|
|
Záchovné operace aortální chlopně u pacientů s aortální regurgitací
Holubec, Tomáš ; Žáček, Pavel (vedoucí práce) ; Lonský, Vladimír (oponent) ; Tláskal, Tomáš (oponent)
SOUHRN ÚVOD. V posledních dvou dekádách došlo, především u regurgitačních vad, k rozvoji záchovných operací neboli plastik srdečních chlopní. Záchovné operace aortální chlopně se rozvíjejí spíše v posledním desetiletí, zatímco výhoda plastik mitrální chlopně oproti náhradě je již delší dobu jednoznačně prokázána. Obecně platí, že záchovné operace s sebou nesou prokazatelné výhody plynoucí z absence rizik spojených s implantací umělé, ať mechanické či biologické chlopně. Nevýhodou záchovných operací srdečních chlopní, především té aortální, je jejich vyšší technická náročnost, riziko reziduální regurgitace a zejména riziko selhání plastiky s nutností následné reoperace. CÍL. Cílem práce je zpracování a vyhodnocení krátko- a střednědobých výsledků záchovných operací aortální chlopně u pacientů s aortální insuficiencí, zkoumání vlivu typu aortální chlopně (bikuspidní nebo trikuspidní) a typu záchovné operace (bez a s výkonem na aortálním kořeni) na krátko- a střednědobé výsledky se zaměřením na přežívání, reoperaci aortální chlopně a recidivu/progresi aortální insuficience. Dalším cílem je zhodnocení efektivity a pulzatility externí aortální anuloplastiky prstencem na malé podskupině pacientů pomocí kardio-CT. METODIKA. Od listopadu 2007 do října 2012 byla u 100 pacientů s aortální regurgitací provedena...
|
|
|
Elektivní MIDCAB: shunt nebo okluze? Vyhodnocení protektivní funkce intrakoronárního shuntu na myokardiální poškození
Šorm, Zdeněk ; Harrer, Jan (vedoucí práce) ; Straka, Zbyněk (oponent) ; Lonský, Vladimír (oponent)
1 Souhrn Cíl: Zjistit ochranný efekt intrakoronárního shuntu v prevenci myokardiálního poškození při revaskularizaci stenotické přední mezikomorové větve (LAD) na bijícím srdci z levostranné torakotomie (MIDCAB). Metodika: 38 pacientů bylo náhodně vybráno do okluzní (O, n = 19) nebo shuntové (S, n = 19) skupiny. Krevní vzorky pro stanovení sérových koncentrací troponinu T (cTnT), kreatinkinázy (CK) a její MB frakce (CK-MB), myoglobinu a aspartátaminotransferázy (AST) byly odebrány 30 min. před začátkem chirurgického výkonu, dále 6 a 24 hodin po ukončení operace. Výsledky: 1 pacient z O skupiny a 2 pacienti z S skupiny s předoperačnímí sérovými koncentracemi cTnT ≥ 0,01 μg/l (99. percentil) byli ze studie vyřazeni. Doba konstrukce anastomózy byla výrazně kratší v O skupině (13.44 ± 5.06 versus 18.9 ± 6.56 min., p = 0.0094). Pooperačně, u 6 pacientů z O skupiny (33.3%) a u 6 pacientů z S skupiny (35.3 %) byly sérové koncentrace cTnT nad 99. percentilem. U 2 pacientů z každé skupiny (O 11.1 % versus S 11.8 %) byly sérové koncentrace cTnT nad 10-% CV cutoff (0,03 μg/l). Mezi skupinami nebyl shledán rozdíl v četnosti zvýšených sérových koncentrací cTnT nad 99. percentil a 10-% CV cutoff (p = 1). Pooperační sérové koncentrace CK, CK-MB, myoglobinu a AST se mezi skupinami také statisticky významně nelišily. I v...
|
|
|
Vliv aktivní podtlakové žilní drenáže na červené krevní elementy a další biochemické ukazatele orgánového postižení při kardiochirurgických operacích
Škorpil, Jiří ; Tošovský, Jan (vedoucí práce) ; Lonský, Vladimír (oponent) ; Semrád, Michal (oponent)
Vliv aktivní podtlakové žilní drenáže (VAVD) na červené krevní elementy a další biochemické ukazatele orgánového postižení při kardiochirurgických operacích Úvod: Použitím podtlakové žilní drenáže dochází ke zkvalitnění žilního návratu do rezervoáru mimotělního oběhu a zmenšení náplně mimotělního oběhu. Cílem práce je, v prospektivní randomizované studii prokázat, že výše aktivního negativního tlaku -20 mm Hg až -80 mm Hg nevede k významnému poškození erytrocytů a nezvyšuje významně hladiny biochemických ukazatelů orgánového poškození při kardiochirurgických operacích. Metodika: V prospektivní randomizované studii jsme hodnotili parametry u 85 nemocných indikovaných ke kombinovanému kardiochirurgickému výkonu. Nemocní byli randomizováni do skupin A, B (aplikován podtlak -20 až -80 mm Hg) a C (bez podtlaku). V šesti odběrech byly vyhodnoceny parametry hemolýzy a další ukazatele orgánového postižení Výsledky: Jednotlivé skupiny nevykazovaly soustavně významně vyšší hodnoty indikátorů intravaskulární hemolýzy, poškození formovaných elementů a dalšího postižení orgánů. Taktéž v operační mortalitě, množství krevních transfuzí nebyl dokumentován významný rozdíl. Závěry: Výsledky dokumentují bezpečnost použití VAVD v kardiochirurgii. Analýzy neprokázaly významnou hemolýzu, poškození formovaných elementů či známky...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.