Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 17 záznamů.  předchozí11 - 17  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Fotografické album do roku 1914
Lesenská, Lenka ; JŮN, Libor (vedoucí práce) ; Kliment, Petr (oponent)
Vymezení restaurátorských postupu, které jsou jednak vhodné a nevhodné pro restaurování secesních alb v reflexi fotografických technik, které jsou nedílnou součástí alba, a za druhé je cílem stanovení jakési pomyslné hranice, která by doporučovala restaurátorům fotografie, co by v rámci takových dobových alb měli být schopni zrestaurovat sami, u kterých kroků by se již měli radit s odborníkem na tu danou problematiku a které kroky by měli odborníkovy již přenechat. Součástí práce jsou popisy užívaných materiálů, jejich běžná poškození a v neposlední řadě právě restaurátorské postupy.
Konzervátorské a restaurátorské postupy pro daguerrotypii a příbuzné fotografické techniky (finální verze). Památkový postup - Npam a jeho ověření v praxi.
Borýsková, Štěpánka ; Hnulíková, Blanka ; Huňková, Anna ; Jůn, Libor ; Lesenská, Lenka ; Petrillo, Sandra M. ; Švadlena, Jan ; Vávrová, Petra
Navržený památkový postup "Konzervátorské a restaurátorské postupy pro daguerrotypii a příbuzné fotografické techniky" vznikl jako výzkumná aktivita v rámci programu NAKI Ministerstva kultury České republiky a jeho základní principy a výsledky byly ověřeny v rámci výuky magisterského oboru Restaurování fotografie realizovaného na Katedře fotografie FAMU. Postup je určen pro odborně pracující konzervátory a restaurátory, kteří se zabývají problematikou ochrany a péče fotografických materiálů. V tomto případě jde prioritně o nejstarší prakticky využitelnou fotografickou techniku – daguerrotypii, případně o některé další odvozené fotografické techniky (jako např. ambrotypie, ferotypie atd.), kde je možno vysledovat obdobné problémy např. v oblasti použitých adjustací apod. Mnoho uvedených postupů a doporučení má poté obecnější povahu a měly by být aplikovatelné v širším rámci ochrany fotografických materiálů a tak přispět k větší efektivitě aktivit spojených s péčí o kulturní dědictví ČR. Památkový postup je proto jako teoretické východisko rovněž využitelný pro správce a kurátory příslušných sbírek a fondů a díky jeho vzniku mj. v rámci VŠ výuky má rovněž nemalý didaktický rozměr. Společně s paralelně řešenými certifikovanými metodikami se jedná o v současnosti nejkomplexněji zpracovaný materiál k problematice péče o daguerrotypický obraz v českém prostředí a to i s přihlédnutím a využitím nejnovějších zahraničních zkušeností.
Plný text: Stáhnout plný textPDF; Stáhnout plný textPDF
Zrnka písku: 100 let fotografování Blízkého východu v českých zemích
Jůn, Libor
Výstava vznikla na základě spolupráce Národního technického muzea a Akademie múzických umění v Praze, resp. Filmové a televizní fakulty. V českém prostředí se jedná o první rozsáhlejší prezentaci blízkovýchodní fotografie v reprezentativním výběru autorů 19. a 20. století.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Dokumentace a popularizace, fotografie v e službách vědy
Frouz, Martin ; JŮN, Libor (vedoucí práce) ; Kuna, Martin (oponent)
Práce pojednává o využití fotografie ve vědě, zvláště pak archeologii
Orient a fotografie
Jůn, Libor ; Bárta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Silverio, Robert (oponent) ; Woitschová, Klára (oponent)
Fotografická interpretace Egypta v 19. století.
Sokol ve fotografii 1918-1948
Vosáhlo, Martin ; Scheufler, Pavel (vedoucí práce) ; Bárta, Jaroslav (oponent) ; Jůn, Libor (oponent)
Sokolská organizace se v letech 1918-1938 ocitla na vrcholu svého vývoje. Všesokolské slety se staly široce reflektovanými mediálními událostmi tehdejší doby s velkým politickým podtextem, fotografie je jejich nezbytným souputníkem. Sokol fotografie hojně užívá nejen jako záznamu své činnosti, ale i pro svou rozsáhlou propagaci. Vytváří především široce pojaté obrazové kompilace v podobě sletových památníků, které ze zpětného pohledu reflektují jeho vnitřní vývoj. Klíčové je i pozadí vzniku tohoto fotografického záznamu, jeho vývoj, autorská i estetická různorodost. Z druhé strany je to pak obrazové svědectví tehdejšího fotožurnalismu. Ve dvacátých letech stoupá úloha fotografie ve sdělovacích prostředcích, objevují se obrazové časopisy, v českém kontextu je to především časopis Pestrý týden, který Sokolu věnuje značnou pozornost. Vytváří se tak protiváha vůči fotografické sebeprezentaci ze strany Sokola, vzniká možnost komparace a vzájemného ovlivňování.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 17 záznamů.   předchozí11 - 17  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.