Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 55 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
"Má doplaceno a žádnému nic nedluží". Aspekty transakce s poddanskou nemovitostí po mělnickém panství v 17. stol.
Koumar, Jiří ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Chocholáč, Bronislav (oponent)
Disertacnf pr,ke se zamerila na otazku majetkoveho transferu poddanskych nemovitostf na melnickem panstvi v prubehu 17. stoletL Pramennym zakladem poznani teto problematiky se stal celek pozemkovych knih, kterY byl zalozen v prubehu 80. let 16. stoletL Po ti'icetilete valce pak byly knihy obnoveny v souvislosti s povalecnou rekonstrukci melnickeho panstvi a vedeny v nove rade az do prelomu 17. a 18. stoletL Vedle pozemkovych knih pak byly vyuzity dalsi prameny v podobe urbaru, katastru, inventaru a odhadu panstvi, ktere v 17. stoleti pro melnicky velkostatek vznikly. AZ v zaveru 17. stoletf bylo pak mozne vyuzit ojedinele dochovany soupis poddanskeho obyvatelstva, kterY umoznuje lepe poznat nejen strukturu samotnych osedlych hospodaru, ale rovnez si ucinit i prvni predstavu 0 celkove skladbe poddanskeho obyvatelstva tohoto panství. ...
Zanikání cisterciáckého kláštera v Sedlci (1783-1799)
Snopek, Lukáš ; Tinková, Daniela (oponent) ; Maur, Eduard (vedoucí práce)
Bývalé cisterciácké opatství v Sedlci u Kutné Hory existovalo s přestávkami v letech 1143-1783/99. Kostel Nanebevzetí P. Marie a sv. Jana Křtitele je od roku 1995 na listině světového kulturního dědictví UNESCO. V první kapitole diplomové práce usilujeme o představení klášterních dějin v jejich celku. V její poslední části se podrobněji zabýváme jeho ekonomickým zázemím, neboť významnou okolností jeho zrušení byly vysoké dluhy dosahující v roce 1760 cca 450 000 zl. Rozhodnutí Josefa II. o zrušení sedleckého kláštera padlo podle našich zjištění už 8. srpna 1783. Druhá kapitola se týká utváření protimnišské společenské atmosféry během 18. století. Pro stoupence filozofického osvícenství se stal zasvěcený způsob života nepochopitelným. Hospodářští teoretici vnímali kláštery jako instituce, které poškozují národní hospodářství. Uvnitř katolické církve se na výše pojmenovaném procesu podílelo tzv. katolické osvícenství se svými významnými rysy: jansenismem a odporem k Tovaryšstvu Ježíšovu. Všechny tyto teoretické argumenty využili panovníci k provedení rozsáhlých redukcí klášterů. Docházelo k tomu ve většině katolických zemí. Důležitou okolností tohoto dění byly napjaté vztahy mezi panovníky a papeži, jejichž nedobrý stav se odrazil v boji o další existenci jezuitského řádu. Ve třetí kapitole se nejprve věnujeme...
Mělník za třicetileté války
Kilián, Jan ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Ledvinka, Václav (oponent) ; Korbelářová, Irena (oponent)
Třicetiletá válka. Termín, který již sám o sobě vzbuzuje bohaté asociace a přitahuje pozornost. Období pod ním se skrývající prošlo za více než tři a půl století kuchyní bezpočtu historiků. Zkoumáno bylo zpočátku zvláště především z hlediska svých politických a diplomatických dějin, jen pozvolna se přidávaly poznatky z jeho dějin hospodářských, sociálních, demografických, kulturních, i z jeho dějin všedního dne, jak nám je ve svém nesmrtelném vylíčení Simpliciových příhod zanechal Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen a na rytinách neméně barvitě znázornil Jacques Callot. Již k těmto současníkům války se přidávali první dějepisci, snažící se zanechat budoucím pokolením co nejvěrohodnější vypsání konfliktu, který tehdy hýbal celou Evropou a ve středověku, ani dlouho poté, neměl analogii. Monumentální Theatrum Europaeum, vyprávějící den po dní příběh dlouhé války s fascinujícími detaily o padlých a zajatých, zaujalo přední místo jak v historiografii, tak v knihovědě. Dosud nikdy jako během oněch třiceti let nezaplnilo stránky dějepisu tolik vynikajících generálů a monarchů v tak krátkém časovém úseku. Životní osudy nejzářivější hvězdy Albrechta z Valdštejna si vyhradily tisíce popsaných stránek, vstoupily do beletrie i na divadelní scénu. Valdštejnovi nadřízení, partneři, protivníci i spolubojovníci...
Vývoj intravilánu obce Libře v Dolním Posázaví v 16. až 19. století
Kucrová, Veronika ; Maur, Eduard (oponent) ; Vorel, Petr (vedoucí práce)
Předkládaná práce by měla být podkladem pro další výzkum dané lokality. Ukázalo se, že k dějinám Libře je dostatek pramenů, a to nejen pro stavebně-historický a demografický vývoj, ale například pro výzkum značení katastrálních hranic nebo lesního hospodaření.
Obyvatelstvo Třebívlic v 17. a 18. století
Laňková, Jana ; Pražáková Seligová, Markéta (oponent) ; Maur, Eduard (vedoucí práce)
Téma venkovské poddanské populace jsem si vybrala, protože mi jsou ves a venkovská krajina blízké, já sama pocházím z venkova. Původně jsem se chtěla zabývat poddanými z místa, kde bydlím, ale bohužel mě zradil výběr pramenů. V Žitenickém archivu mi však Mgr. Petr Kopička nabídl alternativu. Upozornil mne na existenci soupisu poddaných pro panství Dolní Třebívlice. Ve své práci tedy pracuji s tímto soupisem poddaných. Soupis jsem zkoumala s pomocí historicko - demografických metod. Studií, které byly těmito historicko - demografickými postupy zpracovány, již existuje celá řada, což umožňuje následné srovnání. I když jen málo jich vzniklo přímo na základě soupisů poddaných. Zpracování samotného soupisu do přehledných tabulek, které by umožnily jeho vytěžení, se ukázalo být značným oříškem. Nejprve jsem soupis přepisovala ručně, později přišla na pomoc technika. Měla jsem od Mgr. Markéty Seligové zapůjčený program na vyhodnocování údajů z poddanských seznamů, který byl vytvořen přímo pro její potřebu. Během přepisu dat ze soupisu poddaných do programu se ale ukázalo, že tento program ve větší míře mým potřebám nevyhovuje. Našla jsem si jiný způsob zhodnocení dat, který však byl ještě více pracný. Využila jsem počítačového programu Excel. Do tohoto programu jsem vlastně celý seznam přepsala a pak díky pomoci...
Jan Bedřich z Valdštejna a jeho spory o daně na turecké války (1682-1694)
Havlík, Jiří ; Čornejová, Ivana (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent) ; Maur, Eduard (oponent)
Těžiště této studie o Janu Bedřichovi z Valdštejna spočívá ve zmapování především ve zmapování kontroverzí, které tento pražský arcibiskup vedl se zemským sněmem a státním aparátem v letech 1678, 1679, 1682-1686 a 1691-1694. Poslední a nejostřejší z kontroverzí měla dohru ještě i po Valdštejnově smrti, kdy v zájmu dořešení vzniklých rozporů odjeli za české duchovenstvo do Vídně vyjednávat pozdější arcibiskup Daniel Ignác Mayer z Mayemu a plaský opat Ondřej Troyer. Jádro práce je obsaženo v kapitolách 4-7, které vycházejí z podrobného archivního studia. Ostatní kapitoly (2-3) vycházejí mnohem více ze sekundární literatury. Je tomu tak především proto, že množství pramenů, které se k tématu vztahují, je opravdu značné a z větší části české veřejnosti naprosto neznámé (především akta uložená v italských a vatikánských archivech). Předkládaná práce je založena především na pramenném studiu v 1. oddělení Národního archivu v Praze, Rodinném archivu Valdštejnském, uloženém ve Státním oblastním archivu v Praze, a Archivio Segreto Vaticano (především akta Kongregace koncilu, papežského státního sekretariátu a nevydané nunciatumí korespondence), který jsem navštěvoval při studijních pobytech v Českém historickém ústavu v Římě. Vedlejší zdroje poskytly rovněž Archivům Romanům Societatis Jesu, Státní oblastní archiv v...
Dějiny města Janovice nad Úhlavou do roku 1848. Historická monografie
Lhoták, Jan ; Maur, Eduard (oponent) ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce)
Monografické pojednání o dějinách města Janovice nad Úhlavou si kladlo za cíl podat co mozna nejvšestrannější pohled na vývoj lokality od nejstarších dob do roku 1848. Její výběr vycházel ze dvou skutečností. Za prvé se problematika komplexního vývoje poddanských městeček srovnatelných s Janovicemi v rámci jihozápadních Čech soustavněji nezkoumala, takže téma nabídlo k řešení řadu badatelsky atraktivních otázek, za druhé se Janovice svým charakterem ukázaly jako lokalita, kde se projevily snad všechny atributy, které s sebou nesl feudalismus. Nebyly jen běžnou poddanskou sídelní jednotkou, ale předtím také rezidencí feudálního vlastníka a s tím souvisejícím hospodářským centrem - fungovaly jako místo směny, ale umístěním poplužního dvora rovněž jako průsečík vrchnostenské ekonomiky a její soustřediště. Šíře, s jakou jsem si předsevzal dějiny Janovic nad Úhlavou zachytit, se také nezbytně projevila ve množství použitého pramenného materiálu a literatury.
Výpovědi lidových kronik na Podorlicku v 18. století
Svobodová, Ilona ; Horský, Jan (oponent) ; Maur, Eduard (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo prostřednictvím rozboru jedenácti lidových kronik odpovědět na otázku, jak se obyvatelé vsí a městeček této oblasti vyrovnávali s překotným děním 18. století - jaké stopy v nich zanechaly válečné konflikty (válka o rakouské dědictví, sedmiletá válka, pruský vpád 1778-9), jejichž dějištěm byl často také právě tento region, jak reagovali na hladomory, výkyvy počasí, nebeské úkazy, jak čelili narušení tradičního způsobu života a pozvolného přirozeného vývoje společnosti náhlými změnami způsobenými osvícenskými reformami a v neposlední řadě rovněž to, o čem přemýšleli a co poutalo jejich pozornost v dobách relativního klidu. V této práci byla studovány zápisky z uvedených kronik v časovém rozmezí let 1700-1800. Všechna díla vznikla v Orlickém podhůří, většinou v malých poddanských městech (Opočno, Dobruška, Solnice, Skuhrov nad Bělou, Vamberk, Žamberk) či vsích (Německá Čermná, Kunvald). Mezi dvanácti kronikáři se nachází pravděpodobně pět řemeslníků (řezník Jánský, švec Petr, kožešník Daněk, u dvou se konkrétní řemeslo nepodařilo zjistit - Vokurka, Zdobnický), policejní revizor (Křeček), dva chalupníci (Šronský a Dusílek), tři učitelé (Antonín Kodytko, Ondřej Lukavský, Jan Šmíd) a jeden duchovní (Antonín Jan Remek). Dá se tedy předpokládat, že v textech čtyř kronik (učitelů a faráře) se...
Spor města Turnova s Valdštejny na počátku 18. století. Příspěvek ke studiu poddansko-vrchnostenských vztahů
Boháček, Jan ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Maur, Eduard (vedoucí práce)
Poměr mezi poddanými a vrchnostmi lze dobře sledovat v období vzájemných konfliktů. Tehdy musela být artikulována sporná témata a konfliktní oblasti, otevřený spor také zanechal výraznější stopu v písemných pramenech. K poddansko-vrchnostenským sporům ve vesnickém prostředí existuje již rozsáhlá odborná literatura. Značná pozornost se soustředila na výzkum nevolnických povstání v 17. a 18. století. Naproti tomu problematice vztahu poddanských měst s jejich vrchnostmi v pobělohorském období bylo u nás věnováno dosud jen málo pozornosti. Překážku tvoří především individualizované poměry v jednotlivých městech, komplikovanější sociální struktura městských obcí ve srovnání s venkovem a v neposlední řadě množství pramenů, dosud jen nedostatečně zpracovaných.
Strašín - pošumavská ves
Novák, Jiří ; Beneš, Zdeněk (oponent) ; Maur, Eduard (vedoucí práce)
Dějinami vsi Strašín nedaleko Sušice se zabývá Jiří Novák ve své bakalářské práci. Pokouší se nastínit její vznik a vývoj s přihlédnutím k novověkému období. Zabývá se lidovou architekturou, lokálními specifiky jako jsou jména po chalupách či muzikantský um zdejšího obyvatelstva v 19. a 20. století, kderý se projevoval jejich zaměstnáním jako hráčů v kapelách a stavbařů u světových cirkusů. Na příkladu Strašína lze demonstrovat i dějiny barokního poutního místa. Samostatnou otázkou je původní účel samostatně stojícího kostela Narození Panny Marie. Různé úhle pohledu doplňuje demografická studie celé farnosti v letech 1668 - 1698. Ve své práci kombinuje různé druhy pramenů, neopomíjí mapy a regionální literaturu. Předností autora je jeho osobní znalost popisovaného místa.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 55 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.