|
|
Hipoterapie jako podpůrná léčba skolióz
LIŠKOVÁ, Andrea
Bakalářská práce se zabývá hipoterapií coby podpůrnou terapií u pacientů se skoliózou. Práce je členěna na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je rozdělena do dvou kapitol, které se zabývají hipoterapií a skoliózou. V kapitolách jsou vysvětleny základní pojmy, nezbytné pro seznámení se s danou problematikou. V rámci podkapitol jsem se u hipoterapie zabývala složením hipoterapeutického týmu, průběhem hipoterapie, polohováním, indikacemi, kontraindikacemi a jejich léčebným principem. U skoliózy popisuji základní terminologii, rozdělení skolióz, rizikové faktory, terapii a léčbu. V praktické části pak uvádím cíle práce a samotný výzkum. Tato část je zpracována formou kvalitativního šetření - případovou studií, smíšeným výzkumem. Výzkum je prováděn formou zpracování kazuistik tří probandů s diagnostikovanou skoliózou. Probandi docházeli 1-2x týdně na farmu U Lištičky v Úlehli, kde jim byla prováděna praktická aplikace hipoterapie. Každý proband absolvoval 12 hipoterapeutických jednotek. Metodou získávání dat byl kineziologický rozbor (vstupní a výstupní), systematické pozorování a rozhovor. Práce obsahuje vstupní vyšetření, zhodnocení vstupního vyšetření, individuální terapii, výstupní vyšetření, zhodnocení výstupního vyšetření a zhodnocení terapie. Jednotlivé kazuistiky jsou doplněny fotodokumentací ze vstupního a výstupního vyšetření, z průběhu hipoterapeutických jednotek a tabulkami s výsledky vyšetření. Metody použité pro sběr dat byly následující: anamnéza, aspekce, vyšetření pánve, Adamsův test, vyšetření pomocí olovnice, funkční zkoušky páteře, vyšetření hypermobility, vyšetření svalů, zkouška stoje na dvou vahách, Véle test, goniometrické vyšetření, antropometrické vyšetření, vyšetření dechových funkcí, pohybové stereotypy a neurologické vyšetření. Cílem práce bylo zmapování působení hipoterapie jako podpůrné léčby u skolióz a zhodnocení výsledků před a po vlivu hipoterapie u probandů se skoliózou. Výsledky u všech tří probandů potvrdily, že díky hipoterapii došlo ke snížení asymetrií, zlepšení držení těla, anteverze pánve, zvýšení svalové síly, zlepšení pohybových stereotypů, ovlivnění dechových funkcí a stability sedu na koňském hřbetu. Vliv hipoterapie se prokázal i u některých funkčních zkoušek a při vyšetření olovnicí. Zároveň byla u všech probandů, i přes jejich počáteční obavy, pozitivně ovlivněna psychika a prohloubil se jejich vztah ke zvířatům. Na základě zhodnocení výsledků, které byly u probandů zaznamenány, si dovolím konstatovat, že hipoterapie jako podpůrná léčba u lidí se skoliózou je přínosná. Výstupy této bakalářské práce by mohly být využity jak v praxi, tak jako edukační materiál pro studenty fyzioterapie, samotné hipoterapeuty, či jako podklad pro další výzkum v této oblasti. Tato práce je výsledkem snahy o zlepšení podvědomí o hipoterapii, jako podpůrné metody při léčbě skolióz u odborné i laické veřejnosti, a poukázat na pozitivní působení hipoterapie na člověka.
|
|
|
Impulsy vedoucí k umístění seniora do domova se zvláštním režimem
LIŠKOVÁ, Andrea
Bakalářská práce se zabývá tématem seniorů trpících Alzheimerovou chorobou či jiným typem demence a důvody, které vedou k jejich umístění do domova se zvláštním režimem. Teoretická část mé bakalářské práce je zaměřena na aspekty stáří, a to jak z pohledu fyzických, psychických tak i sociálních aspektů. Dále popisuje onemocnění demencí či Alzheimerovou chorobou včetně problémového chování, které se u těchto diagnóz vyskytuje. V neposlední řadě je nutné věnovat se rodině seniora a to jak ve vztahu k samotnému seniorovi tak i ve vztahu k poskytovateli sociálních služeb. Poslední dvě kapitoly teoretické části charakterizují terénní, ambulantní a pobytové sociální služby určené seniorům s důrazem na domov se zvláštním režimem. Praktická část mé bakalářské práce je realizována prostřednictvím kvalitativního výzkumu, konkrétně pomocí rozhovorů s rodinnými příslušníky uživatelů pobytové sociální služby v domově se zvláštním režimem. Cílem praktické části je zmapovat různost impulsů, které vedou k umístění seniora do domova se zvláštním režimem a okolnosti s tím související.
|
|
|
Senzorické hodnocení vybraného druhu masného výrobku v závislosti na technologii výroby
LIŠKOVÁ, Andrea
Tématem diplomové práce je senzorické hodnocení vybraného druhu masného výrobku v závislosti na technologii výroby. Práce se zabývá zjištěním postoje spotřebitelů k paštikám a dále podle vybraných senzorických metod vyhodnotit kvalitu vybraného sortimentu paštik. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku masných výrobků, historii výroby paštik, její druhy a nabídky na současném trhu. Jsou zde popsány jednotlivé suroviny používané při výrobě paštik a výroba samotná. V další části je pojednáváno o definici senzorické analýzy, jejich podmínkách a použitých metodách. Praktická část obsahuje dotazník, který je zaměřen na různé věkové skupiny, které jsou porovnávány mezi sebou v závislosti na postoji spotřebitelů k paštikám. Dále podle vybraných senzorických metod jsou provedeny zkoušky pro zvolené druhy paštik. Nakonec byl pro firmu Mauz, s.r.o. zapojen průzkum, který se týkal atraktivity a ceny obalů paštik.
|
|
|
Přeštické černostrakaté prase - genetický živočišný zdroj
LIŠKOVÁ, Andrea
Bakalářská práce je zaměřena na zpracování informací o problematice genových zdrojů se zaměřením na přeštické černostrakaté plemeno prasat. V práci je popsán vznik přeštického černostrakatého prasete se zmínkou o chovu populace před první a druhou světovou válkou. Následně byla uvedena regenerace tohoto plemene, která byla provedena s využitím plemen - mirgorodského, livenského, německého sedlového, anglického sedlovitého, cornwall a berkshire. Dále byl zpracován plemenný standard, který se zaměřuje na popis a užitkové vlastnosti a také je zde uvedeno zušlechťování přeštického černostrakatého plemene a to hlavně plemenem pietrain, ale jsou zmíněna i jiná plemena jako landrase, hampshire a podobně. Byly shromážděny informace o chovu genetického živočišného zdroje od roku 2003 do roku 2009 zabývající se stavy populace genového zdroje, kde je uveden počet chovů a zemědělských podniků, odchované potomstvo, plemenné jádro prasnic, úroveň užitkových znaků v kontrole užitkovosti a počet kanců v jednotlivých chovech. Pozornost byla věnována i kryokonzervaci, struktuře populace a udržování plemene s důvody pro ochranu přeštického černostrakatého plemene prasat. V metodice je zachyceno vedení evidence, způsob uchování a šlechtitelský program. Závěrem je uveden stav populace genového zdroje ke konci roku 2010.
|
host ::
RSS.