|
| |
|
|
Clinical use of neopterin, a laboratory biomarker of immune activation, in the assessment of prognosis, monitoring response to therapy and complications in cancer patients
Trivedi, Sachin Vipinchandra ; Melichar, Bohuslav (vedoucí práce) ; Dvořák, Josef (oponent) ; Kocáková, Ilona (oponent)
Klinické použití neopterinu, laboratorního biomarkeru imunitní aktivace, v určení prognózy, monitorování odpovědi na léčbu a komplikací u pacientů s nádorovým onemocněním Úvod Neopterin je biomarker imunitní aktivace, syntetizovaný z GTP v reakci katalyzované enzymem GCH-1. Hladiny neopterinu odrážejí reakci organismu na zánětlivé stavy, jako jsou infekce, poranění, chronických onemocnění a rakovina. Hladina kolísá i v průběhu všech modalit protinádorové terapie, která ovlivňuje činnost imunitního systému. Vysoká hladina neopterinu je spojena se špatnou prognózou u nádorových onemocnění. Cíl Ověření klinického použití neopterinu, ve stanovení prognózy, monitorování odpovědi na léčbu a komplikací u pacientů s rakovinou. Metodologie Ve dvou částech studie, sériové neopterinu v moči byly měřeny ve dvou různých kohortách pacientů, kteří podstoupili protinádorovou terapii. V první části, byly analyzovány vzorky od 45 pacientů s diagnózou metastazujícího kolorektálního karcinomu, kteří byli léčeni chemoterapií v kombinaci s cetuximabem. Ve druhé části byly analyzovány vzorky 10 pacientek B s diagnózou gynekologické malignity, většinou karcinomu děložního hrdla, podstupujích chemoradioterapii. Výsledky U nemocných s metastatickým kolorektálním karcinomem byly vyšší hladiny neopterinu spojeny se špatnou prognózou....
|
|
| |
|
| |
|
|
Clinical use of neopterin, a laboratory biomarker of immune activation, in the assessment of prognosis, monitoring response to therapy and complications in cancer patients
Trivedi, Sachin Vipinchandra ; Melichar, Bohuslav (vedoucí práce) ; Dvořák, Josef (oponent) ; Kocáková, Ilona (oponent)
Klinické použití neopterinu, laboratorního biomarkeru imunitní aktivace, v určení prognózy, monitorování odpovědi na léčbu a komplikací u pacientů s nádorovým onemocněním Úvod Neopterin je biomarker imunitní aktivace, syntetizovaný z GTP v reakci katalyzované enzymem GCH-1. Hladiny neopterinu odrážejí reakci organismu na zánětlivé stavy, jako jsou infekce, poranění, chronických onemocnění a rakovina. Hladina kolísá i v průběhu všech modalit protinádorové terapie, která ovlivňuje činnost imunitního systému. Vysoká hladina neopterinu je spojena se špatnou prognózou u nádorových onemocnění. Cíl Ověření klinického použití neopterinu, ve stanovení prognózy, monitorování odpovědi na léčbu a komplikací u pacientů s rakovinou. Metodologie Ve dvou částech studie, sériové neopterinu v moči byly měřeny ve dvou různých kohortách pacientů, kteří podstoupili protinádorovou terapii. V první části, byly analyzovány vzorky od 45 pacientů s diagnózou metastazujícího kolorektálního karcinomu, kteří byli léčeni chemoterapií v kombinaci s cetuximabem. Ve druhé části byly analyzovány vzorky 10 pacientek B s diagnózou gynekologické malignity, většinou karcinomu děložního hrdla, podstupujích chemoradioterapii. Výsledky U nemocných s metastatickým kolorektálním karcinomem byly vyšší hladiny neopterinu spojeny se špatnou prognózou....
|
|
|
Systémová zánětlivá a imunitní odpověď při léčbě nádorových onemocnění
Holečková, Petra ; Melichar, Bohuslav (vedoucí práce) ; Macháček, Jindřich (oponent) ; Plzák, Jan (oponent)
Systémová a zánětlivá imunitní odpověď při léčbě nádorových onemocnění Imunitní a zánětlivá odpověď je organizmem rozvíjena při každém vnitřním či vnějším inzultu, proto hraje významnou úlohu také při vzniku, růstu a terapii karcinomů. Neméně důležitým mechanismem je oxidační stres. Snížená hladina vitamínu E a A koreluje se zvýšenou hladinou markerů systémového zánětu u pokročilých karcinomů a je špatným prognostickým faktorem. Neopterin je produkován z guanosin - trifosfátu aktivovanými makrofágy v reakci katalyzované GTP - cyklohydrolázou I a je jedním z biomarkerů imunitní odpovědi a reprezentuje molekulu asociovanou s antioxidační rovnováhou. Jeho vysoká koncentrace je asociována se špatnou prognózou maligního onemocnění Karcinomy ORL oblasti jsou relativně časté nádory s vysokou mortalitou. V jejich léčbě jsou uplatňovány multimodální přístupy. Tato intenzivní léčba indukuje řadu specifických akutních i pozdních nežádoucích účinků, které zhoršují kvalitu života nejen v průběhu léčby, ale i po ní. Poznatky o neopterinu, retinolu a - tokoferolu u pacientů s karcinomem ORL oblasti jsou velmi omezené. U nemocných s karcinomy ORL oblasti byl měřen neopterin v moči, retinol a - tokoferol v séru pomocí HPLC. Vysoká hladina neopterinu v moči a nízká hladina retinolu v séru predikovala špatnou...
|
|
|
Laboratorní parametry v detekci účinku protinádorové terapie na imunitní systém.
Králíčková, Pavlína ; Melichar, Bohuslav (vedoucí práce) ; Tesařová, Petra (oponent) ; Litzman, Jiří (oponent)
Abstraktum Imunitní reakci na nádorové buňky je nutné považovat za poslední obrannou bariéru, kterou organizmus staví vůči nádorovému bujení. Chemoterapeutika zasahují přímými i nepřímými účinky do nádorového mikroprostředí a ovlivňují tak odpověď organizmu na nádorové bujení. Práce byla rozdělena do dvou oddílů. Cílem první části práce bylo popsat rozložení definovaných buněčných subpopulací periferní krve a neopterinu v moči u žen s karcinomem prsu a dále sledovat změny v souvislosti s podávanou léčbou. Část druhá se zabývala vzájemnými vztahy mezi CD14+ CD16+ monocyty periferní krve, močovým neopterinem a rizikovými faktory aterosklerózy. Práce dokumentuje fakt, že již v období diagnózy jsou vyjádřeny změny rozložení lymfocytárních subpopulací vůči populaci bez anamnézy nádorového onemocnění. Prokázali jsme, že léčba může částečně pozitivně ovlivnit imunitní odpověď organizmu proti nádoru. Změny lymfocytárních subpopulací u žen s metastatickým rozsahem onemocnění v průběhu léčby jsou vyjádřeny v menší míře. Restaurační změny imunitního systému po ukončení léčby představují dlouhodobý proces. Na akcentované ateroskleróze, jako dlouhodobé komplikaci nemocných s karcinomem prsu, se může spoluuplatňovat i systémová zánětlivá odpověď spojená s nádorem jako takovým.
|
|
|
Rizikové faktory aterosklerózy u nemocných s karcinomem prsu
Kalábová, Hana ; Melichar, Bohuslav (vedoucí práce) ; Kubecová, Martina (oponent) ; Tesařová, Petra (oponent)
1. Souhrn Onemocnění srdce a cév a nádorová onemocnění patří mezi dvě nejčastější příčiny úmrtí ve vyspělých zemích světa ( Ng et al. 2006). Obě skupiny onemocnění mají celou řadu společných rizikových faktorů (věk, kouření cigaret, vysoký příjem tuků, minimální fyzická aktivita a s tím spojená obezita a další), aktivují imunitní systém (Wachter et al. 1989) a při zkoumání ischemického syndromu (jedna z příčin tohoto syndromu je právě ateroskleróza) byly objeveny i některé společné molekulární dráhy (Pehrsson et al. 2005). Vzhledem k pokroku v terapii nádorových onemocnění se nemocní stále častěji dožívají komplikací aterosklerózy, ale je rovněž velmi pravděpodobné, že komplexní onkologická léčba přispívá k rychlejšímu rozvoji aterosklerózy. Cílem této práce bylo ozřejmit vliv karcinomu prsu a onkologické terapie tohoto onemocnění na aterosklerózu a s ní spojené komplikace.
|
|
| |
|
|
Detekce minimální reziduální choroby u pacientek s časnými stádii karcinomu prsu
Janků, Filip ; Matouš, Bohuslav (vedoucí práce) ; Brdička, Radim (oponent) ; Melichar, Bohuslav (oponent)
Karcinom prsu patří mezi závažné celospolečenské problémy. Jedná se o onemocnění, kterým v naší republice ročně onemocní téměř 6000 žen. I přes narůstající incidenci nedochází k nárůstu mortality. V některých zemích je dokonce pozorován pokles počtu úmrtí (200,201). Na tomto příznivém vývoji má svůj podíl nejen zavedení screeningové mamografie v rozvinutých evropských státech (202), ale i nové poznatky v oblasti molekulární biologie nádorů, které by mohly umožnit aplikaci těchto metod přímo do praxe. Molekulárně biologické markery jsou v klinické praxi používány jako prognostické faktory (estrogenní a progesteronové receptory, HER-2/neu, p53, Ki-67, vaskulární epiteliální růstový faktor), prediktivní faktory (estrogenní a progesteronové receptory, HER-2/neu) nebo terapeutické cíle protinádorové léčby (estrogenní a progesteronové receptory, EGFR, HER-2/neu, HER3, HER4, VEGF, mTOR) v různých stádiích klinického uplatnění (4,15,203,204,205) Využití detekce výskytu minimální reziduální choroby u časného karcinomu prsu je dalším pokusem implementovat moderní diagnostické technologie se snahou ovlivnit úmrtnost na nádory. Cílem této práce bylo studovat možnosti diagnostiky a prognostický význam výskytu minimální reziduální choroby v spádových lymfatických uzlinách a kostní dřeni u nemocných s časným karcinomem...
|
host ::
RSS.