|
|
Historický fond starých a vzácných tisků Krajské vědecké knihovny v Liberci
Rouhová, Pavlína ; Večeřová, Petra (vedoucí práce) ; Marek, Jindřich (oponent)
Bakalářská práce podrobně seznamuje s Historickým fondem Krajské vědecké knihovny v Liberci. Pozornost je věnována procesu jeho vzniku, jeho vývoji i aktuálnímu stavu a to v kontextu historie samotné instituce a regionu Liberecka. Podrobně je specifikována struktura fondu. Ten je popisován dle druhu dokumentu a dále posuzován počtem, tematickým i časovým vymezením, fyzickým stavem a též vydáním jednotlivých svazků. Speciální pozornost je pak věnována konkrétním dílům vykazujícím unikátní charakteristiky. V rámci aktuálního stavu fondu je prozkoumána úroveň jeho zpracování, podmínky uchovávání a ochrany fondu, způsoby a možnosti jeho zpřístupňování a zejména průběh digitalizace fondu. Práce předkládá obraz historického fondu v prostředí velké knihovny, jeho význam a využití v současné době. Závěrem uvádí souhrn poznatků, předkládá vlastní hodnocení a nastiňuje možný budoucí vývoj fondu.
|
|
|
Historické knižní fondy Národní knihovny v Praze a jejich správci v letech 1918-1938
Smolek, Pavel ; Marek, Jindřich (vedoucí práce) ; Sladká, Veronika (oponent)
Bakalářská práce pojednává o Historických fondech Národní knihovny České republiky za první republiky, tzn. v letech 1918-1938. Práce seznamuje s oddělením rukopisů a starých tisků a vybranými fondy, které zde byly v tomto období uložené. Shrnuje, jak se fondy formovaly od založení Univerzity Karlovy, přes jezuitskou knihovnu v Klementinu až do období první republiky. Další část práce seznamuje s významnými osobnostmi, které zde působily a ovlivnily historické fondy Národní knihovny ČR. Mezi ně patří Jaromír Borecký, Jan Emler, Anna Císařová-Kolářová, Flora Kleinschnitzová, Milada Paulová, Pavlína Hamanová a Emma Urbánková. Klíčová slova: historické fondy, Národní knihovna ČR, Jaromír Borecký, Jan Emler, Anna Císařová-Kolářová, Flora Kleinschnitzová, Milada Paulová, Pavlína Hamanová, Emma Urbánková
|
|
|
Knihovny, informační centra a jejich služby v kontextu etických problémů 21. století
Sadílek, Jan ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Marek, Jindřich (oponent)
SADÍLEK, J. Knihovny, informační centra a jejich služby v kontextu etických problémů 21. století. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta filozofická, 2017. 136 s. Diplomová práce. Diplomová práce se zabývá problematikou převážně informační etiky a setkávání se s ní v praxi. Cílem práce je popsat a analyzovat etické problémy spojené s informačními institucemi, rovněž učinit průzkum v českých knihovnách. Práce je rozdělena do pěti částí. První část se věnuje teorii několika druhů etiky, popisuje informační společnost a předkládá také téma creative commons jako téma spojené s citační etikou. Druhá část pojednává o etických kodexech některých informačních institucí, aby se následně věnovala knihovnám jako hlavnímu zájmu práce, popsala jejich definici a systém v České republice. Následně je předloženo téma knihoven a etiky. Třetí část shrnuje téma etických kodexů a etiky na webových stránkách mezinárodních převážně knihovnických organizacích společně s některými národními etickými kodexy. Čtvrtá část představuje dvě příkladové studie, přičemž jedna je zaměřena na etický kodex a druhá na porušení etiky v jedné z knihoven na Floridě. Poslední, pátá část předkládá výzkum v rámci knihoven ve formě dotazníkového šetření. Kličová slova: etika, knihovny, informační centra, systémy, morální kodexy
|
|
|
Světové digitální knihovny zpřístupňující středověké rukopisy
Michálková, Markéta ; Marek, Jindřich (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Světové digitální knihovny zpřístupňující středověké rukopisy Abstrakt: Cílem práce je popsat a srovnat 10 světových digitálních knihoven, které zpřístupňují středověké rukopisy. Na začátku práce budou zmapovány trendy ve zpřístupňování rukopisných památek. Pozornost bude věnována také aplikačnímu rozhraní IIIF (International Image Interoperability Framework) a možnostem jeho využití v digitálních knihovnách zaměřených na rukopisné památky. Digitální knihovny budou zkoumány a porovnány na základě checklistu. Otázky se zaměří na formáty bibliografických záznamů u rukopisů a obrázků, využití IIIF a zda jednotlivé digitální knihovny fungují také jako agregátory. Klíčová slova: Digital libraries, medieval manuscripts, International Image Interoperability Framework, středověké rukopisy, písemné památky, IIIF
|
|
|
Cenzor a literát Jan Nepomuk Václav Zimmermann (1788-1836)
Novotná, Monika ; Marek, Jindřich (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Cílem této práce je představení a zhodnocení osobnosti Jana Nepomuka Václava Zimmermanna (1788-1836), cenzora a literáta, ve všech kontextech knižní kultury, do kterých zasáhl, a posouzení, zda je jeho spíše negativní hodnocení v dosavadní literatuře adekvátní. Zimmermann je dnes znám především jako cenzor českých knih, méně už je známo, že se věnoval také cenzuře hebrejských knih. Pracoval jako skriptor v c. k. Universitní knihovně, kde měl za úkol sestavit katalogy rukopisů, které jsou dodnes dochovány a uloženy v Národní knihovně. Důležitou částí této práce je rozbor jednotlivých katalogů a provedení paleografické analýzy k potvrzení či vyvrácení Zimmermannova autorství. Součástí práce je i přehled Zimmermannovy literární tvorby a její zhodnocení na základě porovnání s novodobou literaturou. Klíčová slova: Jan Zimmermann, katalog rukopisů, univerzitní knihovna, cenzura, cenzura hebrejských knih, cenzura českých knih, Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou, církevní reforma Josefa II.
|
|
|
Fragment knihovny Přemysla Pittera (1895-1976) v Knihovně Národního muzea
Kafka, Andrej ; Šípek, Richard (vedoucí práce) ; Marek, Jindřich (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zevrubná analýza fragmentu knihovny Přemysla Pittra, uložená v Knihovně Národního muzea. Přemysl Pitter (1895-1976) významný český humanista, sociální pracovník a protestanský kazatel věnoval Národnímu muzeu celkem 84 svazků knih. Analýza zahrnuje tematické, jazykové a chronologické rozložení tohoto fragmentu. Dále pak hledání provenienčních záznamů v dochovaných svazcích a hledání bližších informací k tomuto daru v životopise a také deníku Přemysla Pittra, který uchovává Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského. Významná část práce se zaměřuje na rozbor rukopisu zpěvníku národních písní z doby českého národního obrození, který je nejzajímavějším dochovaným dokumentem z tohoto souboru.
|
|
|
Emma Urbánková a její význam pro českou knihovědu
Paleček, Vojtěch ; Marek, Jindřich (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Bakalářská práce se zabývá významnou osobností československé knihovědy PhDr. Emmou Urbánkovou (1902-1992). Zaměřuje se nejen na její profesní dráhu a dílo, ale i na Oddělení rukopisů v dnešní Národní knihovně České republiky za doby jejího působení v této instituci. Nosnou plochou práce je profesní životopis Emmy Urbánkové a přehled jejích děl, mimo jiné i v kontextu zhodnocení jejího působení v rámci české knihovědy. Cílem práce je představení profesního života a práce Emmy Urbánkové. Jako metody použiji vyhledávání v biografické literatuře, publikované vzpomínky, vlastní publikované práce Emmy Urbánkové a také archivní materiály (materiál z její pozůstalosti a výroční zprávy dnešní Národní knihovny). Bakalářská práce byla připravena v souladu s platnými vnitřními předpisy FF UK a dalšími metodickými pokyny a normativními dokumenty Klíčová slova: Emma Urbánková, česká knihověda, oddělení rukopisů a starých tisků, soupisy prvotisků
|
|
|
Knihovědkyně a literární historička Flora Kleinschnitzová (1891-1946)
Daňkovská, Andrea ; Marek, Jindřich (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Práce se zabývá významnou osobností československé knihovědy, literární historičkou PhDr. Florou Kleinschnitzovou (1891-1946). Zaměřuje se na její život a dílo, ve kterém Flora Kleinschnitzová dokumentovala zejména osudy knihovny Tychona de Brahe, bohemika ve švédských knihovnách, česko-švédské literární vztahy či české literáty 19. století. Zvláštní důraz je kladen na její působení v dnešní Národní knihovně v letech 1919 až 1944 a také na její knihovědné práce. Východiskem práce je profesní životopis Flory Kleinschnitzové a přehled jejích vydaných děl, zejména v kontextu jejího přínosu pro českou knihovědu. Cílem práce je představení jejího profesního života a knihovědného a literárně historického díla. Z hlediska metodologie se jedná o tvůrčí kompilát doplněný o archivní výzkum. Vedle biografické literatury a prací Flory Kleinschnitzové byl využit zejména materiál z její pozůstalosti a výroční zprávy dnešní Národní knihovny. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Dějiny Knihopisu českých a slovenských tisků
Dědičová, Karolína ; Marek, Jindřich (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Diplomová práce se zabývá historií retrospektivní bibliografie Knihopis českých a slovenských tisků. Představuje tištěnou a elektronickou podobu bibliografie včetně nejnovějšího vývoje Knihopisu v podobě začlenění do webového portálu Knihověda.cz. Pro zmapování nejstaršího období bibliografie byla použita metoda archivního výzkumu a kompilace z literatury. Bibliografická databáze portálu Knihověda.cz, které je Knihopis součástí, je porovnána se zahraničními zdroji USTC a VD 17 z pohledu user experience (UX). Pro srovnání bibliografických databází byla stanovena kritéria zaměření se na uživatele, design a přístupnost. Závěr práce je věnován shrnutí zjištěných informací z průzkumu.
|
|
|
Knihovna Adama z Ditrichštejna
Vašáková, Barbora Ráchel ; Marek, Jindřich (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Barbora Ráchel Vašáková, Knihovna Adama z Ditrichštejna Abstrakt Práce se věnuje již zaniklé a dnes hůře vystopovatelné knihovně moravského šlechtice Adama z Ditrichštejna, který žil v druhé polovině 16. století. Své sběratelství knih započal během své velvyslanecké kariéry ve Španělsku a později i v dalších evropských zemích. Ditrichštejn vybudoval osobitou sbírku, kterou po něm zdědili jeho synové, nejmladší syn František ji následně za své působnosti jako kardinál výrazně rozmnožil. Naprostá většina knih byla odvezena během třicetileté války Švédy, kteří knihovnu přivezli do Stockholmu, odkud byly knihy během rozličných událostí převezeny do jiných evropských měst. V praktické části jsou zmapovány dochované exempláře, které měl ve vlastnictví Adam z Ditrichštejna, dále je sestavena tabulka s přehledem všech dostupných informací o exemplářích a následuje popis tří znovu objevených knih. Závěrem je provedeno srovnání knihoven Hieronyma Becka z Leopoldsdorfu a Adama z Ditrichštejna, neboť oba pocházeli z velmi podobných poměrů a jejich knihovny mají určité shodné znaky.
|
host ::
RSS.