|
| |
|
|
Neuropsychological issues of psychogenic nonepileptic seizures
Sobotková, Eva ; Krámská, Lenka (vedoucí práce) ; Kulišťák, Petr (oponent)
Psychogénne neepileptické záchvaty (PNES) sú náhle záchvatové zmeny v správaní, vnímaní, alebo prežívaní, ktoré pripomínajú epilepsiu, no nie sú sprevádzané pre epilepsiu typickými elektrofyziologickými zmenami. Ich príčina je psychologická. Výskum neuropsychologických korelátov PNES je preto zásadným predpokladom ich pochopenia a následne i efektívnej diagnostiky a liečby. Cieľom našej práce je preskúmať špecifický neuropsychologický profil pacientov s PNES, konkrétne kognitívne oslabenie, ranú rodičovskú väzbu a výskyt vybraných udalostí v priebehu detstva a pred nástupom ochorenia PNES. 38 pacientom s PNES a 38 zdravým participantom, spárovaným podľa veku a pohlavia, sme administrovali neuropsychologickú batériu RBANS, dotazník PBI a checklist životných udalostí. Výsledky ukázali, že v porovnaní so zdravými probandmi bol celkový kognitívny výkon pacientov s PNES významne horší. Avšak v doménach bezprostredná pamäť a reč sa výkon oboch skupín nelíšil. Pacienti s PNES ďalej uvádzali signifikantne vyššiu mieru kontroly zo strany otca v detstve, viac stresogénnych udalostí, viac príležitostí k sociálnemu učeniu role chorého, viac psychických a fyzických ťažkostí v detstve a zároveň viac ťažkostí v období pred rozvojom záchvatov. Uvedené výsledky môžu nájsť využitie v optimalizácii diagnostiky a...
|
|
|
The Mapping of a Relation between Cognitive Functions and Intelligence in Persons with Schizophrenia
Šimonová, Miriama ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
V súčasnosti je inteligencia široko využívaným konceptom. Názory autorov o zlučiteľnosti alebo striktnej oddeliteľnosti od špecifických kognitívnych funkcií sa naprieč rôznymi oblasťami psychológie líšia. Schizofrénia je zároveň psychiatrickým ochorením, u ktorého je kognitívny deficit veľmi častý. Na jeho zhodnotenie sa často využíva práve odhad inteligencie. Cieľom projektu bolo preskúmať, nakoľko odhad inteligencie zodpovedá kognitívnemu profilu pacienta so schizofréniou. V prvej časti sa venujeme popisom rôznych hľadísk vybraných teoretických konceptov, ako základné charakteristiky schizofrénneho ochorenia, popis inteligencie a vybraných kognitívnych funkcií. Empirická časť je zameraná na skúmanie vzťahu medzi kognitívnym profilom a odhadom aktuálnej a premorbídnej inteligencie pacienta so schizofréniou. Výskumný súbor pozostával zo 120 osôb s diagnózou F20. Kognitívny profil bol zhodnotený pomocou batérie MATRICS a inteligenčná úroveň pomocou vybraných testov WASI a čítacej skúšky CRT. Výsledky naznačujú, že napriek zistenej úrovni premorbídnej inteligencie a aktuálnej inteligencie v rámci pásma normy, vykazovali osoby výskumného súboru deficitný kognitívny výkon. Zároveň však premorbídna úroveň inteligencie bola signifikantne vyššia oproti aktuálnemu IQ. Pomocou regresného modelu sme...
|
|
|
Profil mírné kognitivní poruchy u pacientů po ischemické cévní mozkové příhodě.
Jaremová, Vladěna ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Cílem práce bylo popsat profil mírné kognitivní poruchy (MCI) u pacientů po ischemické cévní mozkové příhodě (iCMP). V teoretické části byla popsána iCMP, dále byl představen koncept MCI a nakonec byla pozornost věnována neuropsychologickým nástrojům měření. V rámci empirického výzkumu bylo vyšetřeno 64 pacientů v rozmezí 3-6 měsíců po prodělání první iCMP a 30 zdravých jedinců bez neurologického onemocnění. Rozdíly v úrovni kognice byly zkoumány pomocí neuropsychologických testů v pěti kognitivních doménách: paměti, pozornosti, exekutivních funkcí, zrakově-prostorových schopností a symbolických funkcí. Bylo zjištěno, že u pacientů po iCMP jsou všechny kognitivní domény narušeny v podobné míře. Narušení se přitom pohybovala přibližně v rozmezí od 1,5 až 2 směrodatných odchylek pod průměrem kontrolní skupiny - jednalo se tedy o narušení poměrně závažná. Výsledky ukázaly, že pravostranné poškození od levostranného odlišuje především nepoměr mezi doménami zrakově-prostorových a jazykových schopností. Klíčovým výstupem výzkumného projektu bylo zjištění, které testy jsou pro vyšetření pacientů s MCI po iCMP nejužitečnější. Je zapotřebí, aby byly k dispozici citlivé kvalitní nástroje měření, které nejen odhalí i mírné kognitivní změny u pacientů po iCMP, ale také mohou být nápomocny při vytváření...
|
|
|
Vliv tréninku exekutivních funkcí na schopnost regulace negativních emocí
Vlachynská, Kateřina ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem tréninku exekutivních funkcí na regulaci negativních emocí. V rámci teoretické části práce autorka představuje soudobé pohledy neuropsychologie, jež akcentují otázku vztahu mezi emocemi a kognicí. Východisko práce stojí na předpokladu, že emočně-regulační a kognitivní procesy spolu významně interagují, a to převážně v oblastech prefrontální kůry. Bude rozebrán procesní model emoční regulace (Gross, 1998), dle něhož je práce s emoční regulací možná skrze kognitivní strategie, tedy procesy, probíhající před vznikem samotné emoční odpovědi. Tyto předpoklady budou dány do souvislostí výzkumů počítačového tréninku exekutivních funkcí. Trénink exekutivních funkcí způsobuje frontální aktivaci (např. Klinberg et al., 2005), která může pozitivně ovlivňovat afektivní fungování a regulaci. Výzkumný projekt se zabývá možností ovlivnění schopnosti regulace negativních emocí prostřednictvím systematického tréninku exekutivních funkcí pomocí programu BrainTwister, který je v klinické praxi využíván k neuropsychologické diagnostice a rehabilitaci. Účinek tréninkového programu je měřen třemi metodami: dotazníky POMS, DERS a experimentem sestaveným na základě IAPS. Výzkumný soubor tvoří celkem 25 osob, z nichž 11 bylo zařazeno do kontrolní skupiny a 14 do skupiny experimentální....
|
|
|
Srovnání alternativní verze Montrealského kognitivního testu (MoCA-CZ 2) s jeho verzí základní (MoCA-CZ 1).
Fayette, Dan ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou skríningové psychodiagnostiky se zaměřením na amnestickou mírnou kognitivní poruchu a Alzheimerovu nemoc. Teoretická část práce popisuje koncept zdravého stárnutí a poruchy kognitivních funkcí. Podává přehled v ČR nejčastěji užívaných skríningových metod, blíže se pak zaměřuje na charakteristiku testu MoCA. Stručně se věnuje též problematice retestování v psychodiagnostice. Cílem empirické části práce bylo ověřit psychometrické charakteristiky české alternativní verze MoCA-CZ a posoudit, zda je možné užívat tento test v praxi. Součástí tohoto posouzení je i srovnání této nové verze s již v praxi zavedenou standardní verzí testu MoCA-CZ. Standardní a alternativní verzi MoCA-CZ jsme zadali s odstupem dvou měsíců 59 zdravým dobrovolníkům, 35 pacientům s mírnou kognitivní poruchou a 41 pacientům s demencí vzniklou v důsledku Alzheimerovy nemoci. Zjistili jsme silnou korelaci mezi alternativní a standardní verzí testu MoCA-CZ. Potvrdili jsme statisticky významné rozdíly v průměrných skórech mezi jednotlivými výzkumnými skupinami, a to v obou verzích testu. Prokázali jsme reliabilitu alternativní verze MoCA-CZ 2. Zjistili jsme, že administrace a vyhodnocení testu MoCA-CZ 2 nevyžaduje vyšší časovou dotaci než MoCA-CZ 1. V obou verzích testu jsme identifikovali...
|
|
|
Programy založené na všímavosti (mindfulness) v klinické praxi
Chýle, Jaroslav ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá programy založenými na všímavosti, které se dnes používají ve zdravotnictví. Ve své teoretické části se zaměřuje na jejich popis, publikované klinické výsledky, výzkum, mechanismy působení, výhody, úskalí, možnosti jejich využití v klinické praxi. Empirická část práce navazuje na teoretickou část a podává návrh výzkumného projektu formou dvojitě zaslepené, randomizované a kontrolované studie vlivu MBSR na proměnné duševního i tělesného zdraví s použitím aktivní kontrolní skupiny. Diskuze obsahuje úvahy nad směrem budoucího výzkumu a předkládá informace o současných trendech, příležitostech a výzvách stojících před těmito intervencemi. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Test hodin: normativní studie na české populaci ve stáří
Mazancová, Adéla ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou normativních studií a jejím cílem je poskytnout normy testu hodin získané na rozsáhlém souboru kognitivně zdravých českých seniorů (N = 501; ve věku 60 až 99 let). Test hodin je běžně užívaným nástrojem pro screening kognitivních funkcí. V diplomové práci jsme pracovali s verzí testu: kresba hodin s předkresleným kruhem zadání času 13.45 při hodnocení ve třech různých skórovacích systémech (Babins, Slater, Whitehead, & Chertkow, 2008; Cohen, Ricci, Kibby, & Edmonds, 2000; Shulman, Pushkar Gold, Cohen, & Zucchero, 1993). Zjistili jsme významný vliv věku a vzdělání, ale nevýznamný vliv pohlaví na výkon v testu hodin ve stáří. Normativní data byla proto sestavena s ohledem na dvě demografické proměnné; tabulky prezentují průměrné výkony, směrodatné odchylky a T-skóry v definovaných subskupinách. Dle výsledků výkon v testu hodin kognitivně zdravých seniorů je negativně ovlivněn věkem za současného přímo úměrného vlivu vzdělání. Navíc je patrné, že s narůstajícím věkem se zvyšuje variabilita výkonu v testu. Naše data mohou sloužit pro efektivnější a standardní interpretaci výkonu v testu hodin ve stáří, a to nejen v klinické praxi, ale také ve výzkumu. Pro vybrané skórovací systémy jsme dále potvrdili dobrou inter-rater reliabilitu mezi třemi hodnotiteli. A v...
|
|
|
Postižení exekutivních funkcí u osob po traumatickém poranění mozku
Sahula, Petr ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Práce se zabývá teoretickými východisky psychologického konstruktu exekutivních funkcí, integrativními modely a příklady jejich narušení z klinické praxe. Za druhé pojednává o neuroanatomii frontálních laloků s akcentem na funkční systém prefrontální kůry. Třetím pilířem teoretické části je propedeutika do traumatického poranění mozku. Závěrečná část pojednává o neuropsychologickém vyšetření. Součástí je také podkapitola seznamující se základní paletou nejpoužívanějších neuropsychologických metod diagnostiky exekutivních funkcí. Praktická část obsahuje design výzkumu z oblasti diagnostiky difůzního axonálního poranění a navrhuje možný způsob neinvazivní detekce tohoto "tichého" poškození mozku. Klíčová slova: exekutivní funkce, prefrontální kůra, traumatické poranění mozku, neuropsychologické vyšetření
|
|
|
Paměť na nonverbální materiál u pacientů s mírnou kognitivní poruchou
Sedláková, Kateřina ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Pacienti s amnestickým typem mírné kognitivní poruchy (aMCI) bývají diagnostikováni především na základě verbálních paměťových testů. Diplomová práce se zabývá užitím nonverbálního testu Brief Visuospatial Memory Test-Revised (BVMT-R) v diagnostice mírné kognitivní poruchy (MCI). Ve výzkumné části práce jsme porovnávali výkony pacientů s klinicky určenou diagnózou MCI (N=79) v testu BVMT-R s výkonem těchto pacientů v Paměťovém testu učení (AVLT), který je ověřeným nástrojem pro rozlišení pacientů s aMCI od zdravých subjektů. Oba testy sledují podobné konstrukční paradigma, liší se v typu podnětového materiálu: BVMT-R testuje paměť na nonverbální materiál a AVLT na verbální materiál. Výsledky ukázaly středně silnou korelaci skórů celkového a oddáleného vybavení testu BVMT-R s ekvivalentními skóry testu AVLT. Při další analýze výkonů pacientů s MCI v obou testech (ve skórech celkového a oddáleného vybavení) jsme identifikovali část pacientů s MCI, kteří podle testu BVMT-R vykazují paměťové narušení, podle testu AVLT ale nikoliv. Naše zjištění naznačují příznivý diagnostický potenciál testu BVMT-R v diagnostice MCI. Klíčová slova: paměť, mírná kognitivní porucha, nonverbální paměťové testy, Brief Visuospatial Memory Test - Revised
|
host ::
RSS.