|
|
Dobrovolnictví v sociálně vyloučených lokalitách
Sechovcová, Jana ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Klingerová, Petra (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje problematiku dobrovolnictvi v sociálně vyloučených lokalitách. V úvodnich kapitolách jsou vysvětleny pojmy, které se k tématu poji, tedy dobrovolnictvi, dobrovolník, sociálni vyloučeni, sociálně vyloučená lokalita a dalši. Druhá část práce je věnována praktickému výzkumu týkajicimu se tématu dobrovolnictvi v sociálně vyloučených lokalitách. Na základě dotazníkového šetřeni provedeného mezi dobrovolníky organizace Člověk v tisni a jejich koordinátory je zde vymezeno, kdo vlastně dobrovolnici v sociálně vyloučeném prostředi jsou, jaké jsou jejich potřeby a jaké maji při své činnosti v tomto prostředi problémy. Součásti práce je i návrh metodiky práce s dobrovolníky pro organizaci Člověk v tisni. Kličová slova: Dobrovolnictvi, dobrovolník, sociálni vyloučeni (sociálni exkluze), sociálně vyloučená lokalita, metodika
|
|
| |
|
|
Přechod dítěte do ústavní péče jako trauma
Kloudová, Dana ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
V dnešní době se stále častěji objevuje kritika ústavní péče o děti a objevují se snahy tuto péči zlepšit. Není pochyb o tom, že dítě vstupující do ústavní péče prožívá značný stres a to se projevuje na jeho chování a ovlivňuje ho to i v dalším vývoji. Měla jsem možnost poznat dvě ústavní zařízení, Dětský domov Nymburk a Ústav sociální péče Milovice. V těchto zařízeních jsem mohla pozorovat děti, které zde pobývaly. Zabývám se otázkami: Jaké jsou reakce dětí na vstup do ústavu? Jaké techniky a přístupy pomáhají pracovníkům zmírnit nepříznivé projevy při vstupu dítěte do ústavu? Abych poodhalila odpovědi na tyto otázky navštívila jsem výše zmíněná zařízení a vedla rozhovory s jejich pracovníky. Položila jsem jim šest základních otázek, které jsem rozvinula o další individuálně dle odpovědí pracovníků. Těmito rozhovory jsem chtěla potvrdit své hypotézy. Rozhovory se uskutečnili v první polovině roku 2007. Cílem těchto rozhovorů bylo zjistit jakých negativních projevů si všimli pracovníci ústavů u dětí, při vstupu do ústavů. Jak dlouhá je podle nich adaptace dítěte na ústav. Co podle nich pomáhá při zmírňování negativních projevů při vstup do ústavu u dětí. Potvrdili se obě mé hypotézy. Z rozhovorů vyplynulo, že hypotéza o nepříznivých reakcích na vstup do ústavních zařízeních je pravdivá a přes veškerou snahu...
|
|
|
Kompetence mediátora - se zaměřením na vzdělávání mediátorů
Martinová, Lucie ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Matoušková, Andrea (oponent)
Bakalářská práce "Kompetence mediátora - se zaměřením na vzdělávání mediátorů" popisuje profesi mediátora jako takovou a zabývá se především vzděláváním mediátorů. Nejprve se práce zabývá tím, co je to mediace a kdo je mediátor. První část práce popisuje odborné kompetence mediátora. Postihuje osobnost mediátora a jeho činnost, návaznost jednotlivých jeho aktivit, popisuje dovednosti, které musí mediátor ovládat i problémové situace, se kterými se ve své profesi může setkat. Na konci této části se práce zabývá také návrhy na zlepšení jeho činnosti. Dále pojednává o formálních kompetencích, které vycházejí zejména z právní úpravy. V této části se tedy práce věnuje současné právní úpravě, podle které může mediátor vykonávat svou činnost, mezinárodním právním kontextem i připravovaným zákonem o mediaci v netrestních věcech. V další části práce popisuje systém vzdělávání mediátorů v některých zemích Evropské unie a oproti tomu systém vzdělávání mediátorů v České republice. Zmiňuji se také o oblastech uplatnění mediátora v praxi a v závěrečné praktické části uvádím průzkum provedený mezi absolventy výcviků mediace dvou významných českých organizací s cílem zjistit, co by se na těchto kurzech mělo změnit a o co by kurzy měly být obohaceny.
|
|
|
Na cestě ke kvalitě: zavádění individuálního plánování služby do domovů důchodců
Antonů, Petra ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Mazalová, Hana (oponent)
Zavád ní individuálního plánování služby je dlouhodobý proces. Jedná se o zm nu p ístupu k poskytování služby, která p edpokládá p edevším zm nu postoje pracovník - jejich profesní i lidský r st. Zm na osobních postoj nebývá nikdy lehká a rychlá, a proto je zjevné, že jde o b h na dlouhou tra . Pokud se n které organizace snaží rychle sepsat pro své klienty n jaké "plány", aby je m ly p ipraveny pro inspekci, p eskakují tak mnoho etap a ochuzují se tak o d ležitý proces zavád ní individuálního plánování. Podstatou plánování není "mít plán", ale p edevším mluvit s klienty, dostat se s nimi do kontaktu a zjiš ovat jejich p ání a pot eby.
|
|
|
Vliv přijetí dítěte do pěstounské péče na biologické děti pěstounů
Večeřová, Štěpánka ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
Diplomová práce pojednává o vlivu pěstounské péče na biologické děti pěstounů z pohledu pěstounů, biologických dětí pěstounů a odborníků, kteří se ve své praxi s problematikou pěstounské péče setkávají. Cílem práce bylo navrhnout možnosti sociální práce s biologickými dětmi žadatelů o pěstounskou péči tak, aby je pěstounská péče co nejméně negativně ovlivnila. Klíčová slova: pěstounská péče, biologické děti pěstounů, doprovázení pěstounských rodin, příprava na pěstounskou péči
|
|
|
Sociální služby jako nástroj státní politiky v procesu sociálního začleňování Romů a analýza střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb v krajích České republiky
Špallová, Lucie ; Červenka, Jan (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
Tato bakalářská práce představuje pokus o uchopení fenoménu sociální exkluze Romů v majoritní společnosti a jeho řešení prostřednictvím sociálních služeb. V tomto ohledu byla práce koncipována se zaměřením na nejzřetelnější a patrně v současnosti nejnaléhavější projev sociálního vyloučení, a sice na sociálně vyloučené lokality. V prostředí sociálně vyloučených lokalit dochází k naprosté segregaci sociálně vyloučených, kteří si vlastními silami z této situace nepomohou, a tudíž je nutné v těchto lokalitách podporovat poskytování sociálních služeb, které prostřednictvím terénní sociální práce mohou k sociálnímu začleňování přispět. Práce dále obsahuje popis funkce subjektů sociální politiky na úrovni státu, krajů a obcí a jejich vliv na zmiňovaný fenomén. Analýzou střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb šesti krajů České republiky je proveden nástin situace na úrovni krajů, na jejichž území se nachází nejvyšší počet sociálně vyloučených Romů a analýza vypovídá o tom, zda si tyto kraje palčivý problém sociální exkluze Romů uvědomují a zda mají zájem jej prostřednictvím sociálních služeb řešit či nikoliv. Výsledkem této práce by tedy měla být především možnost utvořit si představu o tom, jakým způsobem subjekty sociální politiky (stát, kraj, obec, NNO) ovlivňují proces sociálního začleňování Romů...
|
|
|
Jak děti zvládají střídavou péči?
Müllerová, Žofie ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Havránková, Olga (oponent)
(česky): Cílem této práce jezjistit, jak střídavá péče ovlivňuje životy dětí. Teoretická část je členěna do šesti kapitol. V první z nich se zaměřuji na problematiku rozvodů. Na jejím začátku sleduji historii rozvodovosti na našem území včetně statistik rozvodovosti ze současné doby a popisem toho, jak rozvodové řízení probíhá a jakým způsobem se rozhoduje o porozvodové péči o děti. Dále píši o tom, jak děti zvládají rozvod, jakým způsobem se to může projevovat na jejich chování i v dospělém životě. V této souvislosti zmiňuji některé instituce a organizace, kde mohou rodiče i děti hledat pomoc v období okolo rozvodu. Ve čtvrté kapitole píši o tom, jaké existují druhy porozvodové péče a porovnávám jejich výhody a nevýhody. Poté zkoumám, jak se na střídavou péči dívají média, laická veřejnost a profesionálové. Teoretickou část uzavírá kapitola o specifických situacích, kdy může soud rozhodnout o střídavé péči. Následuje kvalitativní výzkum, kde střídavou péči hodnotí profesionálové, jako jsou učitelé, vychovatelé, asistenti pedagogů, sociální pracovníci, pracovníci poraden a psychologové.
|
|
|
Význam sociální rehabilitace u klientů po amputaci končetiny v domácí péči
Bartůňková, Petra ; Kodymová, Pavla (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu sociální rehabilitace u klientů po amputaci dolních končetin/y v domácí péči. Práce je zaměřena na popis současného stavu a koncepce sociální rehabilitace jako jedné ze složek ucelené rehabilitace osob v raně postamputačním stádiu. V další části se zabývá vymezením amputace dolních končetin/y jako náročné životní situace. Při popisu procesu vyrovnávání se s touto nepříznivou změnou zdravotního stavu vychází z tradičního modelu Kübler-Ross a Křivohlavého. Současně analyzuje koncepci formálního systému opory v okresu Ústí nad Labem. Ten poskytuje pomoc a podporu nejen osobám se získaným tělesným postižením, ale také jejich neformálním pečujícím. Neformální péče zastává v procesu sociální rehabilitace osob začínajících novou životní etapu vzniklou na základě razantní změny zdravotního stavu zásadní roli. Práce pojednává o možnostech rozvoje neformálních pečovatelů, využitelnosti finančních dávek pro OZP a pomoci poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb ve zmiňovaném okresu. Zaměřuje se však i na možná úskalí, která jsou spojena s péčí zajišťovanou rodinnými příslušníky nebo dalšími osobami. Současně nastiňuje příklady dobré praxe v evropských zemích, kterými by se mohla česká společnost inspirovat při aktuální snaze zlepšit podmínky pro poskytování péče laickými...
|
|
|
Možnosti zkvalitnění služeb Armády spásy - centra sociálních služeb Bohuslava Bureše z hlediska potřeb uživatelů
Prasličková, Tereza ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Kopoldová, Bedřiška (oponent)
Téma diplomové práce "Možnosti zkvalitnění služeb Armády spásy - Centra sociálních služeb Bohuslava Bureše z hlediska potřeb uživatelů" jsem si zvolila na základě svých zkušeností z praxe. Od roku 2006 pracuji v Armádě spásy jako sociální pracovnice pro muže ubytované v azylovém domě. V době, kdy jsem do zařízení nastoupila, vrcholily přípravy na příchod komise z Ministerstva práce a sociálních věcí, která měla rozhodnout, zda zařízení naplňuje Standardy kvality sociálních služeb. Při vyplňování sebehodnotícího dotazníku se ukázalo, že vedení a zaměstnanci zařízení nemají příliš přesnou představu o spokojenosti uživatelů se službami.
|
host ::
RSS.