|
|
Odpovědnost za přestupky
Hojková, Eva ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Tématem této práce je odpovědnost za přestupky se zaměřením na zánik odpovědnosti za přestupky. S nabytím účinnosti nové právní úpravy přestupkového práva - tedy zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, vyvstala otázka, jak dalece tato nová právní úprava tvoří komplexní a jednotnou úpravu odpovědnosti za přestupky. Cílem práce pak je zhodnocení nové právní úpravy a porovnání s úpravou minulou, a to se zaměřením na zánik odpovědnosti za přestupky. V druhé kapitole této práce je věnován prostor vývoji a historickému pojetí odpovědnosti za přestupky se zaměřením na postup přijímání nové právní úpravy správního trestání. Kapitola je zakončena prameny právní úpravy přestupkového práva. Třetí kapitola je věnována základům odpovědnosti za přestupky, ve které čtenář nalezne rozbor formálních znaků a materiálního znaku přestupku, pojednání o nové právní úpravě odpovědnosti fyzických osob, právnických osob a fyzických osob podnikajících a o okolnostech vylučujících protiprávnost. Tato kapitola tvoří základ pro kapitolu čtvrtou, která se věnuje hlavnímu tématu práce - zániku odpovědnosti za přestupky. Ve čtvrté kapitole se práce zabývá jednotlivými důvody zániku odpovědnosti za přestupky, které jeden po druhém představuji a analyzuji problémy spojené s původní a s novou právní...
|
|
|
Vývoj a problematika věcné a místní příslušnosti v řízeních o přestupcích
Budil, Petr ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Cílem této práce je poskytnout výklad k vývoji věcné a místní příslušnosti v řízení o přestupcích, kterou řadíme do oboru správního trestání, její problematiky, a to od jejího vzniku až k budoucí právní úpravě. Tento výklad zahrnuje hlubší analýzu dané problematiky. Hlavním zdrojem práce byly právní předpisy a odborná literatura. Diplomová práce je členěna do tří kapitol. V první kapitole je zpracován vývoj věcné a místní příslušnosti v 18. a 19. století se zaměřením na vznik přestupků, rozlišení přestupků na soudní a správní. Zánik soudních přestupků. Dále přesun věcné příslušnosti u "soudních" přestupků od správních orgánů k soudům a vymezení tří orgánů příslušných k projednání správních přestupků. Druhá kapitola se věnuje vývoji věcné a místní příslušnosti od 20. století. Její snahou je zachycení neúspěšných legislativních návrhů v oblasti správního trestání, judikatury Nejvyššího správního soudu a popsání nových vývojových tendencí v oblasti věcné příslušnosti, kterými byla především snaha, aby přestupky projednával na místo více orgánů, orgán pouze jeden a z toho plynoucí negativa, především nízkou odbornost těchto orgánů a obcházení tohoto pravidla, jež měla za následek vznik nových druhů správních deliktů, kterým ovšem do dnešní doby chybí ucelená právní úprava. Třetí kapitola poskytuje...
|
|
|
Uvádění zdravotnických prostředků na trh
Dvořáková, Jitka ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Otázky uvádění zdravotnických prostředků na trh jsou díky rozvoji této průmyslové i právní oblasti stále aktuálnější. Přitom jde o oblast málo popsanou, stojí ve stínu známějších a více diskutovaných léčivých přípravků. Správněprávní teoretický rozbor přitom často zcela chybí. Tato diplomová práce si tak klade za cíl komplexně popsat a analyzovat teoretická východiska současné legislativy upravující uvádění zdravotnických prostředků na trh, včetně dalších procesů s touto problematikou spojených. Důraz je kladen na pojem zdravotnického prostředku, odpovědnost výrobce a povahu notifikované osoba. Autorka se blíže věnuje i povaze následného procesu posouzení shody a procesu registrace. Rozebírán je proces notifikace a výjimky z této povinnosti a správněprávní povaha vybraných dokumentů vznikajících při uvádění zdravotnických prostředků na trh. Práce samotná je rozdělena do jedenácti kapitol, přičemž úvodní kapitola se zaměřuje na obecný úvod do problematiky farmaceutického práva, respektive práva zdravotnických prostředků, včetně vymezení základních otázek v práci zkoumaných. Druhá kapitola se zaobírá rozborem pramenů právní úpravy zdravotnických prostředků. Kapitola je rozdělena na prameny práva České republiky, kde jsou vedle zákonů nastíněny i příslušná nařízení nebo vyhlášky, a prameny práva...
|
|
|
Summary hearing of administrative delicts
Lepáček, Jaroslav ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Zhrnutie Táto diplomová práca sa zaoberá skrátenými formami priestupkového konania, ktoré literatúra označuje ako zvláštne druhy správneho konania. Jedná sa o blokové a príkazné konanie. Tieto tradičné inštitúty správneho práva trestného, boli obsiahnuté už v právnej úprave rakúsko-uhorskej (v podobnej forme) a neskôr aj v právnej úprave prijatej v období Česko-Slovenska. Jedným z hlavných účelov právnej úpravy blokového konania je snaha postihnúť páchateľa priestupku ihneď po spáchaní priestupku a administratívne tak odľahčiť správny orgán, ktorý je ohľadom takéhoto priestupku príslušný viesť neskrátené priestupkové konanie. Naproti tomu je účelom príkazného konania zjednodušenie procesu prejednávania priestupkov a to v prípadoch, kedy nie sú pochybnosti o tom, že sa priestupku dopustil konkrétny páchateľ. Za týmto účelom neprebieha v blokovom ani v príkaznom konaní dokazovanie skutkových a právnych otázok. Súčasná právna úprava blokového a príkazného konania je obsiahnutá v priestupkovom zákone. Na blokové a príkazné konanie sa ale tiež subsidiárne aplikuje správny poriadok. Taktiež sú v rade zvláštnych zákonov obsiahnuté jednotlivé skutkové podstaty priestupkov, ktorých sa môžu páchatelia dopustiť svojim protiprávnym jednaním a ktoré je možné prejednať prostredníctvom blokového a príkazného konania....
|
|
|
Veřejnoprávní souvislosti vlastnictví psa
Putík, Miroslav ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Vlastník psa má řadu oprávnění, ale také (a to především) řadu povinností. Záměrem práce bylo podívat se na různé oblasti související s vlastnictvím (držením) psa ve vztahu k aktuální veřejnoprávní úpravě. Jednotlivé kapitoly reflektují možné životní situace, jež mají (zejména z pohledu veřejného práva) vliv na soužití se psem a (často negativní) dopady (sankce) pro držitele psa. Tematické okruhy se věnují např. již samotnému pořízení psa, jeho očkování a dalším zdravotním a životním podmínkám, možnostem zkracování ocasu či uší, přípustným podmínkám a metodám, za kterých lze psa usmrtit či podmínkám a variantám pohřbení psa. Dále jsou zmíněny možnosti cestování se psem (a to i za hranice České republiky), je popsána zákonná úprava poplatků ze psů a obecně závazných vyhlášek obcí. Širší pojednání si vyžádala oblast týkající se přestupků a trestných činů, které lze spáchat jak na psovi tak jeho prostřednictvím (vč. veterinárních požadavků či problematiky týrání zvířat). Na to navazují kapitoly týkající se odpovědnosti za újmu a náhrady za způsobenou újmu (škodu). Část práce je věnována zákonným omezením týkající se chovu některých (tzv. "bojových" či "nebezpečných") plemen psů v některých zemích (Slovensko, Německo, Rakousko, Polsko, Dánsko) i návrhům, které byly na toto téma předloženy v tuzemsku, včetně...
|
|
|
Územní řízení
Třešňák, Michal ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Název diplomové práce: Územní řízení Tato práce se zabývá územním řízením, ve kterém jsou vydávána územní rozhodnutí, která představují jeden z realizačních nástrojů územního plánování. Cílem práce je zmapovat proces územního řízení a nastínit problematické aspekty relevantní právní úpravy. Kromě relevantních právních předpisů vychází autor z komentářové a učebnicové literatury a judikatury s důrazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu. V úvodu nejprve vymezuje základní pojmy a zařazuje téma do právního kontextu a zabývá se úkoly a cíli územního plánování, jakož i jednotlivými koncepčními a realizačními nástroji. V druhé části popisuje jednotlivé druhy vydávaných územních rozhodnutí a případy, kdy je zapotřebí jejich vydání a naopak případy, kdy lze záměry do územní umisťovat bez územních rozhodnutí. Třetí, nejobsáhlejší část práce se věnuje nejvýznamnějším institutům územního řízení a analyzuje současnou právní úpravu se zaměřením na její aplikačně problematická ustanovení. Zejména se věnuje problematice účastenství, jak ji upravuje stavební zákon, způsobům doručování a projednávání občanskoprávních námitek účastníků řízení. Dále jsou v této části zmíněny náležitosti žádosti o vydání územního rozhodnutí a je popsán procesní postup; od zahájení územního řízení, přes možné procesní úkony jako...
|
|
|
Klinické hodnocení léčiv
Nedvědová, Michaela ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Práce je popisem procesu klinického hodnocení léčiv, které je z právního hlediska oblastí zdravotního práva. Práce je rozdělena do tématických okruhů tj. kapitol, jejichž stručná osnova se nachází v úvodu. Proces klinického hodnocení a jeho instituty jsou ro- zebrány z hlediska právního i medicínského. Zdrojem práce je odborná literatura, znalosti expertů z farmaceutického průmyslu, z oblasti zdravotnické administrativy a mé vlastní zkušenosti z práce na částečný úvazek ve farmaceutické společnosti. Záměrem této mo- nografie je poskytnout odborníkům a dalším osobám zajímajícím se o klinické hodnocení léčiv další zdroj informací. Pojednání je rozděleno do pěti kapitol. První kapitola vymezuje základní instituty kli- nického hodnocení. Jsou zde vypočteny prameny právní úpravy. V další kapitole se věnuji samotnému procesu klinického hodnocení od jeho počátku tj. od výzkumu látky, přes kli- nické hodnocení až po jeho registraci. Následuje kapitola zabývající se evropskou právní úpravou. V dané oblasti došlo v současné době k podstatné změně. Dochází k zavedení jednotného systému klinického hodnocení. Ve čtvrté kapitole se věnuji etickým aspektům, které jsou s klinickým hodnocením neodmyslitelně spojeny. Rozebírám zde problematické otázky související s klinickým hodnocením. Zároveň zdůrazňuji vliv...
|
|
|
Ochrana osobních údajů
Šolc, Martin ; Millerová, Ivana (oponent) ; Kopecký, Martin (oponent)
Tato rigorózní práce pojednává o ochraně osobních údajů. Jde o problematiku týkající se každého z nás, čímž se osobní údaje a jejich ochrana stávají velice významným právním fenoménem. Práce vedle části úvodní, kde je popsán pojem osobního údaje a smysl jeho ochrany, obsahuje i pojednání o mezinárodněprávním historickém vývoji ochrany osobních údajů a též o jejím ústavněprávním zakotvení. Největší část práce je věnována zákonu o ochraně osobních údajů a jeho právní úpravě ochrany osobních údajů, jež je zároveň hlavním formálním pramenem její úpravy. Na to navazuje část zabývající se ochranou osobních údajů podle vybraných zvláštních zákonů. A poslední částí práce je také pojednání o možnostech soudní ochrany. Práce se snaží o komplexní a zevrubný rozbor ochrany osobních údajů z hlediska obecně závazných právních předpisů, o identifikování všech slabých stránek právní úpravy ochrany osobních údajů, stejně jako o její přehledné a logické podání způsobilé rovněž pro použití právními laiky.
|
|
|
Ochrana osobních údajů při podnikání
Hricová, Kateřina ; Kryska, David (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Ochrana osobních údajů je pouze jednou z mnoha úzkých oblastí správního práva. V měřítku každodenního života jsou však osobní údaje a jejich ochrana poměrně širokým okruhem, který si zaslouží naši pozornost a na poli práva je možné se mu rozsáhle věnovat. Tato práce se zabývá již konkrétně ochranou osobních údajů, ke které dochází při jejich zpracování. Nejprve vymezuje právo na soukromí a pojem osobní údaj jako takový, dále se podrobně zabývá základními povinnostmi, které jsou pro zpracování osobních údajů stanoveny zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, včetně náležitostí předání osobních údajů do zahraničí, a to s ohledem na aktuální vývoj v záležitosti zásad Safe Harbor, tedy pravidel pro předání osobních údajů do Spojených států amerických. Kromě toho, že jsou osobní údaje jedinečným nástrojem odlišitelnosti jedné fyzické osoby od druhé, jsou dnes již také velmi cenným a užitečným nástrojem ve světě obchodu. Nejčastěji tedy dochází k jejich zpracování podnikatelem při výkonu jeho činnosti. V závěru této práce jsou tedy vybrány konkrétní situace, kdy podnikatelé zpracovávají osobní údaje svých zákazníků a dalších osob, se kterými při výkonu své činnosti přicházejí do styku, a jsou vysvětlena základní pravidla, jak by správné zpracování osobních údajů v dané situaci mělo vypadat s...
|
|
|
Působnost obcí
Mráčková, Jana ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Název: Působnost obcí Základním cílem této diplomové práce je popsat působnost obcí v České republice, jejíž právní úprava od roku 1990 opět navazuje na rakousko-německou komunální tradici smíšeného modelu výkonu veřejné správy. Po kontextuálním úvodu v podobě vymezení pojmu působnost a v podobě krátkého historického exkurzu do vývoje předmětné právní úpravy od roku 1990, následuje kapitola o přenesené působnosti obcí. Jejím úkolem je představit ukotvení této působnosti v právním řádu ČR a základní principy jejího fungování. Vlastní těžiště práce spočívá v kapitolách o působnosti samostatné. Práce se nejdříve zabývá ústavně právním zakotvením a srovnáním práva na samosprávu v českém a německém právním řádu. Následně popisuje koncepci a vlastní úpravu samostatné působnosti v České republice a ve spolkové zemi Dolní Sasko. Záměrem popisu dolnosaské úpravy je především představit institut povinných samosprávných úkolů obce. Na základě srovnání vybraných samosprávných úkolů v obou právních řádech práce konstatuje existenci obdobných povinných úkolů i v českém právním řádu. Práce se tak pokouší na základě srovnání českého a německého resp. dolnosaského pojetí samosprávy navrhnout určitá doporučení de lege ferenda, jenž by vedla k posílení samosprávného postavení obcí, tak aby byl řádně naplněn jeden ze...
|
host ::
RSS.