|
|
Náhradní hlasivky pro generování zdrojového hlasu
Vašek, Martin ; Vampola, Tomáš (oponent) ; Kamenický, Ján (oponent) ; Mišun, Vojtěch (vedoucí práce)
Práce se ve svých úvodních částech zabývá způsoby, jak lze nahradit chybějící zdrojový hlas u pacientů po totální laryngektomii. Jsou uvedeny jednotlivé běžně používané metody hlasové rehabilitace. Na jednoduchých výpočtových modelech je nejprve zkoumáno několik principů generování umělého zdrojového hlasu. Na základě znalostí, jak se tvoří zdravý lidský hlas, byl vybrán jeden ze způsobů jak zdrojový hlas tvořit uměle (bez činnosti lidských hlasivek). Vybrán byl princip plátkového elementu v konfiguraci (-,+). Funkce plátkového elementu spočívá v periodickém pohybu plátku a přerušování proudícího vzduchu tímto pohybem. Oproti zdravým lidským hlasivkám se plátkový element v konfiguraci (-,+) chová při své funkci odlišně. Důležité ovšem je, zda generovaný akustický signál má takové vlastnosti (složení amplitudo-frekvenčního spektra), aby bylo možné pomocí něj generovat znělé hlásky lidské řeči. Chování plátkového elementu je studováno na experimentálním a výpočtovém modelu. Konstrukční návrh experimentálního modelu vychází ze zkušeností z měření na jednoduchých modelech plátkových elementů prováděných v počátcích studia. Nový experimentální model je konstruován tak, aby umožňoval změny geometrie a vzájemné polohy plátku a dorazu. Měření prováděná na experimentálním modelu jsou především akustická měření generovaného signálu, ale jsou umožněna i optická měření polohy plátku. Princip fungování plátkového elementu vyžaduje ve výpočtovém modelu zohlednění interakce mezi plátkem a proudícím vzduchem. Je použitý obousměrný model interakce mezi fyzikálním prostředím vzduchu a plátkem. Každé z fyzikálních prostředí je řešeno na samostatném výpočtovém modelu. Interakce je řešena po částech. Jak na experimentálním, tak i na výpočtovém modelu, je sledován vliv jednotlivých parametrů na funkci příslušného modelu plátkového elementu. Jsou vyhodnoceny vlivy na základní frekvenci generovaného signálu, na stabilitu funkce a jiné důležité charakteristiky. V závěrečných kapitolách je uvedena problematika konstrukce hlasové protézy – umělé hlasivky. Autorem jsou zdůrazněna některá úskalí, která je třeba respektovat při návrhu hlasové protézy aplikovatelné u člověka.
|
|
|
Analýza formantů českých samohlásek generovaných nahlas a šeptem
Matug, Michal ; Vašek, Martin (oponent) ; Mišun, Vojtěch (vedoucí práce)
Mezi důležité charakteristiky akustických prostorů vokálního traktu člověka patří spektrální a modální vlastnosti. Jsou přítomny při generování samohlásek a jiných akustických projevů lidské řeči. Rezonanční jevy akustických kavit vokálního traktu můžeme pozorovat ve spektrech lidské řeči, hlavně však při generování samohlásek. U vokálního traktu se ale ve spektrech samohlásek vyskytuje řada frekvenčních vrcholů, které nemusí nutně být rezonančního původu. Proto je někdy obtížné správně přiřadit frekvenční vrcholy rezonančním vrcholům akustických kavit. To spočívá ve působu akustického buzení vokálních traktů. Vyslovování samohlásek nahlas a šeptem má odlišné buzení vokálního traktu. Při vytváření samohlásek nahlas je buzen soustavou harmonických složek vztažených k základní frekvenci hlasivek. Při mluvení šeptem je vokální trakt buzen spojitým spektrem generovaným turbulentním prouděním vydechovaného proudu vzduchu přes hlasivkovou štěrbinu. Formantem nazýváme frekvenci, při které dochází k rezonanci akustického prostoru. Cílem této práce je analýza formantů českých samohlásek generovaných nahlas a šeptem. Experimentální měření těchto formantů bylo provedeno na lidském vokálním traktu pro všechny samohlásky. Dále pak na uměle vytvořených vokálních traktech pro samohlásky A, I. Poté byly modální vlastnosti vokálních kavit pro samohlásky A, I ověřeny metodou konečných prvků za pomoci výpočtového programu ANSYS. V práci byly zkoumány průběhy akustických tlaků pro jednotlivé formanty, vliv velikosti vokálního traktu a vliv správného otevření úst na formanty. Byla také provedena výpočtová simulace harmonického buzení traktu na straně hlasivek.
|
|
| |
|
|
Snižování hluku počítačů obkládáním stěn zvukoizolačními materiály a regulací otáček ventilátorů
Kunovský, Martin ; Mišun, Vojtěch (oponent) ; Pellant, Karel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá šířením hluku v počítačové skříni, vyzařováním hluku do okolí, vlivem tvaru geometrie a velikosti počítačové skříně na vyzařovaný hluk z počítače, vlivem umístění ventilátoru v počítačové skříni na vyzařovaný hluk z počítače. Dále se práce zabývá snižováním hluku vložením zvukově absorpčního materiálu do počítačové skříně a vlivem polohy počítače v pracovním prostředí na hluk sledovaný v místě posluchače. Analýza šíření hluku počítače byla řešena metodou konečných prvků v prostředí programu Ansys 13.
|
|
|
Spektrální vlastnosti bazilární membrány v kochley vnitřního ucha
Jozíf, Lukáš ; Dušek, Daniel (oponent) ; Mišun, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato diplomová práce si klade za cíl ověření funkce kochley jako frekvenčního analyzátoru na základě výpočtového modelování makro-mechaniky v kochley metodou MKP. Zaměřuji se na zjištění spektra bazilární membrány, které je závislé na proměnnosti geometrie, materiálových charakteristik a přítomností kapalného prostředí. Vzájemné působení kapalné a tuhé fáze je popsáno interakcí tělesa s tekutinou v systému ANSYS. Model je lineární a neuvažuje aktivní činnost metabolických procesů. Dále se v práci zaměřuji na dekompozici zvuku a ověření dvou nejznámějších hypotéz o přenosu informace o frekvenci zvuku do mozku.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.