|
|
Summary hearing of administrative delicts
Lepáček, Jaroslav ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Zhrnutie Táto diplomová práca sa zaoberá skrátenými formami priestupkového konania, ktoré literatúra označuje ako zvláštne druhy správneho konania. Jedná sa o blokové a príkazné konanie. Tieto tradičné inštitúty správneho práva trestného, boli obsiahnuté už v právnej úprave rakúsko-uhorskej (v podobnej forme) a neskôr aj v právnej úprave prijatej v období Česko-Slovenska. Jedným z hlavných účelov právnej úpravy blokového konania je snaha postihnúť páchateľa priestupku ihneď po spáchaní priestupku a administratívne tak odľahčiť správny orgán, ktorý je ohľadom takéhoto priestupku príslušný viesť neskrátené priestupkové konanie. Naproti tomu je účelom príkazného konania zjednodušenie procesu prejednávania priestupkov a to v prípadoch, kedy nie sú pochybnosti o tom, že sa priestupku dopustil konkrétny páchateľ. Za týmto účelom neprebieha v blokovom ani v príkaznom konaní dokazovanie skutkových a právnych otázok. Súčasná právna úprava blokového a príkazného konania je obsiahnutá v priestupkovom zákone. Na blokové a príkazné konanie sa ale tiež subsidiárne aplikuje správny poriadok. Taktiež sú v rade zvláštnych zákonov obsiahnuté jednotlivé skutkové podstaty priestupkov, ktorých sa môžu páchatelia dopustiť svojim protiprávnym jednaním a ktoré je možné prejednať prostredníctvom blokového a príkazného konania....
|
|
|
Veřejnoprávní souvislosti vlastnictví psa
Putík, Miroslav ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Vlastník psa má řadu oprávnění, ale také (a to především) řadu povinností. Záměrem práce bylo podívat se na různé oblasti související s vlastnictvím (držením) psa ve vztahu k aktuální veřejnoprávní úpravě. Jednotlivé kapitoly reflektují možné životní situace, jež mají (zejména z pohledu veřejného práva) vliv na soužití se psem a (často negativní) dopady (sankce) pro držitele psa. Tematické okruhy se věnují např. již samotnému pořízení psa, jeho očkování a dalším zdravotním a životním podmínkám, možnostem zkracování ocasu či uší, přípustným podmínkám a metodám, za kterých lze psa usmrtit či podmínkám a variantám pohřbení psa. Dále jsou zmíněny možnosti cestování se psem (a to i za hranice České republiky), je popsána zákonná úprava poplatků ze psů a obecně závazných vyhlášek obcí. Širší pojednání si vyžádala oblast týkající se přestupků a trestných činů, které lze spáchat jak na psovi tak jeho prostřednictvím (vč. veterinárních požadavků či problematiky týrání zvířat). Na to navazují kapitoly týkající se odpovědnosti za újmu a náhrady za způsobenou újmu (škodu). Část práce je věnována zákonným omezením týkající se chovu některých (tzv. "bojových" či "nebezpečných") plemen psů v některých zemích (Slovensko, Německo, Rakousko, Polsko, Dánsko) i návrhům, které byly na toto téma předloženy v tuzemsku, včetně...
|
|
|
Územní řízení
Třešňák, Michal ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Název diplomové práce: Územní řízení Tato práce se zabývá územním řízením, ve kterém jsou vydávána územní rozhodnutí, která představují jeden z realizačních nástrojů územního plánování. Cílem práce je zmapovat proces územního řízení a nastínit problematické aspekty relevantní právní úpravy. Kromě relevantních právních předpisů vychází autor z komentářové a učebnicové literatury a judikatury s důrazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu. V úvodu nejprve vymezuje základní pojmy a zařazuje téma do právního kontextu a zabývá se úkoly a cíli územního plánování, jakož i jednotlivými koncepčními a realizačními nástroji. V druhé části popisuje jednotlivé druhy vydávaných územních rozhodnutí a případy, kdy je zapotřebí jejich vydání a naopak případy, kdy lze záměry do územní umisťovat bez územních rozhodnutí. Třetí, nejobsáhlejší část práce se věnuje nejvýznamnějším institutům územního řízení a analyzuje současnou právní úpravu se zaměřením na její aplikačně problematická ustanovení. Zejména se věnuje problematice účastenství, jak ji upravuje stavební zákon, způsobům doručování a projednávání občanskoprávních námitek účastníků řízení. Dále jsou v této části zmíněny náležitosti žádosti o vydání územního rozhodnutí a je popsán procesní postup; od zahájení územního řízení, přes možné procesní úkony jako...
|
|
|
Klinické hodnocení léčiv
Nedvědová, Michaela ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Práce je popisem procesu klinického hodnocení léčiv, které je z právního hlediska oblastí zdravotního práva. Práce je rozdělena do tématických okruhů tj. kapitol, jejichž stručná osnova se nachází v úvodu. Proces klinického hodnocení a jeho instituty jsou ro- zebrány z hlediska právního i medicínského. Zdrojem práce je odborná literatura, znalosti expertů z farmaceutického průmyslu, z oblasti zdravotnické administrativy a mé vlastní zkušenosti z práce na částečný úvazek ve farmaceutické společnosti. Záměrem této mo- nografie je poskytnout odborníkům a dalším osobám zajímajícím se o klinické hodnocení léčiv další zdroj informací. Pojednání je rozděleno do pěti kapitol. První kapitola vymezuje základní instituty kli- nického hodnocení. Jsou zde vypočteny prameny právní úpravy. V další kapitole se věnuji samotnému procesu klinického hodnocení od jeho počátku tj. od výzkumu látky, přes kli- nické hodnocení až po jeho registraci. Následuje kapitola zabývající se evropskou právní úpravou. V dané oblasti došlo v současné době k podstatné změně. Dochází k zavedení jednotného systému klinického hodnocení. Ve čtvrté kapitole se věnuji etickým aspektům, které jsou s klinickým hodnocením neodmyslitelně spojeny. Rozebírám zde problematické otázky související s klinickým hodnocením. Zároveň zdůrazňuji vliv...
|
|
|
Ochrana osobních údajů
Šolc, Martin ; Millerová, Ivana (oponent) ; Kopecký, Martin (oponent)
Tato rigorózní práce pojednává o ochraně osobních údajů. Jde o problematiku týkající se každého z nás, čímž se osobní údaje a jejich ochrana stávají velice významným právním fenoménem. Práce vedle části úvodní, kde je popsán pojem osobního údaje a smysl jeho ochrany, obsahuje i pojednání o mezinárodněprávním historickém vývoji ochrany osobních údajů a též o jejím ústavněprávním zakotvení. Největší část práce je věnována zákonu o ochraně osobních údajů a jeho právní úpravě ochrany osobních údajů, jež je zároveň hlavním formálním pramenem její úpravy. Na to navazuje část zabývající se ochranou osobních údajů podle vybraných zvláštních zákonů. A poslední částí práce je také pojednání o možnostech soudní ochrany. Práce se snaží o komplexní a zevrubný rozbor ochrany osobních údajů z hlediska obecně závazných právních předpisů, o identifikování všech slabých stránek právní úpravy ochrany osobních údajů, stejně jako o její přehledné a logické podání způsobilé rovněž pro použití právními laiky.
|
|
|
Ochrana osobních údajů při podnikání
Hricová, Kateřina ; Kryska, David (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Ochrana osobních údajů je pouze jednou z mnoha úzkých oblastí správního práva. V měřítku každodenního života jsou však osobní údaje a jejich ochrana poměrně širokým okruhem, který si zaslouží naši pozornost a na poli práva je možné se mu rozsáhle věnovat. Tato práce se zabývá již konkrétně ochranou osobních údajů, ke které dochází při jejich zpracování. Nejprve vymezuje právo na soukromí a pojem osobní údaj jako takový, dále se podrobně zabývá základními povinnostmi, které jsou pro zpracování osobních údajů stanoveny zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, včetně náležitostí předání osobních údajů do zahraničí, a to s ohledem na aktuální vývoj v záležitosti zásad Safe Harbor, tedy pravidel pro předání osobních údajů do Spojených států amerických. Kromě toho, že jsou osobní údaje jedinečným nástrojem odlišitelnosti jedné fyzické osoby od druhé, jsou dnes již také velmi cenným a užitečným nástrojem ve světě obchodu. Nejčastěji tedy dochází k jejich zpracování podnikatelem při výkonu jeho činnosti. V závěru této práce jsou tedy vybrány konkrétní situace, kdy podnikatelé zpracovávají osobní údaje svých zákazníků a dalších osob, se kterými při výkonu své činnosti přicházejí do styku, a jsou vysvětlena základní pravidla, jak by správné zpracování osobních údajů v dané situaci mělo vypadat s...
|
|
|
Působnost obcí
Mráčková, Jana ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Název: Působnost obcí Základním cílem této diplomové práce je popsat působnost obcí v České republice, jejíž právní úprava od roku 1990 opět navazuje na rakousko-německou komunální tradici smíšeného modelu výkonu veřejné správy. Po kontextuálním úvodu v podobě vymezení pojmu působnost a v podobě krátkého historického exkurzu do vývoje předmětné právní úpravy od roku 1990, následuje kapitola o přenesené působnosti obcí. Jejím úkolem je představit ukotvení této působnosti v právním řádu ČR a základní principy jejího fungování. Vlastní těžiště práce spočívá v kapitolách o působnosti samostatné. Práce se nejdříve zabývá ústavně právním zakotvením a srovnáním práva na samosprávu v českém a německém právním řádu. Následně popisuje koncepci a vlastní úpravu samostatné působnosti v České republice a ve spolkové zemi Dolní Sasko. Záměrem popisu dolnosaské úpravy je především představit institut povinných samosprávných úkolů obce. Na základě srovnání vybraných samosprávných úkolů v obou právních řádech práce konstatuje existenci obdobných povinných úkolů i v českém právním řádu. Práce se tak pokouší na základě srovnání českého a německého resp. dolnosaského pojetí samosprávy navrhnout určitá doporučení de lege ferenda, jenž by vedla k posílení samosprávného postavení obcí, tak aby byl řádně naplněn jeden ze...
|
|
|
Postavení starosty v systému orgánů obce
Kolářová, Jana ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Hlavním cílem této práce je poskytnutí informací o právním postavení a činnosti starosty obce. S tím souvisí i rozebrání organizace obce a vztahu jejích jednotlivých orgánů dle současně platné právní úpravy, či zhodnocení postavení starosty v různých situacích, do nichž se v souvislosti s výkonem své funkce dostává. Tuto práci lze rozdělit na několik částí, z nichž jedna část se stává z prvních dvou kapitol, které se věnují vývoji územní samosprávy a její současné zákonné úpravě. Za další část lze označit kapitolu třetí až pátou, věnující se konkrétní úpravě funkce starosty obce, jeho práv a povinností v jednotlivých situacích, vzniku a zániku mandátu a postavení zástupce starosty obce, tedy místostarosty. Poslední částí je pak kapitola šestá a sedmá, jež se věnuje právní úpravě místní samosprávy na Slovensku a volbě starosty obce. Především je pak v kapitole sedmé řešen problém týkající se změny způsobu volby starosty v České republice z volby nepřímé na přímou. Tato diplomová práce je tedy snahou o ucelení informací týkajících se daného tématu. Dotýká se různých sfér působení starosty obce, právní úpravy této funkce, jež se prolíná nemalou částí zákonů, a také aktuální otázky spojené s volbou starosty. Ta je pak v závěru této práce shrnuta.
|
|
|
Vybraná omezení práva na informace
Joklík, Jakub ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Právo na informace je dnes neodmyslitelným atributem demokratického právního státu sloužící jako nástroj kontroly veřejné moci. Toto právo však není neomezitelné a naráží tak na řadu omezení. Tato práce si bere za úkol některá z těchto omezení blíže prozkoumat. Diplomová práce je tvořena třemi kapitoly, přičemž její jádro se nachází v kapitole třetí, která se dělí na tři podkapitoly. Předmětem každé podkapitoly je vždy jednotlivé omezení práva na informace. První kapitola pojednává o samotném pojmu práva na informace a zmiňuje jeho historickou provázanost se svobodou projevu. Závěr první podkapitoly je věnován právnímu zakotvení práva na informace v České republice. Druhá kapitola pojednává o obecných hlediscích omezení práva na informace. Zmíněny jsou jednotlivá ústavní i zákonná ustavení týkající se možného omezení práva na informace, rovněž jsou zmíněna i některá významná rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku v předmětné oblasti. Třetí kapitola se dělí na tři podkapitoly. V každé podkapitole se práce zaměřuje na jednotlivé omezení práva na informace. Cílem první podkapitole je seznámit čtenáře s problematikou poskytování informací o platech zaměstnanců placených z veřejných prostředků. Zmíněna jsou klíčová zákonná ustanovení a k nim související judikatura. Výsledkem této...
|
|
|
Problematické aspekty zadávání veřejných zakázek z pohledu obce
Hájková, Petra ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Cílem této práce je prezentace některých problémů spojených se zadáváním veřejných zakázek veřejným zadavatelem - obcí. Tato práce je rozdělena do tří částí. První část představuje obecný úvod do problematiky. Tato část vymezuje základní pojmy a principy spojené se zadáváním veřejných zakázek, pozornost je zaměřena také na definici územního samosprávného celku. Úvodem druhá část specifikuje právní rámec veřejných zakázek a stručný pohled na budoucí úpravu. Nejdůležitější úsek této části popisuje orgány obce a jejich kompetence spojené se zadáváním veřejných zakázek. Dále se zabývá chybami a nedostatky, které mohou vzniknout v průběhu zadávacího řízení ze strany obcí. V této části jsou popsány a analyzovány konkrétní situace vycházející z praktických zkušeností obcí, včetně uvedení možných dopadů na obec. Pozornost je věnována i aktuální judikatuře a rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Závěrečná část práce shrnuje závěry předcházejících kapitol.
|
host ::
RSS.