|
|
Ošetřovatelský proces u pacienta s trvalou tracheostomií
Körblerová, Jana ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Maffei Svobodová, Ludmila (oponent)
Tracheostomie je mutilující zákrok a pro pacienta může být zdrojem fyzických, psychických a sociálních traumat. České republice je provedeno průměrně 170 ých tracheostomií ročně. teoretické části jsem se zaměřila na druhy, indikace druhy tracheostomických kanyl. Dále jsem zde popsala komplexní péči o pacienta s trvalou tracheostomií včetně edukace. vypracování bakalářské práce jsem čerpala z dostupných materiálů České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ČLS JEP, guidelines australské dále jsem čerpala z tuzemskýc čních článků a literatury, kter vyhledávala v databázích BMČ, EBSCO, ProQuest případové studii jsem popsala ošetřovatelský a edukační proces u pacienta, který podstoupil chirurgický zákrok v rozsahu totální laryngektomie přijetí propuštění do domácí péče. Součástí případové studie je posouzení zdravotního stavu pacienta podle modelu funkčního zdraví Majory Gordon. Všechny informace jsem získala z pacientem, ze zdravotnické dokumentace a poskytováním ošetřovatelské péče. Kazuistická práce u pacienta po totální laryngektomii včetně modelu funkčního zdraví podle Majory Gordon. Cíl Cílem práce je zaměření se pooperační péči o pacienta s trvalou tracheostomií včetně edukace Výsledky: Dodržení postupů splnění cílů ošetřovatelských diagnóz a správný edukační trvalou tracheostomií....
|
|
| |
|
|
Vliv bariatrického výkonu na fyzický a psychický stav pacienta
Fořtová, Tereza ; Maffei Svobodová, Ludmila (vedoucí práce) ; Pucholtová, Romana (oponent) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
1) ÚVOD: Obezita je celosvětový problém a její prevalence neustále stoupá. Nadváha a obezita jsou klíčovým rizikovým faktorem mnoha onemocnění. Obézní pacienti jsou větší ekonomickou zátěží pro stát, často jsou odkázáni na pomoc druhé osoby. Cílem léčby obezity je zredukovat hmotnost a v doporučeném rozmezí ji udržet. U obézního pacienta se nejedná vždy pouze o snížení hmotnosti, léčit se musí i přidružené choroby, které obezita způsobila. Bariatrická chirurgie umožní pacientům snížit hmotnost v poměrně krátkém časovém období a má velmi pozitivní vliv na přidružená onemocnění. 2) CÍL PRÁCE: Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit fyzický a psychický stav před a po absolvování gastrického bypassu a zjistit, zda má tento výkon pozitivní či negativní vliv na fyzický a psychický stav pacienta. Cíle dále byly rozděleny na dílčí cíle a hypotézy. 3) METODIKA: Výzkum probíhal kvantitativní metodou. Jedná se o observační studii, kdy během 6 měsíců byl sledován psychický a fyzický stav a vývoj pacientů, kteří se chystali podstoupit bariatrický výkon - gastrický bypass. Psychický stav byl sledován pomocí čtyř standardizovaných dotazníků: MAF, HADS, iADL, SF-36 ve čtyřech časových obdobích (před operací, 1, 3. a 6. měsíc po výkonu). Fyzický stav byl hodnocen prostřednictvím přístroje ActiGraph a 6MWT celkem...
|
|
|
Důvody, které vedou pacienty k nezahájení a nebo ukončení dialyzační léčby
Beranová, Petra ; Maffei Svobodová, Ludmila (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
(v ČJ) Úvod: Z literatury je známo, že vlivem přibývajícího počtu stárnoucí populace přibývá i počet starších nemocných s chronickým selháním ledvin, kteří jsou zařazování do chronického dialyzačního programu. Evropskou dialyzační a transplantační společností ERA - EDTA (European Renal Association - European Dialysis and Transplant Association) byla vydána v roce 2016 doporučení pro léčbu starších nemocných s pokročilým onemocněním ledvin. Pro snadnější orientaci v problematice nezahájení nebo ukončení dialyzační léčby byla v roce 2010 vydána doporučení americkou asociací nefrologů (Renal Physicians Association - RPA). Problematikou chronického onemocnění ledvin se zabývá i sesterská organizace EDTNA/ERCA (The European Dialysis and Transplant Nurses Association/European Renal Care Association). Cíl: Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit, jaké důvody vedou nemocné s chronickým selháním ledvin k rozhodnutí nezahájit nebo ukončit dialyzační léčbu. Metodologie: Diplomová práce byla prováděna pomocí kvalitativního výzkumu. Sběr dat probíhal pomocí návodu řízeného rozhovoru. Výzkumný vzorek tvořilo pět informantů, z toho čtyři informanti byli z predialyzační péče a rozhodli se nezahájit dialyzační léčbu, ale pokračovali v léčbě nedialyzační. Jeden informant, který byl chronického dialyzačního programu...
|
|
|
Ošetřovatelský proces u pacienta s trvalou tracheostomií
Körblerová, Jana ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Maffei Svobodová, Ludmila (oponent)
Tracheostomie je mutilující zákrok a pro pacienta může být zdrojem fyzických, psychických a sociálních traumat. České republice je provedeno průměrně 170 ých tracheostomií ročně. teoretické části jsem se zaměřila na druhy, indikace druhy tracheostomických kanyl. Dále jsem zde popsala komplexní péči o pacienta s trvalou tracheostomií včetně edukace. vypracování bakalářské práce jsem čerpala z dostupných materiálů České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ČLS JEP, guidelines australské dále jsem čerpala z tuzemskýc čních článků a literatury, kter vyhledávala v databázích BMČ, EBSCO, ProQuest případové studii jsem popsala ošetřovatelský a edukační proces u pacienta, který podstoupil chirurgický zákrok v rozsahu totální laryngektomie přijetí propuštění do domácí péče. Součástí případové studie je posouzení zdravotního stavu pacienta podle modelu funkčního zdraví Majory Gordon. Všechny informace jsem získala z pacientem, ze zdravotnické dokumentace a poskytováním ošetřovatelské péče. Kazuistická práce u pacienta po totální laryngektomii včetně modelu funkčního zdraví podle Majory Gordon. Cíl Cílem práce je zaměření se pooperační péči o pacienta s trvalou tracheostomií včetně edukace Výsledky: Dodržení postupů splnění cílů ošetřovatelských diagnóz a správný edukační trvalou tracheostomií....
|
|
|
Nursing process hemodialysed patient
Šmajda, Dávid ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Maffei Svobodová, Ludmila (oponent)
Chronické zlyhanie obličiek je často bezpríznakové a bezbolestivé. Veľa chorých ľudí si až príliš neskoro uvedomí, že sa s ich telom, respektíve funkciou obličiek niečo deje. Pri obličkovom zlyhaní vzniká komplexná metabolická porucha a dochádza k vodnej a elektrolytovej nerovnováhe. Tejto jav je bohužiaľ ireverzibilný a veľký počet chorých musí následne podstúpiť hemodialyzačnú liečbu, ktorá nahradzuje iba prácu obličiek, ale samotné obličky nevylieči. Hemodialýza je v súčasnosti jednou z najrozšírenejších metód náhrady funkcie obličiek. Vďaka neustálemu technologickému vývoji predlžuje život pacientov aj o niekoľko desaťročí a skvalitňuje im tak život s chronickým ochorením obličiek. Bakalárska práca približuje problematiku ošetrovateľskej starostlivosti u pacientov, zaradených do hemodialyzačného programu. V teoretickej časti práce približujem problematiku chronickej renálnej insuficientie. Ďalej sa zameriavam na eliminačné metódy pri tomto ochorení a nevyhnutné cievne prístupy pre hemodialýzu u týchto pacientov. Vo svojej práce popisujem aj špecifiká ošetrovateľskej starostlivosti o pacientov v hemodialyzačnom programe. Prácu som vypracoval na základe vyhľadávania relevantných zdrojov k danej problematike. Zdroje som čerpal z Národnej lekárskej knižnice, kde my boli vyhotovené rešerše...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s bipolární afektivní poruchou
Holečková, Barbora ; Kulířová, Veronika (vedoucí práce) ; Maffei Svobodová, Ludmila (oponent)
Bipolární afektivní porucha je velmi závažné duševní onemocnění, které je charakterizováno patologickými výkyvy nálad. Jedná se o onemocnění chronické, které ovlivňuje významně život pacienta, zasahuje do každodenního fungování, partnerských vztahů i do zaměstnání. Dle WHO je šestou hlavní příčinou celosvětově vedoucí k celoživotní invaliditě. Střídání manických a depresivních nálad je velmi náročné nejen pro pacienta a jeho rodinu, ale i pro ošetřující personál. V bakalářské práci se zabývám detailní charakteristikou onemocnění. Teoretické poznatky na dané téma byly vyhledány na základě vypracované rešerše v Národní lékařské knihovně a v databázích PubMed, Medline, Embase a Medvik. Teoretická část práce je obohacena o přímá svědectví lidí trpící touto nemocí. Příběhy, jejich skutečné prožitky, pocity a obavy jsem čerpala z knih, vědeckých článků a z internetových diskuzí. Na základě vypracované konkrétní případové studie u 65 leté pacientky trpící bipolární afektivní poruchou poukazuji na ošetřovatelská specifika. Ošetřovatelský personál musí být u pacienta jak v období mánie, tak v období deprese velmi pozorný a vnímavý. Je třeba bedlivě sledovat pacientovo chování, jeho verbální i neverbální komunikaci, a tak předcházet nežádoucím událostem. Jako metodiku práce jsem zvolila případovou studii...
|
|
|
Informovanost veřejnosti v Jihočeském kraji o kardiopulmonální resuscitaci
Mikšíčková, Věra ; Vrábelová, Petra (vedoucí práce) ; Maffei Svobodová, Ludmila (oponent)
ÚVOD: Jednou z nejvýznamnějších příčin náhlých úmrtí v Evropě je náhlá zástava oběhu. K záchraně života je potřeba na prvním místě poskytnutí neodkladné kardiopulmonální resuscitace (KPR). Jedním z předpokladů úspěšné resuscitace je její včasné zahájení a znalost základních postupů. Úroveň znalosti postupů neodkladné resuscitace, její správné provádění, zručnost a ochota laických zachránců může rozhodovat o dalším osudu osob stižených náhlou zástavou oběhu. Každou minutou, kdy není prováděna resuscitace, se šance na přežití osob se zástavou oběhu snižuje o 10 - 12 %. CÍLE A METODOLOGIE: Hlavním výzkumným problémem bylo zhodnocení míry informovanosti jihočeské veřejnosti o postupu laické kardiopulmonální resuscitace. Dále bylo cílem zmapovat zájem jihočeské veřejnosti o vzdělávání v problematice KPR. Pro vypracování empirické části byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu, formou dotazníku vlastní tvorby. Dotazník obsahoval 35 otázek. Výzkumný vzorek byl tvořen neselektovanou veřejností v Jihočeském kraji a výběr informantů byl náhodný. Sběr dat byl prováděn přímým dotazováním kolemjdoucích osob na ulicích, v nákupních střediscích, ve městech a vesnicích. Výzkumného šetření se zúčastnilo 100 respondentů. Získaná data byla zpracována deskriptivní analýzou. VÝSLEDKY A IMPLEMENTACE DO PRAXE: Z...
|
|
|
Komplexní ošetřovatelská péče u pacienta po transplantaci plic na anesteziologicko resuscitačním oddělení.
Ivánková, Vendula ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Maffei Svobodová, Ludmila (oponent)
Transplantace plic je řešení konečných stádií některých plicních onemocnění, pokud jsou vyčerpány ostatní terapeutické možnosti, které moderní medicína nabízí. Hlavním cílem této práce je ukázat pooperační péči o pacienty po transplantaci plic na anesteziologicko resuscitačním oddělení. Je zapotřebí vysoce specializované komplexní péče a spolupráce různých oborů. Sestry pečující o tyto pacienty musí být zkušené, zručné a musí zvládat výborně ošetřovatelskou péči o potřeby pacienta v analgosedaci i při vědomí. Dále je nutné, aby se orientovaly ve specializovaných postupech měření hemodynamiky, aplikace oxidu dusnatého, obsluhy přístroje pro mimotělní membránovou oxygenaci a dobře znaly podávané léky. V práci je shrnuta anatomie a fyziologie dýchacího ústrojí, dále se zabývá plicními chorobami a jejich příznaky, které nejčastěji vedou k transplantaci plic. Nakonec je popsán vývoj transplantací plic od historie po současnost včetně počtu transplantací za rok. V závěrečné kapitole teoretické části jsou též uvedeny indikace, kontraindikace a hlavní zásady péče, která probíhá předtransplantačně i potransplantačně. Výzkumná část je sepsána formou případové studie pacientky se IV. stádiem chronické obstrukční plicní nemoci po provedené oboustranné transplantaci plic. Je uvedena ošetřovatelská a lékařská...
|
|
|
Paliativní ošetřovatelská péče o pacienta s Creutzfeldt-Jakobovou chorobou
Kubíčková, Tereza ; Lukášová Jeřábková, Lenka (vedoucí práce) ; Maffei Svobodová, Ludmila (oponent)
Creutzfeldt-Jakobova choroba (CJD) je velmi vzácné onemocnění (incidence se odhaduje na jeden případ na milion obyvatel a rok), jehož podstatou je neovladatelné množení infekční prionové bílkoviny v mozkové tkáni. Onemocnění může mít v některých formách značně dlouhou inkubační dobu, poté však velmi rychlý průběh a ve všech formách končí smrtí. V současné době neznáme kurativní léčbu a pacient je odkázán pouze na léčbu paliativní. Hlavním cílem bakalářské práce je popsat ošetřovatelskou péči o pacientku s daným onemocněním a zdůraznit důležitost paliativní péče. Dílčím cílem je popsat průběh onemocnění (klinický stav pacientky) od přijetí do hospice až po závěr jejího života (celkem 27 dní) a zvýšit povědomí o tomto onemocnění mezi zdravotnickými pracovníky. Rovněž jsem si stanovila za cíl zjistit případná specifika péče o takto nemocné pacienty. Práce je zpracována jako případová studie konkrétní pacientky s CJD. Metodou pro zpracování kazuistiky je podrobné studium zdravotnické dokumentace pacientky v hospicovém zařízení a spolupráce jak s ošetřujícím personálem, tak s lékaři. Na základě zpracované kazuistiky mohu konstatovat, že paliativní péče se sice u rozdílných diagnóz zásadně neliší, nicméně pro péči o pacienty s Creutzfeldt-Jakobovou chorobou je specifické preventivní používání...
|
host ::
RSS.