Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 78 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Reakce na abiotický stres u rostlin zelených zdí a fasád ve městech mírného pásma
Hrochová, Růžena ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Havelková, Lenka (oponent)
Se zvyšující se urbanizací se zvyšuje teplota měst a vzniká efekt městského tepelného ostrova. Tento efekt se dá zmírnit přítomností vegetace například vertikálními systémy zeleně: fasádami a zdmi. Cílem práce bylo definovat tyto systémy a jejich účinky na městské mikroklima, vytvořit přehled nejčastěji využívaných druhů rostlin pro systémy zeleně a shrnout jejich reakce na abiotické stresy měst mírného pásma. Kvůli nedostatku studií zaměřujících se na mírné pásmo jsem čerpala ze studií z diteránu, jejichž výsledky by se nám v budoucnu mohly hodit díky měnícím se klimatickým podmínkám. Pro výběr vhodné vegetace systémů zeleně můžeme využít šablonu prostředí, rostliny aklimované či adaptované k městskému prostředí. Hlavními mechanismy účinku rostlin na mikroklima je stínění a transpirační chlazení, které ideálně přispívají ke snižování efektu tepelného ostrova za optimální zálivky a ke snížení teploty ve svém okolí. Stresory sledované v této práci byly sucho, vysoká teplota a ozářenost, znečištění vzduchu a zasolení půdy. Na všechny tyto stresory rostliny reagovaly omezením fyziologických funkcí a snížením růstu. Nejčastější reakcí bylo snížení rychlosti fotosyntézy a obsahu chlorofylu. Reakce rostlin vertikálních systémů zeleně na různé stresory a jejich kombinace jsou málo studované a pro jejich účelné...
Termální obrazová data jako nástroj pro hodnocení chladícího efektu rostlin zelených fasád
Nohová, Michaela ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Schwarzerová, Kateřina (oponent)
Urbanizace i globální oteplování stále nabírá na rychlosti a s nimi roste i potřeba zvýšit tepelný komfort obyvatel měst. Kvůli geometrii města a tepelným vlastnostem materiálů, které ho tvoří, vzniká takzvaný efekt městského tepelného ostrova, kvůli kterému je teplota v centrech měst vyšší než v rurálních oblastech. Jedním z možných způsobů zmírnění městského tepelného ostrova je zakomponování vegetace do městské infrastruktury. Právě k tomu slouží zelená architektura, z níž se v této práci zabývám konkrétně zelenými fasádami a jejich chladícím efektem. Vzhledem k tomu, že zelené fasády jsou obvykle velké plochy zeleně, je tato práce zaměřená na termální obrazová data a jejich využití pro měření míry chlazení budov i okolního vzduchu zelenými fasádami. Právě použití termokamer se vyznačuje možností snímat velké plochy a zaznamenávat jejich teplotu v reálném čase, což z termokamer dělá ideální nástroj pro výzkum zelených fasád. Protože je toto téma velmi specifické a v literatuře není ještě tolik rozšířené, rozebírám termografii z více úhlů pohledu v rámci využití pro výzkum fyziologických parametrů rostlin a věnuji se i různým metodám a úskalím práce s termálními obrazovými daty. Klíčová slova: abiotický stres, evapotranspirace, chladící efekt, infračervené záření, městská vegetace, městský...
Podzimní senescence listoví temperátních a boreálních dřevin v podmínkách měnícího se klimatu
Kosová, Barbora ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Podzimní senescence listoví opadavých dřevin mírného a boreálního pásma je každoročně se opakující fenologický jev, který je součástí adaptace k životu v mírném a boreálním pásmu s periodickým obdobím mrazu a omezením slunečního záření. Při senescenci listoví dochází k rozkladu fotosyntetických pigmentů, remobilizaci minerálních živin a následnému opadu listoví. Načasování senescence listoví u boreálních a temperátních opadavých dřevin je řízené vnějšími a vnitřními faktory. Práce je zaměřena na vnější faktory spouštějící sensecenci listoví dřevin. Největší roli pro načasování senescence mají fotoperioda a teplota, které postupně klesají ke konci vegetační doby. Teplota se v důsledku globální klimatické změny zvyšuje, a tím ovlivňuje délku vegetačního období a sekvestraci (poutání) uhlíku do lesních porostů. Klimatickou změnou jsou ovlivněné i další faktory, například dostupnost vody, které mohou senescenci listoví uspíšit. Na dřeviny boreálních a temperátních lesů působí výše vyjmenované faktory v různé míře, a proto je důležité se zabývat jejich reakcemi, abychom byli schopni odhadnout budoucí vývoj senescence listoví i sekvestrace uhlíku v temperátních a boreálních lesích.
Specifika minerální výživy rostlin na hadcových půdách
Škopová, Lucie ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Hadec je metamorfovaná ultrabazická hornina, na které se utváří substrát se specifickými kombinacemi vlastností zodpovědných za tvorbu typických nehostinných podmínek pro život rostlin. Charakteristické chemické složení hadcových půd spočívá v nízkém poměru Ca:Mg iontů, nízkém obsahu biogenních prvků (P, K, N) a naopak ve vysoké koncentraci těžkých kovů (Co, Cr, Ni). Život tamních rostlin stěžují ale i abiotické faktory v podobě skalnatého povrchu, mělké půdní vrstvy a nedostatku vody. Cílem této bakalářské práce bylo shrnout komplex charakteristického hadcového fenoménu, který v mnoha ohledech vytváří stres pro růst rostlin. Díky zmíněné specifitě se hadce vyznačují specifickou flórou a vegetací v čele s řadou endemitů. Práce je zaměřena na specifickou minerální výživu rostlin a shrnuje poznatky o mechanismech adaptace rostlin žijících na hadcovém substrátu. Zaměřila jsem se především na problematiku typického nízkého poměru Ca:Mg iontů v hadcové půdě a popsala funkce těchto prvků v rostlinách a stresové působení nadbytku Mg. Napříč celou touto prací se zároveň zabývám doposud identifikovanými mechanismy přijmu a transportu k hadcům relevantních živin v rostlinách. V závěru se zabývám schopnostmi rostlin přežívat v hadcových půdách i přes velkou koncentraci těžkých kovů, popisuji působení nadbytku...
Vliv umělého nočního osvětlení na ekofyziologické funkce rostlin
Ležal, Lukáš ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Umělé noční světlo, jakožto významný zdroj antropogenního znečištění, bylo dlouhou dobu přehlíženo, jak mezi laickou veřejností, ale i ve vědecké komunitě a na legislativní úrovni. Kroky pro omezení negativních dopadů umělého nočního světla jsou přijímány pozdě a v nedostatečné míře, a právě nízké všeobecné povědomí bylo jedním z podmětů pro vznik bakalářské práce na toto téma. Rostliny jsou skupinou organismů, kterým je věnováno méně pozornosti než například člověku, ačkoliv ho svým ekologickým významem daleko převyšují. Umělé noční světlo má potenciál měnit složení rostlinných společenstev a na ně navázaných potravních řetězců, na jejichž vrcholu stojí i člověk. Toto se děje posunem rostlinných fenologických fází, narušením přirozeného vnímání dne a noci, modifikacemi v růstových vzorcích a morfologických charakteristikách, zvýšeným stresem z ozáření či sníženou efektivitou fotosyntézy. Právě díky komplexním znalostem interakcí rostlin s umělým nočním světlem, může společnost efektivně chránit přírodu a zavést nové nezbytné standardy a potřebné technologie, k zajištění trvalého udržitelného rozvoje.
Využití anatomických, biochemických a fluorescenčních indikátorů stresu pro vyhodnocení reakce na sucho u lokálních ekotypů borovice lesní.
Štěpánová, Kristýna ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Stejskal, Jan (oponent)
Globální klimatická změna a s ní spojené globální oteplování již je problémem pro lesní ekosystémy mírného pásu a v příštích desetiletích se tento problém nadále bude prohlubovat. Mnoho druhů se bude muset přizpůsobit působení multifaktoriální kombinaci stresů, očekává se zvýšení průměrné teploty vzduchu, četnosti a intenzity srážek, zároveň se zvýší intenzita epizod sucha a území zasažených suchem bude přibývat. Je nutné najít způsob, jak pomoci krajině těmto zintenzivňujícím se jevům čelit. Nabízí se možnost výsadby vhodných druhů dřevin, které budou schopny efektivně hospodařit s vodou a přežívat i v obdobích s jejím nedostatkem. Odolnost stromů vůči suchu souvisí s jejich fenotypovou plasticitou a ekotypovou diferenciací. Borovice lesní (Pinus sylvestris L.) se vyznačuje skromnými ekologickými nároky na prostředí a klima stanoviště, je fenotypově plastická a vůči suchu relativně odolná. Cílem této práce bylo 1) zhodnotit a porovnat reakci rozdílných ekotypů borovice lesní na stres suchem v důsledku snížené dostupnosti vody, pomocí anatomických, biochemických a fluorescenčních indikátorů fyziologického stavu, a 2) u vybraných genotypů v rámci lokálního ekotypu borovice lesní v semenném sadu určit biochemický fenotyp v obsahu fotosyntetických pigmentů, jako indikátor fyziologického stavu rostliny...
Experimentální kultivační systémy při výzkumu kořenového systému
Střelec, Petr ; Soukup, Aleš (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Rostoucí povědomí o důležitosti kořenů rostlin přispělo k neustálému vývoji pěstitelských metod, které umožňují efektivnější výzkum kořenů. Vzhledem ke své přisedlé povaze se rostliny při absorpci vody a iontů spoléhají na kořeny (Meister et al., 2014). V důsledku toho se kořeny rostlin musí přizpůsobit řadě nepříznivých podmínek, jako je zasolení půdy, sucho a vysoké teploty. Aby vědci lépe porozuměli reakci kořenů a podpořili rozvoj zemědělství, simulují různé stresory v kontrolovaných podmínkách. Nově vyvinuté transparentní půdy a bezpůdní kultivace mají za cíl překonat omezení tradičního pěstování v půdě, které zahrnuje ne vždy přesnou kontrolu, heterogenitu podmínek a často také destruktivní odběr vzorků kořenů (Gregory et al., 2009). Při plánování pokusu je zásadní zvolit vhodnou kultivační metodu, aby byl zajištěn úspěch. Cílem této práce je poskytnout ucelený přehled o výhodách a omezeních běžně používaných pěstebních technik při výzkumu rostlinného stresu. Transparentní půda spolehlivě napodobuje mechanické vlastnosti půdy, zároveň umožňuje snadný přístup ke kořenům a použití mnoha vizualizačních technik. Na druhou stranu si stále zachovává potřebu větší kultivační plochy stejně jako půda. Další nevýhodou je zvýšená cena (H. Downie et al., 2012; Helen F. Downie et al., 2014). Naproti tomu...
Studium odpovědi fazolu obecného na stres suchem s využitím optických vlastností listu.
Svitáková, Lenka ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Zámečník, Jiří (oponent)
V důsledku klimatické změny dochází v zemědělských oblastech ke zhoršování podmínek pro pěstování mnoha plodin, včetně fazolu obecného. Tyto změny v podobě teplotních výkyvů a zhoršené dostupnosti vody v půdě budou znamenat velkou výzvu pro zemědělství ve snaze zajistit potravinovou bezpečnost lidstva. Cílem této práce bylo studium většího počtu genotypů fazolu obecného za účelem kvantifikace jejich resistence vůči snížené dostupnosti vody v půdě a také pro zavedení nových přístupů pro indikaci stresu suchem za využití optických vlastností listu. Z metodického hlediska tato práce propojuje optické vlastnosti listu s anatomickými a biofyzikálními vlastnostmi listu. Modelovou rostlinou v této práci byla jednoletá rostlina fazol obecný (Phaseolus vulgaris) a fazol ostrolistý (Phaseolus acutifolius). Rostliny byly pěstované ve dvou odlišných podmínkách kultivace - ve skleníku PřF UK v Praze a na poli v rámci pokusů prováděných v Kolumbii v mezinárodním institutu pro tropické zemědělství - Alliance of Biodiversity International a CIAT. Do polních pokusů v Kolumbii bylo zahrnuto 48 genotypů fazolu se zastoupením genotypů z Mezoamerického i Andského genového poolu. Pro skleníkové pokusy a většinu analýz z polních pokusů byly vybrány čtyři genotypy fazolu obecného a jeden genotyp fazolu ostrolistého s...
Vztah biochemických a fyziologických parametrů listu vybraných druhů trav k jejich kompetiční roli v reliktní krkonošské tundře.
Mamula, Petr Martin ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Krkonošská arkto-alpinská tundra je oblast, která je součástí Krkonošského národního parku, s unikátním ekosystémem a biodiverzitou. Tato oblast byla v historii velmi zásadně ovlivněná zásahem člověka, který zde hospodařil a zapříčinil se tak o vznik dnes vzácného ekosystému smilkových (Nardus stricta L.) luk. Na těchto smilkových loukách roste díky nízkému vzrůstu a řídkému olistění smilky mnoho dalších rostlinných druhů, které jsou mnohdy endemičtí a chránění. Smilka (N. stricta) je ovšem v posledních letech přerůstána jinými trávami, jako je například třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa J. F. Gmelin), která svým vyšším vzrůstem a těsným zápojem zakrývajícím povrch neumožňuje růst vzácným druhům jako smilka. Cílem této práce proto bylo u smilky (N. stricta) a dalších tří vybraných druhů trav - metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa (L.) P. Beauv.), bezkolenec modrý (Molinia caerulea (L.) Moench) a třtina chloupkatá (C. villosa), identifikovat na základě biochemických, strukturálních a fyziologických parametrů listoví parametr nebo kombinaci parametrů, které by mohly dávat konkurenčním travinám smilky kompetiční výhodu. Terénní výzkum a odběr vzorků listoví, pro následné laboratorní zpracování, probíhal v okolí Luční boudy v Krkonošské arkto-alpinské tundře v červnu, červenci a srpnu 2020 a...
Adaptace rostlin rodu Plantago k podmínkám prostředí: role sacharidové bilance
Skulníková, Barbora ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Sorbitol řadíme mezi lineární cukerné alkoholy, který spolu se sacharózou patří mezi primární fotosyntetické produkty u čeledi Plantaginaceae. Oba tyto sacharidy jsou také využívány pro alokaci fotosynteticky fixovaného uhlíku na dlouhou vzdálenost floémem. Mnoho druhů rostlin akumuluje cukerné alkoholy při stresu ze sucha nebo zasolení, čímž se zvyšuje jejich odolnost vůči danému stresu. Cílem diplomové práce bylo popsat vybrané metabolické a strukturní rozdíly se zaměřením na bilanci sacharózy a sorbitolu mezi dvěma druhy jitrocele, glykofytním Plantago lanceolata a halofytním Plantago maritima s odlišnými životními strategiemi. Rostliny byly pěstovány v hydroponii v nádobách Araponics. Předchozí výsledky týmu ukazují, že sorbitol je, ve srovnání se sacharózou, v listech jitrocele akumulován až do desetinásobných koncentrací, což je ještě prohloubeno působením stresu, například ze zasolení. Jiný poměr sacharózy a sorbitolu ale rostlina udržuje ve vodivých pletivech a jiný poměr těchto dvou hlavních fotoasimilátů se nachází i ve floému. Předkládaná práce vychází z předpokladu, že odolnost P. maritima souvisí s rozdílnou distribucí asimilátů po rostlině i jejich rozdělováním mezi metabolický, skladovací a transportní pool v rámci produkčního listu, což se projevuje i za nestresových podmínek. U...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 78 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
4 LHOTÁKOVÁ, Zuzana
1 Lhotáková, Z.
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.