|
|
Analýza kritérií hodnocení ředitelů mateřských škol zřizovateli v Pardubickém kraji
Marková, Lenka ; Trunda, Jiří (vedoucí práce) ; Trojanová, Irena (oponent)
NÁZEV: Analýza kritérií hodnocení ředitelů mateřských škol zřizovatelem v Pardubickém kraji AUTOR: Bc. Lenka Marková KATEDRA Centrum školského managementu VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Jiří Trunda ABSTRAKT: Diplomová práce se zabývá analýzou současných kritérií hodnocení práce ředitelů mateřských škol, která byla vytvořena zástupci obcí v roli zřizovatelů mateřských škol. Zároveň s analýzou se také zaměřuje na identifikaci indikátorů vedoucí k naplnění daných kritérií hodnocení. Součástí výzkumu je monitorování názorů ředitelek na současná kritéria, podle kterých jsou ohodnocovány. Prostřednictvím analýzy kritérií, dotazníkového šetření a neformálních rozhovorů se zástupci zřizovatelů a ředitelek byly zjištěny nedostatky ve skladbě a výčtu kritérií. Výzkum ukázal nejednotnost, nesystémovost a formálnost vytyčených kritérií hodnocení s absencí jejich indikátorů. Na základě zjištěných skutečností byla doporučena kritéria hodnocení tak, aby zahrnovala všechny oblasti činnosti ředitelů mateřských škol. Zároveň byly navrženy indikátory, které ukážou cestu k naplnění daného kritéria. Tato práce upozorňuje na současné problémy v oblasti hodnocení práce ředitelů na úrovni regionálního školství, na nutnost systémového řešení této oblasti a lze jí využít jako námět pro tvorbu kritérií hodnocení práce ředitelů. KLÍČOVÁ SLOVA:...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vývoj próz Arnošta Lustiga
Marková, Lenka ; Mocná, Dagmar (oponent) ; Peterka, Josef (vedoucí práce)
Mým cílem bylo zjistit, jakým způsobem zasahuje Arnošt Lustig do svých již dříve vydaných děl a dokončuje je do definitivní podoby. Zajímalo mě, zda se jedná o nepatrná dokreslení příběhů, nebo zda se jejich smysl těmito úpravami zásadně mění. Zároveň jsem si také kladla otázku, proč úpravy provádí a jaká je jejich funkce a smysl. Za tímto účelem jsem si vybrala jeho tři knihy Noc a naděje, Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou a Dita Saxová, které se žánrově nepatrně odlišují. První kapitola s názvem Poetika Arnošta Lustiga pojednává o jeho inspiraci, kterou bylo židovství, dobovém kontextu, v němž tvořil, tedy o druhé vlně válečné prózy, o monotematičnosti jeho próz - výlučně židovské tematice, a o jeho hrdinech, slabých a ponižovaných lidech, kteří, i když umírají, zůstávají morálními vítězi. Druhá, třetí a čtvrtá kapitola se věnuje jednotlivým knihám. Je porovnáváno jejich první vydání s posledním. Jednotlivé přidané pasáže jsou potom utříděny do logických celků, jsou popsány a komentovány. Ke všem kapitolám je přidáno krátké shrnutí. Závěrečná kapitola pojednává o výsledcích této práce. Lustigovo přepracovávání vydaných textů nemá výraznější vliv na průběh příběhu. Autor nejvíce přidává úvahové a popisné pasáže, které na jednu stranu děj retardují, na druhé straně ho posouvají do filozofičtější roviny, v...
|
|
| |
|
|
Užitkové vlastnosti plemenic dojeného skotu ve vazném systému ustájení
MARKOVÁ, Lenka
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit ukazatele plodnosti a mléčné užitkovosti stáda dojeného skotu ustájeného ve vazném systému. Hodnoceno bylo 50 kusů plemenic holštýnského skotu (H100), u kterých byly zjišťovány a následně hodnoceny tyto ukazatele: inseminační interval, servis perioda, mezidobí, množství mléka, obsah bílkovin a obsah tuku v mléce. Sledovány byly dojnice, které v roce 2012 uzavřely normovanou laktaci 305 dní. Hodnocení bylo provedeno ve vztahu k pořadí laktace. U výsledků plodnosti byla většina ukazatelů hodnocena jako špatná. Průměrná délka inseminačního intervalu činila 83,7 dní, servis periody 171,6 dní a mezidobí 444,9 dní. Průměrná délka inseminačního intervalu se prodlužovala do 3. laktace. Na 4. a další laktaci došlo ke zkrácení o 9,6 dní oproti hodnotě na 3. laktaci. Délka servis periody se na 2. laktaci zkrátila oproti 1. laktaci o 19,2 dní, ale s vyšší laktací se tento znak zhoršuje. U mezidobí mezi 2. laktací s hodnotou 505,4 dní a 3. laktací s hodnotou 395,1 dní byl prokázán statisticky středně významný rozdíl. Pouze průměrnou délku mezidobí na 3. laktaci ze sledovaných ukazatelů plodnosti lze hodnotit jako vyhovující. Na 4. a další laktaci se hodnota mezidobí opět prodlužuje. Průměrná užitkovost sledovaných vazně ustájených dojnic činila 9 869,5 kg mléka za normovanou laktaci, s obsahem tuku 3,96 % a bílkovin 3,44 %. Mléčná produkce stoupala do 3. laktace, kde dosáhla svého maxima a na 4. a další laktaci došlo k poklesu. Průměrný obsah tuku se zvyšoval s pořadím laktace. U obsahu bílkovin v mléce mezi 3. laktací s hodnotou 3,37 % a 4. a další laktací s hodnotou 3,53 % byl prokázán statisticky významný rozdíl.
|
|
| |
|
|
Od Tylových hereček ke Sklenářové-Malé
Marková Chválová, Lenka ; Sílová, Zuzana (vedoucí práce) ; Císař, Jan (oponent) ; Hyvnar, Jan (oponent) ; Šípek, Jiří (oponent)
Disertační práce podrobně popisuje vývoj ženského herectví a proměny obrazu ženství v dramatu a divadle 19. století v Čechách, od vzniku prvního českého profesionálního hereckého souboru ve 40. letech, až k největší české herečce 19. století, Otýlii Sklenářové-Malé, a klade tento vývoj do přímé souvislosti a spojení s vývojem českého dramatu od J. K. Tyla až k dramatikům Prozatímního divadla, V. Vlčkovi a E. Bozděchovi. Studie sleduje tvůrčí spolupráci výjimečných uměleckých osobností v divadle a zabývá se podobami a smyslem herecké dramaturgie jako možnosti rozvíjení osobitého talentu a bytostného tématu herce. Práce vychází především z autentických dobových svědectví a překonává některé opakované předsudky divadelní historie.
|
|
|
MAKROEKONOMICKÉ SOUVISLOSTI RŮSTU ZADLUŽENOSTI ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ V LETECH 2000 - 2010
Marková, Lenka ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Řežábek, Pavel (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit možné příčiny rychlého růstu zadlužování domácností a vliv tohoto procesu na základní makroekonomické agregátní veličiny. Zásadní zlom ve vývoji zadluženosti českých domácností přinesl počátek nového tisíciletí, kdy byl nastartován jeho rychlý růst. Teoretická část se zabývá úvěrovou expanzí v ekonomické teorii, a to tvorbou peněz, důsledky změn peněžní zásoby, měnovou a fiskální politikou. V analytické části diplomová práce zkoumá vývoj růstu zadluženosti českých domácností z pohledu různých ukazatelů, strukturu dluhu, příčiny rostoucího zadlužování domácností a další makroekonomické souvislosti. Zmíněna je problematika dluhových problémů domácností a jejich schopnost splácet své závazky a také komparace zadluženosti českých domácností s vyspělými ekonomikami.
|
|
|
VNÍMÁNÍ CENOVÉ HLADINY VS. MĚŘENÁ CENOVÁ HLADINA, JEJÍ OVLIVŇOVÁNÍ A ZPĚTNÉ PŮSOBENÍ NA EKONOMIKU
Marková, Lenka ; Šíma, Josef (vedoucí práce) ; Rybáček, Václav (oponent)
Měření cenové hladiny ukazatelem CPI dává prostor pro určitou mezeru mezi naměřenou cenovou hladinou a hladinou subjektivně vnímané inflace. Diplomová práce se zabývá kvantifikováním této mezery u jednotlivých skupin obyvatel, na konkrétních datech upozorňuje, jak tento gap ovlivňuje jednotlivce, zda růst životních nákladů podle indexu CPI kopíruje vnímání o cenách. Objasňuje vliv nesprávné konstrukce indexu jako důležitého orientačního bodu v ekonomice způsobujícího redistribuci zdrojů v souvislosti s jeho využitím pro indexaci důchodů a navrhuje správnější přístupy ke konstrukci indexu. Zkoumá, jaké faktory ovlivňují vnímání cen a vstupují do vyhodnocování zisků a ztrát v myslích spotřebitelů. Vnímání cen je ovlivněno jak socio-ekonomickým tak politickým prostředím, závěr práce přesahuje do oblasti politických voleb a zjišťuje, zda existuje kauzální vztah mezi vnímáním cen a volbou té které části politického spektra.
|
host ::
RSS.