|
|
Provádění zoorehabilitací v České republice ve srovnání se situací v USA
Váňová, Tereza ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Machová, Kristýna (oponent)
Zoorehabilitace patří mezi složky ucelené rehabilitace, která využívá vzájemného působení dvou různých biologických druhů. První lékařské doporučení k jízdě na koni pochází již z 2. století našeho letopočtu. Psi byli poprvé využiti jako doplňková terapie v 8. století v Belgii. K největšímu rozvoji zoorehabilitace došlo v druhé polovině 20. století.
Psi jsou využíváni v canisterapii díky své přátelskosti i vyšší tělesné teplotě, Kabatchnick a kolegové uvádějí průměrně 38,2°C (2016), které se využívá při polohování. Jsou pro klienty příjemným zpestřením a velkou motivací pro pokroky v jejich léčbě, jejich působení je ale spíše psychologického charakteru.
Hiporehabilitace využívá jako koterapeuta koně, a to díky jeho specifickému trojdimenzionálnímu pohybu, který je nejvíce podobný pohybu těla člověka při chůzi. Jednou ze složek hiporehabilitace, je hipoterapie, která spadá pod složku fyzioterapie. U koní je základní podmínkou pro správné působení na klienty bezchybná mechanika pohybu, která
je přenášena na klienta.
Běžně využíváme k zoorehabilitaci koně a psy, je možné však využít i jiná zvířata, například kočky, fretky, malé hlodavce či hospodářská zvířata. Dochází k tomu jak z důvodů praktických, například ulehčení transportu a snížení nákladů, tak i z důvodu preferencí klientů. Každé zvíře, nehledě na druh, musí být správně socializované a zvyklé na přítomnost lidí.
V České republice je mnoho odborníků, které můžeme srovnávat s odborníky zahraničními včetně USA. Výzkum v oblasti zoorehabilitace je velmi náročný, neboť není možné pokroky nijak měřit ani vážit, ale zkušenosti odborníky posouvají vpřed. Konference, které pořádají mezinárodní organizace, zajišťují jednodušší předávání nově nabytých informací a zkušeností.
|
|
|
Zvíře jako prostředek k navázání kontaktu se seniorem s demencí
Novotná, Martina ; Svobodová, Ivona (vedoucí práce) ; Machová, Kristýna (oponent)
Práce se zabývá problematikou využití zvířat u seniorů trpících demencí.
V současné době dochází k prodlužování života a tím k celosvětovému stárnutí populace. To má za následek vyšší výskyt chronických onemocnění jakým je i demence. Demence s sebou přináší řadu problémů, které omezují život člověka. Postupně sílí až do té míry, kdy se postižený člověk není schopen sám o sebe postarat a je odkázán na pomoc ostatních. Lidé často žijí v domovech pro seniory a jejich léčba zahrnuje také nefarmakologické terapie, přičemž je terapie s využitím zvířat používána stále častěji.
Zvířata mají v současném životě člověka velice důležitou roli, a to zejména na emocionální úrovni. Pro mnoho lidí se stala nenahraditelnými společníky a je dokázán jejich vliv na psychické i fyzické zdraví člověka. Právě toho využívají animal-assisted interventions (AAI) ve všech svých podkategoriích.
Pro seniory trpící demencí představují zvířata především úlevu od deprese, motivaci a příležitost zapojit se do různých aktivit. Je dokázán vliv zvířat na zlepšení kognitivních funkcí a celkovou kvalitu života seniorů. Nejčastěji se používají psi, dále kočky, koně, drobní savci, ptáci a akvarijní rybičky. Každé zvíře má svá specifika a může být použito v rozdílných situacích, nebo mít odlišný vliv na osoby s demencí. Kontakt se zvířaty probíhá formou návštěvních programů, nebo umístěním zvířat do domovů pro seniory, či přímo k jedinci domů. Při návštěvních programech se nejčastěji využívá terapie a aktivity za pomoci zvířat (AAT a AAA). Vždy je důležité stanovit průběh a cíl každého programu. Protože právě plánování je klíčové pro jejich úspěšnost.
|
|
| |
|
|
Využití AAE při integraci dětí s ADHD a Downovým syndromem do běžného školního kolektivu
Halíková, Adéla ; Machová, Kristýna (vedoucí práce)
Cílem práce je sledovat vliv AAE u dětí s ADHD a Downovým syndromem.U dětí s ADHD bude sledován vliv na zmírnění projevů hyperaktivity, zlepšení sociálního chování a koncentrace. U dětí s Downovým syndromem pak především jejich integrace do výuky. Cílem práce je posléze na základě praktického využití canisterapie u konkrétních žáků v dané škole dát podněty pedagogicko-psychologické poradně k dalšímu plánování doporučení, která by byla praktikována jak rodinou, tak školou.
|
|
|
Hodnocení využití terapií za účasti psů v nemocničních zařízeních
Zoulová, Kateřina ; Machová, Kristýna (vedoucí práce) ; Chaloupková, Helena (oponent)
Tato práce se zabývá využitím aktivit za využití zvířat (AAA) a terapií za využití zvířat (AAT) a to v nemocničních zařízeních ve světě a v České republice.
V práci je stručně shrnuta situace využití terapie v dětských nemocnicích, na odděleních akutní péče pro osoby s demencí, u pacientů s akutní schizofrenií, u pacientů s rakovinou a s neurologickým onemocněním. V práci jsou popsány možnosti využití terapie, konkrétní průběhy terapií a uvádí konkrétní jednotky využití psa u pacientů s různými typy onemocnění v zahraničních nemocničních zařízeních.
V praktické části práce jsou popsány výsledky dotazníkového šetření, jenž bylo provedeno v nemocnicích v České republice. Odpovědi respondentů jsou rozděleny do dvou částí.
První část obsahuje odpovědi zdravotnického personálu nemocnic, koordinátorů dobrovolnických center a dalších odborných pracovníků, jenž v nemocničních zařízeních terapii zajišťují. Tyto odpovědi se týkají pojištění, právního šetření a praktické realizace terapie.
Ve druhé části najdeme odpovědi z vyplněných dotazníků od canisterapeutů z jednotlivých zařízení. Popisují, jak samotné terapie provádí, jaké metody jsou využívány, která oddělení jsou navštěvována. Dotazník byl podán do 30 nemocnic, z nichž zpětnou vazbu poskytlo 8. Z těchto zařízení odpovědělo na dotazník 15 canisterapeutů.
|
|
|
Využití zoorehabilitace se psem u tělesně postižených dětí
Vodvárková, Aneta ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Machová, Kristýna (oponent)
Bakalářská práce shrnuje dostupné poznatky k tématu využití zoorehabilitace se psem u tělesně postižených dětí a především také vlivu na jejich zdravotní stav. Kombinuje znalosti z vědecké literatury, které jsou doplněny praktickou metodikou a zkušenostmi získanými přímo v České republice.
Velký význam vztahu mezi člověkem a zvířetem ukazuje na to, jakým způsobem mohou zvířata ovlivnit psychický i fyzický stav klienta. Z mnoha vědeckých studií totiž vyplývá, že terapie se psem jsou velkým přínosem, speciálně pro děti. Významnou cílovou skupinou pro zoorehabilitace jsou klienti s tělesným postižením. Studie potvrzují pozitivní vliv a účinky právě na tyto klienty a zlepšení se prokazuje jak po stránce psychické, tak i fyzické. Existují různé formy zoorehabilitace se psem, které jsou při rehabilitaci tělesně postižených dětí využívány. Při práci s tělesně postiženými klienty se osvědčilo především polohování a programy pro rozvoj jemné motoriky.
Na canisterapeutický tým, složený ze psovoda a jeho psa, jsou kladeny vysoké nároky pro složení daných zkoušek a musí spolu dokonale spolupracovat. Je tedy nezbytná naprostá ovladatelnost psa, jeho odpovídající charakter a výcvik. I psovod musí na dané činnosti být výborně připravený, vzdělaný a zajistit svému psovi a klientovi bezpečí během aktivit.
Ačkoliv jsou zoorehabilitace se psem v České republice poměrně často praktikovány, nejedná se o lékařsky uznanou metodu rehabilitace. Není tak daná jasná a použitelná metodika a terminologie. Právě to by se tedy mělo stát předmětem dalšího výzkumu.
|
|
|
Efekt zoorehabilitace na děti s autismem
Šámalová, Magdaléna ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Machová, Kristýna (oponent)
Bakalářská práce podává ucelený pohled na problematiku vlivu zoorehabilitace na děti s autismem a to především na kvalitu jejich života. Veškeré poznatky jsou čerpány především z nejnovější literatury, která je dostupná.
Zoorehabilitace neboli zooterapie nebo také animoterapie je terapeutická metoda, při které se setkává člověk a zvíře a vzájemně na sebe působí. Ačkoliv problematika názvosloví této metody je stále nevyřešená, z mnoha studií vyplývá, že tato forma terapie příznivě působí na psychické, psychosomatické i somatické problémy. Své uplatnění nachází napříč mnoha obory jako je psychologie, psychiatrie, sociální pedagogika a další.
Jednou z cílových skupin jsou i děti s poruchou autistického spektra. Ze studií vyplývá, že u těchto dětí je možné dojít ke zlepšení kvality v některých oblastech jejich života působením zvířat různých druhů, ať už se jedná o psa, koně či jiná zvířata jako jsou například morčata. Jelikož pozitivní vliv byl studiemi potvrzen u různých druhů zvířat, stává se zoorehabilitace vhodnou podpůrnou terapeutickou metodou, která má široké využití a je stále více vyhledávána. Terapie u autistických dětí probíhají zejména se zaměřením na sociální chování a komunikaci.
I přesto, že výzkum této problematiky je teprve v začátcích a naráží na různé překážky jako je například nedostatek jedinců se stejnou diagnózou, nedostatečné objektivní měření a další, jsou výsledky vcelku pozitivní a množství studií zabývajících se touto problematikou roste.
|
|
|
Využití psa ve fyzioterapii
Sokolíková, Eliška ; Machová, Kristýna (vedoucí práce) ; Chaloupková, Helena (oponent)
Tématem bakalářské práce jsou možnosti využití psa v rozmanitých oblastech a aktivitách v rámci fyzioterapie.
Fyzioterapie je součástí ucelené (komprehenzivní) rehabilitace a zabývá se diagnostikou, léčbou a prevencí poruch pohybového aparátu. Ve své praxi využívají fyzioterapeuté mnoho podpůrných léčebných metod a spolupracují s dalšími obory tak, aby dosáhli co nejlepších výsledků léčby. Terapie s využitím zvířat (AAT) se díky pozitivnímu vlivu na zdraví člověka stává v posledních letech velmi oblíbenou doplňkovou terapií mnoha potíží. Své uplatnění nachází AAT také ve fyzioterapii.
Pes, který patří mezi nejčastěji využívaná zvířata v AAT, může pomáhat v mnoha oblastech fyzioterapie. V práci je popsáno, co musí splňovat pes vhodný pro provádění terapií a jaké jsou teorie účinku AAT na člověka. Tématika rehabilitace za pomoci psa je v práci podrobněji popsána na konkrétních příkladech a nechybí ani kapitola o polohování se psem, které je v rámci terapií se psem využíváno v České republice ve fyzioterapii nejčastěji. Důkazem toho, že pes nemusí být jako součást fyzioterapeutické péče přítomen pouze při terapiích, je kapitola o asistenčních psech pro osoby s pohybovými obtížemi. Pes se v tomto případě stává každodenním pomocníkem a může nahrazovat nejrůznější pomůcky chůze (berle, chodítka) nebo pomáhat s pohybem osobám na invalidním vozíku. Práce také mapuje vliv vlastnictví psa na pohybovou aktivitu. Závěr literární rešerše je věnován kapitole, která zkoumá vliv provádění terapie na samotného psa.
Součástí práce je i praktická část, která obsahuje návrh tří canisterapeutických jednotek pro různé skupiny klientů v rámci fyzioterapie. Canisterapeutické jednotky byly navrženy ve spolupráci s fyzioterapeuty tak, aby bylo možno maximálně využít účinku AAT na pohybový aparát. Návrh zahrnuje plán terapie pro děti s Downovým syndromem, spastickou formou dětské mozkové obrny a pro děti s vývojovou dysfázií.
|
|
|
Využití psa v ergoterapii
Fílová, Zuzana ; Machová, Kristýna (vedoucí práce) ; Chaloupková, Helena (oponent)
Hlavním tématem bakalářské práce jsou možné způsoby využití psa v ergoterapii. V práci je popsána ergoterapie jako léčebná metoda, její historie, definice a hlavní cíle. Na tuto část navazuje popis terapií s využitím zvířat, jejich možnosti využití a princip fungování.
Výzkumy ukazují, že terapie s využitím zvířat mají u klientů řadu pozitivních účinků v oblasti jejich fyzického i psychického zdraví stejně jako klientům pomáhají k lepší sociální integraci. Všechny tyto oblasti spadají zároveň do ergoterapeutické praxe a shodují se s hlavními cíli ergoterapie. Využití psů v ergoterapii má tedy své velké opodstatnění.
V literární rešerši jsou uvedeny možné způsoby využití psa v ergoterapii v oblasti psychického zdraví pacientů jako je například vliv psa na psychickou pohodu pacientů nebo využití psa ke zmírnění pocitu méněcennosti u psychicky nemocných pacientů. Pes se také zdá být velmi vhodným a účinným motivačním prvkem ke komunikaci a spolupráci s terapeutem, k sociální interakci nebo může sloužit jako motivace k pohybu.
Práce se dále zaměřuje na možné způsoby využití psa v ergoterapii v oblasti fyzického zdraví. V práci je popsán pozorovaný vliv přítomnosti psa na zvládání bolesti u hospitalizovaných pacientů. Velmi důležité je také využívání psů jako kompenzační pomůcky.
Práce poukazuje na nutnost dalšího vědeckého zkoumání dané oblasti a získávání relevantních důkazů se zapojením větší skupiny zkoumaných osob.
Součástí práce jsou návrhy canisterapeutických jednotek, které ukazují konkrétní možnosti využití psa v ergoterapii. Jednotky byly vypracovány ve spolupráci s odborníky v oblasti ergoterapie.
|
|
|
Využití psů ve speciálních školách
Kobylková, Anna ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Machová, Kristýna (oponent)
Tato práce je zaměřena na možnosti využití psů u dětí zařazených do speciálních škol s vybranými typy postižení, především s poruchami autistického spektra. Kromě literární rešerše byl také proveden průzkum toho, jak je ve speciálních školách v České Republice rozšířené povědomí o využití psů, a jak případně probíhá.
V první části je vypracován přehled dosavadních poznatků o provádění zoorehabilitace u dětí ze speciálních škol. Nejprve je popsána nejednotná terminologie, poté vybrané typy postižení a náležitosti týkající se psů využívaných v zoorehabilitaci. Například to, že psi jsou pro pozitivně působící interakci s lidmi velmi vhodní, nebo že je nutný správný výběr a výcvik psa. Dále jsou shrnuty studie věnující se vlivu psa na fyziologii prostřednictvím snižování tepové frekvence, tlaku krve a hladiny kortizolu nebo zvyšování hladin hormonů asociovaných s pozitivním prožitkem. Na to navazují poznatky o působení psů na postižené děti, zmiňující především výrazný vliv na sociální, ale i další, dovednosti, odstraňování problémového chování a jiné oblasti. Vždy je ovšem potřeba se snažit tvořit studie co nejprůkaznější. Nakonec je zmíněná nutnost dbát na welfare zvířat a dodržovat při provádění zoorehabilitace etiku.
Ve druhé části jsou zhodnoceny výsledky dotazníku vyplněného zástupci speciálních škol. Z počtu 59 oslovených škol jich odpovědělo 24, ovšem odpovědí ke zpracování bylo 29. U hodnoceného vzorku byla zjištěna vysoká míra informovanosti škol o možnostech využití psa. Tam, kde je využívali, bylo většinou popisováno vhodné a správné provádění s velmi dobrým účinkem na širokou škálu oblastí, jako jsou například sociální dovednosti, komunikace nebo hrubá a jemná motorika. To vše odpovídá informacím shrnutým v první části práce.
|
host ::
RSS.