|
| |
|
|
Natáčení při nízkých hladinách osvětlení
Lipský, Tomáš ; ŠEC, Martin (vedoucí práce) ; MYSLÍK, Jiří (oponent)
V rámci tématu natáčení při nízkých hladinách osvětlení bych chtěl kromě filmového negativu a ostatních k němu se vztahujících již probádaných vlastností a skutečností věnovat pozornost především současným digitálním kamerám využívaných v kinematografii. Dále bych toto téma rozvinul v oblasti problematiky dynamického rozsahu, barevné reprodukce a dalších parametrů, které výrazně ovlivňují práci
a vyjadřovací prostředky kameramana v podmínkách s nízkou hladinou osvětlení. Dalším důležitým aspektem jsou v této problematice skutečné parametry a limity současných zobrazovacích systémů (digitální projekce, LCD monitory a televize, OLED, a jiné technologie) a celkového digitálního řetězce, po kterém může teprve dojít ke shlédnutí a porovnání kvalit výsledného obrazu.
|
|
| |
|
|
Technické prostředky stylizace obrazu
Todorov, Simon ; MYSLÍK, Jiří (vedoucí práce) ; JÍCHA, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce rozebírá problematiku stylizace obrazu skrz technické stránky. Jednotlivé stylizace nejsou popsané. Rozebrány jsou pouze prostředky a je-jich vliv. Rozděleny na dvě jako produkční a postprodukční, jsou popsané jednotlivé klíčové body a techniky, se kterými kameraman zachází. Postupně jsou uvedeny ja-ko související s každým prostředkem parametry, a jaké problémy mohou vyvstat. U každé problematiky je zahrnuta informace, jakým způsobem to ovlivňuje finální vý-sledek. Jsou popsané jevy s toho vyplývající, a nutné změny v postavení kamera-mana jako součásti kinematografie. V práci je zahrnuta kratší úvaha o problémech, tykajících se natáčecích postupů a postprodukčních postupů, prezentaci a archivace.
|
|
|
Současné kamery v digitální kinematografii
Vlnas, Jan ; MYSLÍK, Jiří (vedoucí práce) ; JÍCHA, Marek (oponent)
Obsahem bakalářské práce je porovnání nejpoužívanějších digitálních kamer současnosti v oblasti profesionální kinematografie, ale i v oblasti nízkorozpočtových projektů. Nebudou ale pouze popisovány technické rozdílnosti a parametry jednotlivých typů, jakými jsou rozlišení, velikost senzoru nebo rychlost snímání. Hlavním těžištěm práce budou praktické kvalitativní testy parametrů, které bývají
|
|
|
Stereoskopie a kameraman
Gunaratna, Vidu ; SMUTNÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; MYSLÍK, Jiří (oponent)
Práce je studiem stereoskopie z pohledu kameramana. Vnímá ji v celé své šíři současného užití - od atrakcí v zábavních parcích, přes komerční narativní celovečerní filmy, až po dokumenty s kulturní hodnotou. Krátce se věnuje raným teoriím binokulárního vidění, počátku objevu stereoskopie a stereofotografie. Dále se zaměřuje na stručnou historii stereoskopie v kinematografii od jejího počátku, přes renesanci v 50. letech 20. století, až do současnosti. Pokračuje popisem principů prostorového vnímání, kde mezi klíčové pojmy patří disparita, paralaxa, konvergence a akomodace. Zmiňuje také důležitost nestereoskopických podnětů na stereopsi. Téma fyziologických základů stereopse zakončují vady prostorového vnímání. Další část práce se soustřeďuje na stereoskopické okno, které je analogií k rámu obrazu v běžné kinematografii. Zkoumá vliv velikost předváděcí plochy, omezení vzdálenosti zadního plánu a jevu, který se nazývá porušení stereoskopického okna. Pokračuje rozborem prostoru stereoskopického obrazu a okolnostmi které ovlivňují vjem velikosti předmětů a figur v něm, ale také analýzou vjemu celého obrazu v závislosti polohy diváka vůči plátnu. Pozornost je věnována i speciálnímu případu stereoskopie - ortostereoskopii. Rozvržení hloubky, nativní paralaxa, a pojmy optimální, dostupný a užitý prostor jsou definovány pro pochopení důležitosti konceptu plánu hloubky. Estetika hloubky je demonstrována na několika nedávných stereoskopických filmech. Následuje přehled technických prostředků pro stereoskopii - rigy, 3D monitory a software. Práce pokračuje diskusí nástrojů kameramana, které jsou rozděleny do dvou skupin - nestereoskopické a stereoskopické. Mezi nestereoskopické patří lineární a barevná perspektiva, vzdušná perspektiva, ostrost a neostrost a pohyb kamery. Stereoskopické nástroje tvoří interaxiální vzdálenost a konvergence. Případy hypostereoskopie a hyperstereoskopie jsou chápány též jako výrazový prostředek. Další kapitola je věnována specifikům a omezením stereoskopického snímání - potřeba dokonalého páru kamer, objektivů, specifikum kompozice ve stetoskopii, problémy spojené s polopropustným zrcadlem v rigu, osvětlování a použití kamerových filtrů. Následující část práce se stručně věnuje přidruženým tématům, která mají vliv na obrazovou složku. Jde o scénografii, postprodukci, kde je věnována pozornost gradingu, a různým stereoskopickým projekčním systémům, včetně autostereoskopie. Poslední část práce je rozhovor s kameramanem Andrewem Lesniem, ACS, ASC, který se dělí o svoje zkušenosti z práce na filmu Hobit. Závěrem je zamyšlení nad otázkou, zda je stereoskopie výrazovým prostředkem a pokouší se odhadnout, jakou budoucnost čeká stereoskopie v kinematografii a televizi.
|
|
|
Zdroje světla a jejich využití v kameramanské praxi
Adam, Daniel ; MYSLÍK, Jiří (vedoucí práce) ; ŠOFR, Jaromír (oponent)
Teorie světla- fotometrické jednotky, teplota chromatičnosti; Konstrukce filmových lamp- open face, fresnell; Světelné zdroje- žárovka, HMI, fluorescenční zdroje, LED, halogenové zdroje, keramic, Dedolight, Jemmball; Mobilní aplikace, PocketLD, Helios
|
|
|
Digitální kino a DCP
Votýpka, Vojtěch ; MYSLÍK, Jiří (vedoucí práce) ; JÍCHA, Marek (oponent)
Tato práce pojednává o cestě výroby digitální filmové kopie DCP a možnostech její prezentace v kvalitním digitálním kině standardu DCI. Zprvu se zabývá obecnými úvahami nad moderními médii a vývojem sdělovacích prostředků a posléze komplexně zkoumá problematiku celého výrobního řetězce a jednotlivých aspektů, které mají vliv na výsledek úspěšného zpracování a předvedení díla v co možná nejvyšší estetické kvalitě. Práce přistupuje k otázkám vyvíjejícího se standardu digitálního kina objektivně i subjektivně. Snaží se popsat veškerou související problematiku. Hledět do budoucna a snažit se poučit z chyb minulých, např. omezených možností televizního sdělování a končícího fenoménu filmové kopie.
Práce upozorňuje na smysl otázek spjatých s digitální kinematografií a vysokým rozlišením 2K a 4K, jež nahrazuje vysoce kvalitní standard 35mm kopie. Norma DCI, kterou se nyní promítání řídí, má poměrně velkou toleranci, která způsobuje možnost nedokonale vybavených a nastavených kin. Role kameramana tedy končí opět tam, kde jeho práce obvykle začíná, u stroje, který mění binární kód na analogový proud paprsků tvořících na filmovém plátně perfektní obraz.
Velmi podstatnou částí této práce je její praktická část, výzkum provedený v pěti institucích, kterým byl dodán test DCP, jež byl zdokonalován na základě konzultací s operátory těchto jednotlivých Postprodukcí v Praze a následně jimi proveden export do kontejneru DCP2K pro další zkoumání. Technická příloha testu je na přiloženém DVD.
|
|
|
Snímání více kamerami ve filmu a v televizi
Skriečka, Jan ; Polák, Petr (vedoucí práce) ; Myslík, Jiří (oponent)
Cílem této práce je zmapovat situace, ve kterých lze při natáčení použít více než jednu kameru. Vtomto textu bych chtěl upozornit na fakt, že natáčení více kamerami není jen doménou televizní obrazovky, a že kromě úspory času, může přinést novou kvalitu i do jiných kinematografických děl, jako jsou celovečerní hraný film, nebo dokumentární film. Největší prostor bude věnován hrané tvorbě, a to jak seriálové, tak i celovečerní.
|
|
|
3 D snímání a vjem virtuálního prostoru při projekci
Moulis, Ladislav ; Myslík, Jiří (vedoucí práce) ; Košťál, Emil (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o principu 3D snímání a vytváření iluze prostoru v projekci. Seznamuje čtenáře psychofyziologií prostorového vidění a technickými aspekty stereoskopického snímání a předvádění. Vysvětluje propojenost celého výrobního řetězce počínaje snímáním a stereoskopickou projekcí konče. Podává čtenáři přehled o dnes využívaných systémech v kinech, o pozitivech a negativech a nabízí jejich srovnání. Práce se podrobně věnuje experimentům, při kterých bylo nasnímáno několik modelových situací a na nichž se prokázaly či odhalily některé zákonitosti, které mohou být v další tvorbě užitečným vodítkem při přípravě natáčení stereoskopického snímku.
|
host ::
RSS.