|
|
Funkce různých typů zpěvu a jeho struktur u pěvců
Pišvejcová, Iveta ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Linhart, Otomar (oponent)
V této literární rešerši shrnuji dosud známé informace o výskytu různých typů zpěvu a jeho charakteristických struktur, u kterých se určilo, v jakém kontextu jsou používány, zda pro jejich užití existují nějaká obecná pravidla a jak moc jsou platná napříč druhy. Práce je zaměřená na samce pěvců (Passeriformes) mírného pásmu, kteří přilétají brzy na jaře na hnízdiště a obvykle v tomto období intenzivně zpívají. V závislosti na druhu a zejména u jednotlivců, má však zpěv různé strukturní složení a časové a frekvenční parametry. Některé druhy používají složité zpěvy a jejich složení mohou během produkce měnit podle toho, komu je zpěv směrován. V tomto případě vypovídá o kvalitě samce délka a propracovanost zpěvu z hlediska počtu a variability slabik. Na druhou stranu některé druhy používají pouze jeden typ zpěvu. Jedinci se pak liší mezi sebou ve způsobu produkce celého zpěvu nebo jen konkrétních struktur. Například slabiky velkého frekvenčního rozsahu a délky jsou považovány za energeticky náročné pro produkci, tudíž mohou být dobrým indikátorem zdatnosti samce. Krátké slabiky produkované v rychlejším tempu jsou nejen energeticky náročné na produkci, ale mohou například i značit agresivní záměry vůči cizím samcům. Obecně můžeme odvodit funkční význam určitého zpěvu podle období před a po spárování a podle...
|
|
|
Effect of selected pollutants on mammalian organisms in vivo and cells in vitro and preparation of specific monoclonal antibodies for their detection
Dorosh, Andriy ; Pěknicová, Jana (vedoucí práce) ; Linhart, Otomar (oponent) ; Motlík, Jan (oponent)
Znečištění životního prostředí a jeho negativní vliv na živé organismy představuje jeden z největších problémů současné lidské společnosti. Populace je den co den vystavována nízkým koncentracím environmentálních polutantů s potvrzeným či předpokládaným negativním efektem na lidské zdraví. Buňky a organismy si v průběhu evoluce osvojily různé způsoby detekce, neutralizace a exkrece většiny toxických látek vyskytujících se v prostředí. Největší riziko tak představují ty látky, které dokáží detoxikačním systémům organismu uniknout nebo působí i ve velmi nízkých koncentracích. Endokrinní disruptory (EDs) pak často představují právě takový typ látek. Endokrinní disruptory mohou být přírodního či antropogenního původu, a mohou v nízkých koncentracích ovlivňovat odpovídající hormonálních receptory. Nejčastějším mechanismem jejich účinku je pak vazba na přirozené hormonální receptory. Jaderné steroidní receptory díky své evoluci, rozmanitosti a specifickým afinitním vlastnostem představují častý cíl endokrinních disruptorů, které jsou díky svým chemickým vlastnostem schopné projít přes buněčné membrány. Takovými endokrinními disruptory jsou například ty, které interferují s estrogenní a androgenní hormonální regulací. Po vazbě na příslušné receptory jsou tak tyto látky schopné negativně ovlivňovat všechny orgánové...
|
|
|
Effect of estrogens and endocrine distruptors on mammalian sperm in vitro and male reproductive parameters in vivo
Děd, Lukáš ; Pěknicová, Jana (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent) ; Linhart, Otomar (oponent)
Souhrn Endokrinní systém představuje jeden z nejvýznamnějších regulačních systémů v organismu člověka a živočichů, který přímo či nepřímo ovlivňuje takřka všechny fysiologické procesy. Hlavním regulačním prvkem endokrinního systému jsou hormony a jejich správná a vysoce regulovaná aktivita je základem pro úspěšnou tvorbu pohlavních buněk, oplodnění a s ním související fysiologické procesy, vývoj zárodku, zahájení puberty a tvorbu potomstva. Estrogeny jsou v obecné rovině pokládány za především samičí hormony, zároveň však vzrůstá množství poznatků o jejich důležité roli při regulaci samčí reprodukce. Jedním z nejdůležitějších poznatků v tomto směru je zjištění, že myší samci s cíleně porušenou funkcí estrogenního receptoru alfa jsou neplodní. Estrogeny a estrogenní receptory jsou také velmi častým cílem endokrinních disruptorů. Endokrinní disruptory jsou přírodní či syntetické látky, které mohou při určitých koncentracích narušovat přirozenou hormonální regulaci člověka a živočichů. Toto narušení může zahrnovat specifickou vazbu na receptory hormonů, vliv na jejich produkci, eliminaci a transport a také nepříliš dobře zdokumentované mechanismy ovlivňující epigenetické regulace. Naším cílem v této práci bylo zhodnotit vliv přirozených estrogenů a endokrinních disruptorů na samčí reprodukci, a to především na...
|
|
|
Molekulární mechanizmy a morfologické změny související s fertilizační schopností spermie myši.
Šebková, Nataša ; Hortová, Kateřina (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent) ; Linhart, Otomar (oponent)
Proces kapacitace a akrozomální reakce (AR) spermie jsou velmi dynamické děje nezbytné pro oplození, kterých se účastní mimo jiné i cytoskeletální proteiny v hlavičce spermie. Studium distribuce aktinu, spektrinu a α-tubulinu v hlavičce zástupců savčích spermií ukázala, že před a po AR dochází ke změnám v distribuci cytoskeletálních struktur v hlavičkách spermií všech zástupců a to zejména v apikální části akrozómu, ale také v ekvatoriální a postakrozomální oblasti hlavičky spermie. Zejména dobře prostudovaný aktinový cytoskelet hraje důležitou úlohu jak v průběhu kapacitace, tak před i po AR Estrogeny vnějšího prostředí mohou interferovat s funkcí endogenních hormonů i ve velmi nízkých koncentracích. Mohou iniciovat interakce se specifickými receptory a tím ovlivňovat signální dráhy vedoucí ke kapacitaci a AR spermií. Účinek 17β-estradiolu, estronu, estriolu a 17α-ethynylestadiolu byl hodnocen podle míry tyrozinové fosforylace a stavu akrozómu během in vitro kapacitace v hlavičce spermie. Ukázalo se, že estrogeny výrazně stimulují proces kapacitace v závislosti na jejich koncentraci. Estrogeny také snižují počet spermií, které procházejí indukovanou AR. Zvýšení koncentrace estrogenů v přírodním prostředí může představovat potenciální riziko ve změnách mechanizmů vedoucích ke schopnosti spermií...
|
|
|
Vliv estrogenních hormonů na kapacitaci a akrozomální reakci myších spermií in vitro
Tejnická, Magda ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Linhart, Otomar (oponent)
V životním prostředí se vyskytuje stále více látek, které mohou působit na reprodukční parametry, jak v samčím, tak v samičím organismu. Současným světovým problémem je snížení kvality spermií, což vede k nárůstu početí dítěte nepřirozenou cestou za použití technik asistované reprodukce na specializovaných klinikách. Mezi tyto látky patří i přírodní estrogeny, které se po vyloučení z těla močí dostávají do odpadních vod. Do lidského těla se zpět dostávají v pitné vodě nebo z potravy a interferují s činností endogenních hormonů již při velmi nízkých koncentracích, proto je vysoce aktuální se v současné době zabývat vlivem těchto látek na savčí spermie. Estrogeny jsou brány jako typicky samičí pohlavní hormony, ale mají významnou roli i v regulaci samčí reprodukce. Endogenní estrogeny jsou u savčích samců důležitou částí endokrinního systému. Účastní se vývoje zárodečných buněk, pochodů spermatogeneze a procesů vedoucích k úspěšnému oplození vajíčka jako je kapacitace a akrozomální reakce (AR). Tyrozinová fosforylace proteinů (p-Tyr) je jedním ze zásadních kroků pro úspěšný průběh kapacitace u spermií, na kterou navazuje fúze plazmatické a vnější akrozomální membrány s následným vylitím akrozomálního váčku a splynutí spermie s vajíčkem. Na laboratorních myších kmene BALB/c byl detailně studován vliv...
|
|
|
Funkce různých typů zpěvu a jeho struktur u pěvců
Pišvejcová, Iveta ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Linhart, Otomar (oponent)
V této literární rešerši shrnuji dosud známé informace o výskytu různých typů zpěvu a jeho charakteristických struktur, u kterých se určilo, v jakém kontextu jsou používány, zda pro jejich užití existují nějaká obecná pravidla a jak moc jsou platná napříč druhy. Práce je zaměřená na samce pěvců (Passeriformes) mírného pásmu, kteří přilétají brzy na jaře na hnízdiště a obvykle v tomto období intenzivně zpívají. V závislosti na druhu a zejména u jednotlivců, má však zpěv různé strukturní složení a časové a frekvenční parametry. Některé druhy používají složité zpěvy a jejich složení mohou během produkce měnit podle toho, komu je zpěv směrován. V tomto případě vypovídá o kvalitě samce délka a propracovanost zpěvu z hlediska počtu a variability slabik. Na druhou stranu některé druhy používají pouze jeden typ zpěvu. Jedinci se pak liší mezi sebou ve způsobu produkce celého zpěvu nebo jen konkrétních struktur. Například slabiky velkého frekvenčního rozsahu a délky jsou považovány za energeticky náročné pro produkci, tudíž mohou být dobrým indikátorem zdatnosti samce. Krátké slabiky produkované v rychlejším tempu jsou nejen energeticky náročné na produkci, ale mohou například i značit agresivní záměry vůči cizím samcům. Obecně můžeme odvodit funkční význam určitého zpěvu podle období před a po spárování a podle...
|
|
|
Genetická struktura populací lína Tinca tinca (Linnaeus, 1758)
Lajbner, Zdeněk ; Linhart, Otomar ; Kotlík, Petr
Ačkoliv lín patří mezi hospodářsky významné druhy ryb a v současnosti zažívá intenzivní domestikaci, pouze několik málo studií se doposud zabývalo genetickou strukturou jeho populací. Předkládáme zde výsledky fylogeografické studie založené na datovém souboru souboru sekvencí DNA pro čtyři jaderné a jeden mitochondriální gen. Do studie byli zahrnuty vzorky z celého areálu rozšíření druhu včetně několika oblastí, kde byl lín vysazen člověkem. Naše analýzy ukázaly hluboké fylogeografické rozdělení populací lína na západní a východní evoluční linii s širokou zónou překryvu v Evropě. Chovné linie z Evropy jsou tvořeny směsí těchto evolučních linií. Budeme diskutovat pravděpodobné historické procesy, které vedly ke zjištěné situaci. Domníváme se, že ve formování současného fylogeografického vzoru hrál podstatnou roli tok genů zprostředkovaný člověkem.
|
host ::
RSS.