|
|
Zaměření areálů vodárenských objektů
Mašková, Petra ; Tuček, Pavel (oponent) ; Kalvoda, Petr (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je tvorba účelové mapy polohopisné a výškopisné situace areálů tří vodárenských objektů na území města Žďáru nad Sázavou. Součástí mapy je orientační nekótovaný zákres stávajících inženýrských sítí. Práce se zabývá všemi fázemi tvorby účelové mapy – rekognoskací, vybudováním pomocné měřické sítě, vlastním měřením a zpracováním získaných dat. Měření bylo provedeno metodou RTK a tachymetrií, mapa byla zpracována v prostředí programu MicroStation. Výsledná účelová mapa bude následně vložena do informačního systému majitele dotčených pozemků, firmy Žďas, a.s., jako podklad pro správní a provozní účely.
|
|
|
Příjem těžkých kovů - role kořenového systému
Homola, Adam ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Mašková, Petra (oponent)
Těžké kovy představují významné polutanty půd a pro rostliny za určitých podmínek významné riziko. Patří mezi ně některé esenciální mikroprvky (Fe, Zn, Mn, Mo, Cu, Ni) i toxické kovy (např. Cd, As, Pb, Hg). Esenciální mikroprvky plní v rostlinách důležité funkce, v rostlinném metabolismu jsou zapojeny hlavně jako kofaktory enzymů. Toxické kovy nemají funkci žádnou, přesto se do rostliny v různé míře z prostředí dostávají a způsobují toxicitu. Nadměrná koncentrace esenciálních kovů v rostlině však působí negativně taktéž a rostliny mají různé mechanismy, jak se negativnímu působení bránit. Bakalářská práce se zaměřuje zejména na příjem těžkých kovů z půdy pomocí kořene, čehož se docílí pomocí membránových transportérů. Dále rozebírá několik mechanismů, které se týkají obrany vůči toxicitě těžkých kovů nejen z hlediska regulace příjmu, ale i poté, co se těžké kovy dostanou do rostlinných těl. Tyto mechanismy jsou důležitým aspektem hyperakumulace, která je v této práci zařazena také. Hyperakumulátory využívají těchto mechanismů v úplně jiném měřítku než nehyperakumulátory, což hyperakumulátorům umožňuje žít v prostředích, kde je koncentrace těžkých kovů vysoká, čímž se naprosto od sebe liší. Vlastnosti hyperakumulátorů může lidstvo využít pro své účely, jako je fytoremediace či fytotěžba (anglicky...
|
|
|
Fotosyntetické charakteristiky rostlin bramboru se sníženou expresí transkripčního faktoru BEL11
Dybová, Magdaléna ; Mašková, Petra (vedoucí práce) ; Fischer, Lukáš (oponent)
Lilek brambor (Solanum tuberosum) patří mezi nejdůležitější plodiny na světě. Hlízy se tvoří během morfogenního procesu zvaného tuberizace, jehož načasování je řízeno komplexní regulační sítí, do které zasahují podmínky prostředí i vnitřní faktory. Při studiu regulace tuberizace je nejčastěji využíván genotyp poddruhu S. t. andigena, který striktně vyžaduje krátkodenní fotoperiodu. Kulturní druhy S. t. tuberosum tuberizují i za podmínek dlouhé dne. Regulace iniciace tuberizace zahrnuje působení endogenních faktorů, zejména fytohormonů, sacharidů a mobilních signálů, mezi které patří mimo jiné BEL transkripční faktory - StBEL5, StBEL11 a StBEL29 -, které jsou produkovány listy a transportovány jako transkripty do stolonu. StBEL5 tuberizaci podporuje, StBEL11 a -29 ji naopak potlačují. Cílem této diplomové práce bylo přispět k objasnění role StBEL11 při regulaci tuberizace, a to pomocí charakterizace mutantů se sníženou expresí StBEL11. Dílčím cílem bylo odvození transgenní linie S. t. andigena se sníženou hladinou StBEL11 pomocí konstruktu s úsekem StBEL11 v antisense orientaci pod kontrolou 35S CaMV promotoru. Podařilo se odvodit 42 stabilních transgenních linií připravených ke stanovení hladiny StBEL11 mRNA. Dalším dílčím cílem bylo sledovat vliv snížení StBEL11 na fotosyntetické parametry,...
|
|
|
Reakce rostlin na toxické spolupůsobení arsenu v kombinaci s kadmiem
Burešová, Andrea ; Mašková, Petra (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
Arsen i kadmium jsou neesenciální, vysoce toxické, karcinogenní prvky, které se v prostředí často vyskytují současně. Vzhledem k časté kontaminaci prostředí oběma prvky je nezbytné zkoumat nejen strategie rostlin pro nakládání s jedním (polo)kovem, ale i mechanismy, které vedou k toleranci či naopak citlivosti v přítomnosti obou prvků. Současná expozice více toxickým prvkům může vést k většímu poškození rostlin, ale může mít také za následek nasazení většího množství a intenzity obranných strategií. Zásadním problémem je kontaminace potravního řetězce skrze plodiny rostoucí na kontaminovaných půdách, což v důsledku představuje riziko pro zdraví lidí i zvířat. Cílem výzkumu v tomto směru je akumulaci a translokaci do nadzemních částí co nejvíce omezit, například pomocí porozumění mechanismům stojícím za akumulací a translokací těžkých kovů, nebo stabilizací toxických prvků v půdě, nebo vyčištěním kontaminované půdy. Jednou z metod čištění půd je fytoremediace, ve které jsou většinou naopak využívány rostliny s vysokou tolerancí vůči toxickým prvkům, nazývané hyperakumulátory. Znalosti o ovlivnění obranných strategií a mechanismů vlivem interakce více prvků jsou důležité pro identifikaci rostlinných druhů schopných aktivovat tyto obranné mechanismy, které mohou být použity pro fytoremediaci na...
|
|
|
Regulace zakládání hlíz u bramboru: role auxinu
Myslivcová, Jitka ; Mašková, Petra (vedoucí práce) ; Havelková, Lenka (oponent)
Lilek brambor (Solanum tuberosum) tvoří podstatnou složku potravy po celém světě. Proces tvorby hlíz, tuberizace, je řízen souhrou vnějších podmínek a vnitřních poměrů v rostlině. Pochopení molekulární podstaty regulace tuberizace včetně vlivu fotoperiody, ukazuje na klíčovou roli mobilních signálů. Mezi signály působící morfogenní změny ve stolonu patří transkripty StBEL5 a POHT1, které jsou translatovány ve stolonu a tvoří heterodimer, jež je schopný regulovat geny s motivem TTGAC, dále FT homolog StSP6A mobilní z listů do stolonu jako protein. Je zřejmé, že se tyto signální dráhy překrývají. Významnou signalizační úlohu mají také fytohormony, mezi jinými i auxiny. Během iniciace hlízy dochází k navýšení hladin IAA v pletivech stolonu, během zrání hlízy naopak k poklesu. Na redistribuci auxinu ve stolonu se pravděpodobně účastní PIN proteiny, iniciace tvorby hlíz se účastní i transportéry LAX a ABCB a členové signální dráhy Aux/IAA a ARF. Ačkoli auxiny mají během morfogenní přeměny stolonu prokazatelně důležitou roli, není jejich přesná úloha v procesu dostatečně vyjasněná. S auxinovou signalizací je propojená tuberigenní signalizace zprostředkovaná BEL5/POTH1 a SP6A, mezi její cílové geny ve stolonu patří i ty, které kódují proteiny účastnící se biosyntézy (YUCCA1), transportu (PIN1/2/4) a...
|
|
|
Změny obsahu antokyanů a fotosyntetických pigmentů v listech ječmene pod vlivem faktorů klimatické změny
Nikodymová, Michaela ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Mašková, Petra (oponent)
Probíhající klimatická změna a její projevy mají významný vliv na zemědělské plodiny, které jsou vystaveny velkému spektru abiotických (sucho, vysoká či nízká teplota, zvýšená úroveň UV záření) i biotických (patogeny, škůdci) stresových faktorů, které mohou nebezpečně ovlivňovat jejich růst a výnos. Jedním z velmi důležitých příčinných jevů klimatické změny je zvyšující se koncentrace CO2 a dalších skleníkových plynů v atmosféře. Projevy klimatické změny, jako jsou zvýšená teplota a sucho, působí v interakci se zvýšenou koncentrací CO2, a tyto interakce mohou mít závažné dopady na vegetaci. Ječmen je jedna z nejvýznamnějších světových obilnin a existuje a stále se šlechtí velká škála odrůd ječmene, které se liší fyziologickými vlastnostmi. Tyto vlastnosti je třeba experimentálně ověřovat v řízených pokusech, ať už komorových, kdy je ječmen pěstován v laboratorním prostředí, nebo skleníkových, kdy je ječmen pěstován přímo v půdě. Tato diplomová práce zkoumá vliv faktorů klimatické změny a stresových faktorů na obsah pigmentů s významem ochrany rostlin proti stresu, a to fotosyntetických pigmentů a antokyanů v listech ječmene. Zároveň je cílem práce zjistit, zda a jaké jsou rozdíly v reakci na tyto faktory u dvou odrůd ječmene, lišících se svou odolností vůči fotooxidativnímu stresu. Rostliny byly...
|
|
|
Změna v rovnováze BELL transkripčních faktorů jako nástroj posílení tuberizace u vybraných kultivarů bramboru
Zounková, Andrea ; Mašková, Petra (vedoucí práce) ; Fischer, Lukáš (oponent)
Lilek brambor (Solanum tuberosum) je z hlediska lidské spotřeby třetí nejvýznamnější plodinou na světě. Pochopení regulačních mechanismů kontrolujících zakládání hlíz má tedy kromě teoretického i praktický význam. Tuberizace S. tuberosum je komplexní morfogenní proces regulovaný jak podmínkami prostředí, tak vnitřními poměry v rostlině. Environmentální podmínky regulující nástup tuberizace jsou již dlouho známy, nicméně molekulární podstata iniciace tvorby hlíz začala být odhalována teprve nedávno, a to zejména s využitím divokého poddruhu S. tuberosum subsp. andigena. Důležitou komponentou komplexní sítě regulačních drah kontrolujících nástup tuberizace jsou mj. BELL transkripční faktory. Cílem této práce je vychýlit rovnováhu mezi hladinami BELL transkripčních faktorů indukujících a reprimujících tuberizaci směrem k podpoření iniciace tvorby hlíz u vybraných odrůd kulturního poddruhu bramboru Solanum tuberosum subsp. tuberosum (kultivary Kamýk a Korela). Pro dosažení tohoto cíle byly odvozeny transgenní linie s vneseným konstruktem obsahujícím část kódujícího úseku StBEL11 resp. StBEL29 v antisense orientaci (AS) pod kontrolou konstitutivního promotoru a linie nesoucí konstrukt obsahující kompletní sekvence genů StBEL5+StPTB6 pod kontrolou nativních promotorů. Cílem vnesení prvních dvou konstruktů v...
|
|
|
Regulace buněčného cyklu u rostlin: úloha aktivační defosforylace CDK při vstupu do mitózy
Mašková, Petra ; Macháčková, Ivana (vedoucí práce) ; Havel, Ladislav (oponent) ; Vaňková, Radomíra (oponent)
Shrnutídisertačnípráce Buněčnédělení je jednou z elementárníchvlastností všech Žívých organismů.Zák|adní mechanismy regulujícíproces buněčnéproliferace na molekulámí úrovni jsou evolučně konzervovány napříč eukaryotickou říší.Buněčný cyklus se standardně dělí na čtyři následnéfáze, přiěemŽhlavní regulačníkroky se soustřeďujído dvou kontrolníchbodů'na přechodu Gr/S a GzlMfáze. Klíčové regulační proteiny, cyklin-dependentní kinázy (CDK), řídí postup celým buněěným cyklem. Jejich funkce je striktně závislá na katalýické cyklinové podjednotce. odpovídajícícyklinový partner interagujícís CDK totižurěuje dobu aktivity konlrrétnfrro CDlícyklinového komplexu vjednotlivých fázích cyklu. Pro získání úplné aktivity vyžadujekomplex dalšíposttranslačnímodifikace, mezi kterépatříi aktivaěnífosforylace a defosforylace CDK na specifických aminokyselinových reziduích. Rostlinný buněčný cyklus disponuje vedle evolučně konzervovaných mechanismů i dalšímiregulačnímiprocesy, kterésouvisejí s odlišnou Životní strategiírostlin. Pruchod Gr/S kontrolním bodem je silně závisl'ý na signálech z vnějšíhoa vnitřního prostředí, předevšímfytohormonech a metabolitech, buňka tak monitoruje příznivost podmínek pro dokončenícelého buněčnéhocyklu. Limitujícím faktorem pro pruchod Gr/S fází je D cyklin, jehož exprese je pod kontrolou cytokininů...
|
|
|
Mutace genů biosyntézy brassinosteroidů a jejich vliv na fenotyp rostlin
Frimlová, Klára ; Rothová, Olga (vedoucí práce) ; Mašková, Petra (oponent)
Brassinosteroidy jsou významnou skupinou rostlinných hormonů, jejichž přítomnost v rostlinách ovlivňuje anatomii, morfologii a vývoj rostlin. Jsou obsaženy ve všech vegetativních a hlavně generativních orgánech. Jejich biosyntéza probíhá přes dvě hlavní dráhy pojmenované jako časná C-6 oxidační dráha a pozdní C-6 oxidační dráha. Biosyntéza brassinosteroidů je katalyzována množstvím enzymů převážně ze skupiny cytochromů P450. Mutace genů ovlivňující biosyntézu brassinosteroidů byly zkoumány především u rostlin Arabidopsis thaliana L., Pisum sativum L., Solanum lycopersicum L. a Oryza sativa L. Vlivem mutací dochází ke změnám složení i množství brassinosteroidů v rostlinách. U mutantních rostlin se redukovaný obsah brassinosteroidů projevuje typickým fenotypem, kterým je redukovaný vzrůst, redukovaná velikost rostlinných orgánů a tmavě zelená barva listů. Fenotyp mutantů se dá zvrátit exogenní aplikací brassinosteroidů, která je však zavislá na koncentraci aplikované látky. Při vyšších koncentracích dochází převážně k inhibici růstu kořenů. Klíčová slova: brassinosteroidy, biosyntéza, mutant, fenotyp
|
|
|
Regulace nástupu kvetení u dřevin
Čermák, Vladimír ; Mašková, Petra (vedoucí práce) ; Čermák, Vojtěch (oponent)
Nástup kvetení je pro dřeviny mírného pásu velice důležitý proces a jeho špatné načasování může způsobit poškození květů a ztrátu úrody. I když je tento proces dobře popsán u jednoletých bylin, jako je například Arabidopsis thaliana, u dřevin stále mnoho otázek zůstává nezodpovězených. Tato práce sumarizuje poznatky o mechanismech nástupu kvetení u dřevin, a to ve srovnání s poznatky dosaženými u modelových rostlin, zejména Arabidopsis thaliana, včetně faktorů zapojených v regulaci procesu kvetení. Konkrétně jsou to FT-like geny a TFL1- like geny, které hrají důležitou roli při regulaci indukce kvetení, a jsou proto podrobně diskutovány. U dřevin mírného pásu následuje po indukci kvetení, ještě před rozkvětem, období dormance. Periodická regulace tohoto stavu je řízena endogenně a krom jiných faktorů je ovlivněna expresí genů DAM. Genetické mechanismy regulující ukončení endodormance u dřevin jsou nápadně podobné vernalizaci u bylin. Hlubší pochopení procesů jako je indukce kvetení a ukončení endodormance nám může pomoci při vývoji kultivarů s modifikovanou dobou kvetení.
|
host ::
RSS.