Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 58 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Způsoby vzniku a reprodukce historického vědomí na příkladu spolku Radecký Praha
Petrnoušková, Anna ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Diplomová práce "Způsoby vzniku a reprodukce historického vědomí na příkladu spolku Radecký Praha" se zabývá historickým vědomím, jeho utvářením a reprodukcí na příkladu spolku Radecký Praha. V teoretické části práce je vedle historického vědomí věnována pozornost i tématům s ním souvisejícím jako je kolektivní paměť, historická paměť, místa paměti, či národní identita, jelikož hranice mezi těmito pojmy je často přinejmenším nejasná. Teoretická část diplomové práce pojednává o přístupech jednotlivých odborníků v této oblasti (jako jsou Maurice Halbwachs, Janu Assmann, Miroslav Hroch a Pierre Nora), které poskytují určité metodologické zázemí vlastního výzkumu. Součástí empirické části práce je výzkum spolku Radecký Praha, který usiluje o navrácení pomníku maršála Radeckého na Malostranské náměstí a neztotožňuje se zcela se současnou podobou historie. Výzkum se snaží prostřednictvím analýzy polostrukturovaných rozhovorů popsat a pochopit způsoby vzniku a reprodukce historického vědomí jeho členů. Závěr empirické části práce obsahuje shrnutí a komparaci výsledků výzkumu s tezemi autorů zabývajících se podobnou tematikou. Tato práce je přínosná především proto, že zůstává kdesi na pomezí historického a sociologického přístupu a názorně ukazuje vznik a reprodukce historického vědomí na příkladu spolku...
Každodenní život rusky mluvících studentů v Čechách (na základě hloubkových rozhovorů)
Chernyshova, Evgeniia ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Marková, Alena (oponent)
Téma práce se týká každodenního života rusky mluvicích studentů v Čechách. Jejím cílem je postihnout určité rysy každodenního života rusky mluvicích studentů v ČR. Skládá se z několika kapitol. Teoretická část je věnována vymezení klíčového pojmu "každodennost", jeho charakteristikám, obsahuje stručný přehled vybraných knih a teorií tykajících se této problematiky a také popis základních teoretických východisek v sociologii každodennosti. Historická část se zabývá popisem vybraných denních činností a zaměřuje se na život rusky mluvících studentů na území Čech v 20. letech XX. století. Metodologická část popisuje, co je kvalitativní výzkum, jak byla získána data a samotný průběh výzkumu. Praktická část se věnuje výsledkům výzkumu.
Nacistická ideologie ve vztahu k duševně nemocným lidem
Kučerová, Zuzana ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Diplomová práce "Nacistická ideologie ve vztahu k duševně nemocným lidem" se zaměřuje na východiska a myšlenkové proudy této ideologie, jež ve svém důsledku vedly k sociálnímu vyloučení lidí s určitým handicapem, a k jejich následné systematické likvidaci. Přestože lze práci časově ohraničit roky 1933 - 1945, sleduje také vývojovou linii vybraných vědeckých disciplín, které se do formování nacistické ideologie významně promítly. Primárně se tak jedná o vědu historickou, lékařské obory, genetiku, rasovou hygienu, vznik vědy eugenické a další příbuzné disciplíny. Práce dále zohledňuje dobovou hospodářskou situaci s jejími mnohými sociálními problémy, které vyvstaly v důsledku uspořádání světa po první světové válce a proměn tehdejšího sociálního světa. Práce dále zachycuje proces změn v postavení duševně nemocných lidí v běhu dějin. V neposlední řadě popisuje praktické důsledky těchto změn, jimiž byly "nucené sterilizace" a "eutanazie" dětí i dospělých. Nacistická ideologie je v tomto ohledu nahlížena v rovině legislativní, teoretické s širším historickým kontextem a v rovině praktické v podobě důsledků dvou předchozích. Klíčová slova: nacistická ideologie, duševně nemocní lidé, nucené sterilizace, nacistické "eutanazie", program T4, rasová hygiena, eugenika, pojetí národa, druhá světová válka,...
Přestupové hnutí v Mělníku roku 1921
Novák, Jiří ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá "přestupovým hnutím" v Mělníku v roce 1921. Řečený pojem odkazuje na kampaň, která se snažila přesvědčit obyvatelstvo, aby před sčítáním lidu konaném v únoru 1921 vystoupilo z římskokatolické církve, a aby tak vyjádřilo emancipaci našeho národa od církve. Vůdčí ideou přestupového hnutí bylo přesvědčení, že Řím vždy byl naším nepřítelem, že protestantismus je vlastní podsta- tou naší národní identity a že katolická církev byla spojencem Habsburků. Předkládaná práce se snaží prozkoumat roli vedoucích skupin přestupového hnutí (Církev československá, Českobratrská církev evangelická, Volná myšlenka) v Mělníku, roli místního tisku i reakci duchovní správy. Výzkumné jádro práce je za- loženo hlavně na pramenech, a to jak archivních, tak i vydaných. Bylo zjištěno, že přestupové hnutí bylo v Mělníku poměrně úspěšné. Nebyly za- znamenány žádné násilné střety. Místní tisk hrál významnou roli a přestupové hnutí podporoval. Klíčová slova: přestupové hnutí, Mělník, Církev československá, Českobratrská církev evangelická, Volná myšlenka, diskursivní analýza
Občanská nauka na středních školách v období transformace (1989-1995)
Sokolová, Františka ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá transformací českého vzdělávacího systému v období od listopadu 1989 do konce roku 1995. Hlavní pozornost je věnována předmětu Základů společenských věd, před rokem 1990 nazývaném Občanská nauka, vyučovaném na středních školách. Práce je založena na výzkumu primárních pramenů - učebnic, učebních osnov, časopisů a dalších zdrojů informací přibližujících transformaci středoškolského předmětu. Práce je zaměřená na transformační fázi, projevující se velkou mírou liberalizace. Projevila se jednak v rozmanitosti škol a služeb, které nabízely, jednak v jisté míře chaosu, který znemožňoval hladký přestup mezi školami. Studovala jsem, zda se tato tendence projeví i ve školním předmětu, který do značné míry změnil svou podobu. Komunistická Občanská nauka byla ideologicky ovlivněna a měla sloužit jako nástroj k reprodukování politických a ideologických idejí. Nově zavedený středoškolský předmět Základů společenských věd odmítal politický ráz a soustředil se na předávání základních znalostí z vědních disciplín jako sociologie, psychologie, politologie, ekonomie nebo filozofie. Prostřednictvím srovnávání látky obsažené v učebnicích s učebními osnovami předmětu, ale také na základě dalších ukazatelů představuji řadu rozdílů mezi učebnicemi, které byly vydány mezi lety 1989 a...
Každodennost žen-matek za normalizace z hlediska výchovy dětí a péče o rodinu
Kotasová, Eva ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Dudová, Radka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mediálním obrazem každodenností žen v období socialismu. Zaměřuje se na časový úsek let 1970 - 1975, tedy na tzv. ranou normalizaci v ČSSR. Cílem práce je zjistit, jak tuto každodennost v uvedeném období interpretoval dobový časopis Vlasta. Tato analýza je přínosná především proto, že vypovídá o do jisté míry idealistické prezentaci životního způsobu socialistických žen, o jejich každodenních starostech a problémech. V rámci analýzy budou zkoumány články, které pojednávají o péči o rodinu a domácnost, o výchově dětí v rodině a institucionálních zařízeních, o roli muže v rodině, psychickém a fyzickém zdraví, kosmetice, módě atd., tzn. o veškerých aspektech, které ke každodennosti patří a které ji formují. Prostřednictvím těchto témat, která ženy zajímají, časopis současně nenápadně formoval ideál socialistické ženy. Ve sděleních, která se týkají každodenního života, předával ženám hodnoty, stereotypy a dokonce ideologické principy tehdejší socialistické společnosti. Hlavním cílem analýzy je vytvořit komplexní obraz této každodenní praxe v časopise Vlasta. Klíčová slova Každodennost, žena, socialismus, normalizace, časopis Vlasta, péče o rodinu, domácnost, děti
Mýtus hebrejského moře: jeden s aspektů sionismu Zeeva Žabotinského
Coman, Adam ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent) ; Wein, Martin (oponent)
Předkládaná disertace zkoumá ideu tzv. Hebrejského moře a proces její mytologizace v díle a politické činnosti Vladimira (Ze'eva) Žabotinského. Žabotinskij (1880-1940), vedoucí představitel sionistického revizionistického hnutí, rozvinul koncept Hebrejského moře, který dále uplatňoval v různých oblastech svých sionistických aktivit. V rámci vnitřní sionistické politiky tato idea sloužila jakožto prostředek ke zvýšení vlivu na sionistickou mládež a na průběh formování nového Židovského národa, a to zejména vůči sionismu dělnickému, hlavnímu ideologickému směru tehdejšího sionismu. V tomto ohledu bylo největším úspěchem tohoto konceptu založení námořní akademie Civitavecchia v Itálii. Na mezinárodně-diplomatické úrovni byla myšlenka Hebrejského moře využita k upevnění politických vztahů mezi revizionismem a Itálií, o což Žabotinskij usiloval již od počátků své sionistické kariéry. Koncepce Hebrejského moře taktéž přispěla významnou měrou při formování Žabotinského osobité představy národní identity, podle které byli Židé vnímáni jakožto obyvatelé Středomoří, a nikoliv jakožto pouštní, či blízkovýchodní národ. Tato představa vychází z tehdejších teorií o hebrejské identitě, podle kterých je nutné Hebrejce primárně spojovat s Fénickou říší, a ne nutně s židovským monoteismem. Z ekonomického hlediska...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 58 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
17 MARKOVÁ, Aneta
1 MARKOVÁ, Anežka
12 MARKOVÁ, Anna
11 Marková, Adéla
2 Marková, Agáta
11 Marková, Alena
2 Marková, Alice
1 Marková, Almíra
1 Marková, Andrea
17 Marková, Aneta
12 Marková, Anna
1 Marková, Apolena
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.