|
|
Environmentální dynamika svrchního pleistocénu ve střední Evropě: multidisciplinární výzkum spraší, paleopůd a jezerních sedimentů
Hošek, Jan ; Lisá, Lenka (vedoucí práce) ; Nývlt, Daniel (oponent) ; Ložek, Vojen (oponent)
Cílem této práce bylo poskytnout relevantní informace o časové a prostorové dynamice erozně-sedimentačních a zvětrávacích procesů posledního klimatického cyklu a získané poznatky interpretovat v kontextu s paleoenvironmentálním vývojem Evropy. Pomocí široké škály nástrojů instrumentální a paleontologické analýzy byly detailně zpracovány reprezentativní sekvence spraší, paleopůd a jezerních sedimentů z oblasti Českého masívu, karpatské předhlubně a severních okrajů Panonské pánve. Jednotný instrumentálně analytický přístup aplikovaný na tyto facie poskytl řadu nových informací o paleoklimatickém a paleoenvironmentálním vývoji východní části střední Evropy - oblasti situované do tranzitní zóny mezi oceanickým a kontinentálním klimatickým režimem. Jednotlivé výzkumy stratigraficky pokrývají celý úsek svrchního pleistocénu (MIS 5-2; ~130-12,7 ka BP) a jsou prezentovány jako samostatné kapitoly v superpozičním pořadí. V kapitolách III/1-3 jsou představeny výsledky výzkumu šesti sprašových sérií situovaných v centrální části Českého masívu, v transektu moravskými úvaly a na severozápadním, resp. severním okraji Panonské pánve. Detailní paleoenvironmentální analýza, opírající se především o výsledky metod environmentálního magnetismu, geochemie a půdní mikromorfologie prokázala zřetelné rozdíly v...
|
|
|
Proměnlivost mikromorfologie křemenných zrn glacifluviálních akumulací
Krbcová, Klára ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Lisá, Lenka (oponent)
Problematika mikromorfologie křemenných zrn glacifluviálních sedimentů byla nastíněna Mahaneym et al. (2001). Tato práce se zabývá diagnostickými mikrotexturami glacifluviálních sedimentů a změnou frekvence výskytu mikrotextur s rostoucí délkou fluviálního transportu. Vzorky byly odebrány Mgr. Peterem Midou a Mgr. Martinem Hanáčkem na Svalbardu v srpnu 2012. Dva glaciální vzorky a šest glacifluviálních vzorků bylo odebráno v přilehlých oblastech ledovce Bertilbreen a jeden glaciální vzorek a sedm glacifluviálních vzorků bylo odebráno v přilehlých oblastech ledovce Hørbyebreen. Vzorky byly zkoumány elektronovým mikroskopem. Ke zjištění diagnostických mikrotextur glacifluviálních vzorků byla použita korelační analýza a diskriminační analýza. Podobnost jednotlivých glaciálních a glacifluviálních vzorků byla testována jednocestnou analýzou rozptylu ANOVA. Zvyšující se frekvence výskytu V-jamek, zaoblených zrn, klikatých hřbítků a mikrobloků je charakteristickým znakem glacifluviálních křemenných zrn, která byla postižena delším fluviálním transportem. Křemenná zrna postižená výhradně glaciálním transportem měla vyšší zastoupení polozaoblených zrn, rovných stupňů, rovných a obloukových brázd, přilnavých částic, tečkování a vyleptaných orientovaných jamek. Klíčová slova: exoskopie, mikromorfologie...
|
|
|
Exoskopické charakteristiky fluviálních sedimentů
Dolejšová, Michaela ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Lisá, Lenka (oponent)
Tato práce se zabývá mikroreliéfem křemenných zrn fluviálních sedimentů. V každém prostředí působí fyzicko-geografičtí činitelé, kteří podmiňují vznik určitých znaků na povrchu sedimentárních zrn, a proto je možné určit, jak sediment vznikal. Ve fluviálním prostředí lze takto odlišit i více stupňů vývoje v závislosti na energetickém potenciálu toku, resp. délce transportu. Pro srovnání s výzkumy, které byly na toto téma dosud provedeny, byly odebrány vzorky horních (Klínový potok), středních (Volyňka, Labe) a dolních toků řek (Vltava, Knovízský potok) a následně vyhodnoceny.
|
|
|
Exoskopický standard sedimentů glacigenních akumulačních forem reliéfu
Křížová, Lenka ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Lisá, Lenka (oponent)
Tento práce se zabývá srovnáním mikromorfologie zrn morén, mur a jim podobných akumulací. Vzorky morén byly odebrány na Šumavě v okolí Černého jezera, ve Velické dolině ve Vysokých Tatrách a v údolí Labe v Krkonoších. V údolí Bílého Labe v Krkonoších byly odebrány vzorky mur a neověřených akumulací, další akumulace pocházely z údolí Prudkého potoka v Králickém Sněžníku a údolí Vražedného potoka a Velké Kotliny v Hrubém Jeseníku. Sedimenty všech zkoumaných akumulací byly zkoumány pod elektronovým mikroskopem, byly popsány jejich morfologické charakteristiky a vliv prostředí, jehož působením mikrotvary vznikly. Pro porovnání zkoumaných forem reliéfu pomocí koeficientu vzdálenosti byl vypočten exoskopický standard morén, byly provedeny statistické analýzy a zjištěny diagnostické znaky pro odlišení mur a morén. Také byl vypočítán exoskopický standard pro různé typy morén (čelní, boční, bazální), které je možno pomocí metody exoskopie rozlišit. Výzkum mimo jiné ukázal, že existují statisticky průkazné rozdíly mezi murami a morénami, mezi různými typy morén, ale zároveň také že typicky glaciální mikrotextury, jak jsou obecně přijímány, se objevují v podobné míře i na zrnech mur a jim podobných akumulací. Výzkum byl podpořen z grantů GAUK (32107) a GAAV (KJB300460803). Klíčová slova: glaciální sedimenty,...
|
|
|
Metodika odběrů a zpracování vzorků pro geoarcheologický výzkum "Výzkum sedimentárního záznamu"
Bajer, Aleš ; Lisá, Lenka
Geoarcheologie je dnes dynamicky rozvíjející se obor, který se v poslední době významně uplatňuje jako součást archeologických výzkumů především v západní Evropě a Americe. V České republice byla geoarcheologie dlouho chápána zejména ve smyslu určování původu artefaktů, vytipování těžebních okrsků, určení stavebních materiálů, strusek, apod. (Přichystal 2009). V poslední době i u nás došlo k posunu v chápání tohoto meziborového studia, a to směrem k aplikování geovědních disciplín a jejich metod v rámci interpretace formačních procesů archeologických situací a záznamů. Vidění archeologických situací v kontextu geologie, geomorfologie a pedologie může přinést nový pohled v celkové archeologické interpretaci nebo ve směru jakým se bude další archeologický výzkum ubírat. Na rozdíl od principu popisnější archeologie, poskytuje geoarcheologie informace o životním prostředí, využívání a vývoji konkrétních archeologických lokalit a jejich okolí. Může také objasnit způsoby a důvody jejich opuštění. Východiskem georcheologických technik jsou uznávané exaktní metodické nástroje využíváné zejména v geologických vědách. Konkrétní aplikace geoarcheologických metod výzkumu vždy závisí na konkrétní archeologické situaci a tyto mohou být být plně využity pouze při plné součinnosti mezi archeologem a geologem, pedologem (geoarcheologem). Předkládaná metodika si klade za cíl představit a popsat vybrané metody odběru a zpracování vzorků pro konkrétní výzkumné geoarcheologické analýzy. Určena je především terénním archeologickým pracovníkům, studentům přírodovědných archeologických oborů se zájmem o vývoj antropogeně ovlivěné krajiny a všem zájemcům, kteří si chtějí prohloubit znalosti v dané problematice. Metodika je uplatnitelná všemi pracovníky organizací a firem zabývajících se terénní archeologií.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Magnetic fabric and mineralogy of cave deposits in Botovskaya Cave (Eastern Siberia, Russian Federation)
Kadlec, Jaroslav ; Hercman, H. ; Chadima, Martin ; Lisá, Lenka ; Oberhänsli, H. ; Osintsev, A.
The Botovskaya Cave is a typical example of a two-dimensional maze with a total length of explored passages exceeding 60 km, which represents the longest limestone cave system in the Russian Federation. The clastic cave sediments filling the cave passages differ in both mineral and mineral magnetic properties and were deposited under different hydrological conditions. The older portion of the clastic cave fills was derived from overlying sandstones, whereas the properties of younger cave sediments show closer affinity to the soils and weathering products originating on the sandstone plateau above the cave. The cave sediments underwent repeated periods of deposition and erosion during the Tertiary and Pleistocene.
|
|
|
Geologický výzkum Antarktidy
Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno ; Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Praha ; Česká geologická služba, Praha ; Lisá, Lenka ; Holub, František ; Elster, Josef ; Štípská, Pavla ; Košler, Jan ; Mlčoch, Bedřich ; Nývlt, Daniel ; Mixa, Petr
Hlavním cílem projektu v tomto roce byl geologický výzkum v širším okolí budoucí stanice pro potřeby projektovaného biologického monitoringu: Podrobné geologické mapování území; Studium zdrojových oblastí tillů a glacifluviálních sedimentů na ostrově James Ross ve vztahu k paleoklimatologickému a paleogeografickému vývoji oblasti; Geomorfologický výzkum kamenných ledovců, periglaciálních a paraglaciálních fenoménů na ostrově James Ross; Vývoj zalednění na ostrově James Ross, studium glaciálních a glacimarinních sedimentů terciérního i kvartérního stáří a zalednění. Byly realizovány tyto práce: geologické mapování v měřítku 1 : 25 000; Podrobná geologická dokumentace; Odběr horninových vzorků.
|
|
|
Paleogeografická‚ paleoklimatologická a geochronologická rekonstrukce kontinentálního zalednění Česka
Česká geologická služba, Praha ; Růžička, Miloš ; Štěpančíková, Petra ; Franců, Eva ; Gába, Zdeněk ; Koubová, Magda ; Jankovská, Vlasta ; Lisá, Lenka ; Vídeňský, Aleš ; Braucher, Regis ; Hoare, Peter G. ; Hanáček, Martin ; Jarošová, Lenka ; Sikorová, Jana ; Tyráček, Jaroslav ; Janásková, Barbora ; Víšek, Josef ; Nývlt, Daniel
Ve zprávě jsou shrnuty výsledky projektu rozdělené podle jednotlivých dílčích projektů: Korelace ledovcových akumulací pomocí sedimentárně-petrologických metod, Paleogeografická rekonstrukce zalednění vybraných oblastí Česka a Geochronologické zařazení ledovcových akumulací a tvarů reliéfu Česka.
|
|
| |
host ::
RSS.