|
|
Avaskulární nekróza u dospělých
Kunešová, Martina ; Kreuzberg, Boris (vedoucí práce) ; Šprindrich, Jan (oponent) ; Mechl, Marek (oponent)
Autorka hodnotí roli zobrazovacích vyšetření v diagnostice AVN femorální hlavice. Zaměřuje se zejména na vyšetření MR, které ve shodě s literaturou považuje za nejpřínosnější zobrazovací metodu v diagnostice časných stadií AVN. V terapii prekolapsových AVN je slibnou terapeutickou metodou revitalizační operace na femorální hlavici pomocí SDI instrumentária, autorka shrnuje krátkodobé výsledky u souboru takto léčených nemocných. Zvláštní pozornost je věnována zejména pacientům po transplantaci ledviny. U této skupiny nemocných autorka navrhuje MR vyšetření jako screeningovou metodu k časné detekci AVN kyčelních kloubů v prvním roce po transplantaci. V poslední části práce autorka hodnotí roli MR vyšetření u akutní fraktury horního konce femuru. MR vyšetření kyčelních kloubů navrhuje jako metodu volby u konkrétní věkové skupiny pacientů (přibližně v rozmezí 40-65 roků). V těchto případech metoda významně přispívá k volbě adekvátního typu léčby a charakteru operačního výkonu (OS či TEP).
|
|
|
Avaskulární nekróza u dospělých
Kunešová, Martina ; Kreuzberg, Boris (vedoucí práce) ; Šprindrich, Jan (oponent) ; Mechl, Marek (oponent)
Autorka hodnotí roli zobrazovacích vyšetření v diagnostice AVN femorální hlavice. Zaměřuje se zejména na vyšetření MR, které ve shodě s literaturou považuje za nejpřínosnější zobrazovací metodu v diagnostice časných stadií AVN. V terapii prekolapsových AVN je slibnou terapeutickou metodou revitalizační operace na femorální hlavici pomocí SDI instrumentária, autorka shrnuje krátkodobé výsledky u souboru takto léčených nemocných. Zvláštní pozornost je věnována zejména pacientům po transplantaci ledviny. U této skupiny nemocných autorka navrhuje MR vyšetření jako screeningovou metodu k časné detekci AVN kyčelních kloubů v prvním roce po transplantaci. V poslední části práce autorka hodnotí roli MR vyšetření u akutní fraktury horního konce femuru. MR vyšetření kyčelních kloubů navrhuje jako metodu volby u konkrétní věkové skupiny pacientů (přibližně v rozmezí 40-65 roků). V těchto případech metoda významně přispívá k volbě adekvátního typu léčby a charakteru operačního výkonu (OS či TEP).
|
|
|
Léčba bolesti u pacientů v terminálním stadiu na ONP z pohledu sestry
KUNEŠOVÁ, Martina
Bakalářská práce se věnuje léčbě chronické bolesti u umírajících pacientů na oddělení následné péče. Teoretická část je zaměřena na popis chronické bolesti a její dělení, možnosti léčby chronické bolesti, charakteristiku terminálního stadia a práci sester na oddělení následné péče. Teoretická část má přinést nejdůležitější informace o problematice chronické bolesti u umírajících pacientů. Praktická část informuje o výsledcích kvalitativního výzkumného šetření. Ve výzkumném šetření byly stanoveny čtyři cíle. První cíl byl zaměřen na přínos ošetřovatelské péče o umírající pacienty s chronickou bolestí v paliativní péči. Druhý cíl se věnoval postojům sester k pacientům v terminálním stadiu. Třetí cíl měl zjistit používané metody ošetřovatelských postupů v péči o pacienta s bolestí v paliativní péči. Čtvrtý cíl měl zhodnotit vědomosti sester na oddělení následné péče o současné léčbě bolesti v paliativní péči. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: Jaký je přínos ošetřovatelské péče v léčbě bolesti v paliativní péči?, Jaké jsou postoje sester k pacientům v terminálním stadiu?, Jaké nové možnosti ošetřovatelských postupů u pacientů s bolestí nabízí paliativní péče?, Jak jsou sestry informovány o léčbě bolesti v paliativní péči? K realizaci výzkumu byl použit hloubkový, strukturovaný rozhovor, který je metodou kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo osm všeobecných sester, pracujících na oddělení následné péče Nemocnice České Budějovice a. s. Rozhovor se věnoval informacím o přínosu ošetřovatelské péče, postojích sester k umírajícím pacientům, používaných ošetřovatelských postupech a vědomostech sester, pracujících na oddělení následné péče. Záznam rozhovorů byl proveden písemně. Získané rozhovory byly analyzovány a kódovány technikou otevřeného kódování. Bylo vytvořeno šest kategorií, kterými byly: Metody ošetřovatelských postupů v léčbě chronické bolesti u umírajících pacientů, Účinnost léčby chronické bolesti u umírajících pacientů, Přínos ošetřovatelské péče, Postoje sester k umírajícím pacientům s chronickou bolestí, Spolupráce s rodinou a Vědomosti sester. Ve výzkumném šetření bylo zjištěno, že přínos ošetřovatelské péče je velký, péče přináší spokojenost pacientů, jistotu, komunikaci, dostatek informací, zajištění základních potřeb, kontakt, informace o aktuálních změnách zdravotního stavu, nabídku lepší péče, podporu psychiky, lepší spolupráci sestry s pacientem a s rodinou, a blízkost personálu. Myslím si tedy, že ji lze považovat za velice přínosnou. Dále byly zjištěny tyto postoje sester k umírajícím pacientům: Důvěra či nedůvěra sester ve schopnost projevit bolest, aktivní zájem sester, přístup k pacientovi a komunikace. Výzkum dále odhalil tyto používané ošetřovatelské postupy v léčbě chronické bolesti u umírajících pacientů: polohování, aplikaci tepla, aplikaci chladu, masáže a nezatěžování zbytečnou manipulací. Vědomosti sester o současné léčbě bolesti v paliativní péči odhalily obsáhlé informace o zásadách podávání analgetik a opiátů, kterými se řídí sestry na ONP. Praktickým výstupem bakalářské práce je brožura Podávání opioidů a Záznam o spotřebě omamných látek, určený všeobecným sestrám. Klíčová slova: bolest, sestra, ošetřovatelská péče, terminální stadium, oddělení následné péče
|
host ::
RSS.