Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 49 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Lidé, moc a architektonické ideologie
Kristek, Jan ; Vaishar, Antonín (oponent) ; Havliš, Karel (oponent) ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl vytvořit klasifikaci některých současných myšlenkových proudů v architektuře a urbanismu, zejména pak jejich vztah k utváření veřejného prostoru. Obecně zkoumá myšlenkové a ideové pozadí jednotlivých proudů i jejich genealogii – všímá si tedy i jejich historického pozadí a kořenů. Myšlenkový rámec této práce je ukotven v kritické teorii a utváření (veřejného) prostoru i konání architekta je chápáno jako politický akt; nikoliv nutně ve smyslu zavedených politických proudů a ideologií, ale ve smyslu tvorby města jako prostoru společenské arény, která přináší soutěž různých aktérů, zájmů a názorů, jejichž součástí je i architektonický diskurz. Výsledná forma produkce veřejného prostoru je tak výsledkem této názorové soutěže a nevyhnutelného názorového antagonismu, který se projevuje i v ideových východiscích jednotlivých myšlenkových proudů v architektuře.
Principy formování zeleně jako součásti městského interiéru
Hrubanová, Denisa ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Havliš, Karel (oponent) ; Prof.Ing.Ivar Otruba,CSc. (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Prostředí městského interiéru nejčastěji slouží jako místo, kde se odehrávají různá setkávání a společenské události. Tato prostranství tak ožívají díky lidem, kteří dávají těmto prostorům opodstatnění a smysl. Z tohoto pohledu zůstává ovšem otázkou, jakou úlohu zaujímá městský interiér v současné době, která je na počátku nového tisíciletí charakterizovaná velkou mírou individualismu. V rámci deurbanizačních tendencí jsou často objekty a na ně navazující prostranství přimykající centrálním oblastem měst opouštěny a jejich ruch se přesouvá na jejich periferie. Chceme-li vrátit městskému interiéru jeho společenskou funkci, jako místa střetávání a příjemných mezilidských vztahů, musíme na jeho utváření nahlížet z pohledu současných tendencí rozvoje lidské společnosti. Z pohledu udržitelného rozvoje je rovněž nutné nerozšiřovat zbytečně hranice urbanizovaného území do přilehlé krajiny na úkor opuštěné zástavby centrální polohy měst a zachovat tak její intenzivní charakter. Z tohoto pohledu je zapotřebí si uvědomit, že je to právě zeleň, která dává městu příležitost, aby byly veřejné prostory vnímány jako plnohodnotná součást městského života. Aby tyto prostory nebyly jen místy, kterými jejich obyvatelé pouze procházejí a nemají důvod se v nich zdržovat déle, než je nezbytně nutné. Uplatnění zeleně v prostředí městského interiéru poskytuje městu řadu pozitivních specifik. Zeleň je přidanou hodnotou, která může působit i zcela samostatně jako funkční celek, který propojuje ostatní funkce městského organizmu. Ať už ve své solitérní podobě, tak v liniových a plošných aplikacích. Spolu s vodními prvky, mobiliářem, různorodými zpevněnými povrchy a terénními úpravami utváří příjemné a kompozičně zajímavé prostředí pro život ve městě, které může být v současnosti znovu žádoucí a vyhledávané.
Zeleň veřejných prostorů v nových obytných souborech (obytné soubory v okrajových částech měst)
Horká, Julie ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Otruba, Ivan (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Zeleň se v současné postindustriální společnosti významně spolupodílí na prostorovém, provozním i funkčním uspořádání městského prostředí v intencích stále více požadované udržitelnosti. Tato dizertační práce sleduje ve své úvodní části vztah formování zeleně a její struktury v urbánním prostředí v historii. Prvky zeleně v městském prostředí, ale i na jeho okrajích naplňovaly celou řadu funkcí od produkčních, estetických, až po rekreační a ekologické. Plochy zeleně se postupně staly rovněž důležitým veřejným prostorem. Vegetační plochy v současném urbánním prostředí vznikají zejména ve formě rekultivací postindustriálních území, menších parkově upravených ploch, zeleně obchodních a zábavních center, případně zeleně obytných celků. Právě posledním jmenovaným typem, který by měl být v nejbližší koexistenci s obytným prostředím, se zabývá i dizertační práce. Zaměřuje se na možnosti tvorby ekologických obytných celků, které se mohou stát náhradou /či alespoň jednou z možných variant/ k monofunkčním obytným zónám vznikajících na okraji našich měst a ve volné krajině a působit tak proti probíhající suburbanizaci a jejím negativním vlivům. Text dizertace si klade otázku, jaké kvalitativní aspekty zeleně podporují vznik živých, atraktivních a udržitelných veřejných prostranství. Porovnáním a následným zhodnocením vybraných příkladů ze zahraničí /Rakousko, Německo, Holandsko/ i z České republiky jsou pak definovány nezbytné a optimální kvalitativní vlastnosti zeleně ve veřejných, ale i polo-veřejných prostorech v obytných komplexech. Tyto příklady dobré praxe jako celku nebo jejich částí mohou sloužit jako inspirace pro rozvoj bytových projektů v České republice ať již na preferovaných plochách brownfields nebo citlivě zvolených nových územích rozvoje. Závěrečná kapitola zdůrazňuje neoddělitelnost tvorby veřejných prostranství a zeleně v obytných celcích od udržitelného rozvoje území v intencích formování kompaktního a prostupného města
Současné možnosti regenerace veřejných prostorů v panelových sídlištích
Vraníková, Radmila ; Tušer, Jaroslav (oponent) ; Ing.arch.Hana Halasová (oponent) ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá novým přístupem k problematice řešení využití veřejných prostorů nacházejících se v současné zástavbě panelových sídlišť. Na základě zkušeností z dlouhodobého zpracovávání konkrétních návrhů regenerací veřejných prostorů jsou zde uvedeny principy a zásady pro regeneraci veřejných prostorů na sídlištích, vč. nového strukturálního členění funkčních ploch. Tyto principy a zásady budou sloužit jako metodická pomůcka pro veřejnou správu, samosprávu a pro projektanty zabývajícími se regeneracemi veřejných prostorů.
Organická soudobá architektura a bydlení
Čábelková Nahorniaková, Marcela ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Budkeová, Branislava (oponent) ; Glosová, Dagmar (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Organická architektura je v dnešní době často používaným termínem především v souvislosti s odvážnou a experimentální formou. Přesná definice nebo rozdělení však stále chybí. Za zakladatele novodobé organické architektury je všeobecně považován Frank Loyd Wright. Ten organickou architekturu nejen realizoval, ale na počátku dvacátého století, kdy se formulovaly nové architektonické směry, ji definoval. Disertační práce se zabývá doposud nedostatečně popsanou problematikou organické architektury. Hlavní zaměření je upřeno na soudobou obytnou organickou tvorbu ve střední Evropě. Jmenovitě jsou podrobně rozebrány jednotlivé realizace na území Maďarska, České Republiky, Slovenské Republiky, Rakouska, Německa a Polska. Kromě detailního popisu Evropských realizací a jejich historických východisek se práce také podrobněji zabývá vznikem a významnými realizacemi severoamerické organické architektury. Novodobá organická architektura prioritně vznikala na území Spojených států amerických. Pro úplnost přehledu práce také uvádím nejvýznamnější soudobé realizace a architekty realizující obytnou organickou architekturu i v jiných státech světa. Cílem disertační práce bylo obecně poukázat na nejnovější trendy v navrhování staveb pro bydlení. V rámci nových trendů nalézt polohu organické architektury a zdůvodnit její vzrůstající popularitu, rozšířenost a nezbytnost pro další vývoj architektury. Organická architektura je alternativní cestou soudobého bydlení. V posledních letech její obliba vzrůstá v reakci na vznik novodobých technologií a materiálů, potřebu chránit naše přírodní zdroje a také na vzrůstající negativa globalizace a popření místních tradic a regionálních specifik. Aspekty organických forem byly rozebírány na základě členění organické architektury do tří hlavních skupin podle jejich hlavních charakteristik: forma, harmonie a udržitelný rozvoj. Dalším cílem bylo zjistit lokaci ohnisek výskytu organické obytné architektury. Jejich realizace nejsou koncentrované, ale spíše nekoordinovaně rozsety. Proto byly vybrány státy, které jsou oproti ostatním bohatší na výskyt organických domů. Cílem práce bylo také oslovit odbornou a laickou veřejnost, především pedagogy vysokých škol architektury a také samotné studenty. Velká část komunikace se odehrála na základě grantového projektu FRVŠ pro rok 2010. Uskutečnily se přednášky studentům o organické architektuře a výstava na téma: Soudobá obytná organická architektura. V neposlední řadě byla vydána publikace katalogu pod názvem: Soudobé organické domy – Evropa. V rámci grantového projektu jsem měla možnost navštívit velké množství realizací organických rodinných domů v zahraničí. Konkrétně na Slovenku, v Maďarsku a v Německu. Výsledky ankety, která byla položena formou otázek uživatelům a autorům vybraných domů, jsou součástí disertační práce. Výsledky disertační práce jsou především: - podrobné nastínění přehledu vývoje organického bydlení - definování soudobých tendencí organické architektury v bydlení - získání a zpracování odpovědí majitelů a autorů domů na anketní otázky - analýza organického domu (soustavy domů) v rámci urbanistické struktury a krajiny - kniha katalogu organických soudobých evropských bytových realizací pod názvem Soudobé organické domy - Evropa - článek o organické soudobé architektuře a bydlení v rámci elektronického architektonického časopisu archiweb, který má být publikován v roce 2012
Development of problems in contemporary cities in South America * City of La Paz
Valdez Jarandilla, Fernando Hugo ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Zezůlková, Marie (oponent) ; Havliš, Karel (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
This thesis is divided in two literary bodies, the first one a comparative analysis among cities in Latina America and the second one about successful case of Curitiba city. So then, for better understanding the problems of cities in Latin America and especially of La Paz city, which is main analysis of this lecture, within the context of the historical process of contemporary urbanism, where we may find some answers to the origin of urban problems and even some others that will provide guidelines as developed cities in America, which is why we address a synthesis of aspects on historical urbanism where we find references to how cities are hatched. Moreover, the reading also focuses on analyzing the case of the city of Curitiba, where we investigate the possible application of the principles of strategic planning focused on urban sustainability, this reading aims to extract the urban experience which has been subject Curitiba, like other cities in Latin America in the mid to late twentieth century, Curitiba suffered the same problems as other cities, rapid growth, traffic congestion and decreased quality of life, these are some of the challenges Curitiba faced with creative solutions within a context of sustainable development. To propose a set of solutions or proposals to the reality that faces La Paz city, we must first achieve a better understanding of the historical urban processes that have shaped and transformed and later, make an analysis, if the Curitiba ideas and experience could be applied towards the reality of the city.
Architektura ekofarem v České republice
Pohanková, Lucie ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Dýr, Petr (oponent) ; Doc.Ing.arch.Jarmila Húsenicová,Ph.D. (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Nové zemědělské stavby v České republice se v minulosti staly výsadou v lepším případě stavebních techniků a inženýrů, v horším případě pouze investora. Zatímco architekti či osvícení projektanti s invencí a citem pro architekturu do jejich projekce zasahovali velmi zřídka. V praxi upřednostňovaný a realizovaný mylný názor, že jde o čistě účelové stavby s ekonomicky nejvýhodnějším typovým řešením, kde vnější vzhled budovy a její působení v krajině hraje jen malou roli, znamenal obrovskou chybu, která zohyzdila tvář mnoha vesnic. S postupným rozvojem ekologického a trvale udržitelného zemědělství je nasnadě, aby se do navrhování těchto staveb vrátila myšlenka, invence a cit osazení stavby do krajiny. Jakým způsobem postupovat při návrhu nové nebo dostavbě původní ekofarmy v podmínkách České republiky a na jaké konkrétní body se při návrhu zaměřit je postatou této disertační práce. Cílem práce je zobecnění zásad navrhování nové moderní ekofarmy nebo nových staveb na stávající ekofarmě za využití principů ekologické a energeticky nenáročné architektury, využití obnovitelných zdrojů energie a bezodpadového hospodářství a jejich ověření na konkrétních realizovaných příkladech v České republice a sousedních státech Evropy. Kde jinde by se měly uplatnit principy ekologické architektury více než při výstavbě ekofarem. Navíc ekofarma skýtá veliké množství funkcí a s tím souvisejících rozličných provozů s požadavky na specifické prostory. To je bonus navíc, druhová pestrost výstavby a možnost kreativity v architektonických řešeních. Ta je pak omezena především funkčností stavby, legislativními, hygienickými, požárními i provozními předpisy, se kterými se každý návrh musí vypořádat. Ekofarmy jsou fenomén, ale i budoucností trvale udržitelného zemědělství České republiky. Nejen produkční stránka ekofarem, ale i zanedbaný stavební fond si právem zaslouží pozornost odborníků. Pouze ekofarma se správnou komplexně vytvořenou stavební a energetickou koncepcí na ekologických principech se stává dobře fungující soběstačnou jednotkou spjatou s koloběhem přírody, okolní krajinou a regionální tradicí.
Pěší pohyb ve struktuře města
Dokoupilová Pazderková, Kateřina ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Sklenář, Vavřín (oponent) ; Ing.arch.Jaroslav Tušer,CSc. (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Město bylo od pradávna místem, kde se lidé společně setkávali, žili a tvořili, a proto by měla v dnešní anonymní době role jednotlivců – obyvatel města růst. Úloha chodce jako jedince umožňujícího přímý kontakt tváří v tvář, jedince komunikujícího s okolím se stává nezbytnou součástí „živého“ města. Proto, aby město bylo funkční, je potřeba koncentrovat lidi a události, teprve potom se město stává městem lidí, městem místa, městem momentu. Definice městské udržitelnosti a životaschopnosti by měla být poměřována schopností města poskytnout kvalitní životní podmínky svým obyvatelům. Zahrnuje je to především vysokou kvalitu přírodního i umělého prostředí, dobré životní a pracovní podmínky, právo lidí na bydlení, práci, sociální služby a infrastrukturu. Dále by mělo chránit kulturní identitu města a poskytnout možnost participace při rozhodování ve městě. Dopravní provoz ovlivňuje ve velké míře narůstající Urban Sprawl, vytváří velké přepravní vzdálenosti a zvětšuje potřebu dopravy, především osobními automobily. Je zapotřebí vytvořit efektivní plánování s politikou inovativních dopravních systémů, které budou schopny redukovat potřebu dopravy. Můžeme konstatovat, že pěší doprava pro udržitelnost města má přínos v omezení suburbanizace, ve zmenšení podílu motorové dopravy a ve snížení rizika prostorové segregace. Je potřeba vytvořit města, kde se lidé pohybují a potkávají se, kde se mísí nejrůznější funkce a formy tak, aby nedocházelo k náhlým opouštění center a vzniku monofunkčních zón. Je důležité počítat s principem, že ulice jsou společenským prostorem. Prostorem nejen dopravním, ale především prostorem společenským. Navrhovat tedy kvalitní síť propojených, funkčních a bezpečných pěších tras mezi obytnými budovami a místními cíli tak, aby budovy umožňovaly výhled do ulice, což zvyšuje nejen bezpečnost, ale především propojuje dění těchto dvou světů. Vytvořit živé, pulsující město, kde pěší pohyb je tím spojujícím prvkem mezi stále se rozvíjejícím městem a zachováním života v něm, je obrovská výzva pro nás všechny.
Paralela mezi konceptem díla v architektuře a hudbě
Lukačovič, Markéta ; Petelen, Ivan (oponent) ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Koleček, Ivan (oponent) ; Drápal, Jaroslav (vedoucí práce)
Dizertační práce je zaměřena na porovnání konceptu tvorby v hudbě a architektuře, hledání jejich souvislostí a možného prolínání obou umění. Hlavním těžištěm práce je hledání paralely mezi kompozicemi hudby a architektury, tedy mezi jejími vlastnostmi, kompozičními prostředky a postupy. Metodami zpracování tématu byli analýzy hudebních a architektonických materiálů, jak knih, časopisů, internetových článků, tak zvukových nahrávek a realizací staveb, materiálů tykajících se akustiky, psychologie vnímání a estetiky, čerpání z vlastních zkušeností a poznatků z oblasti hudby a architektury a kompoziční experiment. Výsledkem dizertační práce jsou teoretické závěry objasňující dané téma a praktický experiment v podobě analýzy hudební skladby a převedení jejích kompozičních postupů do architektonického projektu.
Integration of social life with urban space syntax
Al-Ibrahim, Najeh Mohammed Mohammed ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent) ; Fridrich, Lubor (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Studies in space syntax and cognition have shown consistent statistical relationship between configurational properties of space layouts and people’s spatial cognition (the ability to recall and form a map of space). However, these studies stresses the aspect of spatial cognition that is based on the layout and quality of environment and say nothing about the view that considers the cognitive mapping as a process that is culturally constrained and results in the filtering of messages from the environment in which people live, this means we may have different cognitive mapping outcomes based on people’s values and considerations. If it could be shown that cognitive mapping process is influenced by people’s values and other cultural habits, then it means that configuration or quality is not the only factor that forms individual’s mental representation of space, but there is also another factor, this includes aspects that help individuals gain a specific sense of what is a proper or a satisfactory environment, based on their own particular view. The aim of this thesis is to explore this prediction by investigating the association between configurational features and cognitive representations and thus throw light on how the difference in people’s cultural background affects this association. Two key questions are addressed in this thesis: The first is whether there is a link between spatial cognition and people’s satisfaction about their local place, and the second is whether place satisfaction affects the association between space configuration and spatial cognition. Another question arises from the analysis: Which of the cultural values are most associated with the process of spatial cognition? The main tools and procedures used include: space syntax software to analyze space configurational characteristics of the study areas in question; the central area of Brno city (Czech Republic) and the old city of Damascus (Syria), a questionnaire to examine people’s satisfaction with their local place, a cognitive mapping test, and an on-site observations of pedestrian traffic. The analysis suggests: First, there is a considerable relationship between spatial cognition and place satisfaction, second, spatial cognition tends to be affected not only by the structure of the space but also by the way people understand and give meaning to space. The thesis also shed some light on findings with regard to those have been confirmed by previous studies, in term of how spatial configuration affects aspects of relationship between people and space, especially, the relationship between configuration and pedestrian flow.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 49 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Kyselka, Martin
1 Kyselka, Michal
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.