Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 87 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Utváření identity místa vzhledem k historickému vědomí
Fojtová, Romana ; Blaive, Muriel (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Havelka, Miloš (oponent)
Dizertační práce se zabývá Zelovem jako místem života protestantů, jejichž předci odešli z českých zemí po roce 1740. Skupina se identifikovala s českou reformovanou tradicí. Ke konci 19. století byli objeveni jako krajanská komunita, a proto se dizertace zaměřuje na jejich popisy v tisku a knihách. Návštěvy Jana Auerhana, Vladimíra Míčana nebo Josefa Folprechta ilustrují přístup aktérů krajanské péče, kteří je vnímali jako ztracenou větev Čechů. Ovšem jejich výklady byly zatíženy pohledem nacionálních brýlí, zároveň se je rozhodli podporovat, aby nedošlo k asimilaci. Druhá část práce se zaměřila na repatriační akci z Polska do Československa. Na základě rozsáhlého archivního výzkumu interpretujeme vzniklou situaci a činnost spolku Sbor českých exulantů i navrátilců z Polska, který pomáhal zahraničním evangelíkům, kteří navzdory jejich přání nebyli usazeni na jedno místo, ale naopak rozptýleni do pohraniční oblasti. Poslední část dizertační práce předkládá interpretaci pojmu "exulantská tradice" Edity Štěříkové a několika pamětí, na nichž ukazujeme, jak bylo vzpomínáno na život v Zelově, jak ho popisovali, co akcentovali. Zároveň na korespondenci faráře Emila Jelínka ilustrujeme problémy, které vyvstávaly během sžívání se s novým prostředím. Perspektiva historické sociologie dizertační práce...
Třicetiletá válka a vývoj venkovské sociální struktury na panství Brandýs nad Labem v 16.-18. století
Šulc, Jaroslav ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Výzkum venkovské společnosti v období raného novověku náleží již více než jedno století k frekventovaným tématům českého dějepisectví a v jeho vývoji lze vymezit několik etap. Nelze se přitom omezovat jen na nástin proměn heuristické základny, interpretačních modelů a metodické výbavy agrárních dějepisců, ale ve stejné míře je třeba věnovat pozornost také širšímu sociokulturnímu rámci, v němž historická věda a její představitelé ve své době působili, a který více či méně předurčoval tematickou skladbu výzkumu i způsoby konstruování jeho výsledkú. Pevné zakotvení historiografie v dobových společenských procesech se již od první fáze soustavného zájmu o agrární problematiku projevovalo v periodizaci a konceptualizaci jejího výkladu, který, ať už souhlasně či polemicky, navazoval na dualistickou dějinnou koncepci Františka Palackého, a byl tak od počátku svázán s procesem politické emancipace českého národa a jeho ideovou legitimizací. 1 Výsledkem bylo, že se ústředním tématem či alespoň pozadím takřka všech diskusí stala otázka degradace sociální pozice venkovského obyvatelstva, příčin tohoto jevu, jeho časového prúběhu a obsahové náplně. Rozdílné postoje k řešení této otázky u jednotlivých badatelú pak byly zpúsobeny proměnami situačního kontextu, dúrazem na váhu rúzných kulturních prvků, ale také...
Vývoj intravilánu obce Libře v Dolním Posázaví v 16. až 19. století
Kucrová, Veronika ; Vorel, Petr (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
Předkládaná práce by měla být podkladem pro další výzkum dané lokality. Ukázalo se, že k dějinám Libře je dostatek pramenů, a to nejen pro stavebně-historický a demografický vývoj, ale například pro výzkum značení katastrálních hranic nebo lesního hospodaření.
Nižší šlechta na Černokostelecku v období raného novověku
Mrvík, Vladimír Jakub ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
Předkládaná práce má být příspěvkem k poznání kulturních a sociálních podmínek života nižší šlechty Českého království v raném novověku, resp. v letech 1500-1728(1739). K tomu to účelu jsem si zvolil historickou oblast Černokostelecka, kde jsem provedl podrobnou analýzu příslušníků této nižší stavovské skupiny a sledoval jsem společné vývojové trendy, snažil jsem se objasnit příčiny zániku této regionální skupiny a porovnat je s analogickými případy v jiných částech Čech. Je nasnadě, že Černokostelecko je pro obecné závěry příliš malé, domníváme se ale, že přednost této studie leží v něčem jiném - oproti jiným obdobným výzkumům proměny rytířstva v raném novověku nepracuje jen se soupisy poplatníků berně, ale z pozemkových knih a desk zemských byly excerpovány všechny statečky, včetně poddanských a hamfeštních gruntů i městských domů a vysledována, troufám si říci, drtivá většina panských úředníků-urozenců. Touto metodou se došlo ke skutečnému obrazu počtu i sociální situace námi zkoumané vrstvy. Na větším teritoriu (např. pro bývalé kraje) je takovýto hloubkový výzkum zhola nemožný (není snad v lidských silách procházet všechny gruntovnice a sestavovat seznamy úřednictva pro období 200 let) a následně podrobně ke každému tomuto statku či jedinci dohledávat další genealogické, prosopografické a topografické...
Dějiny města Janovice nad Úhlavou do roku 1848. Historická monografie
Lhoták, Jan ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
Monografické pojednání o dějinách města Janovice nad Úhlavou si kladlo za cíl podat co mozna nejvšestrannější pohled na vývoj lokality od nejstarších dob do roku 1848. Její výběr vycházel ze dvou skutečností. Za prvé se problematika komplexního vývoje poddanských městeček srovnatelných s Janovicemi v rámci jihozápadních Čech soustavněji nezkoumala, takže téma nabídlo k řešení řadu badatelsky atraktivních otázek, za druhé se Janovice svým charakterem ukázaly jako lokalita, kde se projevily snad všechny atributy, které s sebou nesl feudalismus. Nebyly jen běžnou poddanskou sídelní jednotkou, ale předtím také rezidencí feudálního vlastníka a s tím souvisejícím hospodářským centrem - fungovaly jako místo směny, ale umístěním poplužního dvora rovněž jako průsečík vrchnostenské ekonomiky a její soustřediště. Šíře, s jakou jsem si předsevzal dějiny Janovic nad Úhlavou zachytit, se také nezbytně projevila ve množství použitého pramenného materiálu a literatury.
Kláštery v ohroženíSpory o rušení českých a moravských klášterů v předbělohorském období
Chládek, Oldřich ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; x, (oponent)
Rušení klášterů v době reformací je fenoménem poměrně málo prozkoumaným. Případů zaniklých, resp. zrušených klášterů bylo velmi mnoho. Autor se zaměřuje na dvě kauzy (augustiniánské kanonie v Kladsku a v Olomouci), kdy snahy o zrušení kláštera narazily na odpor daných komunit, případně řádových struktur. Jde o téma mnohovrstevnaté, vyžadující důkladnou analýzu. Vzhledem k tomu, že do uvedených rozepří zasahovala řada vlivných osobností (nejvyšší zemští úředníci, nunciové, biskupové, řádoví představení atd.), představuje ideální materiál ke studiu vztahů v nejvyšších patrech předbělohorské společnosti. Vedle této vysoké politiky se však můžeme zabývat i jinými rovinami - např. právní argumentací sporných stran, rovinou jazykovou, uměleckohistorickou či teologickou. Autor po výzkumu nejen v českých, ale i zahraničních archivech (např. Řím, Krakov, Kladsko, Vratislav, Vídeň) doplňuje či opravuje starší závěry (Jan Tenora, Aloys Bach atd.). Snaží se také prověřit teorii, že v rámci katolické církve byly rušeny kláštery, které se nacházely - v rovině hospodářské i duchovní - ve stavu hlubokého úpadku.
Spor města Turnova s Valdštejny na počátku 18. století. Příspěvek ke studiu poddansko-vrchnostenských vztahů
Boháček, Jan ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Poměr mezi poddanými a vrchnostmi lze dobře sledovat v období vzájemných konfliktů. Tehdy musela být artikulována sporná témata a konfliktní oblasti, otevřený spor také zanechal výraznější stopu v písemných pramenech. K poddansko-vrchnostenským sporům ve vesnickém prostředí existuje již rozsáhlá odborná literatura. Značná pozornost se soustředila na výzkum nevolnických povstání v 17. a 18. století. Naproti tomu problematice vztahu poddanských měst s jejich vrchnostmi v pobělohorském období bylo u nás věnováno dosud jen málo pozornosti. Překážku tvoří především individualizované poměry v jednotlivých městech, komplikovanější sociální struktura městských obcí ve srovnání s venkovem a v neposlední řadě množství pramenů, dosud jen nedostatečně zpracovaných.
České barokní korunovace
Hrbek, Jiří ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Jako svou proseminární práci jsem se rozhodl před třemi roky napsat krátkou studii o korunovaci Ferdinanda IV. na českého krále roku 1646, kterou jsem napsal ze zájmu o barokní Habsburky a konkrétně o osobnost císaře Ferdinanda III., jenž celou korunovaci svého syna připravil, a na níž se aktivně podílel. Při studování korunovačních popisů a okolního aktového materiálu uloženého v tehdy ještě Státním ústředním archivu v Praze jsem ale neporozuměl řadě věcí, které nakonec zapříčinily, že jsem se rozhodl po více než roční přestávce vrátit se k tématu českých barokních korunovací, tentokrát v širším časovém záběru. Uvědomil jsem si, že sice dokážu popsat, jak a co se stalo, který zemský úředník nesl v korunovačním průvodu tu kterou korunovační insignii, ale nedokážu vysvětlit proč se tak stalo. Za touto otázkou, začínající slovem "proč", se hned vyhrnula řada dalších, které mě nutily pouštět se do stále obecnějších problémů, zkoumat otázky teorie absolutismu, vzniku veřejnosti a královské propagandy, nebo zásady rituálního a ceremoniálního chování v raném novověku. Byl jsem překvapen, že se těmto otázkám až na výjimky v českém prostředí nikdo nevěnoval, neméně jsem ale byl překvapen, kolik lidí v zahraničí se jimi zabývalo, a k jakým důležitým - a i pro české prostředí použitelným - závěrům došli. Sekundární...
Pozůstalostní inventáře raně novověké šlechty v opavském a krnovském knížectví jako pramen k dějinám každodennosti (1650-1740)
Mašitová, Petra ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Fukala, Radek (oponent) ; Maur, Eduard (oponent)
Raný novověk představuje v evropských dějinách zhruba třísetleté období od 15. do 18. století. Pochopitelně jakákoli periodizace dějinného vývoje je vždy určitou dodatečnou myšlenkovou konstrukcí, která vychází z potřeby nějakým způsobem vymezit předmět zájmu daného vědcehistorika. Skutečnosti se však může jen přibližovat. Počátek ani konec historické epochy nelze vymezit jedním rokem, navíc se v různých regionech ony "zlomové" roky mohou i podstatně lišit. (Západo )evropská historiografie tradičně označuje za počátek raného novověku několik významných letopočtů rok 1453 (dobytí Konstantinopole Turky), rok 1492 (dobytí Granady a ukončení španělské reconquisty na Pyrenejském poloostrově a objevení Nového světa janovským mořeplavcem Kryštofem Kolumbem) či rok 1517 (Martin Luther přibil svých 95 tezí na dveře wittenberského kostela). Konec raného novověku se udává datem počátku Velké francouzské revoluce, tj. rokem 1789. České raněnovověké dějiny jsou obvykle ohraničovány roky 1526 a 1740, respektive 1780. V roce 1526 zemřel v tragické bitvě u Moháče mladý král Ludvík Jagellonský a na český trůn nastoupil Ferdinand I. Habsburský (manžel Ludvíkovy sestry Anny). V roce 1740 zemřel poslední mužský člen habsburské dynastie Karel VI. a českou a uherskou královskou korunu získala jeho dcera Marie Terezie (manžel...
Strašín - pošumavská ves
Novák, Jiří ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Dějinami vsi Strašín nedaleko Sušice se zabývá Jiří Novák ve své bakalářské práci. Pokouší se nastínit její vznik a vývoj s přihlédnutím k novověkému období. Zabývá se lidovou architekturou, lokálními specifiky jako jsou jména po chalupách či muzikantský um zdejšího obyvatelstva v 19. a 20. století, kderý se projevoval jejich zaměstnáním jako hráčů v kapelách a stavbařů u světových cirkusů. Na příkladu Strašína lze demonstrovat i dějiny barokního poutního místa. Samostatnou otázkou je původní účel samostatně stojícího kostela Narození Panny Marie. Různé úhle pohledu doplňuje demografická studie celé farnosti v letech 1668 - 1698. Ve své práci kombinuje různé druhy pramenů, neopomíjí mapy a regionální literaturu. Předností autora je jeho osobní znalost popisovaného místa.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 87 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.