|
|
Rozdíly v růstových parametrech u dětí SGA / IUGR a pacientů s deficitem růstového hormonu na léčbě rekombinantním růstovým hormonem
Kročilová, Kateřina ; Sedlak, Petr (vedoucí práce) ; Lisá, Lidka (oponent)
V České republice se rodí až 5 % SGA / IUGR dětí, což je asi 5 000 dětí ročně, a jejich incidence stále narůstá. U 10 - 15 % neproběhne postnatální kompenzační akcelerace růstu a růstová retardace se pak dále prohlubuje. Od roku 2003 lze tyto děti léčit rekombinantním růstovým hormonem v suprafyziologických dávkách. Diplomová práce přináší údaje o SGA / IUGR dětech a jejich růstových parametrech v průběhu prvních 2 let od začátku léčby, kdy sledování probíhalo v tříměsíčních intervalech. Výsledky jsou porovnávány se skupinou pacientů léčených růstovým hormonem pro deficit růstového hormonu. Byla zpracována růstová data souboru 57 SGA / IUGR dětí, která byla porovnána s daty 34 dětí s deficitem růstového hormonu léčených v letech 2003 - 2015 růstovým hormonem. Léčba obou skupin pacientů probíhala podle shodného terapeutického protokolu, s dávkováním GH dle příslušné diagnózy. Sledovány byly tyto parametry: tělesná výška a hmotnost, růstová rychlost, BMI a hmotnostně - výškový poměr pacientů. SGA / IUGR a GHD pacienti vykazovali odlišný růstový profil v počáteční fázi léčby, kdy GHD pacienti měli vyšší akcelerační pík po 3 měsících od začátku léčby a strmější nárůst růstové rychlosti. Rozdíly v SDS růstové rychlosti nebyly mezi diagnózami signifikantně rozdílné. V počáteční fázi léčby byly nalezeny...
|
|
|
Rozdíly v růstových parametrech u dětí SGA / IUGR a pacientů s deficitem růstového hormonu na léčbě rekombinantním růstovým hormonem
Kročilová, Kateřina ; Sedlak, Petr (vedoucí práce) ; Lisá, Lidka (oponent)
V České republice se rodí až 5 % SGA / IUGR dětí, což je asi 5 000 dětí ročně, a jejich incidence stále narůstá. U 10 - 15 % neproběhne postnatální kompenzační akcelerace růstu a růstová retardace se pak dále prohlubuje. Od roku 2003 lze tyto děti léčit rekombinantním růstovým hormonem v suprafyziologických dávkách. Diplomová práce přináší údaje o SGA / IUGR dětech a jejich růstových parametrech v průběhu prvních 2 let od začátku léčby, kdy sledování probíhalo v tříměsíčních intervalech. Výsledky jsou porovnávány se skupinou pacientů léčených růstovým hormonem pro deficit růstového hormonu. Byla zpracována růstová data souboru 57 SGA / IUGR dětí, která byla porovnána s daty 34 dětí s deficitem růstového hormonu léčených v letech 2003 - 2015 růstovým hormonem. Léčba obou skupin pacientů probíhala podle shodného terapeutického protokolu, s dávkováním GH dle příslušné diagnózy. Sledovány byly tyto parametry: tělesná výška a hmotnost, růstová rychlost, BMI a hmotnostně - výškový poměr pacientů. SGA / IUGR a GHD pacienti vykazovali odlišný růstový profil v počáteční fázi léčby, kdy GHD pacienti měli vyšší akcelerační pík po 3 měsících od začátku léčby a strmější nárůst růstové rychlosti. Rozdíly v SDS růstové rychlosti nebyly mezi diagnózami signifikantně rozdílné. V počáteční fázi léčby byly nalezeny...
|
|
|
Patogeneze vzniku germinálních nádorů: Využití současných poznatků ve včasné diagnostice u pacientů s poruchou pohlavního vývoje
Kaprová, Jana ; Lebl, Jan (vedoucí práce) ; Lisá, Lidka (oponent) ; Zapletalová, Jiřina (oponent)
Pacienti s poruchami pohlavního vývoje a zvýšeným rizikem rozvoje gonadálních nádorů ze zárodečných buněk většinou podstupují preventivní gonadektomii, která vždy vede k nutnosti hormonální substituce, navíc někdy pacienty zbavuje fertility. Cílem práce bylo za pomoci detekce tkáňových nádorových markerů blíže určit riziko rozvoje nádorů u kompletní formy syndromu necitlivosti k androgenům (CAIS) a 45,X/46,XY gonadální dysgeneze (GD) na základě funkčních či fenotypických charakteristik. Pomocí barvení hematoxylinem a eosinem a imunohistochemické detekce OCT3/4, TSPY a KITLG bylo vyšetřeno 37, respektive 36 tkáňových vzorků gonád 19 pacientů s CAIS a 84 vzorků 47 pacientů s 45,X/46,XY GD. U první skupiny byly výsledky korelovány s polohou gonád a předpokládanou mírou aktivity androgenního receptoru. U druhé skupiny byla získaná data porovnána se stupněm virilizace zevního genitálu. Vliv polohy gonád (inguinální nebo abdominální) na histologické změny nelze u pacientů s CAIS nezávisle posoudit s ohledem na nerovnoměrnou distribuci vzhledem k věku. Předpokládaná zbytková aktivita androgenního receptoru má pozitivní efekt na přežití obecné populace zárodečných buněk u (post)pubertálních pacientů, nehraje ale roli v rozvoji jejich atypických (neoplastických) změn. U pacientů s 45,X/46,XY GD byl prokázán významný...
|
|
| |
host ::
RSS.