|
|
"Tvrdý oříšek zapomenuté skutečnosti". Fikce a realita starších českých dějin v pražských pověstech Popelky Biliánové.
Chalupová, Helena ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Anotace: Bakalářská práce se zabývá historickými reáliemi obsaženými v pražských pověstech, jež písemně fixovala spisovatelka Popelka Biliánová (vl. jm. Marie Biliánová, roz. Popelková) Cílem je ve vybraných pověstech identifikovat otisk konkrétních historických událostí, sledovat vývoj daného syžetu v průběhu doby a formulovat závěry o dobovém myšlení, které se odrazilo ve výsledném textu pověstí. Součástí pramenné analýzy jsou i pověsti obsahující transcendentní prvky, zejména revenantské. Klíčová slova: Popelka Biliánová, pověst, pověsti, Praha, pražský, pražské, Josef Svátek, Julius Košnář, Adolf Wenig, Karel Chalupa, revenanti
|
|
|
Život po životě. Revenanti v českých zemích raného novověku.
Chalupová, Helena ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním ze specifik kulturních dějin Českých zemí raného novověku - tj. obecného nazírání na posmrtný život (cca mezi lety 1500 až 1800) a problematikou revenantů. Revenantem je míněna původně lidská bytost, která se po své smrti z rozličných důvodů navrací do světa živých, přičemž se projevuje hmotně (oživlá mrtvola, zombie, vampýr, fext) i nehmotně (duch, bílá paní, divoká honba). V tomto směru jsou hlavním pramenem české démonologické pověsti. Součástí práce je hodnocení sociálních, náboženských i kulturních aspektů, které na výše řečené měly v daném období vliv. Hlavní důraz bude kladen na jednotlivé případy výskytu revenantů v Českých zemích, které uchovaly dobové prameny, a komparaci téhož s případy v ostatních zemích Evropy. Práce se též bude soustředit na postižení biografií historických osob a formulování závěrů ohledně toho, co mohlo zapříčinit přesvědčení o jejich revenantství.
|
|
|
Tradice náboženského putování laiků. Procesí a poutě v 17. století v jižních Čechách na základě farářských relací.
Kuchta, Pavel ; Mikulec, Jiří (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent)
KUCHTA P., Tradice náboženského putování laiků. Procesí a poutě v 17. století v jižních Čechách na základě farářských relací. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2011, 66 s. Vedoucí práce: Doc. PhDr. Jiří Mikulec Csc. Klíčová slova: barokní religiozita, farářské relace, jižní Čechy, poutě, procesí. Práce pojednává o poutních tradicích, spojených s regionem jižních Čech, v období přelomu 17. a 18. století. Hlavní náplní předkládané práce je sonda do odpovědí na 26. otázku farářských relací (otázka se týká poutí a procesí). Jejím výsledkům je věnována třetí a čtvrtá kapitola, v nichž jsou vysledované zvyklosti dány do souvislosti s liturgickým rokem a náboženským životem římskokatolické církve obecně. V závěrečné kapitole práce je nastíněn i širší časový a prostorový kontext putování v daném regionu včetně nadregionálních tendencí.
|
|
|
Kazatel a exemplum mezi učeneckou a lidovou kulturou raného novověku
Tomášek, Vojtěch ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Tato studie rozebírá dvě specifické kategorie sociální a kulturní historie, kterými jsou kazatel a exemplum. Vychází z šesti českých barokních kázání, která byla vydána v 17. a 18. století, speciálně z těch částí, které obsahují krátké mravokárné příběhy nazývané exemplum. Exempla zde analyzuje v jejich orální formě jako prostor komunikace mezi kazatelem a jeho posluchači a v širším kontextu i jako prostor komunikace mezi lidovou a učeneckou kulturou. Exempla obsažená v kázáních zde prezentuje jako specifické raně novověké médium. Snahou této práce je poukázat na některá specifika této komunikace, zejména snahu kazatele reformovat některé aspekty každodenního života venkovského lidu. V našem případě se konkrétně jedná o každodenní soužití mezi mužem a ženou a s tím související problémy pijáctví, domácího násilí, sexuality či rozdělení genderových rolí. Dále se také snažíme poukázat na dva specifické způsoby komunikace, pomocí kterých se kazatel snaží reformovat lidovou kulturu, a to bud' formou přímé satiry nebo specifického výkladu rituálu. V druhém případě se snažíme poukázat na kazatelův specifický výklad rituálu, při kterém se mění jeho pozitivní význam. Z toho vyplývá i kazatelova hlavní snaha přesvědčit své lidové posluchače o nesmyslnosti konkrétních léčebných a magických rituálů. Hlavní myšlenka...
|
|
|
Jan Jiří Harant z Polžic a Bezdružic, český šlechtic a exulant
Mauleová, Blanka ; Mikulec, Jiří (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Zatímco jméno a osobnost Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic jsou v naší zemi všeobecně známy, jeho mladší bratr Jan Jiří není příliš známý ani mezi zájemci o historii. Na rozdíl od Kryštofa se totiž nezapsal do dějin žádným významným činem a jeho život nebyl natolik pestrý nebo dramatický, aby upoutával pozornost. Na jeho smrti nebylo nic zvláštního, není ani známo přesné datum jeho úmrtí ani místo, kde je pochován. Svým způsobem života se výrazně neodlišoval od svých současníků ze stejného prostředí a společenské vrstvy. Na rozdíl od nich si však v průběhu čtvrt století vedl záznamy o soudobých událostech i osudech vlastní rodiny. Jeho Paměti tak rozšířily řadu osobních svědectví z pobělohorských Čech. Navíc se záhy, po odchodu autora za hranice, staly jednou z nečetných dobových reflexí a výpovědí z pera českých exulantů. Jan Jiří Harant má pro české historiky raného novověku význam také jako autor krátkého spisku o životě Kryštofa Haranta. Ačkoliv je toto několikastránkové dílko, zamýšlené Janem Jiřím jako úvod k jeho překladu bratrova cestopisu do němčiny, nesouvislé a útržkovité, obsahuje několik pozoruhodných informací o Kryštofu Harantovi. l Vztahují se převážně k jeho působení na dvoře Rudolfa II. a některé z nich jsou spíše anekdotické povahy.
|
|
|
Historik Jan Florián Hammerschmidt a jeho práce s prameny. (Na příkladu díla Prodromus Gloriae Pragenae)
Ciglerová, Jana ; Mikulec, Jiří (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce je venována spisu Jana Floriána Hammerschmidta (1652-1735) Prodromus Gloriae Pragenae. Práce podrobne predstavuje strukturu a obsah tohoto duležitého díla barokní historicko-topografické literatury a snaží se vystihnout specifika zpracování tématu zejména ve srovnání s autorovým dalším, pouze rukopisným, dílem o Praze Historia Pragensis. Težište práce pak tkví nejen v nastínení množství a ruznorodosti využitých zdroju informací, ale predevším ve zhodnocení autorovy práce s prameny a historiografickou literaturou. Na rade prípadu pak dokládá jeho kritický ci nekritický prístup k predchudcum i zpusob vlastní badatelské práce.
|
|
|
Chebská komenda křižovníků s červenou hvězdou za komturství Georga Runnera z Chvalšin (1609-1632)
Knetlová, Hana ; Mikulec, Jiří (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce je venována dejinám chebské komendy križovníku s cervenou hvezdou a k ní náležejícího špitálu v období pusobení Georga Runnera. Runner zastával úrad zdejšího komtura v letech 1609-1632. Vytcené téma je zpracováno se snahou o zasazení této osobnosti do širších souvislostí historického vývoje Chebska. Proto je zde podrobne pojednáno také o náboženské situaci na Chebsku v dobe nejvetšího rozmachu luteránského vyznání, o konfliktech, které vznikaly mezi zdejšími katolíky a luterány, a také o pocátecním prubehu rekatolizace mesta. Další tematický okruh tvorí popis hospodárské situace a majetku komendy ve zmíneném období. Pro ilustraci jsou uvedeny nekteré majetkoprávní spory. S hospodárskou situací komendy i špitálu úzce souvisí válecné události, které mají pro dejiny tohoto období velký význam a jimž je venována samostatná kapitola. Své místo zde zaujímá také otázka správy a života krížovnického špitálu. Významným podkladem pro tuto práci jsou archivní dokumenty rádu križovníku s cervenou hvezdou v Chebu a v Praze.
|
|
| |
|
|
Turnovští františkáni v barokním období (1651-1763)
Novotný, Robert Radim ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Záměrem předkládané diplomové práce je na základě několikaletého badatelského výzkumu, ústícího v publikování dílčích výsledků zejména v regionálním sborníku,1 podat pokud možno definitivní zprávu o prvním století působení františkánů v Turnově, resp. v celém regionu. Studium působení řeholních institucí v českých zemích v období raného novověku má svůj význam hned z několika důvodů. Čím menší podíl z tehdejší celkové populace řeholní komunity počtem svých členů představovaly, tím větší význam a vliv na vývoj prakticky všech složek společnosti už jen svojí existencí získávaly. Konečně i soudobé rčení konstatovalo, že kláštery jsou ve světě a svět v klášterech. Stejně tak se bezpochyby dá souhlasit s Martinem Elblem, že řeholní komunity byly více či méně věrným obrazem celé společnosti a obě složky se navzájem ovlivňovaly.
|
|
|
Král Mor a jeho divadlo Praha. Morové epidemie v raně novověké Praze.
Jarošová, Eva ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Roku 1348 vstoupil do Evropy mor, který zde zůstal až do 18. století. České země nebyly výjimkou, ačkoli o pravidelně se opakujících morových epidemiích zde mluvíme až po roce 1348. Onemocnění zvané mor má formu bubonickou, plicní a septickou a je způsobeno bakterií yersinia pestis, jehož významnou přenašečkou je krysa obecná. Největší morová pandemie nastala v letech 1348-1351 a je známa jako Černá Smrt. V Praze a v Čechách je ale významným rokem vstupu infekce až rok 1380. Krize společnosti, která se váže na Černou Smrt, se odráží ve výtvarném umění, speciálně ve fenoménech tzv. Tanců a Triumfů Smrti. Pro české prostředí jsou pak v umění typické morové sloupy s nimiž je do jisté míry spojen i kult protimorových světců. Obecně se oblibě těší Panna Marie, vyloženě protimorovými patrony jsou sv. Šebestián, sv. Roch či sv. Rozálie. V jednotlivých zemích k nim přistupují ještě zemští patroni, v Čechách tedy nejčastěji sv. Václav. Typickou dobou moru v Čechách je spíše novověk než středověk. Tehdy epidemie přicházejí s periodictitou zhruba dvanácti let. Pro její zastavení se vydávají Infekční řády, tedy dokumenty úřední provenience obsahující nařízení ohledně karantény (uzavření hranic, měst), zajištění zdravotní péče (zakládání lazaretů) či hygienických požadavků. Dalšími prameny jsou protimorové...
|
host ::
RSS.