|
| |
|
|
Hodnocení antropogenní modifikace říční sítě pomocí hydromorfologického průzkumu na příkladu horního toku Metuje
Kavalír, Václav ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kujanová, Kateřina (oponent)
Lidské zásahy a s nimi spojený tlak na vodní toky a jejich ekosystémy jsou v současné době suchých let velmi diskutovanou problematikou. Předkládaná bakalářská práce se zabývá těmito zásahy do vodních toků a jejich vlivem na hydromorfologický stav. V rešeršní části práce jsou probírány základní poznatky z hydromorfologie, úprav toků s jejich negativními i pozitivními účinky na vodní tok s jeho okolím. Pro vyhodnocení hydromorfologického stavu byla užita metodika HEM (Langhammer 2014) aplikovaná na horním toku řeky Metuje. Na základě výsledků je horní tok Metuje hodnocen celkově jako slabě modifikovaný. Méně narušené úseky najdeme v oblasti NPR Adršpašsko-Teplické skály. Největší zásahy jsou v oblasti intravilánu Teplic nad Metují, kde tyto zásahy jsou hlavně z období první republiky. Nejvíce je antropogenně ovlivněna oblast inundačního území. Trasa toku řeky byla celkově zkrácena o 1 569 m, tedy 7,5 % od poloviny 19. století, zejména v okolí Teplic nad Metují. Největší koncentrace různorodých modifikací je v oblastech zástavby. Klíčová slova: Hydromorfologie, koryto toku, HEM, říční síť, horní Metuje
|
|
|
Hydromorfologie jako nedílná složka ekologického stavu vodních toků
Kujanová, Kateřina ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Lehotský, Milan (oponent) ; Pokorný, Jan (oponent)
Pozornost studia fluviálně-morfologických procesů je v současnosti spojena s hodnocením hydromorfologického stavu vodních toků a návrhy revitalizačních opatření. Nezbytným předpokladem hodnocení aktuálního hydromorfologického stavu vodních toků je stanovit pro jednotlivé typy vodních toků referenční podmínky, které slouží jako srovnávací prvek a představují cílový stav revitalizačních opatření. Cílem předkládané práce je pomocí stanovení typů vodních toků a vývoje metodického přístupu REFCON pro stanovení referenčních lokalit a záznam charakteristik referenčního stavu popsat typově specifické hydromorfologické referenční podmínky vodních toků na území ČR. Přístup pro stanovení referenčních lokalit je založen na splnění kritérií minimálního antropogenního vlivu, která jsou posuzována na základě distančních dat a následně ověřena terénním průzkumem. Parametry nadmořská výška, sinuosita a sklon údolí pro rozřazení úseků vodních toků do typů byly vybrány na základě výsledků statistických metod aplikovaných na 3197 úseků vodních toků na území ČR. Rozřazení úseků vodních toků do 9 typů bylo validováno terénním průzkumem ve 44 lokalitách. V 16 referenčních lokalitách byl proveden detailní záznam a zaměření charakteristik přirozeného chování vodních toků, které sloužily jako podklad pro vytvoření popisu...
|
|
| |
|
|
Změny biogeochemismu v pramenných oblastech. Aplikace v experimentálním povodí horní Rolavy.
Kočárková, Tereza ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kujanová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá změnou biogeochemismu v pramenných oblastech. Hlavním cílem práce je analýza hydroklimatických faktorů vybraných parametrů jakosti vody s cílem detekce trendů a vzájemných závislostí. Úvodní část práce představuje rešerše odborné literatury na danou problematiku. Dále je prezentovaná stručná charakteristika přírodních poměrů zájmových území, shromáždění potřebných vstupních dat, homogenizace datových souborů a počáteční statistická analýza. Studovaná je vzájemná závislost vybraných biogeochemických parametrů a změn srážko-odtokových poměrů. Byl uskutečněn vlastní monitoring vybraných parametrů jakosti vody. Zájmové území, povodí horní Rolavy, se nachází na severozápadě České republiky v Krušných horách. Klíčová slova: Biogeochemismus, pH, konduktivita, organické látky, dusík, fosfor
|
|
|
Přírodě blízká protipovodňová opatření v krajině.
Pergl, Michal ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kujanová, Kateřina (oponent)
Povodně jsou nebezpečným přírodním jevem, který může ohrozit lidské životy a způsobit škodu na majetku. Přírodě blízká protipovodňová ochrana a retence vody v krajině představují vhodnou kombinaci ochrany před povodněmi a zlepšení ekologické hodnoty území. Nejpoužívanější přírodě blízká opatření byla v praxi otestována pomocí metaanalýzy odborných článků dostupných v elektronické i tištěné podobě a také prostřednictvím případové studie. Případová studie se zaměřuje na zhodnocení využití vhodného přírodě blízkého protipovodňového opatření ve střední části povodí řeky Berounky v CHKO Křivoklátsko. Hlavním zjištěním metaanalýzy je podstatné ovlivnění výšky povodňové vlny a rychlosti průtoku jednotlivými přírodě blízkými opatřeními při malých a středně velkých záplavách a minimální při extrémních 100letých povodních. Případová studie vymezuje oblasti podporující přirozenou retenci v nivě řeky Berounky. Retenční oblasti v CHKO Křivoklátsko by mohly mít pozitivní vliv na následky menších a náhlých povodní na dolním toku Berounky. Přírodě blízká protipovodňová opatření se v současnosti v České republice začínají teprve prosazovat. V budoucnosti by mohly hrát důležitou roli z hlediska ochrany nejen před povodněmi, ale i před suchem.
|
|
| |
host ::
RSS.