Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 132 záznamů.  začátekpředchozí72 - 81dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Totalitní moc a dohled v Osvětimi
Valášková, Lucie ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je analýza dohledu a mocenských vztahů v nacistickém koncentračním a vyhlazovacím táboře Osvětim. Práce se pokusí přispět k porozumění fungování dohledu a technologií moci v táboře Osvětim prostřednictvím komparace teoretické koncepce moci a dohledu Michela Foucaulta s totalitní mocí v pojetí Hannah Arendtové. Tyto dvě koncepce budou tvořit hlavní teoretický rámec práce. Na příkladě Didi-Hubermanovy reflexe vizuální reprezentace tábora Osvětim-Březinka se práce pokusí charakterizovat nacistickou politiku možné viditelnosti a zobrazitelnosti. Klíčová slova: Disciplína. Dohled. Hannah Arendtová. Michel Foucault. Moc. Totalitarismus.
Vliv internetových sociálních sítí na vnímání kategorií veřejného a soukromého: sdílení informací v rámci profilů na Facebooku
Zemánková, Tereza ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Ústředním tématem této diplomové práce jsou internetové sociální sítě, jež představují stále významnější komunikační prostředek současnosti. Práce se zaměřuje především na to, v jaké podobě se na internetových sociálních sítích - konkrétně na Facebooku - objevují kategorie veřejného a soukromého. Teoretická část přináší pohled tradičních autorů Hannah Arendtové a Jürgena Habermase, jež je založen na antagonistické povaze dichotomie veřejný/soukromý. Tyto přístupy doplňuje moderní koncept americké antropoložky Susan Gal, který k nim představuje jistou alternativu. V empirické části je prezentován samotný kvalitativní výzkum, jehož výsledky poskytují informace o tom, jak samotní uživatelé Facebooku vnímají a konstruují soukromé a veřejné oblasti na této internetové sociální síti. Kudy vede hranice a zda je možné hledat v takovém dynamickém prostředí podobnosti nebo naopak rozdílnosti s tradičními pojetími. Klíčová slova Internetové sociální sítě, Facebook, nová média, soukromí, veřejný, veřejnost.
Autor v kyberpriestore: porovnanie súčasnej pozície autora a autorskej anonymity s teóriami Michela Foucaulta a Rolanda Barthesa
Bobák, Alexander ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá analýzou autorskej pozície v prostredí moderného média internetu. Oporu tejto práce tvoria dve práce, a to článok Smrt Autora od Rolanda Barthesa a text prednášky Co je autor? od Michela Foucaulta. Po dôkladnom rozbore týchto dvoch prác nasleduje popis prostredia internetovej stránky www.pismak.cz, ktorá bola vybraná ako vhodný reprezentant moderného prostredia, kde je možné nájsť a preskúmať funkciu a miesto autora literárnych diel. V práci ponúkam vlastný pohľad na to, ako autori na tejto stránke fungujú a hlavne na to, aké sú dôsledky produkcie literárnych diel pod zvoleným pseudonymom - nickom. V práci prezentujem aj nové pohľady na fenomén internetovej anonymity tak, ako sú dostupné v aktuálnych vedeckých článkoch. V závere práce prichádza porovnanie mojej vlastnej analýzy s myšlienkami Rolanda Barthesa a Michela Foucaulta, kde nachádzam viacero paralel a uzatváram, že práce týchto autorov sú stále aktuálne.
Michel Foucault: pojem ekonomie v díle Slova a věci
Mareš, Richard ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Práce interpretuje vývoj Foucaultova myšlení a v rámci konkrétního díla Slova a věci podrobuje kritické reflexi pojem ekonomie a definuje strukturu a dynamiku, na nichž je pojem vystavěn. V práci postupuji od abstraktní problematiky Foucaultova myšlení ke konkrétním teoriím vztahujícím se k tématu. První část práce je zaměřena na změny a stěžejní zlomy napříč autorovým myšlením a dílem jako takovým a tvoří základ pro komparaci díla Slova a věci s širším pohledem na Foucaultovo myšlení. Následně navazuji východisky ekonomické teorie v díle Slova a věci. Definuji termíny, jako jsou teorie peněz, teorie hodnoty, analýza bohatství a další, které mají přímou vazbu na ekonomickou problematiku. Zaměřuji se na autory ekonomických teorií, kteří ovlivňovali Foucaultovo myšlení nebo se i přímo dotýkají samotného výkladu, mezi něž se řadí např. Adam Smith, David Ricardo či Karl Marx. V závěrečné části práce komparuji Foucaultovy myšlenky a závěry s filosofií Louise Althussera v díle Číst kapitál, které vychází z teorií Karla Marxe. Zaměřuji se především na výklad moderní epistémé, která je ve Slovech a věcech přímo spjata s pojmem ekonomie. Představuji společné a rozdílné rysy Althusserova a Foucaultova myšlení a předkládám vlastní interpretaci pojmu moderní ekonomie, která z této komparace vyplývá.
Obchodní centrum, utopie naší doby. Rozbor designu a uspořádání prostoru obchodního centra
Růžičková, Klára ; Kladný, Tomáš (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám změnou vztahu člověka ke světu, k objektům, kterými se obklopuje, důvody neustálé spotřeby, reklamou a motivací k nakupování v prostoru obchodního centra. Vycházím z myšlenek Jeana Baudrillarda, které se snažím ucelit, a doplňuji je o podobné nebo naopak protichůdné myšlenky dalších autorů, jako je Zygmunt Bauman, Gilles Lipovetsky a Theodor Adorno. Dostávám se tedy od vztahu člověka k objektům, spotřeby a reklamy až k prostoru obchodního centra a snažím se přijít na to, jak tento prostor ovlivňuje chování zákazníků, a zvyšuje tak spotřebu. Rozebírám především design a uspořádání prostoru obchodního centra. Vycházím hlavně z myšlenek Gosse, Backes a Underhilla, které doplňuji o pozorování různých obchodních center v Praze, především pak obchodního centra Nový Smíchov. Klíčová slova: reklama, spotřeba, vztah člověka ke světu, vztah člověka k objektům, obchodní centrum, design, uspořádání prostoru
Apropriace ve veřejném prostoru jako způsob zkvalitnění života ve městě: na příkladu z Prahy
Klodnerová, Kristýna ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem procesů apropriace ve veřejném prostoru. Jedná se o analýzu vycházející z urbánní antropologie, jejímž cílem je poukázat na to, že některé apropriativní taktiky mohou přispět ke zkvalitnění života ve městě. Hlavní teoretický zdroj poskytuje přístup francouzských myslitelů, jakými jsou Marc Augé, Michel de Certeau a Henri Lefebvre, jenž spojuje především zájem o člověka, jako každodenního uživatele, ale také tvůrce veřejného prostoru. Dalším metodologickým nástrojem jsou kritéria kvality veřejného prostoru Jana Gehla. Po úvodu do urbánní antropologie se práce zabývá veřejným prostorem jako takovým, pokouší se jej definovat, zasadit do praktického rámce a nastínit hlavní problémy jeho současné krize. Další část je věnována procesům apropriace a jejich podobám. V aplikované části je následně na příkladu čtyř konkrétních veřejných prostranství Prahy, která jsou obyvateli přisvojována, popsán a zhodnocen jejich význam v kontextu celého města. Poslední část je jakýmsi převedením teorie do praxe v podobě mikroprojektu ve veřejném prostoru Prahy. Klíčová slova Apropriace, město, urbánní antropologie, veřejný prostor, veřejné prostranství.
Kolektivní inteligence a role jedince: na příkladu sociálního aktivismu online
Batrlová, Marie ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Mucha, Ivan (oponent)
Diplomová práce s názvem Kolektivní inteligence a role jedince: na příkladu sociálního aktivismu online si vypůjčuje koncept Pierra Lévyho kolektivní inteligence a snaží se jej ověřit v praxi, a to v aplikovatelnosti, hledáním analogií, na příklad sociálního aktivismu 21. století na internetu a za použití chytrého telefonu jako nástroje přístupu do kyberprostoru. Práce se opírá o mediální teorie soustřeďující se zejména na nový druh inteligence komunity a na vliv nových komunikačních technologií na člověka, dále se věnuje pracím na téma novodobého aktivismu, ve kterém vidím stejně jako v kolektivní inteligenci potenciál přímé demokracie. Na konec jsou uvedeny příklady sociálního aktivismu online a předchůdců přímé demokracie. Důležitým problémem kolektivní inteligence v praxi se stala pravidla chování jedinců a Lévyho vidina kolektivní inteligence jako vrcholu humanity.
Koncept biopolitiky v díle M. Foucaulta s konkrétním zaměřením na bezpečnost v rámci oblasti ČR od roku 1990 Drogy v české společnosti
Štěpánková, Pavla ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Tato diplomová práce nazvaná "Koncept biopolitiky v díle Michela Foucaulta s konkrétním zaměřením na bezpečnost v rámci oblasti ČR od roku 1990" se věnuje tématu biopolitiky v díle Michela Foucaulta. Nejprve se práce zaměřuje na předchozí teze a díla M. Foucaulta, která ovlivnila koncept biopolitiky. Jde především o archeologii vědění, disciplíny a dispozitiv sexuality. Biopolitika je vládní praxe, která se zaměřuje na populaci jako masu. Populace je podle ní ovlivňována okolními vlivy jako životním prostředím, otázkou zdraví, úmrtností atp. Podle Foucaulta se biopolitika zrodila v politickém směru nazvaném liberalismus. Foucaultovy myšleny a teze se týkaly především 19. století, ale téma biopolitiky je aktuální i pro dnešní dobu. Proto se práce zaměřuje na drogovou problematiku v České republice na základě Foucaultovy biopolitiky. Práce nás seznamuje s vývojem drogové scény v České republice po roce 1990, kdy došlo k novému politickému uspořádání. Seznamuje nás s protidrogovou politikou, která v České republice funguje a zároveň s legislativou, která řeší trestní stránku drogové problematiky. Práce se také zabývá přístupy v pomoci drogově závislým. Klíčová slova biopolitika, diskurs, vládní moc, stát, liberalismus, populace, drogy, protidrogová politika

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 132 záznamů.   začátekpředchozí72 - 81dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.