|
|
Právní postavení občana při obraně České republiky
Mahler, Dan ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá právním postavením občana při obraně České republiky. Shrnuje práva a povinnosti občana na tomto poli a snaží se o zachycení možných nedostatků v soudobé legislativě. Za tímto účelem jsou v první kapitole nejprve rozebírána teoretická státovědní východiska vztahu státu a občana při zajišťování obrany. Je zde popsán význam obrany a důvody, proč by se jí měl stát zabývat. Jsou zde využívány jak klasické státovědní teorie, tak i současná doktrína. Druhá kapitola zachycuje soudobé ústavní zakotvení obranné a bezpečnostní problematiky. Jsou zde popsány základní ústavní principy, které determinují podobu obranné legislativy a pozici občana v ní. Zvlášť je zde řešena současná doktrína omezování základních práv a svobod z důvodu bezpečnosti. Dále jsou zde popsány jednotlivé mimořádné stavy se zvýšenou pozorností věnovanou stavu ohrožení státu a válečnému stavu, které jsou přímo spojeny se zajišťováním obrany České republiky. V třetí kapitole jsou již řešeny jednotlivé zákony, které se dotýkají problematiky obrany. Pozornost je věnovaná zejména jednotlivým povinnostem a právům, které tato právní úprava občanům ukládá, metody, jakými tak činí, a sankce, které za nesplnění povinností ukládá. Rozebírány jsou zde i pravomoci jednotlivých správní orgánů. Zároveň je zde řešeno omezování práv...
|
|
| |
|
|
Zpravodajské služby a kontrola jejich činnosti se zaměřením na Českou republiku
Daněk, Michal ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Grinc, Jan (oponent)
1 Zpravodajské služby a kontroly jejich činnosti se zaměřením na Českou republiku Abstrakt Stěžejním těžištěm pozornosti této diplomové práci je kontrola zpravodajských služeb se zaměřením na Českou republiku. V prvních dvou kapitolách je definována základní terminologie a teorie zpravodajských služeb. Třetí kapitola se věnuje stručně historickým souvislostem a vývoji zpravodajských služeb na území České republiky. Ve čtvrté kapitole se práce věnuje působnosti, pravomocem a činnosti zpravodajských služeb. Na to navazující nejrozsáhlejší pátá kapitola se pak věnuje kontrole této činnosti ZS ČR. Kvůli specifikům zpravodajských služeb a kvůli střetu několika zásad a zájmů zúčastněných subjektů bývá účinná kontrola činnosti ZS obecně poměrně těžko realizovatelná a jsou zde zpravidla nutné určité kompromisy. Asi nejdůležitější je střet zájmu na maximální možnou míru transparentnosti činnosti ZS ČR, práva na informace oprávněných adresátů a ochraně základních práv a svobod na jedné straně a zájmu na co nejvyšší možnou profesionalitu, efektivitu a míru utajení zpravodajských služeb na straně druhé. Lze konstatovat, že v minulosti v oblasti kontroly činnosti ZS ČR a v oblasti koordinace ZS ČR s ostatními relevantními bezpečnostními prvky v bezpečnostním systému ČR tu byl a stále je určitý prostor ke zlepšení. Práce...
|
|
|
Způsoby kontroly nad mimořádnými právními stavy v ČR
Mainclová, Eliška ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Jakými způsoby je možné kontrolovat mimořádné právní stavy v právním řádu ČR? Je parlamentní kontrola výjimečných stavů dostatečná a efektivní? Jsou mimořádné právní stavy v právním řádu ČR přezkoumatelné v rovině soudní? Co je smyslem a účelem kontroly nad výjimečnými stavy? To jsou otázky, kterými se autorka diplomové práce zabývá na příkladu koronavirové pandemie v letech 2020 a 2021 jako tzv. případové studii. Vychází přitom z toho, že mimořádné právní stavy kontrolovat lze a argumentuje, proč to považuje v podmínkách demokratického právního státu, k jehož charakteristice se Česká republika hlásí, za nutné a v jaké míře to považuje za nezbytné. V první části práce autorka vymezuje pojem mimořádného právního stavu tak, jak jej pojímá teorie a představuje jednotlivé výjimečné stavy de lege lata. Ve druhé části autorka předkládá systematiku možných způsobů kontroly, mezi které řadí kontrolu parlamentní a politickou, soudní přezkum, mezinárodní dohled; přehled právních způsobů kontroly autorka zakončuje podle ní významnou kontrolou neformální ze strany odborné veřejnosti, médií a společnosti. Současně představuje výzkumné otázky, respektive hypotézy a zabývá tím, co je cílem a účelem kontroly výjimečných stavů. Na jejich podkladě detailněji rozebírá a následně analyzuje možnosti kontroly dle platné...
|
|
|
Branná povinnost v právním řádu České republiky
Bejbl, Daniel ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Grinc, Jan (oponent)
Branná povinnost v právním řádu České republiky Hlavním cílem této práce je poskytnout ucelený pohled na právní úpravu branné povinnosti v českém právním řádu. Za tímto účelem práce zpočátku obsahuje vymezení samotného pojmu branné povinnosti, jakož i rozdílu mezi armádou braneckou a armádou profesionální, jelikož oba tyto systémy jsou, či byly v tuzemských ozbrojených silách aplikovány. K pochopení, proč byla v popisovaných historických obdobích užita právě ta konkrétní forma branné povinnosti, je v práci i kapitola obsahující základní vývojový rámec orientace zahraniční politiky a obranné strategie od vzniku samostatné Československé republiky až po současnost s důrazem jejich dopadů na konkrétní podobu branné povinnosti. Následně je zařazena obsáhlá třetí kapitola, jejíž každá podkapitola se zabývá konkrétním historickým vývojem způsobů zajišťování obrany území českých zemí od ranného systému tzv. družin v 10. století až po 21. století a plně profesionalizovanou armádu. Stěžejní částí práce jsou pak kapitoly čtyři až sedm, jež popisují jednotlivé aspekty aktuální právní úpravy branné povinnosti v českém právním řádu, ať už se jedná o samotnou organizaci ozbrojených sil České republiky, služební poměr vojáka z povolání a povinnosti z něho vyplývající včetně omezení některých občanských práv...
|
|
|
Ústavněprávní regulace výjimečného stavu v právním státě
Kollert, Lukáš ; Kudrna, Jan (oponent)
Název diplomové práce, abstrakt a klíčová slova v českém jazyce Název Ústavněprávní regulace výjimečného stavu v právním státě Abstrakt Předložená práce se zaměřuje na mimořádné reaktivní právní instrumenty určené k řešení krizí, mezi něž řadíme zejména výjimečný stav a rovněž právo na odpor, které se od prvního z uvedených institutů liší v tom ohledu, že se jej v podmínkách demokratického právního státu nemohou dovolat orgány veřejné moci, nýbrž pouze občané coby subjekty podřízené její autoritě. K hlavním cílům práce patří rigorózně prozkoumat pojmy výjimečného stavu a práva na odpor a jejich vztah a podat odpověď na otázku, zda mají být jimi označené instituty v podmínkách právního státu regulovány v pozitivním právu nebo jinak uznány. V kapitole věnované výjimečnému stavu zkoumáme pojmy krize a výjimečného stavu, prezentujeme různé typologie tohoto institutu, ukazujeme kontroverze, konfuze a problémy, které jsou s ním spojeny, představujeme možné reakce veřejné moci na mimořádné škodlivé situace a posuzujeme jejich přednosti a nedostatky. V návaznosti na závěr, že výjimečný stav by měl být upraven v pozitivním právu, následně věnujeme pozornost otázce, jakým způsobem a v souladu s jakými zásadami by do něj měl být inkorporován. V této souvislosti předkládáme tezi, že by měl být zakotven formou...
|
|
|
Právo být zapomenut - právo na soukromí v internetovém věku
Váňa, Jan ; Kudrna, Jan (oponent)
Právo být zapomenut - Právo na soukromí v internetovém věku Abstrakt Diplomová práce si na prvním místě klade za cíl identifikovat hrozby, které vývoj informačních a komunikačních technologií posledních několika desetiletí přináší pro lidské soukromí a zapomínání. Oba jevy plní v životě jednotlivce, ale též na celospolečenské úrovni významné funkce, jejichž ochrana patří k základním úkolům moderních, liberálních a demokratických společností, a jejichž rozboru je věnována kapitola druhá. Nechceme-li, aby se civilizace vyvíjela zcela ve vleku technologických změn a jejich často nepředvídaných (a nepředvídatelných) důsledků, je nezbytné jejich dopady na společnost průběžně systematicky hodnotit a toto hodnocení vzít za podklad pro úvahy o regulaci (právní či mimoprávní), která by identifikované společenské hrozby eliminovala či alespoň zmírnila. V kontextu lidského soukromí a zapomínání představuje jeden z výsledků takovéhoto hodnocení dopadů technologického vývoje a úvah o jeho regulaci právní institut práva být zapomenut. To lze považovat za nástroj ochrany informačního aspektu lidského soukromí, resp. informačního sebeurčení jednotlivců, v nové realitě "internetového věku", v níž je lidský život zcela nerozlučně spjat s virtuálním světem internetu. V důsledku toho vyvstala potřeba umožnit jednotlivcům...
|
|
|
Problematika tzv. hate speech v kontextu svobody projevu
Chvátalová, Daniela ; Kudrna, Jan (oponent)
Problematika tzv. hate speech v kontextu svobody projevu Abstrakt Diplomová práce s názvem Problematika tzv. hate speech v kontextu svobody projevu se zabývá otázkou právní regulace nenávistných projevů na mezinárodní i vnitrostátní úrovni. Práce obsahuje komplexní analýzu právních nástrojů úpravy hate speech v občanském, antidiskriminačním, správním a trestím právu. Práce kombinuje teoretická východiska regulace hate speech s praktickými poznatky o aplikovatelnosti jednotlivých právních norem a je doplněná o relevantní judikaturu českých soudů i Evropského soudu pro lidská práva. Cílem této práce je popis fenoménu hate speech, analýza právních instrumentů regulace a rozbor jednotlivých argumentů pro regulaci hate speech. Práce se pokouší o nalezení hranice mezi chráněným projevem a takovým projevem, kterému je mezinárodněprávní i ústavní ochrana svobody projevu odňata, a to za pomoci analýzy jednotlivých soudních rozhodnutí. Práce obsahuje též kritickou reflexi stávajícího právního rámce regulace hate speech a navrhuje možné varianty legislativních úprav do budoucna. Práce je strukturována do pěti kapitol. V úvodu první části je představen koncept ochrany svobody jako politického práva a jeho zakotvení v mezinárodním i vnitrostátním právu, což je doplněno o diferenciaci jednotlivých typů projevů a...
|
|
|
Vojenské soudnictví ve vybraných členských státech NATO
Stypa, Ondřej ; Kudrna, Jan (oponent)
Diplomová práce zkoumá vojenské soudnictví ve vybraných členských státech NATO. Nejprve obecně vymezuje pojem vojenské soudnictví a představuje modely vojenského soudnictví. Dále rozebírá systémy vojenského soudnictví ve třech vybraných členských státech NATO, jimiž jsou Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Spojené státy americké a Polská republika. Zaměřuje se přitom na rozsah pravomocí vojenských soudů, okruh subjektů podléhajících vojenským soudům, personální složení vojenských soudů, proces jmenování a odvolávání soudců a laických členů vojenských soudů a podobu soudní soustavy vojenských soudů. Následně srovnává systémy vojenského soudnictví vybraných států a zjišťuje, v kterých oblastech lze mezi nimi nalézt podobnosti a odlišnosti. Výsledky tohoto srovnání, společně s rozborem relevantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva, poté využívá při zjišťování toho, jak Evropský soud pro lidská práva ovlivnil vojenské soudnictví vybraných evropských členských států NATO ve srovnání s USA.
|
|
|
Právo být zapomenut - právo na soukromí v internetovém věku
Váňa, Jan ; Kudrna, Jan (oponent)
Právo být zapomenut - Právo na soukromí v internetovém věku Abstrakt Diplomová práce si na prvním místě klade za cíl identifikovat hrozby, které vývoj informačních a komunikačních technologií posledních několika desetiletí přináší pro lidské soukromí a zapomínání. Oba jevy plní v životě jednotlivce, ale též na celospolečenské úrovni významné funkce, jejichž ochrana patří k základním úkolům moderních, liberálních a demokratických společností, a jejichž rozboru je věnována kapitola druhá. Nechceme-li, aby se civilizace vyvíjela zcela ve vleku technologických změn a jejich často nepředvídaných (a nepředvídatelných) důsledků, je nezbytné jejich dopady na společnost průběžně systematicky hodnotit a toto hodnocení vzít za podklad pro úvahy o regulaci (právní či mimoprávní), která by identifikované společenské hrozby eliminovala či alespoň zmírnila. V kontextu lidského soukromí a zapomínání představuje jeden z výsledků takovéhoto hodnocení dopadů technologického vývoje a úvah o jeho regulaci právní institut práva být zapomenut. To lze považovat za nástroj ochrany informačního aspektu lidského soukromí, resp. informačního sebeurčení jednotlivců, v nové realitě "internetového věku", v níž je lidský život zcela nerozlučně spjat s virtuálním světem internetu. V důsledku toho vyvstala potřeba umožnit jednotlivcům...
|
host ::
RSS.