|
|
Sousedský efekt mezi horním stromovým patrem a podrostem v horském smíšeném lese
Matouš, Marek ; Bače, Radek (vedoucí práce) ; Ulbrichová, Iva (oponent)
Cílem této práce je popsat sousedské efekty úrovňových stromů a podrostu ve smíšených přirozených horských lesích v podmínkách střední Evropy. Konkrétně se tedy jedná o sousedské efekty buku lesního (Fagus sylvatica L.), smrku ztepilého (Picea abies [L.] Karst) a jedle bělokoré (Abies alba Mill.).
Zkusné plochy jsou na území středního Slovenka. Na 60 zkusných plochách byly zaznamenávány počty jedinců výše uvedených druhů a rozděleny podle sociálního postavení (od 6 cm DBH). Obnova těchto druhů byla rozdělena do 4 výškových kategorií. U 30 stromů pro každý druh, se též počítalo zmlazení pod konkrétní korunou na ploše 4 m2. Data se vyhodnocovala především pomocí zobecněného lineárního modelu v programu R. Zde se hodnotil vztah četnosti jedinců různých kategorií podrostu a horního patra a vztah četnosti obnovy jednotlivých druhů pod konkrétní korunou.
Nejsilnější pozitivní sousedský efekt vzhledem byl zaznamenán u jedle bělokoré ve všech kategoriích zmlazení (p<0,001). Ta zároveň slaběji negativně ovlivňovala zmlazení buku. U smrku byl pozitivní sousedský efekt prokázán pouze mezi horní úrovní a obnovou od 0,5 m do 1,3 m. Ostatní kategorie obnovy smrku byly v příliš malých početnostech na prokazování těchto vztahů. U buku byl sousedský efekt horního stromového patra a vlastního podrostu slabý nebo neutrální u obnovy pokročilé. Semenáčky do 0,5 m se však pod jedlí a smrkem vyskytovali minimálně. Buk také významně negativně ovlivňoval všechny kategorie obnovy jedle (p<0,001). U všech dřevin je tedy sousedský efekt podrostu a horního patra více či méně pozitivní, alespoň pro nižší výškové kategorie podrostu. Tento efekt poukazuje na druhovou stabilitu těchto lesů i v menším měřítku.
|
host ::
RSS.