|
|
Velmi krátkodobá předpověď srážek pro teplou polovinu roku
Mejsnar, Jan ; Sokol, Zbyněk (vedoucí práce) ; Jaňour, Zbyněk (oponent) ; Žák, Michal (oponent)
Současné systémy velmi krátkodobé předpovědi srážek primárně využívají extrapolaci pozorované radarové odrazivosti. Využil jsem extrapolaci a studoval limity předpovědí s využitím konceptu dekorelačního času (DCT). Použil jsem údaje z dvou radarů pokrývajících území České republiky z teplých částí čtyř let a spočítal DCT v závislosti na vybraných podmínkách popisujících stav atmosféry. Zjistil jsem, že průměrné DCT pro extrapolaci je 45,4 minut. Průměrné zvýšení DCT v porovnání s persistentní předpovědí je 13,4 minut. Nicméně v závislosti na meteorologických podmínkách může DCT vzrůst nebo klesnout o více než 40%. Také jsem zkoumal vývoj DCT během dvou vybraných konvektivních událostí. Zjistil jsem, že DCT se může výrazně měnit v čase, což je důsledek změny charakteru atmosféry během konvektivní události.
|
|
|
Velmi krátkodobá předpověď srážek pro teplou polovinu roku
Mejsnar, Jan ; Sokol, Zbyněk (vedoucí práce) ; Jaňour, Zbyněk (oponent) ; Žák, Michal (oponent)
Současné systémy velmi krátkodobé předpovědi srážek primárně využívají extrapolaci pozorované radarové odrazivosti. Využil jsem extrapolaci a studoval limity předpovědí s využitím konceptu dekorelačního času (DCT). Použil jsem údaje z dvou radarů pokrývajících území České republiky z teplých částí čtyř let a spočítal DCT v závislosti na vybraných podmínkách popisujících stav atmosféry. Zjistil jsem, že průměrné DCT pro extrapolaci je 45,4 minut. Průměrné zvýšení DCT v porovnání s persistentní předpovědí je 13,4 minut. Nicméně v závislosti na meteorologických podmínkách může DCT vzrůst nebo klesnout o více než 40%. Také jsem zkoumal vývoj DCT během dvou vybraných konvektivních událostí. Zjistil jsem, že DCT se může výrazně měnit v čase, což je důsledek změny charakteru atmosféry během konvektivní události.
|
|
| |
|
|
Změny výskytu klimatických typů v simulacích budoucího klimatu
Mejsnar, Jan ; Mikšovský, Jiří (vedoucí práce) ; Halenka, Tomáš (oponent)
Práce porovnává klasifikaci klimatu České republiky založenou na dvou regionálních klimatických modelech (ALADIN-Climate a RegCM3) a na dvou modelových obdobích (1961-1990 a 2021-2050). Nejdříve uvádí přehled klasifikací klimatu vhodných pro ČR se zaměřením na klasifikace Köppenovu, Kurpelové a klasifikaci Končeka. Prezentuje výhody těchto klasifikací, především vztah k výskytu vegetace. Dále práce seznamuje s dnešními regionálními klimatickými modely. Samotná data měsíčních hodnot srážek a teplot reprezentující období 1961-1990 a 2021-2050 pak byla vyhodnocena dle jednotlivých klasifikačních kritérií a následně vykreslena programem SURFER do jednotlivých klimatických podtypů. Rozložení podtypů a věrohodnost obou modelů se následně diskutuje.
|
host ::
RSS.