Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 45 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Optimalizace daňové zátěže koncernu
Stratilová, Aneta ; Marková, Lucie (oponent) ; Kopřiva, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o návrhu doporučení, jež povedou k úspoře na dani z příjmů právnických osob u vybraného koncernu. Teoretická část je zaměřena na právní rámec zdanění právnických osob a vymezení základních oblastí, ve kterých je možné provádět daňovou optimalizaci. Je zde také vymezen koncern, jeho formy a metody uspořádání a je popsána jeho souvislost v mezinárodním kontextu. V praktické části jsou aplikovány získané poznatky na data o vybrané společnosti a je provedena analýza v daných oblastech optimalizace, přičemž jsou formulována doporučení vedoucí ke snížení daňové povinnosti společnosti.
Komparace korporátní daně v České republice a v Rakousku pro vybranou společnost
Havlová, Michaela ; Marková, Lucie (oponent) ; Lajtkepová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na porovnání korporátní daně v České republice a Rakousku. Teoretická část pojednává obecně o daních a daňových soustav obou států. Další část je zaměřena na analýzu a komparaci korporátní daně v České republice a Rakousku. Tato problematika je dále znázorněna na vybrané firmě ke zdaňovacímu období roku 2020. Nakonec je navržen postup pro další podnikání této firmě.
"Zákon o holocaustu" a obrana polských dějin za vlády PiS
Marková, Lucie ; Šmidrkal, Václav (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Záměrem této diplomové práce je popsání dvou ústředních narativů holocaustu v současné kolektivní paměti Polska na příkladu střetu těchto narativů v jedné z největších debat polské historie, která byla vyvolána vydáním knihy Sousedé od Jana Tomasze Grosse v roce 2000. Již během prvního období vlády národně konzervativní politické strany PiS vznikl v roce 2006 návrh zákona "Lex Gross" jako snaha o legislativní zaměření na ty, kteří nenásledují "oficiální narativ minulosti holocaustu". V roce 2018 byl tento návrh rozpracován do novelizace zákona o IPN, která byla později nazývána také jako "zákon o holocaustu". Cílem práce je v rámci jednopřípadové studie zaměřené na novelizaci zákona o IPN představit motivy k vydání zákona a na základě kontextu strategie politiky paměti PiS vysvětlit, proč zákon vyvolal takovou kontroverzi v Polsku i v zahraničí. Novelizace je interpretována v souvislosti s rozdílnými narativy holocaustu, tzv. válkách paměti, a to v kolektivních pamětech národních států na jedné straně, ale také transnacionálních aktérů na straně druhé. V důsledku toho se paměť může stát nástrojem populismu, který předznamenává rozpad neoliberálního konsensu.
Plzeňská alternativní hudební scéna v letech 1983-1995
Marková, Lucie ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Morávková, Naděžda (oponent) ; Franc, Martin (oponent)
Plzeňská alternativní hudební scéna v letech 1983-1995 Lucie Marková Abstrakt Cílem disertační práce je rozšířit poznatky o plzeňské alternativní hudební scéně v letech 1983-1995, a to zejména v rámci tří ústředních témat. Základem výzkumu se stala obsahová analýza orálně-historických rozhovorů s pamětníky, kteří se ve zvoleném období aktivně pohybovali v plzeňské alternativní hudební sféře. Jednalo se nejen o samotné muzikanty, ale také o jejich fanoušky, nebo zprostředkovatele a pořadatele koncertů. Vzpomínky pamětníků jsou dále komparovány s dalšími poznatky z odborné literatury, archivních materiálů, dobového tisku a memoárů. První ze stěžejních témat se zaměřuje na hudební každodennost muzikantů, tedy na shánění hudebního vybavení, včetně místa, kde zkoušet a dále pak na instituci zřizovatele a pořádání veřejných produkcí. Druhá část práce pak na několika konkrétních případech (Rockfesty, Mírový koncert Olofa Palmeho a represe) pojednává o vzájemném vztahu mezi příslušníky alternativní hudební scény a představitelů politické moci. Celý text uzavírají kapitoly věnované deváté dekádě dvacátého století, pojednávající o transformaci celé plzeňské hudební alternativy. Všechna zmíněná témata jsou sledována především perspektivou samotných pamětníků. Klíčová slova: Plzeňská alternativní hudební scéna -...
Kontakty dítěte v pěstounské péči s biologickou rodinou dítěte
MARKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá kontakty dítěte v pěstounské péči s biologickou rodinou dítěte. Cílem práce bylo zmapovat zkušenosti dětí v pěstounské péči s kontakty s biologickou rodinou. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na přiblížení systém náhradní rodinné péče, dále vysvětluje rozdíly mezi dílčími formami náhradní rodinné péče. Pozornost je věnována prožívání dětí, identitě dítěte a také je zmíněno téma attachmentu. Podrobněji se práce věnuje biologické rodině dítěte v pěstounské péči a jejich následným kontaktům jako jedním z hlavních témat. Praktická část navazuje kvalitativním zpracováním narativních rozhovorů, kdy snahou je popsat, jak děti prožívají v dlouhodobé pěstounské péči kontakt s biologickou rodinou. Práce je zaměřená na zkušenost dítěte v pěstounské péči s kontakty s biologickou rodinou pohledem devíti mladých lidí vyrůstajících v náhradní rodině, kteří tvořili výzkumný soubor. K výběru participantů byla použita metoda prostého záměrného výběru a metoda sněhové koule. Získaná data byla vyhodnocena pomocí metody vytváření trsů. Z výzkumu vyplynulo 7 trsů, které se ukázaly jako společné ve výpovědích participantů. Jedná se o následující trsy: kontakt dítěte s biologickou rodinou; získávání informací o biologické rodině; pocity spojené s kontaktem; postoj k biologickému rodiči (příbuzným) ze strany dítěte; reakce pěstounů na kontakt; vztah dítěte a pěstouna; současný pohled na kontakt. Každý participant nahlíží na průběh kontaktů s biologickou rodinou individuálně, nicméně výsledky výzkumu ukázaly, že jsou situace, které mají informanti a informatky společné. Například touha poznat své biologické rodiče, i když jedinci na kontakt s biologickou rodinou potřebují čas a získané informace ohledně biologické rodiny nejdříve postupně zpracovat. Diplomová práce pomůže zlepšit informovanost o pěstounské péči a může být užitečná pro budoucí náhradní rodiče.
Subkultura fanoušků Depeche Mode tzv. depešáci v českých zemích se zaměřením na období let 1987-1995
Kubík, Josef ; Marková, Lucie (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Cílem diplomové práce je rozšířit znalosti o subkultuře fanoušků britské hudební skupiny Depeche Mode v českých zemích, zejména v letech 1987-1995, v období perestrojky a transformace. Výzkum se zaměřuje především na hlavní rysy této subkultury, na to, jak byla organizována a jaké uskutečňovala aktivity, a to jak v rámci omezení socialistického Československa, tak i v období po Sametové revoluci. Celá práce je založena především na rozhovorech s aktivními členy subkultury. Rozhovory byly prováděny metodou orální historie. Vedle rozhovorů je výzkum založen na zdrojích a informacích z odborné literatury, archivních materiálů a periodik. Práce přináší nové poznatky o tom, jak fungovala depešácká subkultura v ČSSR a později v České republice. Tato subkultura ve svém vrcholném období čítala podle mediálních odhadů na 250 000 členů, vytvářela vlastní organizační struktury a její členové byli pro své typické vizuální prvky snadno rozpoznatelní. Práce dále přináší zjištění, jak státní moc socialistického Československa ovlivňovala každodenní život depešácké subkultury, a zároveň také to, jaké měla depešácká subkultura vztahy a interakce s ostatními subkulturami a komunitami. Dále autor přináší pohled na to, jak koncertní vystoupení Depeche Mode v roce 1988 v ČSSR zásadně ovlivnilo rozšíření sledované...
Postoj Magistrátu hlavního města Prahy k prostituci
Marková, Lucie ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Havelková, Hana (oponent)
Diplomová práce Postoj Magistrátu hl. města Prahy k prostituci vychází z konstruktivistického paradigmatu a využívá feministických teorií. Zvolenou metodou kritického čtení analýzy diskurzu zkoumá postoje Magistrátu hlavního města Prahy k prostituci a jejich proměny v čase. Sledované období bylo určeno motivem pražského magistrátu předložit návrh zákona o regulaci prostituce. K tomuto účelu byly jako vzorek vybrány všechny relevantní tiskové zprávy za období 2003 - 2015, které se vztahují k tématu prostituce a jsou dostupné na portálu www.praha.eu v sekci tiskového servisu, což je hlavní informační kanál, jehož prostřednictvím magistrát uveřejňuje tiskové zprávy. Teoretická část představuje základní koncepty a směry feministických debat o prostituci. Jádrem práce jsou čtyři kategorie analýzy získané ze zdrojových dat. Těmi jsou: definice prostituce, prostituce jako problém, potřeby a cíle, podpora a represe, které jsou kriticky pojednány z hlediska feministických teorií. V jednotlivých částech autorka sleduje kromě témat samotných i způsob jejich prezentace, stejně jako oblasti, které magistrát opomíjí. (Ne)vyjadřováním postoje k dílčím tématům prostituce magistrát ovlivňuje jejich skutečnou podobu, vývoj, dopady na aktérky a aktéry a rovněž může mít vliv na formování názorů na prostituci (pražské)...
Plzeňská hudební scéna v letech 1968-1983
Marková, Lucie ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Cílem práce je rozšířit poznatky z oblasti plzeňské alternativní hudební scény v letech 1968-1983. Výzkum je zaměřený především na podmínky, za kterých se rocková uskupení v Plzni utvářela, dále na to, co scénu ovlivnilo a jak se vypořádávala s různými omezeními, která jí připravoval komunistický režim v Československu. Těžištěm poznání jsou zde rozhovory se členy rockových hudebních skupin, působících v daném rozmezí v západočeské metropoli. Interview byla provedena metodou orální historie. Mimo rozhovory se výzkum opírá o poznatky z odborné literatury, archivních materiálů a dobového tisku. Práce tak přináší nové skutečnosti v oblasti (re)kvalifikačních přehrávek, Festivalu politické písně, jehož celostátní kolo se konalo v Sokolově, a veřejných produkcí. Dále autorka prezentuje reakci hudebníků na článek Nová vlna se starým obsahem, který byl uveřejněn v časopise Tribuna v roce 1983. Výzkum se zaměřuje především na aktérskou perspektivu, jež může obohatit již známá fakta a pomoci doplnit mezery, vyskytující se v příběhu dějin plzeňské hudební scény za minulého režimu. Klíčová slova Plzeňská hudební scéna, beatová hudba, orální historie, rekvalifikační přehrávky, Festival politické písně, nová vlna
Československo a Panevropská unie, 1923-1929
Marková, Lucie ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Tématem této bakalářské práce je Československo a Panevropská unie v letech 1923-1929. Práce se soustředí na vývoj Panevropského hnutí v Československu v průběhu dvacátých let. Je zaměřená na zkoumání myšlenkových zdrojů, procesu vzniku a vývoj tohoto hnutí. Neopomíjí také osobu zakladatele Panevropy Richarda Coudenhove-Kalergiho. Práce reflektuje postavení významných osobností Československé republiky a jejich názor na Spojené státy evropské. Zároveň je v práci ve stručnosti zaznamenaná i iniciativa francouzského ministerského předsedy Aristide Brianda. Cílem práce je zodpovězení otázky, jaký byl postoj československé politiky, hlavně zahraniční a hospodářské ke Coudenhovovým myšlenkám. Také jak se k těmto myšlenkám stavěly špičky této politiky - T. G. Masaryk, E. Beneš, R. Hotowetz a další. Druhou otázkou, kterou se bakalářská práce zabývá, je, zda se československá politika nechala ovlivnit ideami Coudenhove-Kalergiho a naopak. Autorka se zaměřila též na to, zda politické špičky československé politiky podporovaly hnutí mladého hraběte a vyjadřovaly mu sympatie. Posledním úkolem bakalářské práce je shrnout vývoj československé sekce Panevropské unie a její neshody s myšlenkami Coudenhove-Kalergiho.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 45 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 MARKOVÁ, Ladislava
29 MARKOVÁ, Lenka
1 MARKOVÁ, Libuše
46 MARKOVÁ, Lucie
1 Marková, Lada
29 Marková, Lenka
3 Marková, Leona
1 Marková, Ljuba
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.