|
|
Pracovní příležitosti pro zrakově postiženého osoby
Jelínková, Kateřina ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou "Pracovní příležitosti pro zrakově postižené osoby" jež je zkoumána teoreticky a pomocí empirického výzkumu. Hlavním cílem práce je zkoumat a analyzovat pracovní příležitosti a zkušenosti osob se zrakovým postižením na trhu práce a definovat faktory, které mohou mít vliv na získání pracovního uplatnění osobám se zrakovým postižením v České republice. Práce se opírá o teoretická východiska v sociální oblasti zaměstnávání zrakově postižených osob dle Bubeníčkové (2014) nebo dle O'Reillyho (2018), dále o sociálně zdravotnické oblasti zaměřené na popis problematiky zrakově postižených osob a nevidomých dle Ludíkové (2005) a Novosada (2011) a také z oblasti zdravotnictví, konkrétně oftalmologie. Dané téma vnímám jako důležité pro zlepšení začlenění postižených osob do pracovního procesu České republiky a zlepšení pracovních nabídek na pracovním trhu. Dílčím cílem práce je analyzování pracovních příležitostí pro zrakově postižené osoby, a podrobněji se podívat na to, zda je pracovních příležitostí dostatek a jsou rovnocenně k okolní společnosti a dostatečně ohodnoceny. Klíčová slova: zrak, disabilita, zaměstnání, trh práce
|
|
|
Péče o tým v projektech Housing First
Kubrichtová, Kateřina ; Krejčí, Jiří (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu péče o tým v projektech Housing First. Práce je členěna do tří oddílů, kdy první dva jsou teoretické a třetí empirický. První část diplomové práce se věnuje pojmu Housing First, jeho historii, vývoji ve světě, v Evropě a v České republice. V kapitole jsou popsány principy Housing First, které jsou klíčové pro porozumění konceptu jako takového i pro praxi. Dále se kapitola zabývá složením Housing Firstového týmu, kde je speciální pozornost věnována terénnímu týmu, vedoucímu a dalším členům týmu, jako jsou peer pracovníci, bytový specialista a jiní odborníci, kteří se mohou stát členy týmu. Zmíněny jsou dva přístupy vedení týmu a to tzv. ACT a CMT. Kapitola o Housing First přístupu také věnuje patřičnou pozornost vztahu pracovníka s klientem, jakožto základnímu pracovnímu nástroji. Druhá kapitola se věnuje pojmu péče o zaměstnance. Zahrnuje legislativní vymezení a dále pak vybrané kapitoly z péče o zaměstnance, jako jsou: pracovní podmínky, psychologická smlouva, kultura, finanční ohodnocení, benefity, vzdělávání, supervize, komunikace, well being a péče o sebe sama. Jednotlivé kapitoly se vždy maximálně snaží reflektovat segment sociální práce a tam, kde je to možné přihlížet i ke specifikům projektů Housing First. Poslední kapitolu diplomové práce tvoří kvalitativní...
|
|
|
Terénní péče ve Šluknovském výběžku
Havránková, Zuzana ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá terénní sociální péčí ve Šluknovském výběžku, pohraničním regionu Ústeckého kraje. Teoretická část práce mapuje pokrytí regionu poskytovateli služeb terénní péče a zjišťuje překážky rozvoje jejich kapacit. Jednou z možných bariér rozvoje kapacit poskytovatelů je nedostatečná poptávka po jejich službách z důvodu neznalosti nových konceptů terénní péče cílovou skupinou. Cílem empirické části diplomové práce je poznat postoj potencionálních klientů ke službám terénní péče a zjistit preference typu služby sociální péče. Data sbíraná technikou kvalitativního dotazování jsou analyzována trojitým kódováním a interpretováním vztahů výsledných kategorií. Výzkumná zjištění potvrzují nedůvěřivý postoj potencionálních klientů ke službám terénní péče a ukazují značnou míru neinformovanosti o těchto službách. Osoby řešící potřebu péče v regionu se přiklání spíše k zažitému způsobu řešení, tj. pečovat svými silami a poté využít nabídky pobytových služeb. Vnímání terénních služeb péče obyvateli ovlivňuje její využívání, a proto jsou závěrečná doporučení směřována na změny v práci s cílovou skupinou i s širší veřejností. Klíčová slova: terénní péče, pečovatelská služba, osobní asistence, plánování sociálních služeb, Ústecký kraj, Šluknovský výběžek
|
|
|
Mezioborová spolupráce při plánování péče o klienty s roztroušenou sklerózou v pobytové odlehčovací službě
Linhartová, Petra ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá efektivitou mezioborové spolupráce nastavením procesů zaměřených na oblast komunikace a sdílení informací v multidisciplinárním týmu (MDT). Opírá se o teoretická východiska především v souvislosti se systemickým přístupem ke klientovi. Uplatnil se zde princip case managementu, individuální spolupráce s klientem a poradenské paradigma sociální práce. Cílem práce je identifikace možné podoby efektivní mezioborové spolupráce ve vybraném zařízení, na jehož příkladě uvádí prvky ovlivňující kvalitu výstupů plánování péče o klienty s roztroušenou sklerózu v podmínkách konkrétní pobytové odlehčovací služby. V teoretické části práce je představena jedinečná organizace v České republice dlouhodobě se zabývající péčí o osoby zejména v pokročilé fázi nemoci, jejíž součástí je pobytová odlehčovací služba. Uvedená odlehčovací služba usiluje o zkvalitnění péče o klienty nastavením efektivní mezioborové spolupráce s využitím metody Human Centered Design (HCD). Prostřednictvím případové studie je popsán proces zavedení změny a nastavení procesů spolupráce v konkrétním multidisciplinárním týmu. Výzkumná část se zabývá procesní evaluací implementace tohoto programu. Procesní evaluace posuzuje kvalitu implementace navržených změn, poskytuje zpětnou vazbu a identifikuje faktory, které...
|
|
|
Hodnocení aktuální situace pěstounské péče na přechodnou dobu pohledem pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí Jihočeského kraje
Karasová, Vendula ; Mertl, Jiří (vedoucí práce) ; Kvašňáková, Lenka (oponent)
1 ABSTRAKT Tématem této diplomové práce je hodnocení aktuální situace pěstounské péče na přechodnou dobu pohledem pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí Jihočeského kraje. Diplomová práce je obsahově rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je primární pozornost věnována především problematice ohroženého dítěte, neboť právě ohroženým dětem je směřována sociálně-právní ochrana, které je pak věnována další teoretická část. Třetí část v rámci teoretické problematiky je zaměřena na náhradní rodinnou výchovu, kdy největší zájem je zúžen právě na pěstounskou péči na přechodnou dobu. Poslední kapitola teoretické části je směřována k aktuálním legislativním změnám, které celou problematiku podtrhují. V souvislosti s cílem práce a teoretickými poznatky byla stanovena hlavní výzkumná otázka: Jak hodnotí pracovníci OSPOD aktuální situaci pěstounské péče na přechodnou dobu? Dále byly stanoveny dílčí výzkumné otázky: Jak hodnotí pracovníci OSPOD aktuální spolupráci s pěstouny na přechodnou dobu? Jaká pozitiva vnímají pracovníci OSPOD v pěstounské péči na přechodnou dobu s ohledem na aktuální legislativní změnu? Jaká negativa předpokládají pracovníci OSPOD v pěstounské péči na přechodnou dobu s ohledem na aktuální legislativní změnu? Aby bylo možné naplnit výzkumný záměr, byla zvolena...
|
|
|
Leadership ve vedení organizací poskytujících sociální služby
Kučerová, Michaela ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Diplomová práce na téma Leadership ve vedení organizací poskytujících sociální služby se věnuje manažerům sociálních služeb a zabývá se tím, jakým způsobem posilují a rozvíjí dovednosti leadershipu. Leadership je důležitý v řízení sociálních služeb, protože umožňuje efektivní vedení týmu zaměřenému na dosažení společných cílů a zlepšení kvality služeb poskytovaných uživatelům. Při vedení týmu může být pozorována variabilita v používání přístupu k leadershipu. Zatímco někteří manažeři se mohou spoléhat především na své schopnosti a aplikace dovedností leadershipu může být spíše intuitivní, jiní mohou vědomě aplikovat specifické dovednosti leadershipu. V teoretické části práce jsou vyjasněny pojmy management a leadership a je popsán rozdíl mezi manažery a lídry. Tyto pojmy jsou dále vztahovány ke kontextu sociálních služeb a rozvíjí se téma dovedností leadershipu a toho, jakým způsobem lze tyto dovednosti aplikovat při řízení sociálních služeb. Empirická část práce se zaměřuje na zodpovězení otázky "Jakým způsobem manažer v praxi sociálních služeb posiluje a rozvíjí dovednosti leadershipu?". Pro výzkum je použit kvalitativní přístup a respondenty jsou linioví manažeři v sociálních službách, kteří byli podrobeni polostrukturovanému rozhovoru. Výzkum zjistil, že manažeři v sociálních službách využívají...
|
|
|
Péče o manažery v neziskové pomáhající organizaci
Tichá, Tereza ; Hradcová, Dana (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifickou podmnožinou péče o zaměstnance - péčí o manažery v neziskové organizaci poskytující (zejména) sociální služby. Výzkumy ukazují přímou souvislost mezi chováním nadřízeného pracovníka a kvalitou i výkonem organizace, práce se proto zaměřuje na způsob, jakým jsou nebo mohou být vytvářeny v organizacích tohoto typu podmínky pro kvalitní práci liniových manažerů. V teoretické rovině práce vychází z etiky péče, z velké části z práce Joan Tronto (2010, 2013), a nabízí propojení jejích tezí s odbornou literaturou zaměřenou na management obecně i specificky v sociálních službách. Druhou částí práce je popis participativního akčního výzkumu, který byl zaměřen na praxi péče o manažery v konkrétní organizaci. Společně s liniovými manažery byla praxe péče o manažery popsána a byla definována témata pro rozvoj v této oblasti na základě získaných znalostí a teoretických východisek celé diplomové práce, která tak na tomto konkrétním příkladu nabízí možnost, jak aplikovat principy demokratické pečující praxe na řízení neziskové organizace - zejména poskytovatele sociálních služeb. Klíčová slova: péče o zaměstnance, liniový management, etika péče, řízení organizací, poskytovatel sociálních a zdravotních služeb, demokratická péče, nezisková organizace, kvalita
|
|
|
Potřeby volajících na tísňovou linku 155 při akutním zhoršení stavu pacienta s pokročilým nevyléčitelným, život ohrožujícím, nebo život zkracujícím onemocněním
Brýdlová, Helena ; Bosá, Monika (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá pohledem na propojení částí zdravotnického a sociálního systému v oblastech, které spojuje péče o paliativního pacienta. Pacient v paliativní péči, a s ním i neformální pečující procházejí různými trajektoriemi zdravotnického a sociálního systému a hledají momenty, které jsou posilující, či naopak limitující pro poskytování dobré praxe paliativní péče. Teoretická část se zabývá jednotlivými oblastmi zdravotnického a sociálního systému, které by měly velmi úzce spolupracovat a být provázány. Ukazuje se však, že i samostatně stojící obory mají své nedostatky, a o to více je složitější tyto systémy propojovat. Cílem teoretické části je představení jednotlivých segmentů v oblasti sociální a zdravotní péče s provázáním na paliativní péči. Cílem empirické části bylo prostřednictvím kvalitativního výzkumu zkoumat důvody příbuzných či blízkých pacienta (tedy neformálních pečujících) zavolat zdravotnickou záchrannou službu pro své blízké, kteří byli nevyléčitelně nemocní, a zjistit tak jejich potřeby. Výsledná zjištění vedla ke dvěma výstupům, a to jednak z pohledu sociálního a jednak z pohledu zdravotnického. Z pohledu sociálního vyplývá důležitost zapojení vhodné komunikace a způsobu podání informací neformálním pečujícím a podpora při zvládání jejich úsilí při poskytování péče o...
|
|
|
Informovanost o paliativní péči, způsobech jejího poskytování a postojích k ní z pohledu praktických lékařů, nemocničního personálu a veřejnosti v kraji Vysočina.
Koudelová, Radka ; Krejčí, Jiří (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Diplomová práce je členěna do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část nastiňuje tyto pojmy, tj. paliativní péče, vzdělávání v paliativní péči, povědomí o paliativní péči a postoj k paliativní péči, jsou zde vymezeny jejich definice a stručný úvod do paliativní péče z historického a společenského hlediska. Teoretická část se také věnuje legislativě související s paliativní péčí. Výzkumná část je zaměřena na zjišťování postojů a informovanosti o paliativní péči k těmto pojmům ze strany praktických lékařů, personálu nemocnic a veřejnosti. Na základě kvalitativního šetření si práce klade za cíl zjistit postoje praktických lékařů, zaměstnanců nemocnic a veřejnosti k vnímání paliativní péče v Kraji Vysočina. Shromážděná data byla zpracována pomocí kvalitativní analýzy. Otevřené otázky byly zpracovány pomocí otevřeného kódování a následně byla použita tematická analýza. Bylo identifikováno osm tematických celků. Následně byly výsledky interpretovány a porovnány s informacemi nalezenými v literatuře, čímž byl nabídnut základní vhled do problematiky. Klíčová slova: informovanost o paliativní péči, paliativní péče, postoj k paliativní péči, praktičtí lékaři, nemocniční personál, veřejnost, sociální konstruktivismus, kraj Vysočina
|
|
|
Slaďování práce a osobního života v prostředí sociálních služeb na pozadí koronavirové krize
Opletalová, Berenika ; Bosá, Monika (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu slaďování pracovního a osobního života v oboru sociálních služeb. Na problematiku nahlíží z pohledu sociálních organizací a jejich zaměstnankyň, a zaměřuje se na genderovou rovinu problému, z pohledu feministické sociální práce. Text si klade za cíl identifikovat a popsat manažerské nástroje, které by se osvědčily jako funkční a nápomocné a popsat proces zavádění personálních politik směřujících ke slaďování pracovního a osobního života zaměstnankyň sociálních služeb. Empirická část je zaměřena na zkušenosti zaměstnanců a vedoucích sociálních organizací s následky společenské krize, pandemie SARS-CoV-2 a jejími dopady na jejich pracovní a osobní život.
|
host ::
RSS.