|
| |
|
|
Proměny vypravěče v próze Jaromíra Johna
Kleňha, Petr ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Proměny vypravěče v próze Jaromíra Johna Tato diplomová práce se zaměřuje na funkci vypravěče a jeho různé podoby v Johnově beletristickém díle. Věnuje se problematice konstruování fikčního světa vypravěčem a tomu, jak právě vypravěč ovlivňuje čtenářovo chápání zobrazených událostí. Nejdříve se snažíme porovnat hlavní soudobé koncepty vypravěče jako naratologické kategorie - především pojetí Shlomith Rimmon- Kenanové, Franze Stanzela a Lubomíra Doležela, z nichž práce terminologicky vychází. Teoretické uchopení vypravěče je východiskem pro naratologickou analýzu Johnova prozaického díla z hlediska uplatněných vypravěčských typů na vzorku vybraných autorových děl: výbor povídek s válečnou tematikou Večery na slamníku, romány Moudrý Engelbert, Výbušný zlotvor, Pampovánek, Honda Cibulků; okrajově Estét a další díla. Současně se práce zaměřuje na popsání stavebních postupů, které jsou pro Johnův autorský styl typické - je to zejména využití ironie, principu koláže a dokumentárních prvků. Ukazuje se, že autorova tvorba náležela ve své době k experimentálnímu proudu české prózy. Rovněž si všímáme vztahu autorovy prozaické tvorby a jeho estetického konceptu. Doufáme, že se alespoň částečně podařilo doplnit literaturu o Jaromíru Johnovi, jehož význam a přínos nebyl prozatím úplně doceněn. klíčová slova:...
|
|
| |
|
|
Téma pouti v kanonizovaných dílech české literatury
Guse, Michal ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
K literárnímu výkladu si vybíráme tři zdánlivě nesourodá díla, která však při hlubším zkoumání vykazují neobyčejně velké souvislosti. Řeč je o Labyrintu světa a ráji srdce Jana Amose Komenského, Pouti krkonošské Karla Hynka Máchy a Kulhavém poutníkovi Josefa Čapka. Naším úkolem je vyložit tato tři díla z hlediska literárního a vystihnout jejich filozofický smysl a význam. Nemůžeme se vyhnout ani sociologickému hledisku. Pokusíme se také nastínit jisté souvislosti mezi tematikou těchto děl a událostmi ze života autorů. Zde totiž také nacházíme první styčné body mezi zkoumanými díly. Všichni tři autoři prožívali v procesu tvorby pocity bolesti a vnitřních muk. Jan Amos Komenský byl zklamán porážkou českých stavů po bitvě na Bílé hoře roku 1620, skrýval se nejdříve na statcích Karla st. ze Žerotína, posléze nucen odejít do vyhnanství. Karel Hynek Mácha prožíval duševní muka romantického rozervance a vyděděnce, jehož představa ideálu se rozchází s krutou realitou světa, kde se cítí být osamoceným a samojediným. Josef Čapek jakoby v předtuše bídné smrti, která na něj čekala za branami koncentračního tábora, léčí své nitro poznamenané oběma válkami tvorbou malířskou a literární.
|
|
|
Román ve verších jako zvláštní útvar básnické epiky
Richterová Chrzastowská, Magdalena ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Kořená, Markéta (oponent)
Předmětem této práce bude snaha načrtnout různé varianty pojetí "románu ve verších". Budeme analyzovat a srovnávat rozlišné zpracování tohoto literárního stylu nejen v české literatuře, ale hlavně ve světové, konkrétně v ruské, anglické a polské. Po této interpretační analýze si uvedeme a vysvětlíme zásadní znaky románu ve verších a posoudíme zkoumaná díla z hlediska těchto tánrových znaků a z hlediska směrové poetiky (romantismus - realismus).
|
|
|
Poznamenáni šachtou: proměna poetiky postavy horníka v české literatuře
Sedlářová, Barbora ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se na vybraných textech české literatury v období od začátku století do roku 1978 (sociální próza 1. poloviny 20. století; výrobní drama, resp. jeho hornická varianta; prózy politických vězňů-havířů) zabývá poetikou postavy havíře. Vývoj ve vykreslení obrazu postavy havíře nachází v několika aspektech. Základním přehodnocením prochází proces utvářenosti postavy, resp. její vztah k vypravěči. Proměňuje se také zobrazení čtyř prostředků, které slouží k nepřímé prezentaci postavy horníka - vnější vzhled, činnost, prostředí a jazyk. V úvodu každé kapitoly je uvedena i zmínka o autorech těchto próz.
|
|
|
Motivy zvířat a bestiality ve vybraných dílech Ladislava Fukse
Kuřeová, Petra ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Bakalářská práce se věnuje motivům zvířat a motivům souvisejícím s bestialitou a nelidskostí ve vybraných dílech Ladislava Fukse (Věneček z vavřínu, Pan Theodor Mundstock, Variace pro temnou strunu, Spalovač mrtvol, Myši Natálie Mooshabrové). Zahrnuje jeho tvorbu z 60. let s přesahem k prvotině 50. let a románu z počátku 70. let. Zabývá se motivy zvířat, zvířecími atributy postav, zvířeckostí, surovostí, nelidským počínáním. Cílem práce je zachytit tyto motivy a především charakterizovat jejich význam a funkci v konkrétních dílech a v celkové motivické struktuře Fuksových děl. Klíčová slova: Ladislav Fuks, motiv zvířete, bestie, bestialita, nelidskost, 60. léta
|
|
|
Motivy čtení, psaní a interpretace v povídkách Karla Čapka
Bartošová, Jiřina ; Málek, Petr (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Práce Motivy čtení, psaní a interpretace v povídkách Karla Čapka se zaměřuje na interpretaci Povídek z jedné kapsy a Povídek z druhé kapsy, v nichž tyto motivy nacházíme. Rozboru předchází kapitoly o vztahu Karla Čapka k triviální literatuře, zejména pak k detektivce. Hlavní část věnovaná interpretaci konkrétních povídek je rozdělena do kapitol: Interpretace a Motivy čtení, psaní a interpretace, Motiv interpretace, Moc novin a tajemství písma, Náhoda a interpretace, Filozofie a pragmatismus. Karel Čapek je představen i jako originální tvůrce původní české detektivky s netypickými znaky; díky principu jednoduchosti dociluje velkého ohlasu u čtenářů. Zjišťujeme, jak důležitá je moc a síla literatury a že psát pro všechny neznamená pro Karla Čapka nižší kvalitu, nýbrž ho vede zájem o lidi a snaha o propojení čtenáře s vypravěčem. Klíčová slova: interpretace, motivy, čtení, psaní, čtenář, autor, povídka
|
|
|
Kontrast života a smrti v díle J. K. Šlejhara
Krčálová, Tereza ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Práce se zaměřuje na dílo J. K. Šlejhara ze dvou hledisek. Nejprve představuje Šlejharovo dílo v dobovém literárním kontextu jako výsledek syntézy nových literárních stylů, ve druhé části se věnuje textové analýze a rekonstrukci "uměleckého světa". V první části práce jsou představeny dobové diskuse, které měly přehodnotit a znovu teoreticky ozřejmit funkci umění s ohledem na nově se vyvíjející společnost a nové potřeby člověka. Uvádíme také reflexi v té době velmi aktivního přejímání nových vlivů z cizích literatur a kritické ohlasy realismu a naturalismu. Pro srovnání uvádíme dobové a současné studie pojednávající o díle J. K. Šlejhara, čímž chceme poukázat na měnící se požadavky literatury a umění a na proměnu vnímání literárního díla v časovém odstupu. Druhá část práce se věnuje textové analýze vybraných děl J. K. Šlejhara s použitím metodiky sémiologické literární vědy a rekonstrukce tzv. uměleckého světa autora. Takový přístup nám umožňuje vést paralely s ruskou literaturou 19. století, především s tvorbou N. V. Gogola a F. M. Dostojevského a odhalit styčné body jak v tvoření specifického uměleckého světa, tak v chápání duchovnosti. Klíčová slova: naturalismus, symbolismus, realismus, umělecký svět, duchovnost, tvar, ornament, estetično, smrt
|
|
|
Hypotetičnost postav Weinerových próz a způsoby jejich prezentace
Cesneková, Andrea ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
Diplomová práce Hypotetičnost postav Weinerových próz a způsoby jejich prezentace zkoumá na pozadí relevantních literárně teoretických přístupů literární postavy v prózách Richarda Weinera. Ukazuje, že raným Weinerovým prózám dominuje především pojetí postavy jakožto hypotézy. Hypotetizace postav je dosahováno využitím principů zdvojování, redukování a schematizace, jakož i vypravěčskou strategií. Způsob, jakým autor konstruuje své literární postavy, je blízký výrazovým prostředkům expresionismu a tvoří neodmyslitelnou součást autorovy poetiky.
|
host ::
RSS.