|
|
Role důvěry v demokratickém systému
Sedláčková, Markéta ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Marada, Radim (oponent) ; Perottino, Michel (oponent)
Potřeba porozumět probíhajícím demokratizačním procesům vedla ve společenských vědách k znovuotevření témat legitimity demokratického režimu, utváření politické kultury a s tím v neposledku i k otázce role důvěry v těchto procesech, kterou se zabývá tato práce. V teoretické části je nejprve představen vývoj konceptu důvěry, její možné definice a kategorizace, jakož i s důvěrou provázaný koncept sociálního kapitálu. Vyloženo je blíže zejména paradigma tzv. kolektivního sociálního kapitálu (Putnam, Halpern, Fukuyama), které se zabývá vztahem důvěry a demokracie. Druhá část práce mapuje teorie zabývající se vztahem důvěry a demokracie, přičemž se věnuje zejména střetu argumentů kulturalistů a institucionalistů. Pro uvažování o roli důvěry v demokratickém systému definujeme tři základní kanály jejich vztahu: legitimitu, sociální důvěru a důvěru v instituce. Legitimitu, tedy jakousi systémovou důvěru v oprávněnost režimu, považujeme za základní podmínku existence demokratického systému. Na základě teorií vedeme diskuzi do jaké míry, a zda vůbec, je legitimita ovlivněna sociální důvěrou a důvěrou v instituce. Zaměřujeme se zejména na pozici kulturalistů, podle nichž jak institucionální, tak sociální důvěra zvyšuje podporu legitimity režimu. Kulturní proud dále tvrdí, že sociální důvěra je významně spojena s...
|
|
|
Dovolání
Marada, Radim ; Pelc, Vladimír (oponent)
Má diplomová práce se zabývá problematikou dovolání v trestním řízení. Jedná se o mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí soudu druhého stupně ve věci samé, pokud to zákon připouští. V práci se věnuji rozboru příslušných ustanovení hlavy sedmnácté trestního řádu, která představuje ucelenou právní úpravu tohoto mimořádného opravného prostředku. Cílem této práce je zejména poukázat v návaznosti na odbornou literaturu a judikaturu na sporné a problematické aspekty jednotlivých podmínek, za kterých je možné dovolání v trestním řízení uplatnit a projednat jej. V souvislosti s tím jsou představeny i teze, jejichž cílem je nastínit možné řešení problémů, kterým jsem se v práci věnoval. V menším rozsahu je zároveň podáno i srovnání s právní úpravou jiných opravných prostředků v trestním řádu. Diplomová práce se skládá z úvodu, devíti kapitol, které se v rámci přehlednosti výkladu dělí na podkapitoly, a závěru. První kapitola práce je zaměřena na podmínky přípustnosti dovolání, pojednává o výkladu pojmu rozhodnutí ve věci samé, část je rovněž věnována i přípustnosti dovolání z hlediska časové působnosti zákona. Druhá kapitola obsahuje výklad k důvodům dovolání. Největší pozornost je věnována těm, které v rozhodovací praxi dosud vyvolávají sporné otázky. Třetí kapitola se...
|
|
|
Dovolání
Marada, Radim ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Má diplomová práce se zabývá problematikou dovolání v trestním řízení. Jedná se o mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí soudu druhého stupně ve věci samé, pokud to zákon připouští. V práci se věnuji rozboru příslušných ustanovení hlavy sedmnácté trestního řádu, která představuje ucelenou právní úpravu tohoto mimořádného opravného prostředku. Cílem této práce je zejména poukázat v návaznosti na odbornou literaturu a judikaturu na sporné a problematické aspekty jednotlivých podmínek, za kterých je možné dovolání v trestním řízení uplatnit a projednat jej. V souvislosti s tím jsou představeny i teze, jejichž cílem je nastínit možné řešení problémů, kterým jsem se v práci věnoval. V menším rozsahu je zároveň podáno i srovnání s právní úpravou jiných opravných prostředků v trestním řádu. Diplomová práce se skládá z úvodu, devíti kapitol, které se v rámci přehlednosti výkladu dělí na podkapitoly, a závěru. První kapitola práce je zaměřena na podmínky přípustnosti dovolání, pojednává o výkladu pojmu rozhodnutí ve věci samé, část je rovněž věnována i přípustnosti dovolání z hlediska časové působnosti zákona. Druhá kapitola obsahuje výklad k důvodům dovolání. Největší pozornost je věnována těm, které v rozhodovací praxi dosud vyvolávají sporné otázky. Třetí kapitola se...
|
|
|
Působení skupinových mentalit v ČR po roce 1989
Černý, Jiří ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent) ; Marada, Radim (oponent)
Disertační práce si klade za cíl popsat a analyzovat působení mentalit vybraných sociálních skupin jako jednoho z kulturně sociálních procesů transformace české společnosti po roce 1989. Mentality jsou popisovány prostřednictvím jejich odrazů v postojích a politických či ekonomických aktivitách jednotlivých sociálních skupin (definovaných podle socioprofesního statusu, subjektivního sociálního zařazení a věku), a to v národním i mezinárodním kontextu. V sociologii mělo zkoumání lidských kolektivit svůj vývoj, práce proto nejprve podává přehled vybraných sociologických teorií z této oblasti. Rozbor teoretických přístupů k dané problematice vedl k návrhu operacionalizace pojmu mentalita, a to konkrétně v sociologickém kontextu mentalit skupinových. Mentality lze považovat za taková schémata vnímání, myšlení a jednání, která jsou typická pro určitou skupinu lidí a relativně stabilní v čase. Byly stanoveny tři strukturní dimenze, ve kterých je vhodné projevy mentalit zkoumat - jedná se o skupinovou identitu, legitimitu organizace skupiny a dosahování skupinových cílů. Kvalitativní sonda, realizovaná v letech 2003-2004 formou hloubkových rozhovorů s reprezentanty různých sociálních skupin, ukázala, že zdroje utváření mentality leží jednak v reinterpretaci životních zkušeností skupiny, jednak ve vnímání a...
|
|
|
Role důvěry v demokratickém systému
Sedláčková, Markéta ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Marada, Radim (oponent) ; Perottino, Michel (oponent)
Potřeba porozumět probíhajícím demokratizačním procesům vedla ve společenských vědách k znovuotevření témat legitimity demokratického režimu, utváření politické kultury a s tím v neposledku i k otázce role důvěry v těchto procesech, kterou se zabývá tato práce. V teoretické části je nejprve představen vývoj konceptu důvěry, její možné definice a kategorizace, jakož i s důvěrou provázaný koncept sociálního kapitálu. Vyloženo je blíže zejména paradigma tzv. kolektivního sociálního kapitálu (Putnam, Halpern, Fukuyama), které se zabývá vztahem důvěry a demokracie. Druhá část práce mapuje teorie zabývající se vztahem důvěry a demokracie, přičemž se věnuje zejména střetu argumentů kulturalistů a institucionalistů. Pro uvažování o roli důvěry v demokratickém systému definujeme tři základní kanály jejich vztahu: legitimitu, sociální důvěru a důvěru v instituce. Legitimitu, tedy jakousi systémovou důvěru v oprávněnost režimu, považujeme za základní podmínku existence demokratického systému. Na základě teorií vedeme diskuzi do jaké míry, a zda vůbec, je legitimita ovlivněna sociální důvěrou a důvěrou v instituce. Zaměřujeme se zejména na pozici kulturalistů, podle nichž jak institucionální, tak sociální důvěra zvyšuje podporu legitimity režimu. Kulturní proud dále tvrdí, že sociální důvěra je významně spojena s...
|
|
|
Role důvěry v demokratickém systému
Sedláčková, Markéta ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Marada, Radim (oponent) ; Perottino, Michel (oponent)
Potřeba porozumět probíhajícím demokratizačním procesům vedla ve společenských vědách k znovuotevření témat legitimity demokratického režimu, utváření politické kultury a s tím v neposledku i k otázce role důvěry v těchto procesech, kterou se zabývá tato práce. V teoretické části je nejprve představen vývoj konceptu důvěry, její možné definice a kategorizace, jakož i s důvěrou provázaný koncept sociálního kapitálu. Vyloženo je blíže zejména paradigma tzv. kolektivního sociálního kapitálu (Putnam, Halpern, Fukuyama), které se zabývá vztahem důvěry a demokracie. Druhá část práce mapuje teorie zabývající se vztahem důvěry a demokracie, přičemž se věnuje zejména střetu argumentů kulturalistů a institucionalistů. Pro uvažování o roli důvěry v demokratickém systému definujeme tři základní kanály jejich vztahu: legitimitu, sociální důvěru a důvěru v instituce. Legitimitu, tedy jakousi systémovou důvěru v oprávněnost režimu, považujeme za základní podmínku existence demokratického systému. Na základě teorií vedeme diskuzi do jaké míry, a zda vůbec, je legitimita ovlivněna sociální důvěrou a důvěrou v instituce. Zaměřujeme se zejména na pozici kulturalistů, podle nichž jak institucionální, tak sociální důvěra zvyšuje podporu legitimity režimu. Kulturní proud dále tvrdí, že sociální důvěra je významně spojena s...
|
host ::
RSS.