|
|
Památkové hodnocení uměleckých štuků: Metodika zabývající se teoretickými přístupy k ochraně a obnově uměleckých štuků, jejich hodnotovým rámcem a teoretickými problémy jejich restaurování a prezentace v rámci architektonického celku
Fiřt, Jan ; Kuneš, Petr ; Skalický, Petr
Metodika se zabývá odbornými přístupy k ochraně a obnově uměleckých štuků, jejich hodnotovým rámcem a teoretickými problémy jejich restaurování a prezentace v rámci architektonického celku. V úvodu metodiky jsou představeny obecné charakteristicky péče o štuková díla na pozadí institucionalizované památkové péče a popsány role jednotlivých aktérů v procesu přípravy koncepce restaurátorského zásahu. V dalších částech je stručně nastíněn historický vývoj štukatérství v evropském i českém kontextu a podán základní přehled nejběžnějších štukatérských technik a materiálů. Další část metodiky je zaměřena na postupy a metody průzkumu, které se využívají jednak pro charakterizaci samotného díla, jeho skladby, technik a materiálů, jednak pro identifikaci jeho poruch, poškození a druhotných zásahů zacílené na celkové hodnocení stavu díla. Jádrem metodiky jsou potom kapitoly věnované přípravě restaurátorského zásahu, který vychází z památkového hodnocení konkrétního díla a v daném kontextu formulovaných cílů zásahu. Důraz je primárně kladen na zachování památkových hodnot díla, reflektovány jsou ale také legitimní pohledy dalších zúčastněných aktérů památkové obnovy. Závěrečná kapitola metodiky prezentuje rizika spojená s dílčími, z pohledu dnešní památkové péče problematickými restaurátorskými zásahy a staršími vstupy. Uvedené příklady ilustrované fotografiemi reálných štukových děl záměrně odhlíží od kontextu často komplexních a dobově podmíněných obnov a mají za cíl laickému uživateli metodiky představit rizika spojená s některými dosavadními přístupy k obnově štukatérských památek.
Plný text:  PDF
|
|
|
Changes in nutrient availability imprinted in long-term diatom succession in lakes
Tichá, Anna ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Magyari, Enikő Katalin (oponent) ; Catalan, Jordi (oponent)
Ve vývoji jezerní primární produkce během pozdního glaciálu a holocénu lze vysledovat ustálené trendy: postupný nárůst produkce - "eutrofizaci" a naopak pokles produkce - "oligotrofizaci", často spojenou s přísunem organické hmoty z povodí - "dystrofizací". Kromě nejčastějšího ovlivnění produkce dostupností živin, vstupuje do komplexního jezerního vývoje řada abiotických a biotických faktorů jako dostupnost světla, režim míchání, pH, mechanické disturbance, predace nebo kompetice. Vztah dostupnosti živin a primární produkce v minulosti v sobě tedy skrývá důležitou informaci o všech těchto faktorech ve fungování jezerního ekosystému. Rekonstrukce minulých procesů vychází z citlivé reakce vodních organismů na změny prostředí. Jejich subfosilními zbytky se do usazenin ukládá záznam o dynamických procesech, které odhalují historii konkrétních jezer ale i události celosvětového rozsahu. Mezi organismy, z nichž lze rekonstruovat minulé fyzikálně chemické podmínky, patří významné postavení rozsivkám. Zatímco planktonní rozsivky přináší spíše informaci o celkovém stavu jezera, změny v druhově pestrém společenstvu perifytických rozsivek umožňují vhled do jemnějších změn ekosystému z pohledu litorálu. Předkládaný výzkum pátrá po komplexních procesech v jezerním vývoji propojením kvalitativní a kvantitativní...
|
|
|
Vztah diverzity pylového spektra k diverzitě vegetace - aplikace pro studium minulosti
Koďousková, Lucie ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Prach, Jindřich (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vztahem pylové diverzity a rozmanitosti rostlin. Diverzita je komplexní veličina sestávající z počtu druhů, početností jedinců a relativní frekvence druhů, tzv. vyrovnanosti. Charakterizuje rozmanitost na úrovni druhové, genetické či v rámci společenstev. Její vztah s pylovou diverzitou je problematický zejména kvůli nedostatečné taxonomické přesnosti v palynologii, rozdílným pylovým produkcím a depozicím konkrétních druhů rostlin a velikostem porovnávaných vzorků - neboť s velikostí vzorku roste počet druhů v nich obsažených. Práce se dále zaměřuje na výzkumy, které se snažily pozitivní vztah mezi diverzitou pylu a rozmanitostí vegetace prokázat a popisuje, jaké postupy byly v těchto studiích použity. Druhá část práce je věnována metodice sběru vegetačních a pylových dat a jejich následnému zpracování.
|
|
|
Anthropogenic impact on landscape transformation and vegetation changes reflected in pollen spectra from Central-Eastern Europe.
Jamrichová, Eva ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Dreslerová, Dagmar (oponent) ; Marinova, Elena (oponent)
Prezentovaná práce je zaměřena na vliv lidských společenství na změny vegetace a transformace krajiny v regionu střední Evropy. Hlavním cílem studie bylo zhodnotit, jak se minulé lidské činnosti odráží v pylových spektrech z různých typů a většinou malých lokalit. Člověk svou činností přispěl ke vzniku a šíření různých typů otevřených stanovišť, změnil složení vegetace introdukováním nových druhů, ovlivnil strukturu a složení lesů a podpořil zrychlení geomorfologických procesů, jako je eroze půdy a akumulace sedimentů. Změny ve složení vegetace vyvolané činností člověka se odráží v pylových spektrech. Za přímý důkaz lidské činnosti v pylových spektrech je považována přítomnost pylových zrn pěstovaných rostlin. Existuje také několik nepřímých stop indikujících lidský vliv na krajinu, jako je šíření sekundárních antropogenních indikátorů (apofyty), fluktuace v pylových křivkách dřevin jako důsledek změn v pokryvu krajiny nebo složení lesa, zvýšením množství mikro-uhlíků v důsledku lidmi založených požáru nebo erozní procesy způsobené lidskou aktivitou. V kapitole 1 se potvrdil předpoklad, že dopad neolitické lidské činnosti v krajině je v pylových spektrech téměř neviditelný, nicméně, několik nepřímých stop indikují přítomnost lidských komunit v těsné blízkosti místa studie. V kapitole 2 a 4 je...
|
|
|
Postglaciální historie lokálních fenoménů horské vegetace západních Čech
Švarcová, Markéta Gabriela ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Kozáková, Radka (oponent)
Region západních Čech představuje jednu z nejméně prozkoumaných oblastí z hlediska studia postglaciální historie vegetace v České republice. Právě zde se přitom předpokládá existence jedné z migračních cest dřevin do severnějších oblastí Evropy během Holocénu. Nejvhodnější oblasti pro studium skýtají sudetská pohoří. Jedním z nich je i oblast Slavkovského lesa v Karlovarském kraji. Postglaciální historie vegetace zde byla studována na dvou profilech - ze slatiniště u Číhanských pramenů a z PR Mokřady pod Vlčkem v blízkosti tělesa Mnichovských hadců. S využitím palynologické analýzy byly vytvořeny jak procentuální, tak influxové diagramy vývoje vegetace. Dále byly z České palynologické databáze vybrány datované profily ze západní části České republiky, které umožnily rekonstrukci vývoje migrace jednotlivých druhů hlavních dřevin v tomto regionu. Lokalita Číhaná zachycuje období od konce glaciálu do staršího Atlantiku. Ve staroholocénních lesích představovala silnou dominantu borovice, už během preboreálu se přidávala líska, která zde ale neměla natolik významné postavení. Na počátku boreálu následovaly dřeviny smíšených doubrav. V Atlantiku se rychle stal dominantou smrk. Sedimentace zde byla ukončena zřejmě důsledkem rychlého růstu rašeliny a následného provzdušnění substrátu dřevinami. Lokalita Vlček...
|
|
| |
|
|
Přestavby dentálního fenotypu hrabošů v průběhu současného glaciálního cyklu
Putalová, Tereza ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Kuneš, Petr (oponent)
Technikami detailní morfometrické analýzy byl zpracován rozsáhlý soubor dentálního materiálu hrabošů ze tří vrstevných sledů zachycujících poměry v závěru posledního glaciálu a v počátečních úsecích holocenu (35 - 8 ky B.P.). Hlavní pozornost byla věnována fosilnímu záznamu lokality Býčí skála, dokumentujícímu úsek dramatických přestaveb společenstev na hranici pleistocen/holocen (12,4-8,4 ky BP) s mimořádným rozlišením. Bylo ukázáno, že souběžně se změnami struktury společenstev dochází u všech sledovaných druhů hrabošovitých k různým přestavbám fenotypových charakteristik. Přes druhově specifické odlišnosti je obecným trendem radikální změna fenotypové dynamiky v závěru mladšího dryasu a na počátku preboreálu (11.7-11 kyBP). Neméně výrazný předěl fenotypového vývoje nastává pak v závěru preboreálu a počátkem boreálu, v úseku charakterisovaném nejvyšší intensitou změn ve složení společenstev a přestavbě environmentálních charakteristik. Druhy Clethrionomys glareolus, Microtus arvalis, M.agrestis a Arvicola terrestris, tvořící jádro společenstev preboreálního úseku, vykazují během preboreálu (ll-9,3 ky BP) výrazné fluktuace abundančních i fenotypových charakteristik související pravděpodobně s opakovanými invazemi genotypově odlišných populací. Klíčová slova: Paleontologie, evoluce, hraboši, zuby,...
|
|
|
Human-driven and natural vegetation changes of the last glacial and early Holocene
Kuneš, Petr ; Pokorný, Petr (vedoucí práce) ; Krahulec, František (oponent) ; Ammann, Brigitta (oponent)
H|avnízáměry a otázky k|adenév prácí . Do jakémírypřesnosti lze předpovídatstudovanouvegetacina zák|aděpovrchovýchpylovýchspektera jakétaxonyk tomu přispívajínejvíce? - prověřit a interpretovatspolu různéfosi|nípylovézáznamy z vrcholnéhoa pozdníhoglaciáluz regionustřednía ýchodně- středníEvropy ve světlesoučasnýchpa|eoklimatologickýchznalostí,a rekonstruovata interpretovatpozdně pleistocénnívegetaciv čase velkéekologickézměny - Existujínějakérysy a specifickéantropogenníindikátory v pyloých datech,lrteréby mohly být dány do souvislostis vlivem mezolitických lidí? - zaměřit se na botanickénálezy a případněi organickéartefakty uloŽenév litorálnímsedimentuna přík|adovéstudii jezera Švarcenberk,a korelovatje s py|ovouana|ýzou,radiokarbonoqými daý a ostatnímiarcheologicými ná|ezy - prozkoumat převážněpřirozenérysy qývojeVegetaceběhem raného holocénua moŽnýmezolitic\ýv|ivv pískovcoých ob|astech . Jakje moŽnépozorovatprocesdegradacek|imaxoých listnaých lesů v různýchlokalitách?Ve kteých případechse tentojev odehrával přirozeně a ve kteých lids\ým působením? z. Výs|edkyazávěry Studiumanalogickéhoprostředípřineslo něko|ikdůleŽiýchzávěrů.Byl nalezenpoměrně těsnývztah mezi složenímpylovéhospektraa klimatic\ými charakteristikamiv analogickékrajině jižníSibiře.To znamená,žefosilnípylová spektramohou...
|
|
|
Historie vegetace Chebské pánve ze sedimentárního záznamu lokality SOOS
Suda, Tomáš ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Bešta, Tomáš (oponent)
Historie vegetace Chebské pánve ze sedimentárního záznamu lokality SOOS Tato práce se zabývá paleoekologickou analýzou kvartérních sedimentů v národní přírodní rezervaci Soos, která patří mezi evropsky významné lokality s vysokou přírodní hodnotou. Lokalita Soos, stejně jako celá širší oblast Chebské pánve je z paleoekologického pohledu velmi málo prozkoumaným územím. V minulosti se v Sooské pánvi nacházelo velké jezero, ve kterém se ukládaly vrstvy křemeliny, a současně také v okolí docházelo k sedimentaci slatiny. Tyto dva typy sedimentu byly zkoumány metodou pylové analýzy a také radiokarbonově datovány. Výsledky přinášejí informace o vegetačním vývoji lokality a jejího okolí a také nové poznatky o vzniku a stáří jezera. Sedimentace slatiny v pánvi začala v preboreálu a bez přerušení pokračovala až do atlantika. Dále v profilu existuje hiát a interpretace vegetačního vývoje je tím ztížena či úplně nemožná. Začátek sedimentace křemeliny, korelovaný se vznikem vodní nádrže spadá podle radiokarbonového datování už do interstadiálu Bølling, tomu ale neodpovídá zjištěné pylové spektrum. Tento zdánlivý rozpor je v textu dále diskutován. Vlastní vodní nádrž byla velice mělká (max. 2 m) a díky specifickému chemickému složení vody pravděpodobně nehostila na svých březích ani v nádrži samotné početná...
|
|
| |
host ::
RSS.