|
|
Pach vítězství: role feromonů v interakcích raků
MAREŠ, Josef
Analýza komunikace, hierarchie a role feromonů u raků je zajímavou oblastí, která přináší stále nové poznatky a může nám pomoci pochopit některé skutečnosti, které můžou být platné nejen pro raky ale i další korýše. V této práci bylo proto studováno, jak se zachovají ráča dvou samic ve společné nádrži. Poté co samice mezi sebou ustanovili dominanci (sérií kontaktů a soubojů) si ráčata raději vybrali dominantní samici bez ohlednu na to, zda se jedná o jejich vlastní či cizí matku. Dominantní samice, která ovládla vítězně souboje aktivním pohybem sbírala ráčata ata ji svým pohybem následovala. Podřízená samice přijala své postavení, snažila se vyhýbat kontaktům, stranila se a snížila svoji aktivitu. Ráčata si ji v této fázi experimentu již prakticky nevšímala. V rámci diplomové práce se podařilo dosáhnout všech vytyčených cílů a nově zjištěné skutečnosti mohou být důležitou součástí dalších navazujících experimentů. Povedlo se nám pozitivně odpovědět na všechny primárně stanovené hypotézy kdy: 1/ Samice raka mramorovaného vjedné nádrži mezi sebou ustanovily vždy vztah dominantního a submisivního jedince, 2/ ráčata raka mramorovaného si vybrala vždy jen jednu z matek ve společné nádrži a 3/ ráčata raka mramorovaného si takto vabrala vždy dominantní samici. Ze získaných výsledků vyplývá, že dominance (ať už sdělená chemicky nebo vizuálními stimuly) je pro ráčata důležitějším faktorem než specifický "pach matky". Výsledky přináší významné poznatky do dané problematiky hierarchie různých pachových a vizuálních signálů. Určité komunikační signály jsou tedy zdá se nadřazeny jiným. Signály sdělující dominantní postavení jedince jsou pravděpodobně silnější než tak silný stimul, jakým je mateřský feromon odpovědný za rozpoznání potomstva a matky. Na druhou stranu není možné vyloučit i možný efekt neatraktivity podřízené matky. Jak by se vyvíjel vztah mezi podřízenou samicí, jejím potomstvem v péči dominantní samice a dominantní samicí v čase, kdy jedinci rostou a přestávají mít potřebu být pod mateřskou ochranou zůstává otevřené k dalším hypotézám.
|
|
|
Kdo je boss teď? aneb dopad farmaka sertralinu na hierarchii raků
MAREŠ, Josef
Znečištění volných vod farmaceutickými látkami je aktuální hrozbou pro vodní organismy. Rozvoj farmacie a zvýšená konzumace léčiv vede k zatížení vodního prostředí nebezpečnými polutanty. Díky rychlému a stresujícímu životnímu stylu u většiny lidské populace výrazně stoupá konzumace antidepresiv. Antidepresiva a ostatní léčiva se po konzumaci a exkreci dostávají přes čističky odpadních vod do vod podzemních a povrchových, kde mohou sekundárně ovlivňovat necílové organismy. Tato diplomová práce posuzuje možný vliv běžně užívaného antidepresiva sertralinu na vzájemné sociální chování u raků mramorovaných (Procambarus virginalis). Experiment byl založen na monitorování chování různých velikostně odlišných dvojic raků. V rámci vytvořených dvojic byli posuzovány vzájemné interakce mezi raky kontrolními, raky exponovanými v sertralinu a recipročně také mezi oběma skupinami raků. Tři týdny před monitorováním byli exponovaní raci vystaveni environmentálně relevantní koncentraci sertralinu 1 g?l-1. Výsledky byly vyhodnoceny senzorickým posouzením dle dostupné metodiky a následně se statisticky vyhodnotily. Žádný sledovaná skupina raků nevykazovala signifikantní rozdíl v chování. Díky prvotní fázi experimentů tohoto typu nemůžeme ze zjištěných výsledků s jistotou určit, že sertralin nemá vliv na sociální chování raků mramorovaných. Společně s dalšími antidepresivy je však sertralin, jako selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu, zajisté možnou hrozbou pro životní prostředí.
|
|
|
Stravitelnost krmiv pro kapra obecného
MAREŠ, Josef
Tato bakalářská práce testuje a vyhodnocuje složení a bilanční stravitelnost různých druhů krmiv i různých ingrediencí použitelné pro krmení kapra obecného. V práci se dále posuzuje vhodnost jednotlivých ingrediencí na základě stravitelnosti samostatných živin. Z výsledků vyplývá, že správnou kombinací krmiv dojde ke zlepšení efektivity v chovu kapra obecného, sníží se spotřeba krmiva, zvýší se přírůstek. V neposlední řadě by mělo dojít ke snížení negativního dopadu přikrmování na kvalitu vodního prostředí. Bakalářská práce sumarizovala doposud známé hodnoty stravitelnosti u jednotlivých krmných ingrediencí pro kapra. Následně se zabývala vlastním experimentem, který byl časově velmi náročný. Podařilo se potvrdit některé již známé hodnoty, ale také zjistit úplně nové informace o hodnotách obsahu jednotlivých komponent v krmivech a jejich následné využitelnosti. Výsledky pro pšenici a kukuřici byly porovnány s naměřenými hodnotami jiných autorů. Tritikále, dafnie a larvy pakomára byly pro experiment použity prvně, tudíž hodnoty nebylo možné porovnat, ale podařilo se analyzovat základní informace, které dobře poslouží pro další výzkum v této oblasti. Průměrný obsah jednotlivých parametrů u obilovin byl: 16 % obsahu bílkovin a stravitelnost 64 %, obsah tuků 2 % a stravitelnost 70 %, obsah BNLV 74 % a stravitelnost 74 %. Obsah vlákniny 5 % a popelovin 2 % s velmi nízkou stravitelností. Obsah fosforu 0,6 % a stravitelností 30 %. Průměrný obsah jednotlivých parametrů u přirozené potravy byl: obsah bílkovin 55 % a stravitelnost 86 %, obsah tuků 5 % a stravitelnost 74 %, BNLV 20 % a stravitelnost 41 %, obsah vlákniny 7 % a stravitelnost 8 %, obsah popelovin 14 % a stravitelnost 30 %, obsah fosforu 1,2 % a stravitelnost 74 %. Výsledným prvkem bylo stanovení nejvhodnějšího krmení pro rybniční akvakulturu. Dle dostupných výsledků se jedná o pšenici v kombinaci s přirozenou potravou. Pšenice je velmi energeticky bohatá, ovšem má nízký podíl bílkovin. Naopak přirozený potrava je bohatá na dobře využitelné bílkoviny. Optimální poměr přirozené potravy a pšenice byl 0,25:2. V tomto poměru dokážeme ideálně splnit nutriční požadavek kapra obecného (31 % stravitelných bílkovin, 0,6-0,7 % fosforu, ~3200 kcal?kg-1 stravitelné energie). Vhodným využitím krmiva jsme schopni snížit negativní vliv na kvalitu vody, a to je do budoucna jeden z hlavních cílů.
|
|
|
Chování vodních organismů a kontaminace vodních toků? nechtěná léčba deprese a nespavosti u raků
MAREŠ, Josef
Tato bakalářská práce posuzuje možné účinky farmaceuticky aktivních sloučenin na necílové vodní organismy, a s tím spojená možná rizika. Test probíhal na partenogeneticky se rozmnožujících nepůvodních racích mramorovaných, kteří byli vystaveni koktejlu pěti běžně užívaných farmak a jedné nezákonné droze - tramadolu, citalopramu, sertralinu, venlafaxinu, oxazepamu a metamfetaminu. Koncentrace odpovídala 1 mikrogram.l-1 pro každou z testovaných látek. Hlavní část experimentu byla založena na monitoringu chování skupin exponovaných a kontrolních raků v arénách s úkryty nebo bez úkrytů. Této části předcházela třítýdenní expozice raků v koktejlu sledovaných látek. Výsledky byly vyhodnoceny v programu EthoVisionXT a následně statisticky vyhodnoceny. V systému s dostupnými úkryty vykazovaly sledované parametry (nachozená vzdálenost a aktivita) významné rozdíly mezi exponovanou a kontrolní skupinou. Exponovaná skupina nachodila signifikantně větší vzdálenost a byla výrazně aktivnější než skupina kontrolní. Zároveň strávila statisticky významně vyšší dobu mimo úkryt než kontrolní raci. V systému bez možnosti ukrytí byly výsledky z důvodu absence úkrytů téměř opačné. Nachozená vzdálenost, rychlost i aktivita se signifikantně lišila. Exponovaní raci vykazovali výrazně nižší aktivitu, rychlost, a nachodili značně kratší vzdálenost. Výsledky tohoto experimentu dokazují, že koktejl sledovaných látek může významný vliv na chování necílových vodních organismů. Na exponované raky působily látky tlumivým účinkem a ochromením smyslových receptorů, což může mít výrazný vliv na populace ve volných vodách.
|
|
|
Proměny sociálně prostorové struktury města Kladna v období postsocialistické transformace
Slavíček, Martin ; Mareš, Josef (vedoucí práce) ; Šimon, Martin (oponent)
Se změnou politického režimu došlo v Česku po roce 1989 k rostoucí diferenciaci výše příjmů obyvatelstva, cen na trhu s bydlením a selektivní mobilitě obyvatelstva, což má za následek zvyšující se sociálně prostorovou diferenciaci na všech řádovostních úrovních. Práce analyzuje, hodnotí a porovnává proměny sociálně prostorové struktury Kladna v období postsocialistické transformace s důrazem na sídliště, u kterých se předpokládá, že bude postupně klesat jejich pozice v rámci města z hlediska sociálního statusu obyvatelstva. K naplnění cíle jsou v práci použity kvantitativní metody, pomocí kterých jsou analyzována data ze Sčítání lidu, domů a bytů z let 1991, 2001 a 2011 na úrovni urbanistických obvodů. Práce vychází z konceptů socialistického a postsocialistického města. Součástí teorie jsou i proměny sídlišť v českých městech a vybraných postsocialistických městech střední a východní Evropy. Nechybí ani historický vývoj Kladna se zaměřením na proměny jeho sociální a sociálně prostorové struktury. Klíčová slova: postsocialistické město, sociálně prostorová struktura, sídliště, Kladno
|
|
|
Časová akcesibilita středisek v Pardubickém kraji individuální automobilovou dopravou a její očekávané změny v souvislosti se zprovozněním rychlostní silnice R35
Hrbek, Martin ; Mareš, Josef (vedoucí práce) ; Marada, Miroslav (oponent)
Časová akcesibilita středisek v Pardubickém kraji individuální automobilovou dopravou a její očekávané změny v souvislosti se zprovozněním rychlostní silnice R35 Abstrakt Tato práce je věnována časové akcesibilitě středisek Pardubického kraje v současné době (roky 2011-2012) a v roce 2040, kdy by dle dostupných prognóz měla být plně v provozu rychlostní silnice R35. Pozornost je dále zaměřena na změny časové dostupnosti, které lze na konci sledovaného období očekávat, a také na zhodnocení lokalizace plánovaných sjezdů z R35. Pro komplexnější vhled do sledované problematiky je teoretická část orientována mimo jiné na historický vývoj výstavby R35 jako páteřní komunikace a na současný stav silniční sítě v Pardubickém kraji. Klíčová slova: časová akcesibilita, Pardubický kraj, středisko, sjezd
|
|
|
Vyhodnocení cíle politiky v oblasti nakládání s komunálními biologicky rozložitelnými odpady z hlediska efektivity
Mareš, Josef ; Vejchodská, Eliška (vedoucí práce) ; Slavík, Jan (oponent)
Práce se zabývá kritickým zhodnocením požadavku Směrnicí Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů na postupné snižování skládkování biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO). Cílem práce bylo vyhodnotit uvedený požadavek z hlediska ekonomické efektivnosti pomocí metody metaanalýzy vybraných komplexních studií založených na cost-benefit analýze. Pro zjišťování bilance soukromých a společenských nákladů a přínosů jednotlivých způsobů finálního zpracování BRKO byly dále využity studie přírodně-technických parametrů a dále dostupná data specifická pro ČR. Na základě výsledků této bilance není možné jednoznačně rozhodnout, zda naplnění požadavku povede ke zvýšení ekonomické efektivnosti. Výsledky jsou vypočteny z velkého množství vstupních údajů, z nichž některé vykazují značnou variabilitu. Jako typický příklad tohoto problému je možné uvést parametr míra oxidace nezachyceného CH4 při skládkování BRKO. Tento parametr variuje mezi hodnotami 10 % a 90 %. Zatímco pro úroveň 10 % by oddělený sběr bioodpadů a jejich kompostování znamenalo variantu s vyšší ekonomickou efektivitou, u úrovně 90 % je výsledek opačný.
|
host ::
RSS.