|
|
Impersonalization strategies in English, French and Czech: the translation counterparts of the French pronoun "on"
Machová, Eva ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je zkoumání charakteru všeobecného lidského konatele v angličtině a češtině. Práce analyzuje anglické a české překladové protějšky francouzského zájmena on, které funguje jako "marker" všeobecného lidského konatele. Toto zájmeno má mnoho funkcí, naše práce však zkoumá pouze jeho generickou podobu, která může být nerestriktivní nebo restriktivní. Ani angličtina, ani čeština nedisponují přímým překladovým protějškem on, a pro vyjádření všeobecného lidského konatele tak využívají různé jazykové prostředky, které mají jiné primární funkce. Tyto jazykové prostředky jsou jak explicitní, tak implicitní, a byly zkoumány v pracích Duškové (1999), Tláskala (2004), Čermáka (2010) nebo Železné (2011). Práce studuje charakter překladových protějšků on v obou jazycích a jak byl jejich výběr ovlivněn prvky přítomnými ve francouzského textu. K této analýze byl využit materiál ze 4 francouzských románů a jejich překladů do angličtiny a češtiny. Z každého románu bylo excerpováno 25 náhodně seřazených příkladů, které jsou prostudovány i s jejich anglickými a českými překlady. Výsledné jazykové koreláty jsou analyzovány zvlášť v angličtině a zvlášť v češtině, kde byly vždy rozděleny podle jejich typu reference, a zda jsou kongruentními či divergentními překladovými protějšky...
|
|
|
Quantity partition of noncount nouns expressed by partitive constructions
Divišová, Klára ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Vašků, Kateřina (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat kategorii počitatelnosti. Největší pozornost je věnovaná nepočitatelným substantivům a lexikálním prostředkům, díky kterým je možné nepočitatelná substantiva převést na počitatelná. V teoretické části jsou popsány gramatické, formální a sémantické rozdíly mezi počitatelnými a nepočitatelnými substantivy. Práce se dále zaměřuje na popsání partitivních prostředků, kterých se používá k tomuto přechodu, jejich typů, a možné vágnosti jejich významu. Praktická část se skládá z analýzy dvanácti vybraných nepočitatelných substantiv a jejich příslušných singulativ (partitivních substantiv). Materiál a příklady jsou čerpány z Britského národního korpusu. Singulativa jsou rozdělena podle jejich typu; práce podává jak kvantitativní, tak sémantickou klasifikaci singulativ ke každému z vybraných nepočitatelných substantiv. Dalším aspektem analýzy je také sledování modifikace nepočitatelných substantiv pomocí přídavných jmen.
|
|
| |
|
|
A corpus stylistic perspective on Lewis Carroll's "Alice's Adventures in Wonderland"
Hrdličková, Jana ; Čermáková, Anna (vedoucí práce) ; Malá, Markéta (oponent)
Úkolem této práce je korpusově stylistická analýza Alenky v říši divů (1865) a představení možnosti využití korpusových metod ke studii literárního díla. V teoretické části se práce zabývá pojmy styl, norma, aktualizace, deviace (odchylka) a prominence (Leech, 2008), které jsou klíčovými termíny ve stylistické analýze. Posléze se v textu zmiňují pojmy "klíčová slova" (keywords) a "n-gramy" (clusters), které jsou zkoumány dále v teoretické části. Je vysvětlen vztah klíčových slov k referenčnímu korpusu a aspekty délky a frekvence n-gramů v textu. Důležitým elementem korpusově zaměřené práce je udávané snížení zaujatosti badatele, který se v analýze zabývá statisticky doloženými markantními znaky díla. V další části se práce zabývá pozicí Alenky v říši divů mezi dalšími příslušníky dětské literatury tzv. "Zlatého věku" (Golden Age of children's literature) (Knowles & Malmkjaer, 1995), rolí nesmyslu a narušování pragmatických pravidel interakce. Jsou popsány referenční korpusy a předloženy předběžné hypotézy. V praktické části jsou nejprve zkoumána klíčová slova, která jsou rozdělena dle slovních druhů a následně svých sémantických kategorií. Tato slova jsou interpretována z hlediska jejich role v textu a vzájemné provázanosti, a je také zkoumán jejich kontext. Dále se práce zaměřuje na čtyř slovné n-gramy s...
|
|
|
Vagueness in English university Arts and Humanities lectures
Podsedníková, Andrea ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na klasifikaci a popis funkcí jednotlivých skupin vágních jazykových prostředků, vymezuje rozdíly mezi mluveným a psaným akademickým registrem a funkce jazyka v akademických přednáškách. Materiál pro praktickou část je čerpán z British Academic Spoken English (BASE) korpusu, ze kterého je v první části analýzy excerpováno 6 úryvků z přednášek z oblasti humanitních věd, každý o 2000 slovech. Analýza obsahuje detailní rozbor vágních prostředků v úryvcích přednášek, jejich klasifikaci do skupin popsaných v teoretické části práce, popis jejich nejčastějších komunikativních funkcí a míst nejfrekventovanějšího výskytu v přednáškách. Druhá část analýzy je založena na všech přednáškách z oblasti humanitních věd v BASE korpusu a popisuje tři slovní druhy, které se nejčastěji vyskytují ve vágních jazykových prostředcích z předchozího výzkumu. Analýza zkoumá nejčastější kolokace a bezprostřední okolí vybraných slov. Klíčová slova: vágnost, univerzitní přednášky, funkce jazyka
|
|
|
The noun phrase in written and spoken academic discourse
Sládečka, Dušan ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
Předmětem této diplomové práce je zkoumání rozdílů mezi substantivními frázemi v mluveném a psaném akademickém monologu. Práce se zabývá zejména délkou frází, jejich vnitřní komplexností a syntaktickou funkcí. Teoretická část se zabývá jednotlivými součástmi substantivní fráze, její strukturou a užíváním. Substantivní fráze je také popsána jako jeden z prostředků komplexní kondenzace textu. Teoretická část také uvádí základní charakteristiky psaného a mluveného akademického jazyka. Praktická část práce sestává z podrobné analýzy 210 substantivních frází. Vzorek psaného jazyka pochází z vybraných akademických článků, zatímco vzorek mluvený pochází ze sbírky přednášek korpusu BASE. Jelikož se praktická část zabývá dvěma různými formami jazyka, materiál se analyzoval pro každý vzorek zvlášť a výsledky byly srovnány v závěrečné části jednotlivých podkapitol. Hypotéza práce předpokládá, že vzorek psaného jazyka obsahuje fráze se složitější modifikací, zatímco vzorek jazyka mluveného obsahuje více jednoduchých frází a více modifikací pomocí vedlejší věty. Hypotéza se z větší části potvrdila.
|
|
|
Reporting clauses in Czech and in English
Sedláček, Miroslav ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Malá, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá kontrastivním popisem uvozovacích vět v současné původní české a americké próze (publikované a oceněné v období 2010-2015). Zkoumané uvozovací věty se omezují na přímou řeč značenou konvenčními interpunkčními prostředky. Na základě šesti literárních děl, tří amerických a tří českých, zkoumá slovesa uvozující přímou řeč, jejich rozmanitost, povahu podmětu v uvozovacích větách, rozvití ve formě příslovečného určení, přítomnost předmětu vyjadřujícího adresáta a pozici uvozovací věty vzhledem k přímé řeči. Všímá si rovněž případů nevyjádření uvozovací věty a některých přechodných forem. Výsledné hodnoty porovnává s translatologickou studií na totéž téma. Výsledky práce potvrzují snahu o rozmanitost v českých uvozovacích větách dosahovanou různými prostředky a snahu o nenápadnost v anglických uvozovacích větách. Práce se snaží přispět k lepšímu pochopení povahy uvozovacích vět. Poznatky zde nastíněné mohou posloužit zejména překladatelům a autorům krásné literatury. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Diskurzní konektory v češtině.(Od centra k periferii)
Rysová, Magdaléna ; Hajičová, Eva (vedoucí práce) ; Malá, Markéta (oponent) ; Tárnyiková, Jarmila (oponent)
Magdaléna Rysová Diskurzní konektory v češtině (Od centra k periferii) Abstrakt V práci se zabýváme popisem a analýzou diskurzních (tj. textových) konektorů v češtině v širším smyslu, tedy tím, jakými jazykovými prostředky je možné vyjadřovat v textu diskurzní vztahy. Výzkum přitom neomezujeme na předem stanovenou skupinu výrazů (danou například příslušností k určitým slovním druhům, jako jsou spojky či strukturující částice), ale snažíme se nalézt a obecně popsat všechny jazykové prostředky v češtině, které mají schopnost spojovat jednotlivé úseky textu v jeden koherentní celek. Zaměřujeme se především na méně probádané víceslovné konektivní struktury typu to je důvod, proč; kvůli těmto skutečnostem; z těchto důvodů atd., pro které užíváme označení sekundární konektory (za primární konektory považujeme především konektivní synsémantika typu však, nebo, a, ale, proto apod.). Diskurzní konektory jsou velmi obecně chápány jako jazykové výrazy, které mají v textu schopnost signalizovat různé sémanticko-pragmatické vztahy. Existuje ovšem mnoho jazykových teorií, které se v konkrétním popisu diskurzních konektorů výrazně liší. Neexistuje tedy jediná, obecně přijímaná definice těchto výrazů, o jejichž podstatě a charakteristice se v lingvistice vedou diskuze. Cílem této práce je na základě podrobného jazykového...
|
|
|
Překladová čeština a její charakteristiky
Chlumská, Lucie ; Cvrček, Václav (vedoucí práce) ; Malá, Markéta (oponent) ; Bermel, Neil Halford Andrew (oponent)
Název práce: Překladová čeština a její charakteristiky Autor: Mgr. Lucie Chlumská Katedra: Ústav Českého národního korpusu Školitel: doc. Mgr. Václav Cvrček, Ph.D. Abstrakt: Ačkoli překladová literatura tvoří v českém prostředí více než třetinu knižní pro- dukce, čeština v překladech doposud nebyla podrobena systematické kvantitativní analýze. Tato korpusovětranslatologická práce si proto vzala za cíl popsat charakteris- tické rysy překladové češtiny ve srovnání s češtinou v původně českých, nepřekladových textech. Analýza byla provedena na základě rozsáhlého jednojazyčného srovnatelného a synchronního korpusu Jerome, který byl sestaven přímo za tímto účelem. Zahrnuje beletrii i odbornou a populárně-naučnou literaturu a svým složením z hlediska zdro- jových jazyků odráží reálnou situaci v ČR (převažují překlady z angličtiny). Inspiračním zdrojem práce se stal koncept tzv. překladových univerzálií, tj. údajných typických ja- zykových rysů, jež by měly být překladovým textům společné. Pozornost byla věnována především simplifikaci, konvergenci a obecným frekvenčním charakteristikám, vč. po- rovnání výskytu slovních druhů a typických n-gramů. Výsledky zkoumání potvrdily, že...
|
|
|
Osudy francouzštiny jako jazyka diplomacie: Situace v ČR
Malá, Markéta ; Klinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
Diplomová práce se zabývá současným stavem francouzštiny jako jazyka diplomacie v dnešním světě a rolí a pozicí francouzštiny v České republice. Jejím cílem je v teoretické části vymezit pojem diplomacie, shrnout významná období francouzštiny v dějinách diplomacie, zabývat se faktory, které ovlivňují status jazyka a blíže nahlížet na konkurenty francouzštiny. Práce se zaměřuje na šest vybraných jazyků: angličtinu, španělštinu, ruštinu, němčinu, arabštinu a čínštinu. Snaží se také zachytit specifika francouzštiny jako diplomatického jazyka. V praktické část si nejprve klade za cíl zmapovat diplomatické orgány na našem území a jejich funkci. Na základě statistik a sběru dat pomocí rozhovorů poté práce poukazuje na proměny, ke kterým v posledních letech v jazyce dochází. V rámci České republiky nahlíží na změny, které přineslo členství v EU a zavedení SERR pro jazyky. V závěru přichází se třemi hypotézami dalšího vývoje francouzského jazyka v budoucnosti. KLÍČOVÁ SLOVA francouzština, status, diplomacie, světový jazyk, vývoj, konkurenti, diplomatické organizace, jazykové vzdělávání
|
host ::
RSS.