|
| |
|
|
Obyvatelstvo Třebívlic v 17. a 18. století
Laňková, Jana ; Pražáková Seligová, Markéta (oponent) ; Maur, Eduard (vedoucí práce)
Téma venkovské poddanské populace jsem si vybrala, protože mi jsou ves a venkovská krajina blízké, já sama pocházím z venkova. Původně jsem se chtěla zabývat poddanými z místa, kde bydlím, ale bohužel mě zradil výběr pramenů. V Žitenickém archivu mi však Mgr. Petr Kopička nabídl alternativu. Upozornil mne na existenci soupisu poddaných pro panství Dolní Třebívlice. Ve své práci tedy pracuji s tímto soupisem poddaných. Soupis jsem zkoumala s pomocí historicko - demografických metod. Studií, které byly těmito historicko - demografickými postupy zpracovány, již existuje celá řada, což umožňuje následné srovnání. I když jen málo jich vzniklo přímo na základě soupisů poddaných. Zpracování samotného soupisu do přehledných tabulek, které by umožnily jeho vytěžení, se ukázalo být značným oříškem. Nejprve jsem soupis přepisovala ručně, později přišla na pomoc technika. Měla jsem od Mgr. Markéty Seligové zapůjčený program na vyhodnocování údajů z poddanských seznamů, který byl vytvořen přímo pro její potřebu. Během přepisu dat ze soupisu poddaných do programu se ale ukázalo, že tento program ve větší míře mým potřebám nevyhovuje. Našla jsem si jiný způsob zhodnocení dat, který však byl ještě více pracný. Využila jsem počítačového programu Excel. Do tohoto programu jsem vlastně celý seznam přepsala a pak díky pomoci...
|
|
|
Jan Bedřich z Valdštejna a jeho spory o daně na turecké války (1682-1694)
Havlík, Jiří ; Čornejová, Ivana (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent) ; Maur, Eduard (oponent)
Těžiště této studie o Janu Bedřichovi z Valdštejna spočívá ve zmapování především ve zmapování kontroverzí, které tento pražský arcibiskup vedl se zemským sněmem a státním aparátem v letech 1678, 1679, 1682-1686 a 1691-1694. Poslední a nejostřejší z kontroverzí měla dohru ještě i po Valdštejnově smrti, kdy v zájmu dořešení vzniklých rozporů odjeli za české duchovenstvo do Vídně vyjednávat pozdější arcibiskup Daniel Ignác Mayer z Mayemu a plaský opat Ondřej Troyer. Jádro práce je obsaženo v kapitolách 4-7, které vycházejí z podrobného archivního studia. Ostatní kapitoly (2-3) vycházejí mnohem více ze sekundární literatury. Je tomu tak především proto, že množství pramenů, které se k tématu vztahují, je opravdu značné a z větší části české veřejnosti naprosto neznámé (především akta uložená v italských a vatikánských archivech). Předkládaná práce je založena především na pramenném studiu v 1. oddělení Národního archivu v Praze, Rodinném archivu Valdštejnském, uloženém ve Státním oblastním archivu v Praze, a Archivio Segreto Vaticano (především akta Kongregace koncilu, papežského státního sekretariátu a nevydané nunciatumí korespondence), který jsem navštěvoval při studijních pobytech v Českém historickém ústavu v Římě. Vedlejší zdroje poskytly rovněž Archivům Romanům Societatis Jesu, Státní oblastní archiv v...
|
|
|
Dějiny města Janovice nad Úhlavou do roku 1848. Historická monografie
Lhoták, Jan ; Maur, Eduard (oponent) ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce)
Monografické pojednání o dějinách města Janovice nad Úhlavou si kladlo za cíl podat co mozna nejvšestrannější pohled na vývoj lokality od nejstarších dob do roku 1848. Její výběr vycházel ze dvou skutečností. Za prvé se problematika komplexního vývoje poddanských městeček srovnatelných s Janovicemi v rámci jihozápadních Čech soustavněji nezkoumala, takže téma nabídlo k řešení řadu badatelsky atraktivních otázek, za druhé se Janovice svým charakterem ukázaly jako lokalita, kde se projevily snad všechny atributy, které s sebou nesl feudalismus. Nebyly jen běžnou poddanskou sídelní jednotkou, ale předtím také rezidencí feudálního vlastníka a s tím souvisejícím hospodářským centrem - fungovaly jako místo směny, ale umístěním poplužního dvora rovněž jako průsečík vrchnostenské ekonomiky a její soustřediště. Šíře, s jakou jsem si předsevzal dějiny Janovic nad Úhlavou zachytit, se také nezbytně projevila ve množství použitého pramenného materiálu a literatury.
|
|
|
Výpovědi lidových kronik na Podorlicku v 18. století
Svobodová, Ilona ; Horský, Jan (oponent) ; Maur, Eduard (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo prostřednictvím rozboru jedenácti lidových kronik odpovědět na otázku, jak se obyvatelé vsí a městeček této oblasti vyrovnávali s překotným děním 18. století - jaké stopy v nich zanechaly válečné konflikty (válka o rakouské dědictví, sedmiletá válka, pruský vpád 1778-9), jejichž dějištěm byl často také právě tento region, jak reagovali na hladomory, výkyvy počasí, nebeské úkazy, jak čelili narušení tradičního způsobu života a pozvolného přirozeného vývoje společnosti náhlými změnami způsobenými osvícenskými reformami a v neposlední řadě rovněž to, o čem přemýšleli a co poutalo jejich pozornost v dobách relativního klidu. V této práci byla studovány zápisky z uvedených kronik v časovém rozmezí let 1700-1800. Všechna díla vznikla v Orlickém podhůří, většinou v malých poddanských městech (Opočno, Dobruška, Solnice, Skuhrov nad Bělou, Vamberk, Žamberk) či vsích (Německá Čermná, Kunvald). Mezi dvanácti kronikáři se nachází pravděpodobně pět řemeslníků (řezník Jánský, švec Petr, kožešník Daněk, u dvou se konkrétní řemeslo nepodařilo zjistit - Vokurka, Zdobnický), policejní revizor (Křeček), dva chalupníci (Šronský a Dusílek), tři učitelé (Antonín Kodytko, Ondřej Lukavský, Jan Šmíd) a jeden duchovní (Antonín Jan Remek). Dá se tedy předpokládat, že v textech čtyř kronik (učitelů a faráře) se...
|
|
|
Spor města Turnova s Valdštejny na počátku 18. století. Příspěvek ke studiu poddansko-vrchnostenských vztahů
Boháček, Jan ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Maur, Eduard (vedoucí práce)
Poměr mezi poddanými a vrchnostmi lze dobře sledovat v období vzájemných konfliktů. Tehdy musela být artikulována sporná témata a konfliktní oblasti, otevřený spor také zanechal výraznější stopu v písemných pramenech. K poddansko-vrchnostenským sporům ve vesnickém prostředí existuje již rozsáhlá odborná literatura. Značná pozornost se soustředila na výzkum nevolnických povstání v 17. a 18. století. Naproti tomu problematice vztahu poddanských měst s jejich vrchnostmi v pobělohorském období bylo u nás věnováno dosud jen málo pozornosti. Překážku tvoří především individualizované poměry v jednotlivých městech, komplikovanější sociální struktura městských obcí ve srovnání s venkovem a v neposlední řadě množství pramenů, dosud jen nedostatečně zpracovaných.
|
|
|
Strašín - pošumavská ves
Novák, Jiří ; Beneš, Zdeněk (oponent) ; Maur, Eduard (vedoucí práce)
Dějinami vsi Strašín nedaleko Sušice se zabývá Jiří Novák ve své bakalářské práci. Pokouší se nastínit její vznik a vývoj s přihlédnutím k novověkému období. Zabývá se lidovou architekturou, lokálními specifiky jako jsou jména po chalupách či muzikantský um zdejšího obyvatelstva v 19. a 20. století, kderý se projevoval jejich zaměstnáním jako hráčů v kapelách a stavbařů u světových cirkusů. Na příkladu Strašína lze demonstrovat i dějiny barokního poutního místa. Samostatnou otázkou je původní účel samostatně stojícího kostela Narození Panny Marie. Různé úhle pohledu doplňuje demografická studie celé farnosti v letech 1668 - 1698. Ve své práci kombinuje různé druhy pramenů, neopomíjí mapy a regionální literaturu. Předností autora je jeho osobní znalost popisovaného místa.
|
|
|
Dějiny města Janovice nad Úhlavou do roku 1848. Historická monografie
Lhoták, Jan ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
Monografické pojednání o dějinách města Janovice nad Úhlavou si kladlo za cíl podat co mozna nejvšestrannější pohled na vývoj lokality od nejstarších dob do roku 1848. Její výběr vycházel ze dvou skutečností. Za prvé se problematika komplexního vývoje poddanských městeček srovnatelných s Janovicemi v rámci jihozápadních Čech soustavněji nezkoumala, takže téma nabídlo k řešení řadu badatelsky atraktivních otázek, za druhé se Janovice svým charakterem ukázaly jako lokalita, kde se projevily snad všechny atributy, které s sebou nesl feudalismus. Nebyly jen běžnou poddanskou sídelní jednotkou, ale předtím také rezidencí feudálního vlastníka a s tím souvisejícím hospodářským centrem - fungovaly jako místo směny, ale umístěním poplužního dvora rovněž jako průsečík vrchnostenské ekonomiky a její soustřediště. Šíře, s jakou jsem si předsevzal dějiny Janovic nad Úhlavou zachytit, se také nezbytně projevila ve množství použitého pramenného materiálu a literatury.
|
|
|
Pozůstalostní inventáře raně novověké šlechty v opavském a krnovském knížectví jako pramen k dějinám každodennosti (1650-1740)
Mašitová, Petra ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Fukala, Radek (oponent) ; Maur, Eduard (oponent)
Raný novověk představuje v evropských dějinách zhruba třísetleté období od 15. do 18. století. Pochopitelně jakákoli periodizace dějinného vývoje je vždy určitou dodatečnou myšlenkovou konstrukcí, která vychází z potřeby nějakým způsobem vymezit předmět zájmu daného vědcehistorika. Skutečnosti se však může jen přibližovat. Počátek ani konec historické epochy nelze vymezit jedním rokem, navíc se v různých regionech ony "zlomové" roky mohou i podstatně lišit. (Západo )evropská historiografie tradičně označuje za počátek raného novověku několik významných letopočtů rok 1453 (dobytí Konstantinopole Turky), rok 1492 (dobytí Granady a ukončení španělské reconquisty na Pyrenejském poloostrově a objevení Nového světa janovským mořeplavcem Kryštofem Kolumbem) či rok 1517 (Martin Luther přibil svých 95 tezí na dveře wittenberského kostela). Konec raného novověku se udává datem počátku Velké francouzské revoluce, tj. rokem 1789. České raněnovověké dějiny jsou obvykle ohraničovány roky 1526 a 1740, respektive 1780. V roce 1526 zemřel v tragické bitvě u Moháče mladý král Ludvík Jagellonský a na český trůn nastoupil Ferdinand I. Habsburský (manžel Ludvíkovy sestry Anny). V roce 1740 zemřel poslední mužský člen habsburské dynastie Karel VI. a českou a uherskou královskou korunu získala jeho dcera Marie Terezie (manžel...
|
|
|
Poddaní zbirožského panství v 2. polovině 17. století
Smolíková, Věra ; Maur, Eduard (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Cílem práce je srovnání situace poddaných na zbirožském panství v polovině 17.století a na počátku 18.století na základě rozboru uvedených pramenů. Díky zpustošení během 30-leté války, poddaní mohli r.1653 osít jen třetinu svých polí. S obdobným stavem se setkáváme i na panských dvorech, nicméně u poddaných měl tento nízký výsevek za následek, že mnozí poddaní (minimálně 1/3) nemohli v poválečných dobách i při velmi skromném živobytí dostát svým povinnostem, jako kontribuci, splátkám gruntu nebo urbariálním dávkám. V Podbrdsku, v jižní části panství, byla jediná oblast, kde se díky zpracování železa výrazněji rozvíjela řemeslná výroba. Zde též bylo dosahováno největších zisků, a to nejen z pohledu vlastníka a nájemce hutí a hamrů, ale i z hlediska poddaných, kteří nebyli ochotni z této neúrodné oblasti odcházet do úrodnější na pusté grunty. V 2.polovině 17.století došlo k osazení pustých gruntů a založení nových statků, včetně obnovy několika pustých vsí, takže každý třetí grunt byl nový nebo nově osazený. Na počátku 18.století drželi hospodáři polnosti přibližně stejného rozsahu jako v polovině 17.století, a to především na špatné případně prostřední půdě, ale obdělávaná plocha vzrostla o třetinu. Na počátku 18.století mohla, jak se zdá, již většina hospodářů vyjít se svými nejnutnějšími náklady, ale pouze...
|
host ::
RSS.