|
|
Changes of the intracellular redox state during virus infections
Kompas, Maroš ; Mělková, Zora (vedoucí práce) ; Trejbalová, Kateřina (oponent)
Vírusy predstavujú infekčné agens, v súvislosti s ktorými dochádza k narušeniu redoxnej homeostázy hostiteľských buniek. Tento efekt je daný buď výsledkom odpovede hostiteľskej bunky na infekciu, alebo prostredníctvom génových produktov vírusu. Pri narušení redoxnej homeostázy dochádza k aktivácií bunkovej adaptívnej odpovede na oxidatívny stres pomocou Nrf2, výsledkom čoho je posilnená exprimácia antioxidačných enzýmov, ktorých úlohou je navrátiť redoxné prostredie bunky na fyziologické hodnoty. Za suboptimálnych redoxných podmienok, alebo za predpokladu, že v bunke bola detegovaná prítomnosť cudzorodej nukleovej kyseliny, rovnako dochádza k aktivácií redoxne senzitívneho transkripčného faktora Nf-κB. To vedie k aktivácií expresie mediátorov imunitných odpovedí, ktoré majú pri dlhodobých zápaloch nepriaznivé účinky na okolité tkanivá. Túto skutočnosť využívajú vírusy, ktoré si v procese evolúcie vyvinuli prostriedky, vďaka ktorým dokážu zneužiť či zablokovať tieto dráhy, výsledkom čoho dochádza k propagácií infekcie. Kľúčové slová: redoxný stav bunky, ROS, RNS, oxidatívny stres, antioxidační enzýmy, regulácia génovej expresie, vírusové infekcie
|
|
|
Vliv interferon regulujícího faktoru 3 na imunitní odpověď proti viru vakcínie v atopickém organismu
Pilná, Hana ; Mělková, Zora (vedoucí práce) ; Drbal, Karel (oponent)
Virus vakcínie (VACV) je obalený DNA virus z čeledi pohybuje kolem 200 kpb. Velká kapacita genomu umožňuje VACV kódovat řadu faktorů, které jsou postradatelné pro replikaci a šíření viru in vitro, avšak interferují s imunitní odpovědí hostitele. I přesto je VACV silně imunogenní. Buněčná i humorální imunitní odpověď u atopiků je do značné míry deregulována, což s případě infekce nebo při aplikaci vakcín na bázi replikace schopných virů přináší komplikace, jako např. způsobený VACV ověď spočívá mimo jiné v inhibici exprese interferonu (IFN) typu I, a to na mnoha úrovních - například prostřednictvím β následně indukuje expresi IFN a interferonem inducibilních genů. Při inhibici fosforylace a 3 k expresi těchto genů nedochází. Pro překonání tohoto bloku byl připraven rekombinantní VACV exprimující myší IRF IRF3). Již dříve bylo ověřeno, že exprese tohoto uměle vloženého IRF β imunitní odpověď spontánně atopického organismu, myší kmene Nc/Nga, a normálního organismu, myší kmene Balb/c. Dle získaných výsledků exprese rekombinantního IRF ovlivňuje především β β buněčných liniích a moduluje expresi řady cytokinů v kůžích obou pozorovaných myších kmenů. Imunizace pomocí WR IRF3 rovněž vede k navození lepší protektivní Klíčová slo β, 1β, myši kmene Nc/Nga, myši kmene Balb/c
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Effects of heme arginate in HIV-1 acute infection and in latency reversal
Prakash, Shankaran ; Mělková, Zora (vedoucí práce) ; Hirsch, Ivan (oponent) ; Hejnar, Jiří (oponent)
V současnosti dostupná antiretrovirotika efektivně potlačují replikaci HIV-1 a blokují progresi onemocnění. Virus však není možné eliminovat z organismu, neboť HIV-1 integrovaný do genomu není existujícími antiretrovirotiky ovlivňován. Aktivně se proto vyvíjejí nové látky schopné reaktivovat provirus a zlikvidovat latentní rezervoár, tzv. terapie "shock and kill". Normosang (hem arginát; HA) je preparát obsahující lidský hemin využívaný k léčbě akutní porfyrie. Hem je fyziologicky degradován hem oxygenasami na železo (Fe2+ ), oxid uhelnatý (CO) a biliverdin, který je dále přeměňován biliverdin reduktasou na bilirubin. V této práci jsme prokázali, že HA inhibuje replikaci HIV-1 při akutní infekci, což bylo doprovázeno inhibicí reversní transkripce. Naproti tomu HA působil synergicky s forbol myristyl acetátem (PMA) a reaktivoval HIV-1 provirus v buňkách ACH-2 a HIV-1 "minivirus" v klonech buněk Jurkat A2 a H12. HIV-1 "minivirus" byl reaktivován i samotným HA. Dále jsme studovali efekty degradačních produktů hemu na reaktivaci latentního HIV-1 přidaných jednotlivě. K tvorbě Fe2+ jsme využili askorbát, jehož přidání zvyšovalo expresi HIV-1 proviru i "miniviru". Další dva degradační produkty hemu, CO a bilirubin, expresi proviru inhibovaly. Antioxidans N- acetylcystein stejně jako chelátor železa...
|
|
|
Experimentální a klinicky využitelné vakcíny na bázi viru vakcínie
Pilná, Hana ; Mělková, Zora (vedoucí práce) ; Šroller, Vojtěch (oponent)
Virus vakcinie (VACV) je obalený DNA virus patřící do rodu Orthopoxviridae. Jedná se o laboratorní virus, který nemá v přírodě známého přirozeného hostitele, a jehož přesný původ zůstává doposud neobjasněn. Jeho význam pro člověka je ovšem značný. V prvé řadě to byly právě různé kmeny VACV, které byly použity pro přípravu vakcín při eradikaci pravých neštovic. I dnes je vynakládáno nemalé úsilí na přípravu efektivnějších a bezpečnějších vakcín proti pravým neštovicím, a to mimo jiné kvůli stále existujícím obavám, že by variola virus - původce pravých neštovic - mohl být zneužit jako biologická zbraň. Pokrok v genovém inženýrství umožnil další využití potenciálu VACV jako vektoru, neboť VACV umožňuje inkorporaci cizorodé genetické informace a její expresi v hostiteli. Navíc se VACV replikuje výlučně v cytoplasmě, což snižuje riziko začlenění virové DNA do DNA hostitele. Tyto a další vlastnosti dělají z VACV ideálního kandidáta na vektor pro přípravu vakcín proti celé řadě heterologních infekčních a onkologických onemocnění. Tato práce podává přehled klinicky využívaných a některých experimentálních vakcín odvozených z VACV. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Studie vlivu imunologických adjuvans na experimentální léčbu nádorů indukovaných HPV pomocí rekombinantních VACV a DNA vakcín
Gabriel, Pavel ; Němečková, Šárka (vedoucí práce) ; Mělková, Zora (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
1 ABSTRAKT O úspěchu nádorové vakcíny rozhodují jak faktory související s vakcínou, které určují hlavní parametry účinné imunitní odpovědi, tak faktory související s hostitelem představované imunosupresivními mechanismy, které umožňují nádoru uniknout imunitnímu systému. V případě VACV může v současnosti, kdy je z důvodů bezpečnosti dávána přednost oslabeným nereplikujícím se virům, nastat problém s jejich nedostatečnou imunogenností. Proto jsou vyvíjeny pomocí delecí neesenciálních genů vakcinační vektory na bázi oslabených rVACV schopných replikace, které navozují silnou imunitní odpověď. Za účelem eliminace vlivu imunosupresivních mechanismů nádorů jsou do vektorů vnášeny geny pro různá imunologická adjuvans (např. geny pro cytokiny). První část práce popisuje naše studium vlivu vCCI na biologické vlastnosti rVACV odvozených z kmene Praha. Při testování delečních a inzerčních mutant vCCI exprimujících s nádorem asociovaný protein HPV16 E7 jsme zjistili, že secernovaný vCCI atenuuje virus in vivo, což korelovalo se sníženou hladinou odpovídajících CC chemokinů v krvi při porovnání s rodičovským virem. Hodnocení specifické CTL odpovědi metodou ELISPOT IFN-γ ukázalo, že imunogennost rVACV produkujícího sekreční vCCI je podobná jako rodičovského viru nebo delečních mutant. Imunizace rekombinantním virem...
|
|
|
Studies of the Mouse polyomavirus: properties of the minor structural proteins, requirements for virion productive trafficking to the nucleus and observed side effects of DNA transfection.
Huérfano- Meneses, Sandra ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Mělková, Zora (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
V této práci jsme zkoumali roli minoritních strukturních proteinů VP2 a VP3 Myšího polyomaviru (MPyV) v replikačním cyklu viru a také specifické aspekty pohybu internalizovaných virionů MPyV buňkou směrem k buněčnému jádru. Disertační práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola řeší otázky interakce VP2 a VP3 se strukturami hostitelských buněk a také roli těchto proteinů v pozdních stádiích virové infekce. Druhá kapitola se zabývá rolí pozdních endozómů, recyklujících endozómů a aktinového cytoskeletu v produktivním transportu MPyV. Kapitola tři obsahuje výsledky studia interferonové (IFN) odpovědi indukované nukleofekcí DNA do buněk. Této poslední studii předcházela analýza putativních změn hladin transkripce buněčných genů (microarray analysis) vyvolaných transientní produkcí VP2 nebo VP3. V první kapitole jsme ukázali, že oba minoritní strukturní proteiny, pokud jsou produkovány v buňkách samostatně (bez VP1) jsou velmi cytotoxické a indukují rychlou, na kaspázách závislou apoptózu. Imunoelektronová a konfokální mikroskopie odhalila afinitu obou proteinů k endobuněčným membránám. VP2 i VP3 byly detegovány na poničených membránách endoplasmatického retikula (ER) a mitochondrií. Interakce minoritních proteinů s membránami, působící poškození organel jako ER a mitochondrie, je zjevně příčinou...
|
|
|
Elucidating the interactions of interleukin-1alpha with components of the eukaryotic transcription machinery
Zámostná, Blanka ; Pospíšek, Martin (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Mělková, Zora (oponent)
5 ABSTRAKT Interleukin-1α (IL-1α) je pleiotropní cytokin, který hraje klíčovou roli v imunitní odpovědi organismu. Je produkován jako prekursor o molekulové hmotnosti 31 kDa, který je štěpen cysteinovou proteázou calpainem za vzniku maturovaného IL-1α (17 kDa) a tzv. N-terminálního peptidu IL-1α (IL-1αNTP; 16 kDa). Ačkoliv IL-1α může být sekretován a spouštět dráhu signální transdukce skrze povrchové receptory cílových buněk, bylo zjištěno, že IL-1α se účastní také některých procesů v buněčném jádře. IL-1αNTP je u vyšších eukaryot vysoce konzervován a obsahuje jaderný lokalizační signál, díky kterému prekursor i samotný IL-1αNTP vstupují do buněčného jádra. Při předchozím výzkumu byla popsána genetická interakce IL-1α s jadernými histonacetyltransferázovými (HAT) komplexy v savčích buňkách a překvapivě také v heterologním kvasinkovém modelu. Tato disertační práce se dále věnuje výzkumu jaderné funkce IL-1α a přináší důkazy o fyzické interakci IL-1α s "HAT/Core" modulem kvasinkových histonacetyltransferáz SAGA a ADA. Výsledky pokusů zahrnujících knock-out jednotlivých podjednotek kvasinkových HAT komplexů a následné koimunoprecipitace poukazují na nový model skládání SAGA komplexu, ve kterém ADA představuje pravděpodobně jen částečně aktivní HAT komplex. V savčích buňkách jakožto přirozeném modelu pro...
|
host ::
RSS.