|
|
Konstrukce nízkotlakého magnetoreologického tlumiče
Mareš, Jan ; Žáček, Jiří (oponent) ; Kubík, Michal (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou omezené životnosti těsnících prvků ve stávajících vysokotlakých magnetoreologických tlumičích. Životnost těsnění by bylo možné prodloužit konstrukcí MR tlumiče, který by pracoval za nižších tlaků, což je i cílem této práce. Navržený tlumič dosahuje nízkého tlaku díky vložení patního MR ventilu mezi tlumící píst a plovoucí píst plynové komory. Součástí ventilu je zpětný ventil. Z hlediska jednoduchosti a snížení výrobních nákladů na testovací prototyp, byl tlumič zkonstruován úpravou stávajícího vysokotlakého jednoplášťového tlumiče dostupného na FSI VUT. Přínosem této práce je experimentální ověření funkce zpětného ventilu v MR kapalině. Ventil vykazuje asymetrickou charakteristiku, a rychle se zavírá. Hlavním výsledkem je konstrukční návrh nízkotlakého jednoplášťového MR tlumiče. Předpokládá se, že provozem MR tlumiče za nižších tlaků se zvýší životnost těsnění což může vést k jejich širší implementaci.
|
|
|
FITkit jako programátor mikrokontrolerů
Mareš, Jan ; Strnadel, Josef (oponent) ; Vašíček, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá možností využití FITkitu jako programátoru mikrokontrolérů Microchip PIC a Atmel AVR. Rozvádí možnosti programování mikrokontrolérů a postupy, které je třeba při programování dodržet. V další části popisuje praktickou implementaci programu pro FPGA, který je schopen tyto mikrokontroléry programovat a také implementaci příslušné ovládací aplikace pro PC. Nakonec práce zhodnocuje výsledky s ohledem na rychlost programování.
|
|
| |
|
|
Smart Grid - pokročilé řízení energetických sítí
MAREŠ, Jan
Předmětem diplomové práce je charakterizace inteligentních sítí v energetice tzv. Smart grids a realizace testovacích scénářů v simulátoru elektrické sítě. Teoretická část mapuje základní specifikace inteligentních sítí, společně s architekturou a principy komunikace. Praktická část se věnuje simulaci elektrické sítě příměstské části města a vlivu elektromobility a zdrojů obnovitelné energie na stav sítě. Výstupem práce je posouzení stavu elektrické sítě a návrh kroků nutných k plošnému zavedení elektromobility a zdrojů obnovitelné energie.
|
|
|
Výsledky průzkumu autotrofních společenstev jezera Milada a Most
Znachor, Petr ; Bešta, Tomáš ; Čapková, Kateřina ; Mareš, Jan ; Řeháková, Klára ; Čtvrtlíková, Martina ; Kučerová, Andrea
Zpráva shrnuje výsledky limnologických měření a výzkumu perifytonu a vodních makrofyt probíhajícího v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny v roce 2020. Ačkoli jakost vody v jezera Most a Milada odpovídá dobrému ekologickému potenciálu, zaznamenali jsme náznaky možného budoucího zhoršení (např. výskyt podpovrchových sinicových maxim v jezeře Most, nadměrný rozvoj nárostových řas v obou jezerech, výskyt anoxie u dna v jezeře Milada).
|
|
|
Rejstříky berně a královského úroku města Rakovníka, 1436-1449 [1450]
Zenklová, Kateřina ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Vojtíšková, Jana (oponent) ; Mareš, Jan (oponent)
Rejstříky berně a královského úroku města Rakovník, 1436-1449 [1450] Disertační práce pojednává o finanční správě českých měst ve středověku a její evidenci v městských finančních knihách. Hlavní důraz je kladen na zapojení českých měst do systému zemských berní. Berním knihám je věnována pozornost i jako pramenům pro poznání hospodářské a sociální struktury středověkých měst. Součástí práce je edice Rejstříků královského úroku a berně města Rakovník z let 1436-1449 [1450]. klíčová slova: berně, finanční správa, středověk, městská správa, hospodářské dějiny, sociální dějiny, dějiny měst
|
|
|
Konstrukce nízkotlakého magnetoreologického tlumiče
Mareš, Jan ; Žáček, Jiří (oponent) ; Kubík, Michal (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou omezené životnosti těsnících prvků ve stávajících vysokotlakých magnetoreologických tlumičích. Životnost těsnění by bylo možné prodloužit konstrukcí MR tlumiče, který by pracoval za nižších tlaků, což je i cílem této práce. Navržený tlumič dosahuje nízkého tlaku díky vložení patního MR ventilu mezi tlumící píst a plovoucí píst plynové komory. Součástí ventilu je zpětný ventil. Z hlediska jednoduchosti a snížení výrobních nákladů na testovací prototyp, byl tlumič zkonstruován úpravou stávajícího vysokotlakého jednoplášťového tlumiče dostupného na FSI VUT. Přínosem této práce je experimentální ověření funkce zpětného ventilu v MR kapalině. Ventil vykazuje asymetrickou charakteristiku, a rychle se zavírá. Hlavním výsledkem je konstrukční návrh nízkotlakého jednoplášťového MR tlumiče. Předpokládá se, že provozem MR tlumiče za nižších tlaků se zvýší životnost těsnění což může vést k jejich širší implementaci.
|
|
|
Synchronization of circadian clock in rat during ontogenesis and in adulthood
Olejníková, Lucie ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Šlamberová, Romana (oponent) ; Mareš, Jan (oponent)
Cirkadiánní systém řídí behaviorální a fyziologické procesy u většiny organismů, tak aby byly seřízeny s vnějším podmínkami s periodou přibližně 24 hodin. Tento systém vznikl jako evoluční adaptace umožňující předvídat periodické změny prostředí na Zemi. U savců se cirkadiánní systém skládá z centrálního oscilátoru v suprachiasmatických jádrech (SCN) hypotalamu a oscilátorů v periferních orgánech a tkáních a na molekulární úrovni je řízen mechanismem rytmické exprese tzv. hodinových genů. Ontogeneze cirkadiánního systému je postupný proces a nejdůležitějšími změnami prochází během pozdní embryonální a rané postnatální fáze života. Na synchronizaci cirkadiánních hodin během časné ontogeneze se pravděpodobně podílí mnoho behaviorálních, hormonálních a metabolických signálů zprostředkovaných matkou. Přesné mechanismy mateřské synchronizace nejsou dosud plně objasněny. Cílem této práce bylo studium vývoje cirkadiánních hodin a jejich synchronizace prostřednictvím mateřských signálů u dvou modelových kmenů potkana - Wistar a spontánně hypertenzního potkana (SHR). Popsali jsme ontogenetický vývoj cirkadiánních hodin v tlustém střevě mláďat potkana kmene Wistar od embryonálního věku až do odstavu. Naše výsledky naznačují možný molekulární mechanismus synchronizace hodin v tlustém střevě mláďat...
|
|
|
Motorické a kognitivní důsledky vrozené mozečkové degenerace a některé možnosti jeího ovlivnění
Křížková, Alena ; Vožeh, František (vedoucí práce) ; Pokorný, Jaroslav (oponent) ; Mareš, Jan (oponent)
Motorické a kognitivní důsledky vrozené mozečkové degenerace a některé možnosti jejího ovlivnění Mozečku je tradičně připisována úloha koordinátora pohybů, rovnováhy a regulátoru svalového tonu. Později byla odhalena i účast mozečku na motorickém učení. V posledních letech navíc roste počet experimentálních a klinických důkazů o participaci cerebela na kognitivních funkcích obecně. Z experimentálních prací zejména pokusy na zvířatech prokazují vliv mozečku na různé typy učení a paměti. Vhodným modelem pro výzkum degenerace mozečku jsou myši typu Lurcher, u nichž v průběhu života dochází k progresivnímu zániku Purkyňových buněk s následným úbytkem granulárních buněk a neuronů dolní olivy. V této práci jsme sledovali: - vývoj motorického učení a aktuálních motorických dovedností v průběhu 1. měsíce po narození, - pozitivní a negativní ovlivnění syntézy NO a jeho dopadu na diskriminační učení, - účinek podávání MK-801 (nekompetitivního antagonisty NMDA receptoru) na diskriminační učení myší typu Lurcher a wild odvozených od dvou kmenů. Myši typu Lurcher a wild byly podrobeny testům motorické dovednosti ve 4 metodikách jednorázově v 15., 20., 25. nebo 30. dnu postnatálního života (PŽ) a jejich výkony porovnány s výsledky zvířat obou typů (Lurcher a wild) ve stejných dnech s tím, že tato zvířata byla ve stejných...
|
|
|
Navození cirkadiánního rytmu u hlodavců
Sosniyenko, Serhiy ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Mareš, Jan (oponent) ; Šauman, Ivo (oponent)
The circadian clock located within the suprachiasmatic nuclei (SCN) of the hypothalamus responds to changes in the duration of day length, i.e. photoperiod, differently in the separate SCN parts. The aim of the study was i) to compare the effect of a long and a short photoperiod with twilight relative to that with rectangular light-to-dark transition on the daily profiles of clock gene expression and their protein levels within the rostral, middle and caudal regions of the mouse SCN; ii) to elucidate the dynamics of adjustment to a change of a long photoperiod to a short photoperiod of clock gene expression rhythms in the mouse SCN and in the peripheral clock in the liver, as well as of the locomotor activity rhythm; iii) to elucidate whether and how swiftly the immature rat fetal and neonatal molecular SCN clocks can be reset by maternal cues and iv) to reveal when and where within the rat SCN the photic sensitivity of clock gene expression develops during the early postnatal ontogenesis and to compare it with development of cfos photoinduction. Mice and rats were used for experiments; their tissues were analyzed by in situ hynridization, immunohistochemistry, RT-PCR. The data indicated that i) the twilight photoperiod provides stronger synchronization among the individual SCN cell subpopulations than the...
|
host ::
RSS.