|
|
Mezi textem a kontextem. Teorie literárního pole a kulturní materialismus jako modely zprostředkování
Šebek, Josef ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Mezi textem a kontextem. Teorie literárního pole a kulturní materialismus jako modely zprostředkování Mgr. Josef Šebek Abstrakt Ve své disertační práci Mezi textem a kontextem. Teorie literárního pole a kulturní materialismus jako modely zprostředkování se autor zabývá problematikou zprostředkování mezi literárním textem a jeho sociálním kontextem. Zaměřuje se na dva významné současné kontextově orientované přístupy: teorii literárního pole vypracovanou Pierrem Bourdieuem a kulturní materialismus, formulovaný nejprve Raymondem Williamsem a poté rozpracovaný Alanem Sinfieldem a Jonathanem Dollimorem, a chápe je jako dva základní, komplementární modely zprostředkování: teorie literárního pole postuluje existenci (relativně) autonomního mikrosvěta literatury, zatímco kulturní materialismus vychází z přesvědčení o plném začlenění literárního textu do sociálního kontextu, "společensko-materiálního pohybu" (Williams). Po úvodním nastínění problematiky se autor zabývá Bourdieuovou teorií literárního pole, jeho "novou vědou o dílech" a následně současnými postbourdieuovskými přístupy (Alain Viala, Anna Boschetti, Jacques Dubois, Gisèle Sapiro, Pascale Casanova, Bernard Lahire, Jérôme Meizoz, Geoffroy de Lagasnerie), které teorii literárního pole aplikují, rozvíjejí a modifikují, a využívá je ke kritice této teorie...
|
|
|
Karel Poláček, prozaik, v soudobé reflexi díla Muži v ofsajdu
Geldnerová, Petra ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Karel Poláček, prozaik, v soudobé reflexi díla Muži v ofsajdu je bakalářská práce pojednávající o osobě Karla Poláčka v kontextu jeho prozaické tvorby, ale zaměřuje se především na Poláčkovo dílo Muži v ofsajdu, které knižně vyšlo roku 1931. V první části se bakalářská práce zabývá prozaickými díly autora, ve druhé části pak pojednává o románu Muži v ofsajdu a v poslední, nejrozsáhlejší části se věnuje soudobé literární kritice tohoto díla. Cílem této práce je představit autora, který svým dílem Muži v ofsajdu zobrazil život fotbalových fanoušků ve 30. letech 20. století, a nabídnout pohled tehdejší literární kritiky na tuto knihu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Literární kritik F. V. Krejčí a revue Rozhledy
Pečenková, Aneta ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na pojetí literární kritiky F. V. Krejčího (v programových i okrajových textech) a na jeho vlastní literárněkritickou činnost v revui Rozhledy. Rozhledy, jež jsou reprezentantem moderních literárněkritických snah v 90. letech 19. století, a samotná literárněkritická činnost F. V. Krejčího (i jeho monografické studie) umožňují uchopení jedné z perspektiv nahlížení na literaturu především 2. poloviny 19. století, jakož i náhled na možný způsob utváření metodologických postojů mladé kritiky. Hlavní částí práce je úplná a anotovaná bibliografie F. V. Krejčího textů v Rozhledech, která vznikla prací na základě excerpce pramenného materiálu a dále je opřena o lístkovou autorskou bibliografii Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR. F. V. Krejčí psal do Rozhledů články politické i literární, dále recenzoval nově vyšlé knihy (v těchto recenzích se obvykle po šířeji zaměřeném úvodu soustředil na dějovou složku literárního díla, nastínil myšlenkový obsah knihy, její celkové vyznění a společenský dosah). Ve svých esejích se Krejčí zamýšlel nad povahou doby a společnosti (a jejího směřování), často jsou eseje naplněny úvahami filozofickými či sociologickými. Krejčí také zpracovával medailonky významných spisovatelů a vědců. Závěrečnou částí práce je sumarizace Krejčího článků o...
|
|
|
Alegorie módy (případ Luisa Ziková)
Chochrunová, Ivana ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Bakalářská práce se soustředí na otázku vztahu psaní a módy v období fin de siècle. Alegorie módy, tak jak ji uvedl v život Charles Baudelaire v eseji Malíř moderního života, a dále rozvinul Oskar Wilde, je východiskem analýz tvorby Luisy Zikové, předčasně zemřelé autorky 90. let 19. století. Tato práce bude sledovat na základě analýz její povídkové tvorby otištěné i z pozůstalosti celkovou proměnu literárních postupů období ve vztahu ke kategoriím pomíjivosti a trvalosti, vnějšku a vnitřku, vědomí a nevědomí. Bude vycházet z teoretických a historických analýz českého modernismu Petra Málka, Michala Topora, Roberta Pynsenta a dalších.
|
|
|
Bernard Horst - souvislosti života a díla
Panchártková, Iva ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zaměřuje na osobnost spisovatele Bernarda Horsta, který je představen na základě soudobého literárního kontextu, kritik a interpretací vybraných románů (Jizba Hardenů, Zlo, Hučící země, Výheň, Smršť, Peřeje noci, Zrna v úhorech, Štít a meč, Horká chvilka, Signály noci). Bakalářská práce se pokouší o syntézu poznatků o osobnosti spisovatele a zároveň by měla s použitím literárních příruček a slovníků částečně odpovídat na otázku: V jakém světle může osobnost marginálního autora oslovit dnešního čtenáře, s pomocí jaké perspektivy lze na tohoto autora zpětně nahlížet, a především, jak lze vůbec o takovém autorovi mluvit na pozadí širšího literárního kontextu?
|
|
|
Karel Kamínek prozaik
Brázdová, Kateřina ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Bakalářská práce se zabývá krátkými prózami Karla Kamínka, autora z okruhu Moderní revue. V první části je nastíněno prostředí české dekadence přelomu 19. a 20. století, francouzské kořeny dekadence a její evropské inspirační zdroje. Druhá část se zaobírá osobou Karla Kamínka. Je uvozena základními biografickými údaji a dále představuje vybrané projekty, na nichž Kamínek participoval. Ve třetí části práce jsou rozebírány autorovy krátké prózy. Věnujeme se jednak povídkovým souborům Dies Irae a jiné prózy a Disonance, jednak povídkám zveřejněným časopisecky. K dílu přistupujeme chronologicky, členíme ho do oddílů příbuzné poetiky a zároveň respektujeme rámec knižních celků. Na vybrané povídky se zaměřujeme blíže. Cílem práce je připomenout pozapomenutého autora, pokusit se určit specifika jeho prozaické tvorby, zachytit její vývoj a zasadit ji do kontextu české literatury.
|
|
|
Reflexe bělohorské doby v české historické próze 19. století
Bruknerová, Tereza ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
(česky) Tématem bakalářské práce je reflexe bělohorských událostí a života v pobělohorské době v česky psané beletrii 19. století. Na vybraných prozaických dílech (především Jiráskových) bude ukázáno, jak byla v 19. století formující se českou společností vnímána bělohorská bitva a především její důsledky. Pozornost bude věnována zejména tomu, jak se v jednotlivých historických prózách utvářel bělohorský mýtus a s jakými národními a politickými zájmy a ideály, případně s jakými odlišnostmi a preferencemi, jednotliví autoři k bělohorské látce přistupovali.
|
|
|
Vypravěči Josefa Škvoreckého
Vrabcová, Eva ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Práce analyzuje povídky Josefa Škvoreckého z roku 1948, Cestu k ateliérům a Diváka v únorové noci. Kromě základního zařazení do rámce autorova díla jsou vybrané texty podrobeny detailnímu rozboru kompozičních a jazykových prostředků. Hlavní pozornost je věnována subjektu ich-vypravěče splývajícího s hlavní postavou, funkcím, které ve výstavbě textu plní, a postupům, které volí. Pozornost je věnována též prvkům a principům, které se objevují v pozdějším Škvoreckého díle. Klíčová slova Josef Škvorecký, povídky, vypravěč, vypravěčské postupy, 1948
|
|
|
Počátky české detektivky
Šoltésová, Tereza ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Bakalářská práce Počátky české detektivky se zabývá českým detektivním žánrem především v jeho počátcích. Obsahuje teoretickou část, která nabízí definice detektivního žánru. Další část sleduje vývoj detektivky. Zde je stručně shrnuta historie žánru ve světové literatuře, hlavní pozornost se ale soustředí na českou detektivní tvorbu. Poslední část se věnuje konkrétním autorům, kteří měli klíčovou roli při formování žánru v českém prostředí. Práce sleduje vývoj detektivního žánru od počátku dvacátého století po šedesátá léta, jeho možné inspirační zdroje a vliv anglo-americké detektivní literatury. Obsahuje rozbor detektivních próz Karla Čapka, Emila Vachka, Eduarda Fikera, Jana Zábrany a Josefa Škvoreckého a popisuje, jakým způsobem přispěli k formování české detektivní literatury. Některá z jejich detektivních děl rozebírá více, soustředí se především na styl vyprávění a postavy detektiva a detektivova pomocníka.
|
|
|
Srovnání povídkové tvorby F. Langera, M. V. Kratochvíla a M. Součkové - žánrové variace
Kowandová, Helena ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Práce popisuje, interpretuje a srovnává tyto tři soubory krátké prózy české literatury 1. poloviny 20. století: F. Langer: Snílci a vrahové, M. V. Kratochvíl: Povídky lásky a smrti, M. Součková: Škola povídek. Zaměřuje se na postihnutí a srovnání tří variant aktualizace tradičních žánrových typů, reflektující implicitně (Langer, Kratochvíl) či explicitně (Součková) poetiku povídky a žánru, a na nalezení paralel a formulace originálních přístupů.
|
host ::
RSS.