|
|
Konceptualizace hudby v písňových textech Jiřího Suchého
Císlerová, Anna ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá konceptualizací hudby v písňových textech Jiřího Suchého, a to na širším pozadí pojetí hudby v češtině. Práce využívá kognitivnělingvistických metod, především se jedná o jazykový obraz světa a teorii pojmové metafory. Cílem práce je rekonstruovat jazykový obraz hudby a identifikovat pojmové metafory, které se v jazykovém materiálu uplatňují. Jako zdroj jazykových dat slouží za prvé výkladové, frazeologické a další slovníky češtiny a za druhé písňové texty Jiřího Suchého. Během zkoumání bylo zjištěno, že konceptualizace hudby představené na slovníkovém materiálu lze nalézt i v textech Jiřího Suchého. Jeho texty však obsahují i další typy konceptualizací, které ze slovníkového materiálu vyčíst nelze. Na základě slovníkových dat rovněž nelze stanovit konotace např. u slova blues - hledání konotací u tohoto slova proběhlo na základě písňových textů. Za největší přínos této práce považujeme odkrytí paralelních pojmových metafor hudby a jazyka.
|
|
|
Determinace, prostředky aktuálního členění a metainformativní status nominální skupiny subjektu
Koulová, Ilona ; Duběda, Tomáš (oponent) ; Lehečková, Eva (oponent)
Rigorózní práce předkládá analýzu lexikálních jednotek determinujících subjekt a studuje jejich vliv na informační strukturu výpovědi. Studium jazykových dat z češtiny a z francouzštiny zakládá výčet hlavních determinantů (člen určitý a neurčitý ve francouzštině, demonstrativní zájmena, pozice subjektu ve větě vzhledem ke slovesu, vytýkací struktury, adverbiální či partikulární výrazy atd.), které mohou obklopovat nominální skupinu subjektu a které se podílejí na utváření tzv. metainformativního statusu výpovědi. Fungování metainformace ve výpovědích práce objasňuje představením Teorie metainformativního centrování, což je teoretický přístup francouzských lingvistů Hélène a Andrého Włodarczykových, kteří vyučují na pařížské univerzitě Paris - Sorbonne. Práce hojně cituje rovněž české lingvisty, kteří položili základ studia o sémanticko-pragmatických souvislostech výpovědi (aktuální členění větné Viléma Mathesia, funkční perspektivu větnou Jana Firbase, ale také závěry Františka Daneše a kolektivu sdruženého okolo Petra Sgalla), nicméně rozbor jazykového materiálu zde zpracovaný vychází výlučně z teoretického hlediska Teorie metainformativního centrování. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv gramatických profilů českých substantiv na jejich osvojování nerodilými mluvčími
Vokáčová, Martina ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Nagy, Marek (oponent)
Předkládaná práce zkoumá vliv frekvenčních charakteristik českých substantiv na jejich osvojování nerodilými mluvčími. První, teoretická část shrnuje diskuzi o významu frekvence pro reprezentaci gramatických kategorií v mysli, která se odehrává v rámci zahraniční kognitivní lingvistiky a psycholingvistiky. Druhá část představuje metodiku výzkumu, způsob získávání a anotace vzorku 20 lemmat z korpusu nerodilých mluvčích češtiny CzeSL-SGT. Ve třetí části je provedena analýza vybraných substantiv s ohledem na jejich gramatické profily (tvořené dvěma až třemi v korpusu SYN2015 nejfrekventovanějšími pádovými tvary). Ukazuje, že produkce nerodilých mluvčích má tendenci se od gramatických profilů odvíjet, což se projevuje jednak ve vysoké korespondenci frekvenčních charakteristik substantiv, jednak v nízkém zastoupení morfologických chyb v jejich nejčetnějších tvarech. Případy, kdy se chybovost od tohoto modelu odchyluje, vysvětluje pomocí typové frekvence - souběžně působícího efektu produktivity určitých deklinačních vzorů - a vyšší relevancí nominativu, jakožto základního tvaru, pro nerodilé mluvčí.
|
|
|
Referenční vlastnosti holé jmenné fráze v češtině
Burianová, Markéta ; Šimík, Radek (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá holou jmennou frází v češtině a jejími referenčními vlastnostmi se zaměřením na kategorii určenosti. Cílem práce je empiricky ověřit, které faktory mají v češtině vliv na interpretaci kategorie určenosti u holých (formálně nedeterminovaných) jmenných frází. První část práce shrnuje existující teorie reference, a to jak obecně, tak v kontextu češtiny jakožto jazyka bez obligatorního vyjadřování determinace. Vycházíme z předpokladu, že interpretace určenosti u nedeterminovaných frází probíhá na základě jejich postavení v rámci syntakticko-sémantické výstavby věty, AVČ a slovního nebo situačního kontextu. Druhá část práce se na základě manuálně anotovaného korpusu holých jmenných frází pokusí ověřit některé teoretické předpoklady nastíněné v první části. V centru zájmu stojí vztah mezi určeností a postavením NP ve větě, dále postavením vůči slovesu a také souvislost s rozvitostí NP. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Využití překladu ve výuce češtiny pro frankofonní mluvčí
Skoumalová, Anna ; Hrdlička, Milan (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi využití překladu ve výuce češtiny pro frankofonní mluvčí. Cílem diplomové práce je analyzovat využití překladu v učebnicích češtiny pro frankofonní mluvčí, konkrétně zkoumat druhy a zastoupení překladových cvičení ve vybraných učebnicích a sledovat zařazování komunikačně orientovaných překladových cvičení. Na základě provedené analýzy práce formuluje lingvodidaktická doporučení, která by mohla přispět k plnohodnotnějšímu využití překladu ve výuce cizích jazyků, respektive ve výuce češtiny jako cizího jazyka. Dílčím cílem práce je zmapovat postoj studentů k překladu ve výuce češtiny jako cizího jazyka prostřednictvím dotazníkového průzkumu.
|
|
|
Lexikálně-chuťová synestézie českých mluvčích
Hupáková, Kateřina ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Tato práce představuje aktuální poznatky o synestézii jako specifickém způsobu vnímání, kdy určitý vjem (tzv. spouštěč) vyvolává vjem jiný, který není reálně přítomen (tzv. průvodce). Zvláštní pozornost upírá na typ synestézie, u něhož je průvodcem chuť (slova > chuti), nazývaný lexikálně-chuťová synestézie. Ve své výzkumné části se věnuje praktickému výzkumu lexikálně-chuťové synestézie u českých rodilých mluvčích. Popisuje metodologii sběru dat, proběhlá dotazníková šetření a volbu respondentů. Svůj hlavní přínos vidí v podrobné charakteristice projevů lexikálně-chuťové synestézie u čtyř vybraných synestetiček, s nimiž byl realizován cca hodinový rozhovor tázající se na povahu jejich prožitků, který se stal stěžejním materiálem práce. Získané informace z realizovaného výzkumu usouvztažněné s poznatky z odborné literatury jsou přehledně shrnuty v závěru práce.
|
|
|
Onomatopoia v české dětské literatuře
Bartošová, Helena ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
(česky) Onomatopoia jsou v české jazykovědné literatuře nejčastěji dávána do souvislosti s dětskou literaturou, případně řečí orientovanou na dítě. Tato práce nahlíží na zvukomalebná citoslovce z hlediska jejich funkce v obou výše naznačených oblastech a přidává i další možné pohledy na tyto jazykové prostředky. Práce teoreticky shrnuje poznatky o zvukomalebných citoslovcích v základních českých lingvistických příručkách a článcích, jež se problematikou zabývají. Pro porovnání představuje i ve světě častěji uplatňovanou lingvistickou disciplínu zvukového symbolismu a některé jeho konkrétní aspekty, např. jeho typologii a vybrané gramatické jevy pozorované v českých zvukomalebných citoslovcích. Následně uvádí základní kontext vývoje dětské řeči a přináší možná vysvětlení pro existenci zvukově symbolických prostředků v řeči orientované na dítě. Představen je i široký význam konkrétních českých jazykových výrazů dítěte z případové studie. Mapovány jsou korespondence konkrétních onomatopoických výrazů získaných jednak z případové studie česky hovořícího dítěte v jednoslovném období, a za druhé ze vzorku dětské literatury zúženého na období od 1 do 3 let věku dítěte. Naznačeny jsou posuny významů, některé gramatické jevy a kontextové projevy, připojeny jsou i poznámky ke grafickému záznamu.
|
|
|
Homonymie pasivních participií v současné češtině
Bodanská, Daniela ; Petkevič, Vladimír (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Práce popisuje a analyzuje různé typy slovnědruhové homonymie tvarů pasivních participií v současné češtině. Teoretickým základem jsou především mluvnice češtiny a odborné práce týkající se anotování korpusů, analyzovaným materiálem data z psaného synchronního korpusu (SYN2010). Ve druhé části práce jsou na základě formálních vlastností formulována disambiguační pravidla vybraných homonymních tvarů.
|
|
|
Tvorba specializovaného korpusu banátské češtiny a jazyková analýza vybraných jevů
Vyskočilová, Karolína ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Předmětem této práce je tvorba specializovaného korpusu mluvené banátské češtiny. V teoretické části je popsán historický kontext a jazyková situace na území Banátu s důrazem na stav od 90. let 20. století do současnosti. Následuje podrobné nastínění problematiky specializovaných jazykových korpusů se zaměřením na korpusy mluvené češtiny. Podrobně je zdokumentována samotná tvorba specializovaného korpusu BANÁT (metoda sběru, zpracování a přepisu nahrávek; vytvoření korpusu a jeho zveřejnění). Následný empirický výzkum a analýza příklonek, přivlastňovacích zájmen, záporných zájmen a zájmenných příslovcí a příklonek v bígerské mluvené češtině potvrdily statisticky signifikantní odlišnost od stavu současné češtiny na našem území (u všech sledovaných jevů kromě příklonek). Klíčová slova Banát, banátská čeština, Bígr, čeština v zahraničí, korpus BANÁT, mluvený jazyk, specializované korpusy, tvorba korpusu, zájmena
|
|
|
Krystalizace historických okamžiků v mediálních dialogických sítí: etnometodologická analýza českého mediálního diskurzu
Tesařová, Kristýna ; Kaderka, Petr (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
V této diplomové práci sleduji krystalizaci kauzy lhaní politika M. Haška a jeho kolegů o schůzce s prezidentem, která se odehrála po volbách do Poslanecké sněmovny na podzim 2013. Na krystalizaci kauzy jsem nahlížela prostřednictvím kvalitativní analýzy masmediálních komunikátů jako na svým způsobem "historickou" událost v politickém životě zúčastněných. Analýza je založena na pojmu mediální dialogická síť J. Nekvapila a I. Leudara. Ve svých posledních společných publikacích tento pojem zkombinovali s metodologickým nástrojem členské kategorizační analýzy a pojmem strukturovaná bezprostřednost. Členská kategorizační analýza mi kromě sekvenčních aspektů interakce umožnila zohlednit v analýze také to, jak sociální aktéři kategorizují sami sebe, své komunikační partnery a nepersonální objekty a díky pojmu strukturovaná bezprostřednost jsem mohla zkoumat, jaké historické specifičnosti činí sociální aktéři v při interpretaci svého jednání a jednání svých komunikačních partnerů bezprostředními. Kromě analýzy utváření konkrétní mediální dialogické sítě bylo dalším cílem výzkumu zjistit, jak by bylo možné pojem inovovat vzhledem k jeho aplikaci na současný masmediální diskurz proměněný nástupem nových médií. Hašek a jeho přívrženci vyzvali Sobotku na zasedání předsednictva strany následující den po...
|
host ::
RSS.