|
|
Výchova a vzdělávání české a moravské šlechty (1500-1620)
Holý, Martin ; Pánek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ledvinka, Václav (oponent) ; Šedivá Koldinská, Marie (oponent)
V úvodu své studie o rožmberských sirotcích na jindřichohradeckém a českokrumlovském zámku z roku 1989 vyslovil Jaroslav Pánek následující tezi: .. 0 výchově a vzdělávánífeudální aristokracie ... víme zatímjen velmi málo." 1 I když v polistopadovém období vývoje české historiografie výzkum řady aspektů dějin zejména vyšší šlechty v předbělohorské době (méně již v následujícím období) poměrně výrazně pokroči1,2 nelze říci, že by se stav bádání o výchově a vzdělávání české a moravské nobility výrazně posunul. 3 I proto bylo toto téma zvoleno v roce 2003 pro disertační projekt, jehož výsledky nyní předkládám. Důležitost tématu je vedle jeho merita dána i jeho úzkou souvislostí s některými jinými, z hlediska dějin českých zemí raného novověku přinejmenším na první pohled závažnějšími tématy. Jedním z nich byla dosavadním bádáním již poměrně dobře osvětlená klíčová role české a moravské šlechty v politickém, náboženském i kulturním životě českého pozdně jagellonského a předbělohorského státu.Odpověděl však moderní výzkum na všechny otázky, jež souvisejí s posouzením takové úlohy nobility? Nezdá se,že by tomu tak bylo. Přinejmenším jeden její aspekt totiž příliš nezohlednil. Domnívám se, že jím je právě problém výchovy a vzdělávání urozených. Vlastním cílem jakékoli výchovy a vzdělávání jedince v době jeho...
|
|
|
Moc a sláva zkřížených ostrví. Kariéra Ronovců v době lucemburské
Párysová, Františka ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Smrt Zikmunda Lucemburského symbolicky uzavřela jednu etapu českých dějin. Husitská revoluce přinesla do života společnosti mnohé změny a byla odrazovým můstkem ke stavovskému státu. Téměř dvě a půl století jsme sledovali osudy rodu erbu ostrve, Ronovců, kteří se stejně jako ostatní šlechtické rody snažili vybojovat své místo na slunci. Z původních severočeských sídel se Ronovci rozšířili skoro do všech regionů Čech a Moravy, když ne přímo získáním držav, tak alespoň sňatkovou politikou.K tomu je nutno připočítat držbu lén, nejčastěji v Horní Lužici nebo v Kladsku. Snad žádný český ani moravský rod se nemohl vykázat takovou migrací. Ne všechny ronovské odnože Lucemburky přežily. Již v roce 1351 vymřeli po meči Žlebští z Lichtenburka, v roce 1410 Pyknové z Lichtenburka. Odnož Škopků z Dubé vyhasla přibližně ve stejnou dobu jako lucemburská dynastie a mnoho času už nezbývalo ani pánům z Pirkštejna. Slavný Hynek Ptáček z Pirkštejna zemřel bez mužských dědiců v roce 1444. Ostatní větve prokázaly větší životaschopnost, Krušinové a Bítovští z Lichtenburka žili ještě v 2.polovině 16.století, Berkové z Dubé a páni z Lipé dokonce ještě o půl století déle.
|
|
|
Staroměstská asanace 1893-1908
Kodíčková, Jindřiška ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Na přelomu století prodělávala Praha velké, ba převratné zrněny. Ze sotva stopadesátitisícového provinčního města rakouské monarchie v polovině 19. st. se na počátku 20. st. stalo město půlrnilionové. Nápor obyvatelstva byl spojen s velkými technickými úkoly, které měly zajistit bezproblémové fungování české metropole. Bylo třeba vyřešit nejen komunikační a hygienický problém Prahy, ale i bytový. Asanace byla jedním z možných řešení, které se nabízelo a které pak MR prováděla právě na přelomu století. Asanace byla zahájena 1893 podepsáním asanačních zákonů a zhruba dokončena kolem roku 1908 celkovým nákladem 40rnilionů korun. Potom pokračovala nižším tempem až do počátku 1. svět. války, která tuto etapu asanace ukončila. Základní problém, který jsem ve své práci sledovala, byl boj dvou skupin, které se v průběhu asanačního období formovaly. Jedna skupina výrazně reprezentovaná V. Mrštíkem a podporovaná některými tehdejšími periodiky, si kladla za cíl záchranu historických stavebních památek, které stály v cestě asanačnímu plánu a v podstatě tak byly odsouzeny k zániku. Druhá skupina, soustředěná především okolo radnice, reprezentovaná např. A. Steinem a MUDr Procházkou, hájila postup asanace z hlediska ekonomického a zdravotního. Ani jedna z obou skupin se nesnažila projednat svůj program se stranou druhou...
|
|
|
Z měšťanského domu přes císařský dvůr na hrad Loket. Kariéry Kašpara a Matesa Šliků v Čechách, Říši a Sasku (1390-1487)
Novotný, Michal ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Vorel, Petr (oponent) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Z měšťanského domu přes císařský dvůr na hrad Loket Kariéry Kašpara a Matesa Šliků v Čechách, Říši a Sasku (1390-1487) Předkládaná dizertační práce se věnuje tématu nejstarších dějin rodu Šliků. Vzestup původně měšťanské rodiny je založen na dvorské a kancelářské kariéře Kašpara Šlika († 1449), který své úspěchy ve službách Zikmunda Lucemburského, Albrechta a Fridricha Habsburských podpořil souborem falešných listin, které výrazně napomohly změně jeho společenského a ekonomického statutu (falešné povýšení na hraběte, majetkové zisky). Po jeho smrti bratr Mates Šlik a jeho synové vedli ve druhé polovině 15. století zápas o udržení získaného postavení i majetku. Sledovanými tématy bylo použití dvorské služby a kariéry pro průnik měšťanů do šlechtických vrstev, zejména se zaměřením na osobu Kašpara Šlika († 1449). Druhým tématem bylo hledání strategií, kterými se Šlikové, zejména bratr zmíněného Mates Šlik († 1487), vymezovali vůči šlechtickému prostředí, jehož se stali součástí. Podstatnými okruhy zde byl vztah k městu Cheb, odkud rod pocházel, a k Loketskému kraji, který Šlikové získali a ze kterého se snažili vytvořit základ rodového dominia. Falzátorská činnost zakladatele rodu přispěla značnou měrou ke vzniku zkresleného obrazu o dějinách rodu. Proto byla na začátek zařazena kapitola věnovaná...
|
|
|
Chlumčanští z Přestavlk do poloviny 17. století (mikrosonda do dějin jednoho rytířského rodu)
Bezděková, Veronika ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Obecně se předpokládá, že v době pohusitské, předbělohorské a ještě ve větší míře v době pobělohorské docházelo ke koncentraci šlechtického majetku a zanikání drobných statků. Majitelům těchto statečků patřila ale ještě na počátku 17. století většina pozemkového vlastnictví v Čechách, takže koncentrace zřejmě neprobíhala všude stejně rychle a navíc další statečky znovu vznikaly dělením majetku. Toto obecné konstatování nám ovšem příliš nepřibližuje dlouhodobou majetkovou situaci vlastníků těchto statků: docházelo k chudnutí či bohatnutí jednotlivých rodin drobné nižší šlechty? Jak velké byly šance jednotlivců z nejchudší rytířské šlechty na vzestup a zbohatnutí? Jednalo se v těchto případech o řídké výjimky a naprostou většinu členů drobné šlechty čekala neodvratná chudoba nebo se naopak životní úroveň většiny drobných rytířů neustále zvyšovala, byť i ne tak dramaticky jako u příslušníků vyšší šlechty? Na první pohled se zdá, že pravděpodobnější bude první možnost: při větším množství synů v jedné rodině po rozpadu rodového nedílu buď došlo k rozdělení otcovského statku na menší díly a k zákonitému ztenčování se majetku všech příslušníků rodu či k odevzdání celého statku nejstaršímu synovi a k výraznému zchudnutí mladších synů. V obou případech se zdá logičtější postupné chudnutí jednotlivých rodin i celých...
|
|
|
Městská správa v Rokycanech a její představitelé v letech 1573-1699
Hrachová, Hana ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sulitková, Ludmila (oponent) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Rokycany patřily v raném novověku k menším městům řemeslnicko - zemědělského charakteru. Zejména v druhé polovině 16. století dochází k rozkvětu města. Díky loajálnímu postoji k Ferdinandovi I. v roce 1547 město nepostihly sankce tohoto panovníka a bylo odměněno mnoha privilegii. V roce 1584 se Rokycany stávají královským městem. Předkládaná práce se zabývá sledováním činnosti městské samosprávy, funkcí jednotlivých úřadů a jejich personálním obsazením. Nejdůležitějším orgánem ve městě byla městská rada s mocí zákonodárnou, soudní a výkonnou. K jejím povinnostem patřilo také vedení městského hospodářství a správa obecního majetku. Rada se skládala z 12 radních, z nichž první a nejváženější byl nazýván primas. Každý radní spravoval město po dobu jednoho měsíce, v tomto období byl nazýván purkmistrem. Ve sledovaném období se primasem stalo celkem 19 mužů, většina z nich zastávala post až do své smrti. Tři muži působili následně jako císařští rychtáři. V předbělohorském období se dvěma z primasů podařilo přesáhnout svým významem hranice města, a to Janu Novoměstskému Srnovci z Varvažova a Zikmundu Celestýnovi z Freifeldu. Dva primasové pocházeli přímo z tradičních rokycanských rodin, větší část se rekrutovala z učitelů zdejší školy a písařů. Podařilo se jim přiženit se do vůdčích rodin města, a tak se prosadit...
|
|
|
Mělník za třicetileté války
Kilián, Jan ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Ledvinka, Václav (oponent) ; Korbelářová, Irena (oponent)
Třicetiletá válka. Termín, který již sám o sobě vzbuzuje bohaté asociace a přitahuje pozornost. Období pod ním se skrývající prošlo za více než tři a půl století kuchyní bezpočtu historiků. Zkoumáno bylo zpočátku zvláště především z hlediska svých politických a diplomatických dějin, jen pozvolna se přidávaly poznatky z jeho dějin hospodářských, sociálních, demografických, kulturních, i z jeho dějin všedního dne, jak nám je ve svém nesmrtelném vylíčení Simpliciových příhod zanechal Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen a na rytinách neméně barvitě znázornil Jacques Callot. Již k těmto současníkům války se přidávali první dějepisci, snažící se zanechat budoucím pokolením co nejvěrohodnější vypsání konfliktu, který tehdy hýbal celou Evropou a ve středověku, ani dlouho poté, neměl analogii. Monumentální Theatrum Europaeum, vyprávějící den po dní příběh dlouhé války s fascinujícími detaily o padlých a zajatých, zaujalo přední místo jak v historiografii, tak v knihovědě. Dosud nikdy jako během oněch třiceti let nezaplnilo stránky dějepisu tolik vynikajících generálů a monarchů v tak krátkém časovém úseku. Životní osudy nejzářivější hvězdy Albrechta z Valdštejna si vyhradily tisíce popsaných stránek, vstoupily do beletrie i na divadelní scénu. Valdštejnovi nadřízení, partneři, protivníci i spolubojovníci...
|
|
|
Úředníci pražského magistrátu 1900 - 1950
Knotková, Veronika ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Ledvinka, Václav (oponent) ; Pokludová, Andrea (oponent)
Veronika Knotková, Úředníci pražského magistrátu 1900-1950 Abstrakt Práce, založená zejména na primárních pramenech, se věnuje problematice byrokracie, konkrétně elitní skupině úředníků právnické kategorie pražského magistrátu v první polovině 20. století. Toto relativně dlouhé období, kdy je dovršen vývoj Prahy z provinčního hlavního města ke středoevropské moderní metropoli, je vysvětlen princip fungování municipální byrokracie, vývoj jejího postavení, průběh kariéry a faktory, které je ovlivňovaly. Pozornost je věnována vzájemným vztahům uvnitř této skupiny, jejich individuálním i skupinovým strategiím vzhledem k ostatním kategoriím pražských magistrátních úředníků a vztahům úředníků a představitelů obecní správy. Je ukázáno, jak byla uplatňována disciplinační pravidla. Přiměřená pozornost je věnována vztahu/zásahům státní správy do samosprávy.
|
|
|
Z měšťanského domu přes císařský dvůr na hrad Loket. Kariéry Kašpara a Matesa Šliků v Čechách, Říši a Sasku (1390-1487)
Novotný, Michal ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Vorel, Petr (oponent) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Z měšťanského domu přes císařský dvůr na hrad Loket Kariéry Kašpara a Matesa Šliků v Čechách, Říši a Sasku (1390-1487) Předkládaná dizertační práce se věnuje tématu nejstarších dějin rodu Šliků. Vzestup původně měšťanské rodiny je založen na dvorské a kancelářské kariéře Kašpara Šlika († 1449), který své úspěchy ve službách Zikmunda Lucemburského, Albrechta a Fridricha Habsburských podpořil souborem falešných listin, které výrazně napomohly změně jeho společenského a ekonomického statutu (falešné povýšení na hraběte, majetkové zisky). Po jeho smrti bratr Mates Šlik a jeho synové vedli ve druhé polovině 15. století zápas o udržení získaného postavení i majetku. Sledovanými tématy bylo použití dvorské služby a kariéry pro průnik měšťanů do šlechtických vrstev, zejména se zaměřením na osobu Kašpara Šlika († 1449). Druhým tématem bylo hledání strategií, kterými se Šlikové, zejména bratr zmíněného Mates Šlik († 1487), vymezovali vůči šlechtickému prostředí, jehož se stali součástí. Podstatnými okruhy zde byl vztah k městu Cheb, odkud rod pocházel, a k Loketskému kraji, který Šlikové získali a ze kterého se snažili vytvořit základ rodového dominia. Falzátorská činnost zakladatele rodu přispěla značnou měrou ke vzniku zkresleného obrazu o dějinách rodu. Proto byla na začátek zařazena kapitola věnovaná...
|
|
|
Nižší šlechta ve městech a městečkách v 17. a 18. století
Chmelíř, Václav ; Mikulec, Jiří (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Šlechta ve městech je problém, kterému se česká historiografie věnuje poměrně ve velké míře, a to především ve spojitosti s paláci v zemských metropolích. Mimo ně lze však najít urozence také v dalších městech a městečkách. Ti zde nejenom vlastnili sídla, ale mnozí s městským prostředím spojili různě dlouhé úseky svých životů. Některá místa se tak stala domovem poměrně početné skupiny příslušníků vyšších stavů. Tato práce je založena na sondě do sedmi měst a městeček ve středních a západních Čechách. Většinu šlechticů s nimi spojených můžeme zařadit z hlediska titulárního i majetkového k nižší šlechtě. Ke studiu této studiu problematiky byla využita široká škála pramenů, především bylo nutné ve velké míře se opřít o zdroje z produkce úřadů, z nichž primát hrají materiály městských rad. Práce řeší dva velké tematické okruhy - jednak problém existence šlechtice usazeného ve městě jakožto člena městské komunity a dále problematiku vlastních sídel těchto urozených obyvatel měst. Jako člen městské komunity se musel šlechtic podrobit určitým normám a autoritám. Mezi normami můžeme nalézt dokumenty městského a zemského práva či privilegia. Různý rozsah měla vůle úřadů, vrchností či městských rad. Členové těchto městských rad představovali jen jednu část městské komunity. K nim a ostatním obyvatelům navazoval...
|
host ::
RSS.