|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Projekt Střediska experimentální archeologie v Úněticích
Pauknerová, Karolína ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Fridrichová Sýkorová, Ivana (oponent)
Ve své diplomové práci předkládám podklady pro realizaci Střediska experimentální archeologie v Úněticích u Prahy. Experimenty, (re)konstrukce a expozice ve středisku budou zaměřeny na zkoumání zemědělských osad únětické kultury, v širším smyslu starší doby bronzové. Tématicky budou další náplní střediska únětická kultura obecně, experiment v archeologii, prezentace výsledků výzkumu pravěkých kultur v okolí střediska a osoba Čeňka Rýznera, obrozence a archeologa, objevitele únětické kultury. Hlavním výzkumným záměrem střediska bude experimentální zkoumání života zemědělské osady únětické kultury. Smyslem projektu je na jedné straně zájem vědecký - vytvořit prostor pro konání archeologických experimentů a na straně druhé snaha prezentovat veřejnosti zajímavou cestou výsledky archeologického bádání. Nezanedbatelnou roli může středisko experimentální archeologie sehrát také v turistickému rozvoji obce. Jako teorii jsem zvolila směr, který se nazývá postprocesualismus. V současné archeologii dnes vedle sebe existují v zásadě tři teoretické pohledy: tradiční pohled, procesualismus a postprocesualismus (Soukup 2004, 513). Z postprocesualistického pojetí vycházím proto, že se domnívám, že jako metodologický základ experimentální archeologii nejlépe vyhovuje. Teoretiky postprocesualismu spojuje předpoklad, že...
|
|
|
Krajinný fenomén nové divočiny
Skálová, Michaela ; Sádlo, Jiří (vedoucí práce) ; Matoušek, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem nové divociny v krajine. Pro pochopení a popsání výše zmíneného jevu byly vybrány tri lokality v Praze: Cerná rokle a její okolí v Praze 8, cást Hostivarského lesoparku v Praze 15 a Velký háj v Praze 4. Na nich se pokusím ukázat, že tento krajinný fenomén není jen a výhradne negativním jevem, naopak muže být i výchozím bodem pro nový genius loci krajiny a mít pritom svoji svébytnou a artikulovatelnou hodnotu biologickou, kulturne historickou a komunálne ekologickou; budeme-li ji schopni nalézt, podarí se snad zmenit navyklá klišé o vztahu cloveka a prírody, o moderní degradaci krajiny dnešním clovekem apod. Cílem této diplomové práce tedy bude nejprve popis soucasného i drívejšího stavu vybraných lokalit s detailnejším zamerením na oblast na Praze 8, ve kterém se pokusím o komplexnejší komplementární pohled na krajinu emancipovanou od nekdejšího intenzivního vlivu cloveka (ovšem bez apriorního hodnotícího znaménka); následne popis dvou dalších lokalit. Ze získaných dat a poznatku vyvodím obecnejší záver, zda fenomén nové divociny, který je do urcité míry všem trem lokalitám, byt každé v jiné míre, vlastní, je v necem pro naši dobu nový a zvláštní na rozdíl od "divocin" vznikajících v jiných dobách. Génius loci je vetšinou vázán na krajinu pusobící harmonicky až...
|
|
|
Tělo - chůze- krajina: Pravěké zemědělské kultury v rovinatých terénech Čech
Pauknerová, Karolína ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Gojda, Martin (oponent) ; Pleinerová, Ivana (oponent)
Krajina není pouze materiální svět tam někde venku, ale představuje zároveň i specifický způsob vidění a rozumění světu kolem sebe. Vycházím z představy, že budu-li zkoumat krajiny lidí dávno zmizelých kultur, mohu se tak přiblížit jejich (žitému) světu. V pozadí celého projektu je představa, že jak lidé bydlí v krajině, tak rozumí světu. Ve výzkumu používám metodu fenomenologie krajiny. Fenomenologický výzkum krajin, které obývali lidé v pravěku, se zabývá sběrem a zpracováním smyslových dat míst a krajin a ty pak dále analyzuje spolu s daty z archeologických výzkumů. Smyslová data jsou údaje o výhledu z lokality, barvě, pachu, textuře atd. daného místa. Jako výzkumný nástroj je používáno lidské tělo a jeho nejběžnější aktivita - chůze. Na třech rovinatých terénech v Čechách (Kladenská tabule, území na jih od Plzně a území na jih a jihozápad od Kolína) zkoumám usídlení čtyř pravěkých zemědělských kultur, konkrétně kultury s lineární keramikou, kultury s vypíchanou keramikou, kultury s nálevkovitými poháry a kultury únětické. Na Kolínsku a v Kladenské tabuli porovnávám distribuci sídlišť dvou kultur: na Kolínsku se zaměřuji na kulturu únětickou a kulturu s vypíchanou keramikou, v Kladenské tabuli pak na kulturu s nálevkovitými poháry a kulturu únětickou. Na Plzeňsku se zaměřuji pouze na kulturu s lineární...
|
|
|
I za plotem je náš svět. Případová studie Okrašlovacího spolku v Jílovém u Prahy
Riegerová, Dina ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Binka, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na fenomén okrašlovacích spolků a zblízka pak pomocí případové studie zkoumá Okrašlovací spolek v Jílovém u Prahy. Předmětem zkoumání je charakter vztahu zaniklého a současného spolku. Na základě provedených polostrukturovaných rozhovorů jsem zjišťovala, jak dalece je pro členy tohoto sdružení důležitá lokální kulturní tradice a do jaké míry se jedná o formální vzor pro obnovení spolkové činnosti po r. 1989. Dále mě zajímalo, jak Spolek zpracovává aktuální podněty v oblasti životního prostředí a nakolik je využívá ve své praxi.
|
|
|
Proměny oblasti v okolí Krušnohorské železnice v době industrializace
Monhartová, Monika ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Sekyrková, Milada (oponent)
Diplomová práce se zabývá proměnami kulturní krajiny a života lidí v době industrializace v oblasti kolem Krušnohorské železnice. Cílem práce je popsat, k jakým změnám zde v průběhu industrializace došlo a jaký vliv na ně mělo vybudování Krušnohorské železnice, která byla významným dopravním spojením hnědouhelné pánve se sousedním Saskem. Tato železnice byla nejen důležitou mezinárodní tratí, ale ovlivnila také rozvoj malých obcí, které na ní leží. Práce se soustředí na proměny těchto malých obcí a jejich okolí v období industrializace. V úvodní části práce jsou vysvětleny základní pojmy a vymezena a charakterizována zkoumaná oblast. Dále je uveden historický vývoj oblasti v předindustriálním období. V další části práce jsou již uvedeny hlavní proměny kulturní krajiny související s rozvojem dopravy a průmyslu. Kromě toho jsou zde také popsány změny společenské. Následně se práce zaměřuje blíže na obec Hrob, na které jsou podrobněji vysvětleny změny dané oblasti v souvislosti s vlivem Krušnohorské železnice. V poslední části je pouze stručně zachycen stav Krušnohorské železnice v současnosti.
|
|
|
Vývoj zemědělství a příbuzných oborů v Čechách v době průmyslové revoluce
Csémy, Jana ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Abychom rozpoznali problémy, se kterými se dnes zemědělství potýká (eroze, příliš velký obsah dusíku v půdě díky trvalému a intenzivnímu využívání umělých hnojiv a další projevy průmyslového pojetí zemědělství) je nutné hledat příčiny tohoto vývoje. Průmyslová revoluce je významným předělem, který může poukázat na historické kořeny zemědělského využití krajiny člověkem, v níž dnes žijeme, pomoci vyvrátit některé tradiční mýty i lépe porozumět "přirozenosti" vztahu člověka k životnímu prostředí v zemědělské krajině. Na konkrétních příkladech bude doloženo, jak vývoj v zemědělství v období průmyslové revoluce konkrétně poznamenal či naopak nepoznamenal dvě zcela odlišné krajinné oblasti Čech - Kolínsko a Hrusice - a kde jsou možné kořeny současné variability českého venkova, které odhalí výzkum v těchto dvou katastrech. Doufám, že tato práce umožní odhalit, popsat a zdůvodnit změny, ke kterým ve dvou různých typech krajiny došlo vlivem intenzifikace zemědělství v období průmyslové revoluce. Může ukázat na problémy, které v souvislosti s působením člověka na krajinu vznikly, jejichž důsledky dnes pociťujeme a řešíme. Měla by se stát ucelenou informací o důležitých proměnách, ke kterým v krajině došlo díky zemědělství a jeho vývoji u dvou extrémně odlišných oblastí. Může přispět jako podklad pro plánování...
|
|
|
Archeologický výzkum bojiště u Lipan 1434. Možnosti bojištní archeologie v podmínkách pozdně středověké lokality.
Šámal, Zdeněk ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Klápště, Jan (oponent)
Tato práce vyhodnocuje čtyři sezóny archeologického výzkumu plochy, spojované s bitvou u Lipan 30. května 1434. Terénní výzkum využíval metodiku archeologie bojišť, uplatňovanou v ČR a v zahraničí nejčastěji pro výzkum konfliktů z raného novověku. Terénní fázi předcházela analýza písemných a ikonografických pramenů, vztahujících se k bitvě u Lipan a vojenství z období husitských válek a studium historického vývoje terénu. Systematická detektorová prospekce provázená zaměřováním nálezů souřadnicovou metodou GPS přinesla zhruba čtyři desítky nálezů, které s událostí přímo nebo chronologicky souvisejí. Jedná se o drobná militaria (hroty střel do kuší, projektily do palných zbraní, fragmenty ostruh), soubor doplňují drobné mince a předměty osobní výbavy. Nálezy naznačují vzájemnou prostorovou souvislost a poukazují na některá místa v terénu, která byla dějištěm vojenských aktivit v různých fázích střetu. Nepodařilo se lokalizovat plochu vozového tábora kališnicko- utrakvistické koalice, ústupové trasy poražených radikálů ani místa, kde byli padlí z bitvy pohřbeni. Problém pro terénní průzkum představovaly především antropogenní změny na sekundárním charakteru krajiny, které nejčastěji souvisely s vývojem zemědělství po roce 1948. Pro archeologický kontext mělo toto ovlivnění větší dopad než aktivity...
|
host ::
RSS.