|
Vliv cílené nutriční intervence na pooperační výsledky u pacientů po střevních resekcích
Hlaváčková, Iva ; Šerclová, Zuzana (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na pacienty, kteří plánovaně podstupují chirurgický výkon - střevní resekci. U chirurgického pacienta je častým a významným negativním faktorem malnutrice, která má vliv na pooperační morbiditu i letalitu. Pro prevenci a léčbu malnutrice má správná nutriční péče nezastupitelnou roli. Právě nutričními elementy jsou součástí perioperační péče moderního konceptu ERAS, který vede ke snížení frekvence pooperačních komplikací a zkrácení délky hospitalizace. Koncept klade důraz na časnou pohybovou rehabilitaci a zkrácení doby lačnění kolem operace, čímž dochází k významnému šetření tělesného proteinu. Teoretická část popisuje jednotlivá onemocnění, která vedou k chirurgické léčbě, zvláštní pozornost je věnována idiopatickým střevním zánětům a kolorektálnímu karcinomu. Součástí jsou také aktuální doporučení odborných společností. Primární cílem praktické části je porovnat dvě skupiny pacientů, kteří podstoupili střevní resekci. Zjistit, zda má cílená nutriční intervence (před, během a po operaci) vliv na pooperační rekonvalescenci, frekvenci komplikací a na celkovou délku hospitalizace. Cílem bylo také zlepšení kvality jídel nemocničního stravování - zvýšit atraktivitu podávaných pokrmů (vzhledově i obsahem kvalitních živin). Celkem bylo pozorována 64 pacientů z IBD a...
|
|
Organizace nutriční péče v domovech pro seniory
Konopická, Olga ; Novák, František (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na organizaci nutriční péče v domovech pro seniory. Práce je členěna na dvě části, část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývala sociálními službami, stářím a změnami s ním spojené, výživou seniorů, hodnocením nutričního stavu a akreditací nutriční péče. V posledním úseku teoretické části se zabývám mezinárodním projektem NutritionDay worldwide. Vizí nDay je minimalizovat podvýživu u pacientů v ústavní péči díky systematickému shromažďování a analýze údajů o nutričním stavu ve zdravotnických zařízeních po celém světě. Cílem praktické části diplomové práce bylo popsat organizaci nutriční péče v jednotlivých zařízeních a zjistit nutriční stav klientů v jednotlivých zařízeních účastí na projektu nutritionDay worldwide 2018 (nDay) a porovnání s ostatními zařízeními ve světě. Dílčím cílem bylo zjistit informovanost zaměstnanců v pečovatelském úseku o organizaci nutriční péče v jejich zařízení a také získat podrobnější informace o nutriční péči v jednotlivých zařízeních. Do projektu nDay konaného 15. 11. 2018 jsem zapojila tři zařízení, které jsem kvůli zachování anonymity označila 1, 2 a 3. Respondenti daných zařízeních tvoří 9,8 % podílu respondentů v kategorii Nutrition Day Nursing Homes za ČR v roce 2018. V individuálním šetření bylo zjištěno, že všechna...
|
|
Nepřímá kalorimetrie u pacientů s domácí parenterální výživou
Neradová, Andrea ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Ševela, Stanislav (oponent)
Úvod: Znát energetický výdej u pacientů s domácí parenterální výživou (DPV) je nezbytnou součástí nutriční péče, stejně tak, jako vědět, jak ovlivňuje DPV energetický výdej. Předejde se tak komplikacím spojeným s nadbytečnou nebo nedostatečnou výživou. Na tuto problematiku se ve světě už nějaké studie zaměřily, ale v České republice se tomuto tématu zatím moc pozornosti nedostává. Pro určení energetického výdeje existuje několik metod, kdy za zlatý standard platí nepřímá kalorimetrie, ale v běžné praxi se spíše využívá různých predikčních rovnic. Cíle: Porovnat rozdíl mezi bazálním energetickým výdejem (BMR) a klidovým energetickým výdejem (REE) u pacientů s domácí parenterální výživou. Při měření REE zjistit i výši termického efektu parenterální výživy. Dále pak porovnat výsledky energetického výdeje (BMR, REE) získané nepřímou kalorimetrií a výsledky získané z často používaných predikčních rovnic pro výpočet BMR, REE a určit, která predikční rovnice se nejvíce blíží výsledkům měření nepřímé kalorimetrie. Metody: Ambulantní pacienti s DPV IV. interní kliniky VFN v Praze byli pro zjištění energetického výdeje měřeni dvakrát na nepřímém kalorimetru, jednou pro stanovení BMR a jednou pro stanovení REE (při kterém byl sledován i termický efekt DPV). Dále byly zjištěny základní informace od pacientů...
|
|
Příjem vápníku u jedinců s dietním omezením mléka a mléčných výrobků
Novák, Ondřej ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Raška, Ivan (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zmapovat příjem vápníku u jedinců s omezeným nebo úplně vyloučeným příjmem mléka a mléčných výrobků. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část vychází z velké části ze zahraničních vědeckých článků a popisuje vápník z mnoha pohledů. Informuje o celé řadě jeho funkcí v různých oblastech lidského těla, přibližuje jeho metabolismus a faktory, které ho ovlivňují. Stejně tak popisuje homeostázu a uvádí, co se stane, když dojde k jejímu narušení. Kromě toho práce rozvádí onemocnění související s poruchou kalciofosfátového metabolismu, jako jsou osteoporóza, osteomalacie a rachitida a mimo jiné i laktózovou intoleranci a alergii na bílkovinu kravského mléka, tedy onemocnění vyžadující restrikci mléka a mléčných výrobků. Dále se se v teoretické části můžeme dočíst o obsahu a využitelnosti vápníku v různých potravinách a najdeme zde i doporučené denní dávky s ohledem na věk a pohlaví jedince. Praktická část se formou dotazníkového šetření snaží zjistit, jaký je příjem vápníku ve výzkumném souboru. Mimo jiné se zaměřuje na životní styl respondentů a s ním související rizikové faktory onemocněních jako je osteoporóza. V potaz bere i další rizikové faktory osteoporózy, zejména onemocnění a užívání léků s možným vlivem na kalciofosfátový metabolismus a...
|
|
Vliv ošetřovatelských postupů na výskyt komplikací cévních vstupů při domácí parenterální výživě
Chalušová, Petra ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Pražáková, Zuzana (oponent)
Domácí parenterální výživa (DPV) se stala běžnou součástí péče o pacienty, jejichž perorální příjem je omezen nebo zcela vyloučen. Neoddělitelnou součástí aplikace DPV je také trvalá nebo dočasná potřeba fungujícího cévního vstupu. Katétrové komplikace negativně ovlivňují kvalitu života, morbiditu, a v případě katétrové sepse i mortalitu pacientů. Kromě toho přináší i zvýšené náklady na léčbu a nutnost rehospitalizací pacientů. Hlavním cílem naší práce je analyzovat komplikace spojené s katétrem a zjistit, zda aplikace katétrových zátek TauroLock a TauroLock Hep a antimikrobiálního krytí Tegaderm CHG ovlivňují výskyt katétrových komplikací při podávání DPV, a zda má na incidenci komplikací vliv osoba, která katétr ošetřovala. Vedlejším cílem práce je charakterizovat pacienty, kterým je DPV podávána a také katétry, které jsou k tomuto účelu používány. Zvolenou metodou je retrospektivní observační kohortová studie. Do výzkumu bylo zahrnuto 52 pacientů, kteří měli dohromady zavedených 72 katétrů (39 Broviaců, 18 PICC katétrů a 15 portů). Celkový počet sledovaných katétrových dnů byl 33 875. Došli jsme k závěru, že používání TauroLocku Hep je efektivní v prevenci katétrových komplikací a signifikantně snižuje celkový výskyt všech komplikací (p=0,024), které lze jeho aplikací ovlivnit, tj. katétrové...
|
|
Komplikace sondové enterální výživy u idiopatických střevních zánětů
Polachová, Monika ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Šatný, Marek (oponent)
Diplomová práce je věnována komplikacím enterální výživy u pacientů s idiopatickými střevními záněty. Incidence těchto onemocnění v posledních letech vzrůstá. Nutriční podpora je významnou součástí léčby a možností zlepšení stavu výživy pacientů, což hraje důležitou roli i v samotné odpovědi na jinou formu léčby či v předoperační přípravě. Všechny formy umělé výživy mohou přinášet i určité komplikace. Předmětem této práce je sledovat komplikace enterální výživy, jejich řešení a také možnosti jejich předcházení.
|
|
Vliv edukace nutričního specialisty na hladinu vitamínů u pacientů s idiopatickými střevními záněty.
Palugová, Natália ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Šatný, Marek (oponent)
V diplomové práci se věnujeme problematice idiopatických střevních zánětů. Teoretická část popisuje etiologii, patogenezi, klinické příznaky, mimostřevní manifestaci a medikamentózní terapii. Popsané jsou dosavadní poznatky o vztazích mezi výživou a onemocnění. Vzhledem k tomu, že idiopatické střevní záněty jsou nevyléčitelné, terapie věnuje pozornost udržení pacienta v remisi a předcházení relapsům. Nutriční terapie hraje důležitou roli při dosahování těchto cílů. V praktické části se zabýváme mírou informovanosti pacientů o výživě, a to formou dotazníku a nestandardizovaného rozhovoru. Dále pak zkoumáme vliv edukace na hladinu vitaminů v séru pacientů. Zjišťujeme, zda vědí o důležitosti správného stravování a příjmu nutrientů u svého onemocnění. Z dosavadních poznatků lze zhodnotit, že zdroje informací jsou pro pacienty nedostačující. Pacienti by také uvítaly detailnější edukaci, a proto je součástí praktické části vyhotovený edukační materiál pro pacienty s Crohnovou nemocí. Klíčova slova: Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida, výživa, edukace, dieta
|
|
Klinická realita - nutriční screening a stav výživy.
Mikhaylova, Olga ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Vágnerová, Tereza (oponent)
(v ČJ) Malnutrice je závažné onemocnění, které zvyšuje morbiditu i mortalitu pacientů. Je důležité, abychom včas zachytili pacienty v riziku malnutrice a mohli zahájit nutriční podporu. Nutriční screening má být srozumitelný, jednoduchý a nenáročný, s cílem vyhledat co nejvíce jedinců v riziku podvýživy. Současné nutriční screeningy - např. NRS 2002, MUST, MNA, které používáme v klinické praxi selhávají. Tématem mé bakalářské práce je zhodnocení nutričních screeningu na interním oddělení neselektovaného interního příjmu. Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnocení nutričního screeningu NRS 2002 doporučeného pro nutriční screening dospělých pacientů dle ESPEN guidelines a nových kritérií pro diagnostiku malnutrice dle GLIM. V teoretické části se práce zabývá problematikou malnutrice. Zaměřuje se na příčiny, mechanismy vzniku, důsledky a diagnostiku malnutrice. Jsou zde podrobně popsány existující nutriční screeningy, jejich struktura, využití v praxi a výsledky studií srovnávajících jejich efektivitu. Stěžejním bodem teoretické části je seznámení s novými kritérii GLIM pro diagnostiku malnutrice z roku 2018. Praktická část se zabývá hlavním cílem, jehož obsahem je srovnání výsledků hodnocení nutričního stavu hospitalizovaných pacientů. Je zde rozebrána metodologie sestavování dotazníku a analýzy dat,...
|
|
Mikronutrienty u domácí parenterální výživy
Petříčková, Dagmar ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Čapková, Radka (oponent)
Tématem diplomové práce jsou mikronutrienty u domácí parenterální výživy. V teoretické části je rozebrána parenterální výživa včetně výhod a nedostatků, indikací a kontraindikací. Je popsáno selhání střeva jako nejzásadnější indikace pro zavedení dlouhodobé/domácí parenterální výživy. Následuje charakteristika a rozdělení mikronutrientů i popis důsledků jejich nedostatku či nadbytku. Mikronutrienty jsou důležité zejména jako kofaktory a koenzymy v enzymatických reakcích, které by se bez nich nemohly uskutečnit. Klíčovou otázkou je, zda plazmatické hladiny zobrazují reálný stav zásob daného mikronutrientu v organismu, jestli pokles hladin většiny mikronutrientů, který je zjišťován u pacientů, vyjadřuje skutečný deficit, který je nutné substituovat, anebo zda je tento pokles výrazem jejich přesunu do jiných segmentů a tím ukazuje závažnost stavu. V praktické části diplomové práce jsou zhodnoceny hladiny vybraných mikronutrientů (vitamín D, vitamín B12, kyselina listová, železo) u skupiny pacientů s indikací domácí parenterální výživy. Zhodnocení proběhlo na základě analýzy laboratorních výsledků pacientů. Klíčová slova: Parenterální výživa, mikronutrienty, deficit, nadbytek
|
|
Stravovací zvyklosti zdravotníků
Bičianová, Michaela ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Vágnerová, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá stravovacími zvyklostmi nutričních terapeutů a všeobecných sester. Dále se věnuje vlivu směnného provozu na stravování všeobecných sester a riziku poruch příjmu potravy u obou skupin. Skládá se ze dvou částí. V teoretické části jsou popsány zásady zdravého stravování, problematika práce na směnný provoz a charakteristika poruch příjmu potravy. Praktická část pomocí dotazníku zjišťuje, jaké jsou stravovací zvyklosti nutričních terapeutů a všeobecných sester a jak se mezi sebou liší. Cílem je zjistit, zda se nutriční terapeuti na základě svého vzdělání stravují lépe než všeobecné sestry a jaký vliv má na stravování u všeobecných sester směnný provoz. Výsledky jsou zpracovány do grafů a tabulek. Výsledky ukazují, že obecná výživová doporučení dodržují více nutriční terapeuti než všeobecné sestry. Dále z dotazníku vyplývá, že více než 50 % všeobecných sester se stravuje nepravidelně a že hlavní důvod pro vynechávání jídel během nočních služeb je nedostatek času. Také se zjistilo, že velké procento nutričních terapeutů šlo studovat svůj obor, aby získalo více informací o výživě. Potvrdilo se, že nutriční terapeuti i všeobecné sestry jsou rizikovou skupinou pro poruchy příjmu potravy. klíčová slova: stravovací zvyklosti, výživa, výživová doporučení, nutriční terapie,...
|