Zéland, jehož imigrační politika je racionální, motivována zisky a náklady. Nicméně, ekonomická situace se jako spouštěč scapegoatingu v Austrálii nepotvrdila, proto je třeba nadále zkoumat příčiny tohoto chování, které mohou...
|
host ::
RSS.